T123 Úvod do filozofie pro pomáhající profese

Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
léto 2019
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Ing. Mgr. Ondřej Fischer, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Petr Jandejsek, Th.D. (cvičící)
Garance
Ing. Mgr. Ondřej Fischer, Ph.D.
Katedra filosofie a teologie – Katedry – Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
T123/A: Po 4. 2. 15:30–17:00 5, St 6. 2. 13:45–15:15 5, Po 18. 2. 15:30–17:00 5, St 20. 2. 13:45–15:15 5, Po 18. 3. 15:30–17:00 5, St 20. 3. 13:45–15:15 5, Po 8. 4. 15:30–17:00 5, St 10. 4. 13:45–15:15 5, St 24. 4. 13:45–15:15 5, Po 29. 4. 15:30–17:00 5, Po 6. 5. 15:30–17:00 5, Po 20. 5. 15:30–17:00 5, O. Fischer
T123/B: Po 15:30–17:00 5, kromě Po 25. 2., kromě Po 4. 3., kromě Po 1. 4., kromě Po 13. 5., kromě Po 20. 5. ; a St 24. 4. 13:45–15:15 5, O. Fischer
T123/C: Po 4. 2. 15:30–17:00 5, St 13. 2. 13:45–15:15 5, Po 18. 2. 15:30–17:00 5, St 13. 3. 13:45–15:15 5, Po 18. 3. 15:30–17:00 5, St 27. 3. 13:45–15:15 5, Po 8. 4. 15:30–17:00 5, Po 15. 4. 15:30–17:00 5, St 24. 4. 13:45–15:15 5, Po 29. 4. 15:30–17:00 5, Po 6. 5. 15:30–17:00 5, St 29. 5. 13:45–15:15 5, O. Fischer
T123/D: Rozvrh nebyl do ISu vložen. O. Fischer, jen pro studenty kombinovaného studia ETF
Předpoklady
Bez předpokladů
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Hlavní cíl výuky

Představit vybrané disciplíny filosofie. Těžit z nich pro studium sociální práce s důrazem na jejímu porozumění v konkrétním kulturním kontextu. Vstoupit do filosofického uvažování za pomoci četby. To vše na rovině:
a) dějinné (znát základní historické souvislosti v rámci všeobecného přehledu studenta VŠ/VOŠ se znalostí politických, národnostních a kulturních souvislostí)
b) metodicko-kritické (osvojit si základy komunikace a komunikační dovednosti, kritické (reflexivní) uvažování a práci s textem, určitou „metodickou“ skepsi ohledně hodnot, včetně kulturních, ochotu „ctít předpoklady“, rozlišit dojmy od vědění, jev od podstaty, subjektivní a objektivní přístup k věcem, reflexi vlastní zkušenosti a vlastních kulturních a národnostních specifik atd.)
c) obsahové (osvojit si znalost pojmů, jmen a myšlenek vybraných filosofických oborů v historickém a hodnotovém kontextu).
Osnova
  • TÉMATA PŘEDNÁŠEK A SEMINÁŘŮ
  • 1. Úvod do základů logického uvažování
  • - představení filosofie, filosofie a mýtus, filosofie a kultura, význam plurality
  • - základní logické principy, rozlišení logických a ontologických principů
  • - výrok, věta a její negace; množstevní kvantifikátory
  • - induktivní a deduktivní uvažování; dopad na míru pravdivosti závěru výroku
  • - způsoby definování pojmů; možnosti, jak popisem vystihnout danou skutečnost
  • - význam logiky pro komunikaci mezi pracovníkem a klientem, dítětem a učitelem
  • 2. Metafyzika
  • - význam oboru, význam povahy věci
  • - bytí a nebytí, jsoucno a nejsoucno – ontologická diference
  • - Parménidés a nepřípustnost komunikace o nejsoucím, kritika
  • - Platón a idea jako realita, Aristotelés – vědecký základ naší zkušenosti
  • - Kantův skeptický dualismus – věc o sobě a fenémén.
  • - Heidegger – a fenomenologická ontologie
  • - význam uvědomění si povahy věci, jejíž pojem máme na mysli
  • - význam slova “bytí” v profesní praxi;
  • 3. Poznání
  • - domněnka a vědění
  • - proces získání vědění z domněnky a předporozumění
  • - subjektivita a objektivita našeho “názoru”
  • - historický exkurz do problematiky poznání
  • - Kant a nemožnost vědeckého poznání
  • - znovuotevření vědeckého poznání Husserlovou fenomenologií
  • - význam legitimity pro proces poznávání, možné chyby v našem poznání, různé důvody způsobující vlastní neznalosti
  • 4. Estetika
  • - různé významy slova estetika: jako nauka o smyslovém vnímání, jako nerozumová forma zkušenosti jako nauka o kráse, jako nauka o umění
  • - subjektivistické a objektivistické pojetí krásy (Nietzsche, Platón)
  • - vztah krásy a dobra, (Estetiky a Etiky)
  • - umělá krása a přirozená krása
  • - umělecké dílo a jeho atributy; co cítíme před dílem, je-li to “umění”?
  • - význam jedinečnosti, neopakovatelnosti, a zásadní odlišnosti v umění ve srovnání s přístupem k sociálně problematickému majiteli
  • 5. Politická a sociální filosofie
  • - pojmy politika, politologie a politická filosofie, jejich podíl na kultuře a výchově
  • - demokracie, monarchie, anarchie – ve srovnání se svobodou
  • - základní témata politické filosofie: svoboda a bezpečnost
  • - komunitarismus a liberalismus jako projevy sociálních principů
  • - pojetí svobody jako svobodného chtění nebo jako absence překážek
  • 6. Hermeneutika jako filosofie rozumění
  • - pojem předporozumění,
  • - hermeneutický kruh
  • - výklad jako projev rozumění a jako cesta k vědění
  • - co bylo dřív, rozumění nebo poznání
  • 7. Filosofie výchovy
  • - definice filosofie výchovy, cíle výchovy, smysl výchovy
  • - hlavní principy výchovy, které je třeba dodržovat
  • - význam hodnoty a jazyka ve výchově – konkrétní příklad
  • - výchova a dospělí; sociálně pedagogické působení v prostředí různosti kultur.
Výukové metody
Výuka proběhne v sedmi blocích. Probírat se tato témata budou vždy formou společné přednášky pro celý ročník a formou seminární výuky (praktického cvičení), které proběhne zpravidla ve skupinách (A, B, C). Student je povinen si ověřit, že je zapsán/a v seminární skupině.
Výuka se tak skládá z témat:
1. Základy správného myšlení. 2. Estetika. 3. Metafyzika. 4. Filosofie poznání. 5. Politická filosofie. 6. Filosofie výchovy 7. Hermeneutika.
Ta jsou probírána dvěma způsoby: a) V cyklu přednášek, přibližujících filosofické obory důležité pro hlubší porozumění pomáhajícím profesím, a b) formou seminářů k četbě a výkladu doplňujících textů.
Přednáška: představí konkrétní filosofický obor na základě power-pointové prezentace, doplněné např. ukázkou z filmu či z literatury, videoklipem, odkazem na internetové stránky, pojednáním o konkrétním tématu v kontextu tematickém i historickém (předmět, metoda, užití). Dále nabídne vysvětlení hlavních pojmů tématu. Poskytne rekapitulaci hlavních myšlenek, důležitých pro přípravu ke zkoušce, a pro zadání seminárních textů a návod pro písemnou přípravu textu k semináři. Seminář: doplní některé souvislosti z přednášky. Je prostorem pro prezentaci zpracovaných seminárních textů studenty a diskusi, do níž se zapojí všichni účastníci semináře.
Metody hodnocení
Metody hodnocení :

Pro úspěšné získání kreditů pro předmět Úvod do filosofie pro pomáhající a pedagogické profese je zapotřebí
1. Pro studenty prezenčního studia absolvovat výuku z min. 70%.
2. Zpracovat dva seminární texty: Zpracování dvou seminárních textů a jejich odevzdání osobně ve vytištěné podobě (o rozsahu 1 normostrana (NS)) na semináři, kde se bude příslušné téma probírat. Vždy je nutné zároveň je uložit do odevzdávárny. Při pozdním odevzdání zpracovaného seminárního textu, tedy mimo termín semináře, kdy bude dané téma probíráno, je nutno mít za semestr zpracované celkem tři seminární texty z různých témat. Každou písemnou práci je nutné odevzdat nejpozději v termínu do konce května. V případě nedodržení tohoto termínu je nutno vypracovat tři tematicky odlišné texty. Texty, které budou věnovány tématům, která budou probírána na cvičeních (seminářích) po tomto datu, musí být odevzdány v odevzdávárně také, tedy dříve, než budou probírána. Zároveň je nutné je také odevzdat vytištěné na příslušném semináři, kdy se budou probírat.
3. Prezentace zpracovaných textů – student zpracovaný seminární text na příslušném semináři prezentuje, resp. bude připraven/a ho prezentovat. Informace o způsobu zpracování viz níže.
4. Recenze - odevzdat do odevzdávárny recenzi (rozsah do 1 NS) na min. 30 stran přečteného neučebnicového filosofického textu (celého díla, kapitoly apod.) dle volby studenta. Termín odevzdání je týden před termínem zápočtového pohovoru.
5. Závěrečný test - úspěšně napsat obě jeho části – tzv. „testovou“ i „esejovou“. (Viz příklad testu).
6. Zkušební pohovor - ke zkušebnímu pohovoru nad testem přinést všechny dříve odevzdané vytištěné (i opoznámkované) texty.
Informace učitele
Další tituly k úvodu do filosofie
POPKIN, R. H. Filozofie pro každého. Praha : Ivo Železný, 2000.
BOCHEŇSKI, J.M. Cesty k filosofickému myšlení. Praha, Academia, 2001.
ANZENBACHER, Arno. Úvod do filosofie [online]. Vydání třetí, v Portálu druhé. Praha: Portál, 2010
BLECHA, I. Filosofie. Základní problémy. Olomouc: Fin, 1996 (i novější verze)
BENYOVSZKY, L. Úvod do filosofického myšlení. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007.
PIEPER, J Co znamená filozofovat? Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2007
SCRUTON, R. Průvodce inteligentního člověka filosofií. Brno:Barrister&Principal, 2003. ISBN 80-85947-91-9
WEISCHEDEL, W. Zadní schodiště filosofie. Olomouc: Votobia, 1993.
ŠPŮR, Josef. Úvod do systematické filosofie: obecná metafyzika, ontologie, gnoseologie, axiologie. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007
PETŘÍČEK, Miroslav. Úvod do (současné) filosofie: [11 improvizovaných přednášek] [online]. Čtvrté, upravené vydání. Praha: Herrmann, 1997

Další komentáře :

Poznámky k provedení odevzdaných prací nebo prezentací:
- Prezentace: čtení předem napsaného textu (!) textu, ve stanoveném termínu dle harmonogramu. Nutno dodat text prezentace do odevzdávárny a e-mailem nejpozději den před prezentací). Prezentaci je následně třeba upravit do formy krátké eseje (klíčových myšlenek) v rozsahu min. 0,5 a max 1 NS). Obsahem bude řešení zvolené otázky související s přísl. filosofem.

- Přijata bude jen práce se všemi náležitostmi dle „Metodického pokynu pro psaní seminárních prací“ v průvodci studenta Jaboku. Práce bude v případě potřeby vrácena k dopracování.

- Práce by měla být vždy zcela původní, nepřejatá, s důsledně přiznanými citacemi. Jakkoliv převzaté práce, byť jen částmi vět, budou považovány za přestupek proti disciplinárnímu řádu.

- V případě odevzdání po termínu bude odevzdaná práce hodnocena až v rámci zkoušky, což může být v případě nedostatečné kvality důvodem k neúspěšnému pokusu.


Několik doporučení jak zpracovat kritickou reflexi textu.

Přečíst zadaný článek ve světle přednášky nebo vlastního studia příslušného tématu. Zpočátku bude třeba i vícekrát.
Vypsat si (pro sebe) hlavní body článku a postup argumentace autora. Oboje v úvodu Vašeho textu stručně a souvisle svými slovy představit.
Zaměřit se na jeden nebo dva náměty nebo aspekty studovaného textu, který, se bude věnovat (např. zadanou otázku, nebo si zvolit konkrétní problém související s článkem) a kriticky ho pojednat.
Přitom je zásadní držet se toho, co autor textu skutečně v textu tvrdí, a ne jen to, co si o daném tématu myslíte Vy. Odkaz na myšlenku i jiného autora (filosofa?) je vítaný.
Je třeba zaujmout kritický postoj k autorovým myšlenkám uváděným v článku. Tyto myšlenky je třeba ve Vašem článku také znovu zmínit, aby bylo jasné, k čemu se vyjadřujete.

Rozsah: cca 1 normostránka A4 (1800 úhozů vč. mezer, min ¾, max. 1,5 NS), jednoduché řádkování, 12, okraje max. 2,5cm. Uvést jméno, ročník, obor, téma, datum semináře, email. Odevzdaná práce musí být autentická a veškeré citace musí být přiznány.

Plagiát (nepřiznané citace) jsou sankcionovány návrhem na disciplinární postih.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2008, léto 2009, léto 2010, léto 2011, léto 2012, léto 2013, léto 2014, léto 2015, léto 2016, léto 2017, zima 2017, léto 2018, léto 2020, léto 2021, léto 2022, léto 2023, léto 2024.