2015
K personální etice
SVOBODOVÁ, ZuzanaZákladní údaje
Originální název
K personální etice
Název česky
K personální etice
Název anglicky
The Ethics of Persona
Autoři
Vydání
Envigogika: Charles University E-journal for Environmental Education, Praha, Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, 2015, 1802-3061
Další údaje
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Klíčová slova česky
etika; komunikace; ctnost; řád; osoba; vztahovost; odpovědnost; integrita
Klíčová slova anglicky
ethics; communications; virtue; order; person; relationality; responsibility; integrity
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 20. 9. 2016 14:39, doc. PhDr. Zuzana Svobodová, Ph.D.
V originále
V textu nazvaném „K personální etice“ jsou postupně otevírány následující otázky: Co je základem etiky? Co zakládá lidství člověka? Jak se v dějinách proměnil pohled na podstatu člověka? Co znamenal objev subjekt-objektového přístupu k světu? Proč se dnes hovoří o potřebě nové etiky? Po zdůraznění role komunikace v lidském bytí je ukázán dů-sledek rozdílu společenského nebo individuálního východiska lidské existence. Dále je vylí-čeno postupné objevování personální dimenze člověka až k napětí, které je možné na zá-kladě Lévinasovy formulace vyjádřit jako otázku: nominativ, nebo akuzativ? Poukazem na upřednostnění akuzativního „sebe“ před nominativním „já“ se dospívá k upřednostnění odpovědnosti a péče jako (existenciálně) podstatnému etickému východisku pro smyslupl-ný rozvoj člověka a světa.
Česky
V textu nazvaném „K personální etice“ jsou postupně otevírány následující otázky: Co je základem etiky? Co zakládá lidství člověka? Jak se v dějinách proměnil pohled na podstatu člověka? Co znamenal objev subjekt-objektového přístupu k světu? Proč se dnes hovoří o potřebě nové etiky? Po zdůraznění role komunikace v lidském bytí je ukázán dů-sledek rozdílu společenského nebo individuálního východiska lidské existence. Dále je vylí-čeno postupné objevování personální dimenze člověka až k napětí, které je možné na zá-kladě Lévinasovy formulace vyjádřit jako otázku: nominativ, nebo akuzativ? Poukazem na upřednostnění akuzativního „sebe“ před nominativním „já“ se dospívá k upřednostnění odpovědnosti a péče jako (existenciálně) podstatnému etickému východisku pro smyslupl-ný rozvoj člověka a světa.