J 2015

K personální etice

SVOBODOVÁ, Zuzana

Základní údaje

Originální název

K personální etice

Název česky

K personální etice

Název anglicky

The Ethics of Persona

Vydání

Envigogika: Charles University E-journal for Environmental Education, Praha, Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, 2015, 1802-3061

Další údaje

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Organizační jednotka

Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Klíčová slova česky

etika; komunikace; ctnost; řád; osoba; vztahovost; odpovědnost; integrita

Klíčová slova anglicky

ethics; communications; virtue; order; person; relationality; responsibility; integrity

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 20. 9. 2016 14:39, PhDr. Zuzana Svobodová, Ph.D.

Anotace

V originále

V textu nazvaném „K personální etice“ jsou postupně otevírány následující otázky: Co je základem etiky? Co zakládá lidství člověka? Jak se v dějinách proměnil pohled na podstatu člověka? Co znamenal objev subjekt-objektového přístupu k světu? Proč se dnes hovoří o potřebě nové etiky? Po zdůraznění role komunikace v lidském bytí je ukázán dů-sledek rozdílu společenského nebo individuálního východiska lidské existence. Dále je vylí-čeno postupné objevování personální dimenze člověka až k napětí, které je možné na zá-kladě Lévinasovy formulace vyjádřit jako otázku: nominativ, nebo akuzativ? Poukazem na upřednostnění akuzativního „sebe“ před nominativním „já“ se dospívá k upřednostnění odpovědnosti a péče jako (existenciálně) podstatnému etickému východisku pro smyslupl-ný rozvoj člověka a světa.

Česky

V textu nazvaném „K personální etice“ jsou postupně otevírány následující otázky: Co je základem etiky? Co zakládá lidství člověka? Jak se v dějinách proměnil pohled na podstatu člověka? Co znamenal objev subjekt-objektového přístupu k světu? Proč se dnes hovoří o potřebě nové etiky? Po zdůraznění role komunikace v lidském bytí je ukázán dů-sledek rozdílu společenského nebo individuálního východiska lidské existence. Dále je vylí-čeno postupné objevování personální dimenze člověka až k napětí, které je možné na zá-kladě Lévinasovy formulace vyjádřit jako otázku: nominativ, nebo akuzativ? Poukazem na upřednostnění akuzativního „sebe“ před nominativním „já“ se dospívá k upřednostnění odpovědnosti a péče jako (existenciálně) podstatnému etickému východisku pro smyslupl-ný rozvoj člověka a světa.

Přiložené soubory