7. TÝDEN - Přednáška 18.10.2010

 

Témata:  

a) téma TEORE MORÁLNÍHO VÝVOJE ČLOVĚKA a

b) téma  METAETIKA

 

TEORE MORÁLNÍHO VÝVOJE ČLOVĚKA

 

Zákl. literatura:

Wernischová, H. Morální vývoj jedince …. In Fischer, Milfait Etika pro sociální práci. s.29…

Volný V. Vliv morální a spirituální sféry člověka na lidské jednání. In Fischer,Milfait, Etika …s 40

 

Studijní texty -  viz též prezentace jako osnova.

 

Podstatný rozměr našeho přístupu: etická dimenze psychologického vývoje člověka (osobnosti), nikoliv pouze psychologický pohled.

Jednotlivá stádia vývoje je třeba chápat jako teoretické modely pohledu na člověka a na způsoby, kterými se ve svétě z mravního hlediska člověk orientuje. Jako každá teorie, či model,  jsou i Kohlbergovy stadia mravního vývoje pouze zjednodušenou hypotézou, kterou nelze doložit. Spíše z ní lze odečíst pro mravní vývoj zajámavé postřehy.

Jaké? Např.

- jak se (postupně?) člověk dobírá autonomie?

- o co se (postupně?) opírá ve svých mravních soudech.

- a pod.

Jakou roli v mravním vývoji hrají např.

- osobní vztahy, ideály lidskosti, zážitky bolesti a slasti, zákony, konvence společnosti?

Otázky k zamyšlení

- pokud pracuji tak, aby ze mně měl učitel/nadřízený/kamarád radost, svědčí to o nějakém "stádiu" psachologického vývoje mé mravnosti?

- pokud je mi řečeno "nesmíš krást". Když nebudu krást, znamená to nutně, že jsem v konvenčním stádiu?

 

  METAETIKA

 

Základní literatura:

Anzenbacher A. Úvod do etiky.  Kap.10.

Thompson, M. Přehled etiky.

 

Studijní text: přednáška - viz prezentace jako osnova.

 

Podstatný rozměr našeho přístupu spočívá ve zkoumání povahy toho, co je v základu našeho mravního vědění, popř. mravního vědění lidí, se kterými pracujeme.

Základní pomůckou k pochopení tématu a jeho dopadu do praxe může být stať "Estetika" (Ondra) in FIscher Úvod do filosofie: zvažte, jak přistupuje k tomu, co je základem estetických hodnot Platón a jak Nietzsche.

Metaetika zkoumá další variace těchto základních východisek. Jsou -li etické hodnoty "jasně", pevně dány - pak půjde o etický objektivismus, půjde o kognitivní přístup k hodnotě dobra či  štěstí .V praxi to bude znamenat, že věřím, že dobro je (ontologické tvrzení). Mohu být nakonec i intuiconistou, který  v toto věří, ovšem s tím, že existenci tohoto dobra nedoloží racionálně (třeba jako se o to snažil Platón svým podobenstvím o jeskyni či o slunci).

V opačném případe mohu být emotivistou (třeba v duchu Nietzscheho, i když tam to je složitější) v tom smyslu, že dobro nebude než o emoci, emotivním výkřiku. Je otázka, zda stojí za to usliovat o dobro, které je pouze emotivním projevem (a v tom smyslu spíše subjektivní) a jistě nepoznatelné (nekognitivní).

Uvažte Humovo stanovisko:

je-li naše mravní uvažování vedeno touhami, poicity, a nikoliv rozumovou úvahou (ta třeba přijde následně, kdy si zdůvodním, proč jsem jednal správně, byť  za ním byl zcela neracionální emotivní impuls), mohu mravní základ toto jednání považovat za objektivní, tedy všemi nahlédnutelný?