Týden 4
4. PŘEDNÁŠKA - 27.9.2010
Fundamentální etika I
Základní literatura:
Fischer, O. Etika jako cesta k radosti ze sociální práce. In Etika a lidská práva v sociální práci. Praha: CSSP, 2008, s. 14. (základní poznámky)
Machula, T. Etické teorie …. In Fischer, Milfait, Etika pro sociální práci…Kap.4, zejm. 4.1 a 4.2
Machula, T. Sebeurčení …. In Fischer, Milfait, Etika pro sociální práci… Kap.9, zejm. 9.4.
Anzenbacher A., Úvod do etiky. Kap. 1, 4,5,6,7
Thompson, M. Přehled etiky.
Šprunk, K. skriptum (knihovna Jabok)
A) Vysvětlení pojmu:
Fundament = základ, základní prvek.
Jde o takové studium etiky, které se zaměřuje na základní prvky (fundamenty) toho, co s etikou spojujeme. Zejména tedy naše pojmy, slova, postřehy, úvahy, pocity. Které pojmy to mohou být?
Zde učiníme pouze výběrový exkurz do těchto pojmů. Na nich si ukážeme, zda a v jaké konstalaci tyto termíny s etikou vůbec souvisí.
Tím se o etice, resp. o jejích dílčích základních součástkách, dozvíme.
Jedná se o přístup, který je typický pro kontinentální, zejména německou tradici. Viz např. Anzenbacher (Úvod do etiky, Úvod do filosofie).
B) Mravní dobro
Ontologické dobro - vnitřní dokonalost věci jako takové
Mravní dobro - má dva aspekty
První aspekt hodnoty (má největší hodnotu tím, že je hodnotou o sobě samé)
Druhý aspekt cíle (mravní dobro směřuje k dobru jako takovému)
Literatura: např. Etika pro soc. práci (Machula), dále např. Nečasová, 2001 Str.14, Anzenbacher, Úvod do etiky, 2001. 69 a 70.
C) Svědomí
Definice svědomí:
Kant je zase viděl v rozumu, jako oblast vědomí předcházející činnost, tzv. praktický rozum
T.Akvinský (Synderesis, Sapientia, Scientia)
Literatura: např. Etika pro soc. práci,
Nečasová, 2001, s 15. Anzenbacher, Úvod do etiky, 2001, kap. 3 a zejména kap. 4. Anzenbacher, Úvod do filosofie, 2004. kap 6.2. Thompson kap 15. Příkazský kap. 5.3.2.
Fischer, O. Etika jako cesta k radosti ze sociální práce. In Etika a lidská práva v sociální práci. Praha: CSSP, 2008, s. 14.
Vacura M. in FIscher Úvod do filosofie pro pomáhající profese.
D) Norma
Tématem je otázka, zda vůbec může existovat společná norma pro etické jednání, a co může být tou normou.
Mravní normy musí být nějak ukotveny ve smyslu lidství, v antropologii, a od nich se odvíjí a jsou aplikovány na konkrétní situaci – viz Anzenbacher, str 240.
Způsoby, jak jsou stanoveny normy a navázány na onen smysl lidství, záleží na jedinci: Např.
Aristoteles -. mravní činnost je ta, která je řízena esencí člověka (Etika Nikomachova EN I, 7)
T.Akvinský) - zdrojem norem je apriorní mravní zákon. Nazývaný přirozená zákon.
Kant: vše obdařené rozumem je podřízeno zákonu
Anzenbacher Úvod do etiky, str. 112 rozlišuje roviny lidského jednání, na kterých je patrný vztah étosu a svědomí v oblastech
- moralita: dobrý a špatný - rozhoduje osobní hodnocení
- mravnost (etika) : správný a nesprávný – rozhoduje souhrn dominujících norem
- právo (legální systém): legální – nelegální : rozhoduje právní systém
- víra (vztah k duchovní autoritě)- dobrý skutek a hřích - vírou informované svědomí
Literatura: např. Etika pro soc. práci. Kap. Nečasová, Machula, Milfait.
Např. Nečasová, 2001, str. 16, Anzenbacher, Úvod do etiky, 2001, kap 5, Anzenbacher, Úvod do filosofie, 2004, kap 6.3
E) Samostatné úkoly - kontrolní otázky
Proč je dobro v etice důležité?
Co je dobro? Jak je stanovíme?
Stačí jednat podle svého svědomí, aby to bylo eticky správné jednání?
Na čem záleží, zda něco je nebo není považováno za eticky správné?