Podstatou každé didaktiky je cíl, ke kterému má být výchova a vzdělávání směřováno. Pokud se jedná o školní výuku, tedy cíl, kterého si je učitel vědom a o který svým jednáním s žáky usiluje.

Příklady různých cílů dle publikace: Muchová, L. Úvod do náboženské pedagogiky. Olomouc: MCM, 1994.

Práce s vlastními cíli vzhledem k vybrané věkové skupině a vybranému předmětu (náboženská / etická výchova).

Cíle náboženské výchovy dle Muchová, L. Úvod do náboženské pedagogiky. Olomouc: MCM, 1994, s. 36nn:

• nejvlastnější rozvoj lidské osobnosti (pomoci v člověku ukrytému druhému člověku, aby rozepjal křídla - viz Ernst Bloch) - pomoc rozvoji našeho lidství
• dospělé (rozuměj: zralé) utváření vlastního života - namísto kopírování a klišé (tedy namísto neautentického života) - "Zcitlivění pro to, co je ukryto za tím, co stojí v popředí a je uchopitelné, co dává človku a jeho světu smysl, a uvedení do přiměřených výrazových forem pro vztah člověka k podstatě dávající smysl jeho bytí" (A. Exler)

• cíle dle J. Quadfliega:
  • směřování:
• do oblasti "já" - "lidé" - "věci": schopnost: rozumět sám sobě, utvářet svůj život, vycházet s bližními lidsky, rozumět druhým a respektovat je, zacházet se zvířaty a věcmi přiměřeně zvířatům a věcem;
• do oblasti "já a Bůh" - "Bůh  a já": schopnost: znázorňovat náboženské výrazové formy, objevovat a interpretovat skryté nebo otevřené výpovědi  o Bohu; uvědomit si zvláštní nárok Bible jako zdroje výpovědi o Bohu.
• R. Leuenberger uvádí následující cíle pro oblast náboženského vzdělávání a výchovy:
  • umět:
    • se ptát po nosné moci v celé rozporuplnosti lidského bytí
    • vysvětlovat vlastní náboženské zkušenosti
    • odhalovat zneužívání náboženských kategorií a postojů
    • neagresivně hovořit o náboženských pojetích, která jsou v rozporu s vlastním pojetím
    • meditovat a reflektovat možný význam náboženské tradice pro vlastní život a společnost

•  výchovné úkoly podle dimenzí religiozity Charlese Glocka:
  • (dimenze následování) přivedení k eticko-sociálnímu chování
  • (ideologická dimenze) kognitivní konfrontace s podstatou náboženství
  • (rituální dimenze) zážitek bohoslužebné oslavy a zvyků
  • (dimenze zkušenosti) povzbuzení pro osobní zásadní rozhodnutí

• jiným způsobem možné perspektivy náboženské výchovy:
  • směřování k člověku:
    • který má odvahu svobodně utvářet svůj život
    • jehož život je schopen neustálého zrání
    • který je schopen:
      • bezpodmínečné důvěry
      • dialogu
      • vyjádřit oslavu i bolest
      • oběti a lásky
      • solidarity
      • hovořit o naději, ze které žije

Finkovy antinomie (Eugen Fink 1905-1975)