Zuzana Svobodová svým textem "Život v obrácení" ukazuje, jak promýšlel filosof Jan Patočka pojem "duchovní člověk". Duchovní život jako život v radikální otevřenosti, v nezakotvenosti, ve svobodě, v nekrytosti, tedy život v pravdě se projevuje také v činech jako nepolitická politika a ve společenství jako solidárnost společenství otřesených, jako solidarita i nesouhlase. Autorka připomíná Patočkou vyjádřený specifický rytmus duchovního prostředí v českých zemích, který je charakteristický svým vnímáním plurality a schopností plodného eklektismu vznikajícího ve zvláštních obdobích tvořivého napětí. Duchovní člověk jako přijímající a podstupující zlom naivního života je schopen života jako oběti, jako vydání se pro pravdu, jako bytostné zaslíbení se pravdě.