Rozvoj sociálních dovedností v muzikoterapii Hudba - základní dispozice člověka n nHudba od počátku utvářela společenství a spojovala. nByla nejstarším komunikačním prostředkem lidstva. n nZákladní lidskou dispozicí bylo a je transformovat prožívanou skutečnost do zvuků a rytmů, pohybu a obrazu, a tak je zpracovávat. –pohyb a tanec –rytmus a hudba –kresba a obraz nSpojení těchto technik našlo svůj výraz už v pravěkém rituálu. n n n Hudba jako součást rituálu n nRituály umožňují sdílet s ostatními životní situaci, naladění, směřování. n nKonstituují jistotu, řád, zprostředkovávají záchytné body v kontaktu s druhými. n nKoncentrují síly, sjednocují skupinu. n nUmožňují přijatelnou abreakci, přinášejí psychosomatické uvolnění n Sociální funkce neverbální komunikace nSkrze prostředky neverbální komunikace –hudbu, pohyb a výtvarnou činnost –sdělujeme: – nJak vnímáme sami sebe, nJak vnímáme druhé nJak vnímáme své okolí nJaké prožíváme emoce nJaká je naše životní situace • –Neverbální zprávy vysíláme většinou podvědomě a přijímáme je také podvědomě. Verbální reflexe nPokud prožitky neverbální komunikace reflektujeme verbálně, n vstupují do vědomí a můžeme je dále zpracovávat. n n Při reflexi se pokoušíme vyjádřit: –Jaké pocity neverbální komunikaci provázely –Co pro nás tyto pocity v dané situaci znamenají –Co si o nich myslíme –Zda jsme během komunikace nezaznamenali rozpor mezi vlastním prožíváním a chováním n Význam neverbální komunikace nNeverbální komunikace •Může být účinnější než komunikace verbální •Může verbální komunikaci nahradit •Může verbální komunikaci nastartovat •Může odstraňovat překážky v komunikaci verbální •Může verbální komunikaci učinit přiměřenou •Může být zdrojem důležitých informací o druhém Komunikace hudbou nJednoduché nástroje, vhodné pro improvizaci a interpretaci: nbubínky, perkuse, metalofony, zvonkohry, xylofony, flétny, foukací harmoniky, lyry, kytary, klavír n nUmožňují vyjádření nbez předchozích dovedností, zkušeností nbez nároku na hudebně-estetickou kvalitu n nHudební nástroj nzastupuje hráčovo alter ego - druhé já npůsobí ochranně nbezprostředně zrcadlí vnitřní svět hráče n Komunikace hudbou nImprovizace nInterpretace nKompozice nPoslech n nTyto metody se propojují a existují v mnoha variacích. nPraktikují se v rámci určité základní jednotky. nUvnitř každé základní jednotky lze využít různé techniky. Hudební improvizace n nKaždá skupina je jedinečná, n improvizace ukazuje na specifické skupinové procesy. n n Odráží se v ní •zkušenosti ve vztazích s druhými •typické postoje ve skupině n nPři improvizaci vznikají ve skupině různé typy n hudebního přenosu. n nHudební přenos se využívá n k reflexi vlastního prožívání n k vyvolání procesu dynamického učení Improvizovaný hudební dialog nUmožňuje nvyjadřovat své pocity vůči druhým mimoslovně, nověřit si, jakou reakci moje prožívání a jednání vyvolává nlépe a nově vnímat partnera dialogu nhledat vyjádření přiměřené situaci npojmenovat své pocity vůči druhému n nJe vhodný při řešení konfliktů a napětí nv rámci skupiny nve vztazích jednotlivců s důležitými lidmi mimo skupinu n n n Hudební improvizace a její sociální funkce nCíle hudební improvizace n nstát se mediem komunikace nodstranit strach z komunikace, z toho že můj vstup bude nevhodný, numožnit vzájemné poznání a sdílení nreflektovat vlastní komunikační strategie ve skupině nměnit svůj obraz o sobě díky zrcadlení jiných nřídit vlastní chování n Hudební interpretace nNejedná se o pouhou reprodukci skladeb, nale o kreativní způsob práce se známými písněmi i skladbami. n nCíle hudební interpretace: n nposilovat adaptivní chování nzlepšit pozornost a schopnost orientace ve skupině npodporovat schopnost empatie a identifikace s druhými nrozvíjet schopnost sdílet myšlenky a pocity nzlepšit interakční a skupinové dovednosti n Interpretace a skupinová produkce nKomunikační schopnosti posiluje –vystoupení před publikem a všechny přípravy s tím spojené. – nVystoupení pomáhají budovat •sebedůvěru •komunikační aktivitu •zodpovědnost za sebe a za skupinu •dávají příležitost k ocenění – nUrčena především pro sociální rehabilitaci •handicapovaných dětí a mládeže •psychiatrických klientů •pacientů v nemocnicích •seniorů n Kompozice pro sociální rozvoj nSdílení pocitů, myšlenek a zkušeností ve skupině se děje prostřednictvím: nVariací na písně –Klient mění slova, verše nebo celý text písně – po představení písně a rozhovoru o ní se doplňuje nový text do připraveného schematu nKontaktní písně –Jednoduchý text a melodie kontaktní písně by měl obsahovat jména členů skupiny (jméno klienta), jednoduchý rytmický doprovod, pohyb a různé interaktivní prvky (podání rukou, úsměv apod.) n Kompozice pro sociální rozvoj nSdílení pocitů, myšlenek a zkušeností ve skupině se děje: n nInstrumentálním doprovodem k písni –Klient či skupina komponuje jednoduchý instrumentální doprovod k písni – nInstrumentální skladbou –Klient či skupina komponuje vlastní instrumentální skladbu na jednoduché nástroje –Výsledek se jednoduše – vlastním způsobem „notace“ – zaznamenává n Poslech hudby spojený s pohybem n nPoslech hudby je v mozku přímo propojen s centrem pohybu n nPohyb je zkušenost sama se sebou, reflexe stavu mysli, n a jako takový je prostředkem komunikace. n nTělo a mysl se navzájem ovlivňují, navzájem na sebe působí. n nHudba se stává významným prostředníkem mezi myslí a tělem. n Poslech a výtvarné vyjádření nVyjádření prostřednictvím nčmárání nbarvy a jejich kombinací nTvaru a linie kresby n n nSymbolickou kresbou, malbou, artefaktem nlze komunikovat vlastní či společné téma n nemoce nmyšlenky nživotní situace n n Podmínky práce ve skupině §vytvářet bezpečné prostředí, §atmosféru důvěry – §přizvat své vnitřní dítě, hrát si, §dovolit si být svobodný, otevřený – §zajímat se o své pocity, uvědomovat si je, §mít odvahu je vyslovovat Pravidla práce ve skupině 1.Respektujeme projev a prožívání druhých. 2.Žádný projev ve hře nehodnotíme jako dobrý nebo špatný. 3.Ve skupině komunikujeme všichni společně. 4.Při neverbálních aktivitách nemluvíme. 5.Vše, co se zahraje a řekne, zůstává ve skupině. Projekt 2. ročník ZS nZahrnuje předměty: n V_2105 Sociální psychologie a V_2852 Metody muzikoterapie pro výchovu a rozvoj II nCíl: nStudenti prokážou, že znají metody MT a dokáží je využít v práci se zvolenou skupinou. Zároveň dokáží aplikovat poznatky sociální psychologie a využít je k rozvoji skupiny. nStudenti dokáží spolupracovat v týmu a umí svou práci zhodnotit. nStudenti dokáží výsledky své práce prezentovat. nZadání: n Studenti ve skupinách po 3 písemně vytvoří cílený program (přiměřené délky) pro vybranou cílovou skupinu na základě zpracování osnovy pro přípravu programu. nKaždá skupina si vybere jinou cílovou skupinu a jiný sociálně psychologický poznatek. nDo 31. října se skupiny zapíší do formuláře, který zprostředkuje vyučující Vojtěch Sivek. nDo 1. prosince budou mít jednotlivé skupiny schválené zadání učiteli obou předmětů. n n n Vyhodnocení projektu n nProběhne v kolokviích po 4 skupinách (tzn. 12 lidí) nKaždá trojice bude prezentovat během 20 min. přípravu svého programu. Závěrem prezentace zazní zpětná vazba ostatních přítomných. nPřípravu pošle každá skupina předem příslušným učitelům nKritéria hodnocení -Dodržení termínů a absolvování požadovaných kolokvií -Úplnost naplnění osnovy ve všech bodech a požadavcích -Kvalitní a srozumitelná prezentace připraveného programu -Porozumění poznatkům ze sociální psychologie a výchov -Aktivní účast všech členů týmu při přípravě a prezentaci n n Osnova vypracování programu n1. Charakteristika cílové skupiny –Popište, proč jste si vybrali právě tuto cílovou skupinu –Popište prostředí, případně instituci, kde se skupina nachází, a jaký to může mít vliv na fungování skupiny. –Popište charakteristiku skupiny hlediska sociálního, psychologického, duchovního, somatického ad. –Popište klíčové potřeby dané skupiny a jejich členů. –Popište zdroje a silné stránky členů skupiny a jejich potenciál, který chcete rozvíjet. – n 2. Stanovení hlavního cíle programu –Popište cíle programu a jeho prospěch pro skupinu a formulujte, co tímto cíle sledujete. Zohledněte cíle v oblasti výchovy i v oblasti sociální psychologie. n n Osnova vypracování programu n3. Hlavní aktivity –Popište hlavní aktivity pro naplnění cílů pro danou skupinu a popište jejich realizaci. Upřesněte, jak aktivity napomohou naplnění cíle. n4. Pomůcky a materiál –Popište seznam pomůcek a materiálů, které je třeba připravit. n5. Celková struktura programu –Popište celkovou strukturu programu, případně jeho dramaturgii a vysvětlete jeho logiku a význam jednotlivých částí. n6. Rizika a jejich zvládnutí –Popište možná rizika během programu a navrhněte opatření pro jejich minimalizaci či zvládnutí. n Osnova vypracování programu n7. Reflexe programu –Stanovte způsob reflexe hlavních aktivit skupinou, formulujte otázky, případně aktivity pro reflexi ve skupině. n8. Kompetence vedoucích – Popište požadavky, které klade realizace programu na vedoucí skupiny (vedoucí programu). n9. Zhodnocení programu vedoucími –Připravte a popište způsob hodnocení a reflexe realizace celého programu realizačním týmem. nPrezentujte výsledek své práce tak, abyste během 20 minut představili podstatu svého programu. Můžete využít obvyklých pomůcek k prezentaci (PowerPoint apod.) n Doporučená literatura n nŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie : ve výchově, sociální práci a klinické praxi [Šimanovský, 2001]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2001. 246 s. : i. ISBN 80-7178-557-1. n n nGerlichová, Markéta. Muzikoterapie v praxi. Praha: Grada 2020. ISBN: 978-80-271-1791-8Kantor,Jiří. Lipský, Matěj. Weber, Jana. nZáklady muzikoterapie. Vyd. 1.: Grada 2009, 296 s. ISBN 978-80-247-2846-9 nMuzikoterapie :východiska, koncepty, principy a praxe. Edited by Jaroslava Zeleiová. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. 254 s. ISBN 9788073672379. nMORENO, Joseph J. Rozehrát svou vnitřní hudbu :muzikoterapie a psychodrama. Translated by Hana Loupová. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 128 s. ISBN 8071789801.