Azyl, migrace a integrace
v České republice
Mgr. Bc. Jan Matěj Bejček
E-mail:jan.matej.bejcek@gmail.com
jan.matej.bejcek@praha.eu
Informace
Doporučená literatura - výběr
2015 2016 2018
Legislativa
§ Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu
§ Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
§ Zákon č. 221/2001 Sb., o dočasné ochraně cizinců
§ Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky
§ Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
§ Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
§ Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
§ Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
§ Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
§ Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Odkazy
§ http://www.integracniprogram.cz
§ https://migraceonline.cz
§ https://www.mvcr.cz
§ http://metropolevsech.eu/cs/
§ http://www.suz.cz
§ http://www.integracnicentra.cz
§ http://www.migracnikonsorcium.cz/cs/
Cizinci v České republice
Co je to migrace a kdo je vlastně migrant?
v migrace = stěhování
v forma prostorové mobility mezi dvěma územními jednotkami znamenající obvykle trvalou změnu
pobytu; migrací se označuje (mechanický) pohyb obyvatelstva z jednoho místa či země na druhé,
kde se chtějí usadit, tj. dochází při ní ke změně bydliště
v může mít značné ekonomické, kulturní a populační důsledky, je to jeden z nejdůležitějších
regionálních procesů
v je ovlivněna faktory, které nutí člověka opustit zemi původu (push) či faktory, které člověka naopak
přitahují do nové země (pull), případně kombinací obou
v je přirozenou součástí procesu globalizace (pohyb investic a kapitálu, mezinárodní obchod...)
v migraci můžeme dělit na:
vnitrostátní x mezinárodní / dobrovolnou x nucenou / dočasnou x trvalou / legální x nelegální
v migrant = člověk který migruje / stěhuje se / přesouvá se z jednoho místa na druhé
Cizinci v České republice
Cizinec
v Legislativní pojem označující fyzické osoby, které nejsou státními příslušníky České republiky;
často zaměňován s označením „migrant“
v Zákon o pobytu cizinců (326/1999 Sb.) rozlišuje cizince na tři skupiny (§ 1):
1. Státní příslušníci třetích zemí (mimo EU / Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko)
2. Občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, a jejich rodinní příslušníci
3. Uprchlíci (státní příslušníci třetích zemí v řízení o udělení mezinárodní ochrany / s udělenou
mezinárodní ochranou, žadatelé / držitelé dočasné ochrany)
Cizinci v České republice
Zdroj: https://mapofeurope.com/eu-map-2020/
Evropská unie (EU)
v Členské země (celkem 27 států, vč. České republiky)
Evropský hospodářský prostor (EHP)
v Norsko, Island a Lichtenštejnsko
Schengenský prostor
v Označení pro území evropských zemí (tzv. země Schengenské dohody, 1990),
na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv
místě bez toho aby museli projít hraniční kontrolou. Země Schengenského
prostoru tvoří 22 států Evropské unie a 4 státy Evropského sdružení volného
obchodu (Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko)
Zdroj: https://globetrotcapital.com/schengen-area-explained/
Cizinci v České republice
regulace imigrace prostřednictvím víz (Schengenský hraniční kodex)
a povolení k dlouhodobému a / nebo trvalému pobytu (zák. č.
326/1999 Sb.)
volný vstup a pohyb na území ČR, při pobytu nad 90 dní je nutné
vyřídit si potvrzení o přechodném pobytu; možnost trvalého
usazení skrze získání povolení k trvalému pobytu (po 5 letech)
pokud jsou sami občané EU / EHP nebo Švýcarska, platí výše
uvedené;
pokud nejsou občany EU / EHP nebo Švýcarska, musí požádat o
povolení k přechodnému pobytu; možnost trvalého usazení skrze
získání povolení k trvalému pobytu (po 2 letech)
spadají do Wv. zvláštních skupin cizinců, pobyt na území ČR
podléhá řízení o mezinárodní ochraně (zák. 325/1999 Sb., o azylu),
která je udělována formou azylu nebo doplňkové ochrany, anebo
řízení o dočasné ochraně (zák. 221/2001 Sb., o dočasné ochraně
cizinců; „Lex Ukrajina“)
2. Občané EU / EHP / Švýcarska
1. Státní příslušníci třetích zemí
rodinní příslušníci občanů EU
3. Uprchlíci
543 027
35 128 osob
(prosinec 1990)
Cizinci v České republice
1 072 567 osob
(leden 2024)
529 540
0,3 % 9,9 %
Cizinci v České republice (2020)
státní příslušníci třetích zemí (61 %) občané EU 27 vč. EHP a Švýcarska (39 %)
Zdroj: OAMP MV ČR (k 31. 12. 2020)
Cizinci v České republice (2022)
státní příslušníci třetích zemí (78,9 %) občané EU 27 vč. EHP a Švýcarska (21,1 %)
Zdroj: OAMP MV ČR (k 31. 07. 2022)
Invaze vojsk RF na Ukrajině
v Od 24. února do října 2022 uprchlo do Evropy více než 7,64 mil. občanů UA, z toho 4,2 mil. získalo dočasnou
ochranu či obdobné pobytové oprávnění.
(UNHCR, 10/2022)
v Od počátku války (k říjnu 2022) hranici z UA
překročilo více než 13,7 mil. osob, zatímco do UA
cca 6,46 mil. osob.
v V ČR bylo k počátku října 2022 evidováno celkem
413 516 osob s udělenou dočasnou ochranou.*
(pozn.: ne vždy se jedná o osoby s občanstvím UA)
Zdroj: OAMP, MV ČR (k 30. 9. 2022)
Invaze vojsk RF na Ukrajině
Zdroj: OAMP, MV ČR (k 25. 2. 2024)
0 20000 40000 60000 80000 100000 120000
Zlínský kraj
Olomoucký kraj
Karlovarský kraj
Kraj Vysočina
Liberecký kraj
Královehradecký kraj
Pardubický kraj
Ústecký kraj
Jihočeskýkraj
Moravskoslezský kraj
Plzeňský kraj
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Hlavní město Praha
v Aktuálně se na území ČR nachází cca 385 tis. uprchlíků
z UA (k 02/2024 se jednalo o 385 364 osob).
(MV ČR)
v Část uprchlíků re-emigruje do jiných států EU, část
uprchlíků tzv. „pendluje“ mezi ČR a UA (ev. dalšími
státy), část se vrací na UA.
Uprchlíci v České republice
Uprchlíci v České republice
Kdo je uprchlík?
v Občan ze země mimo EU (vč. Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska), která zároveň není
uvedena na seznamu tzv. „bezpečných třetích zemí“
v Nucený migrant (nedobrovolná migrace, neplánovaná)
v Přiznání statusu uprchlíka / osoby s mezinárodní ochranou podléhá speciálnímu řízení na
Ministerstvu vnitra ČR (několik měsíců až let)
v Žadatelé o mezinárodní ochranu mají omezená práva, např. nemohou vycestovat ze země, mohou
pracovat nejdříve po 6 měsících, nemohou žádat o sociální dávky a dal.
v Osoby s udělenou mezinárodní ochranou (azyl, doplňková ochrana) mají obdobná práva jako
cizinci s povolením trvalému pobytu, dále se mohou zapojit do tzv. „Státního integračního
programu“
Uprchlíci v České republice
Seznam Evropské unie:
v Albánie
v Bosna a Hercegovina
v Makedonie
v Kosovo
v Černá Hora
v Srbsko
v Turecko
Seznam České republiky:
v Albánie,
v Bosna a Hercegovina,
v Makedonie,
v Kosovo,
v Černá Hora,
v Srbsko,
v Norsko,
v Island,
v Lichtenštejnsko,
v Švýcarsko,
v Kanada,
v Spojené státy americké
v Mongolsko,
v Austrálie,
v Japonsko,
v Nový Zéland)
Bezpečná třetí země
1 200
30 osob (azyl)
(prosinec 1990)
Uprchlíci v České republice
2 214 osob (MO)
(prosinec 2022)
1 014
0,1 % 0,2 %
(1990 – 2020) celkem 105 710 žádostí / 7 707 kladných rozhodnutí
Uprchlíci v České republice
Zdroj: OAMP, MV ČR (k 31. 12. 2022)
podané žádosti o mezinárodní ochranu
x
kladná rozhodnutí
30
776
251 251
116
59
162
96 78 80
134
83 103
208
142
251 268
191 157
75
125 108
49
95 82 71
148
29 47 61 42
191
92
37 191
132
29
104
261
149
256 295
399
302
118
118 86
72
120
387
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
Azyl udělen Doplňková ochrana udělena
1602
2226
841
2207
11871417
22112109
4085
7220
8788
18094
8484
11400
5459
4021
3016
18781656
1258
833 756 753 707
1156
15251478145017021922
116414111694
0
2000
4000
6000
8000
10000
12000
14000
16000
18000
20000
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
2016
2018
2020
2022
Uprchlíci v České republice
Zdroj: OAMP, MV ČR
Uprchlíci v České republice
Žadatelé o mezinárodní ochranu:
TOP 10 zemí původu v letech 2010-2014 a 2015-2019
Zdroj: ČSÚ, OAMP MV ČR
Uprchlíci v České republice
Úspěšní žadatelé o mezinárodní ochranu:
TOP 10 zemí původu v letech 2010-2014 a 2015-2019
Zdroj: ČSÚ, OAMP MV ČR
Aktéři a instituce
Aktéři a instituce
Ministerstvo vnitra ČR
Sídlo: Nad Štolou 936/3, Praha 7
(zastávka tram. Letenské náměstí)
Odbor azylové a migrační politiky (OAMP)
ü gestor pro oblast migrace a integrace
ü posuzuje a rozhoduje žádosti o víza nad 90 dnů,
povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k
trvalému pobytu (vč. jejich prodloužení)
ü vydává víza nad 90 dnů (dlouhodobá víza), povolení
dlouhodobému a k trvalému pobytu
ü posuzuje a rozhoduje o udělení mezinárodní
ochrany (azyl / doplňková ochrana)
Ministerstvo vnitra - hlavní budova, foto: A487.cz
Aktéři a instituce
PhDr. Tomáš Haišman (†66), ředitel OAMP (1992 – 2017), foto: Kateřina Šulová, ČTK Mgr. et Mgr. Pavla Novotná, ředitelka OAMP (2017 – dosud), foto: Honza Mudra pro HN.
Aktéři a instituce
Mapa pracovišť Oddělení pobytu cizinců v Praze
Aktéři a instituce
Ministerstvo zahraničních věcí
Sídlo: Loretánské náměstí 101/5, Praha 1
(zastávka tram. Letenské náměstí)
ü gestor pro zahraniční politiky ČR
ü posuzuje a rozhoduje žádosti o víza do 90 dnů,
povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k
trvalému pobytu
ü přijímá žádosti o víza nad 90 dnů a žádostí o
povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu
ü vydává víza do 90 dnů (Nv. schengenské krátkodobé
vízum) a dále víza za účelem přicestování do ČR a
převzetí vydaného povolení k dlouhodobému nebo
trvalému pobytu
ü vydává rozhodnutí o příslušnosti ke krajanské
komunitě v zahraničí
Černínský palác, foto: Wikipedie
Aktéři a instituce
Trauttmansdorfský palác, foto: MZV ČR Toskánský palác, foto: Wikkipedie Karmelitánský Klášter, foto: Wikkipedie
Oddělení zvláštního zmocněnce pro krajanské
záležitosti
Konzulární odbor, legalizační oddělení Informační centrum EU, české centrum Praha,
sekretariát České komise UNESCO
Aktéři a instituce
Správa uprchlických zařízení
Sídlo: Lhotecká 559/7, Praha 4 (areál Policejní akademie)
(zastávka tram. Letenské náměstí)
v založena 1. 1. 1996 jako organizační složka Ministerstva vnitra ČR
v provozuje azylová zařízení pro uprchlíky – přijímací, pobytová a azylová a
integrační střediska (tzv. uprchlické tábory)
v od roku 2006 provozuje zařízení pro zajištění cizinců (tzv. detence)
v od roku provozuje síť regionálních Center na podporu integrace cizinců (tzv.
integrační centra)
v od roku 2017 je Generálním poskytovatelem integračních služeb pro osoby s
udělenou mezinárodní ochranou (uprchlíci kteří získali azyl / doplňkovou ochranu)
Aktéři a instituce
Integrace
Co je to integrace?
Tvorba a zajištění speciálních podmínek pro usnadnění socializace (začlenění) v určité společenské skupině
(př. osvojení si norem, hodnot, sociálních rolí…)
Sociální integrace
= nejvyšší úroveň socializace
= oboustranný proces začleňování jednotlivce / skupiny do společnosti
= cítit se přijímaný (koncept patření) a umět přijímat (identifikovat své místo/roli v majoritní společnosti)
Integrační modely
1. etnicko-exklusivistický (segregační)
2. asimilační
3. pluralistický (též multikulturální)
Literatura:
MOREE, Dana, 2017. Integrace [online]. In Encyklopedie migrace, dostupné z: https://www.encyclopediaofmigration.org/integrace/
BARŠOVÁ, Andrea a Pavel BARŠA (2005a). Přistěhovalectví a liberální stát: Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: MUNI
Asimilace
Dlouhodobý proces, během něhož si jedinec či skupina osvojuje zkušenosti, postoje a zvyky majoritní
společnosti. Kvůli tomu pak s majoritou splývá, stává se běžnou součástí jejího života a ztrácí svou
původní kulturní identitu.
Za asimilaci lze považovat zejména:
- podobnost s majoritní společností ve společenském a ekonomickém postavení,
- užívání stejného jazyka,
- rovnoměrném osídlení oblastí dané země (opaku segregace),
- uzavírání manželství,
- účast na politickém životě atd.
K dovršení asimilačního procesu dochází, když je menšina schopna a ochotna se plně účastnit
veřejného, ekonomického i politického života a zároveň nenaráží na předsudky většinové společnosti.
„Tavící kotlík“ (melting pot)
Metaforické označení společnosti, v níž se následkem imigrace střetávají různé
kultury, které se postupně zbavují svých kořenů, mísí se s ostatními („přetavují“) a
postupně zapadají do celku.
Jedná se o model, jenž předpokládá ekonomickou i společenskou asimilaci
imigrantů během několika málo generací.
Uplatnění: zejm. Anglosaské země, USA, Kanada, Austrálie.
Multikulturalismus
Strategie, zavedená v 70. letech v Austrálii a Kanadě jako reakce na poválečný příchod imigrantů z
bývalých kolonií. Pokusy o asimilaci se totiž do té doby ukázaly jako nefunkční, neboť často vedly k
sociálnímu vyloučení a ve výsledku dosahovaly spíše opaku požadovaného účinku.
Idea multikulturalismu neměla za cíl udržení kulturní rozmanitosti; byla chápána jako nástroj
integrace a soudržnosti státu (např. skrze umožnění lidem být plnohodnotnými občany státu, aniž by
vypadali a jednali jako jeho typičtí představitelé).
V neutrálním kontextu je dnes pojmu užíváno pro označení stavu společnosti, ve které vedle sebe
žijí různé sociokulturní skupiny, založené na rozdílné kultuře, etnicitě, rase či náboženství,
přičemž mezi těmito skupinami nemusí nutně docházet k interakci či spolupráci.
Multikulturní soužití jako „salátová mísa“
„Salát v němž si jednotlivé přísady uchovávají svou chuť a formu avšak zároveň tvoří
komplexní pokrm, který je harmonický a jedinečný svým namícháním.“
Inkluze
= zahrnutí / přijetí do již existujícího celku.
Zásady: akceptace heterogenity, uplatnění individuálního přístupu, otevřenost k jinakosti.
Sociální inkluze
= společenský proces, jehož cílem je podpora jedince do takové míry, aby se mohl plně
účastnit společenského života.
Inkluzivní vzdělávání
= systém vzdělávání, v rámci něhož je přístup ke vzdělávání a plnění vzdělávacích
požadavků zaručen všem dětem bez rozdílu.
Integrace dle úrovně zapojení imigrantů do života
majoritní společnosti
1) socioekonomická – vztahuje se k časoprostorovému rozmístění imigrantů ve
vertikálních pozicích (hraje roli čas), jako např. příjem, profesní prestiž, vzdělání
apod. nebo v horizontálních místech (roli hraje prostor), jako např. místa bydlení,
prostorové umístění organizací, firem, škol apod.
2) kulturní, pokud minorita přijme převažující národní kulturu
3) politická ( účast v místních volbách, založení etnických sdružení či stran apod.)
4) právní (imigrant má legální povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu).
5) identifikační (ztotožnění se s prostředím, a to jak společenským tak
geografickým)
6) sídelní (trvalé usídlení spojené se založením domácnosti a ziskem práce)
Strukturální integrace
= významná součást integrace imigrantů do majoritní společnosti.
= reprezentuje všeobecnou rovnoprávnost imigrantů s majoritní populací, včetně
možnosti uchovat si do jisté míry specifika příslušného etnika.
= spočívá především v zabezpečení práva přístupu imigrantů na pracovní trh, do
vzdělávacího systému, na trh s bydlením či k zisku občanství.
Integrační politika ČR I.
v Vývoj integrační politiky ČR byl podmíněn:
1. změnou politického prostředí (1990-92) = prolomení imigrační a emigrační izolace, ze
zdrojové země se počátkem 90. let 20. stol. stává postupně země cílová.
2. Prudkým nárůstem imigrantů v letech 1993-99 resp. 1992 – 2002 (OECD 2006), kdy ČR
patřila mezi země s největším přírůstkem cizinců.
v V reakci na to dochází k legislativním změnám (ZPC, ZoA) a k formulování „Zásad
koncepce integrace cizinců“
v V roce 2000 představena první Koncepce integrace cizinců (KIC); definice jednotlivých
oblastí integrace (pobytový status cizince, získání státního občanství, politická participace,
zaměstnání a podnikání, bydlení, sociální zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání, kultura, tradice
a náboženství).
Integrační politika ČR II.
v Různé pohledy na integraci
koncepční materiály X perspektiva obcí X perspektiva cizinců X perspektiva majoritní společnosti
v 21. stol. = snahy o posunutí politiky integrace z národní úrovně na úroveň
lokální (obce), koncept „urban citizenship“ = sdílené členství obyvatel
v občanském životě města, vzestup významu měst pro integraci jako
důsledek ztráty významu národního státu – globalizace, role
nadnárodních a lokálních politických aktérů (local governance).
v Rozdíl mezi praxí deklarovanou X realizovanou
Nástroje integrační politiky I.
ü Aktualizace Koncepce integrace cizinců (KIC), akční plán integrace
ü Aktualizace Státního integračního programu (SIP) pro osoby s udělenou
mezinárodní ochranou v podobě vládní koncepce zajištění integrace uznaným
uprchlíkům.
ü Posílení aktivit České republiky při výměně informací a zkušeností
ü Financování integračních programů samosprávy, důsledný monitoring migrační
situace na území České republiky
ü Centra na podporu integrace cizinců (CPIC)
ü Povinná účast cizinců na některých integračních opatřeních státu
ü Komunikační strategie o všech aspektech migrace zacílená na veřejnost.
ü Spolupráce s partnery hospodářského a sociálního dialogu
ü Sociální služby (střednědobé plánování, rozvoj Krajských sítí)
ü Podpora rozvoje občanské společnosti
ü Interkulturní práce
Nástroje integrační politiky II.
Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců (2016)
ve vzájemném respektu
v CS tvoří státní příslušníci třetích zemí kteří pobývají na našem území na základě pobytového
oprávnění podle zákona o pobytu cizinců (326/1999 Sb.) s dobou pobytu nad 1 rok.
v Stanovuje základní priority v oblasti integrace cizinců, přičemž dlouhodobě klade důraz primárně
na úsilí jednotlivce
v Definuje klíčové priority (oblasti) integrace:
ü znalost českého jazyka
ü ekonomická soběstačnost
ü orientace cizinců ve společnosti
ü rozvíjení vzájemných vztahů mezi komunitami
ü postupné nabývání práv v závislosti na délce pobytu
Naplňování Koncepce integrace cizinců (2016)
ve vzájemném respektu
v Pro každou z priorit jsou každoročně v rámci aktualizací stanoveny dílčí cíle,
odpovědní aktéři a také finanční prostředky, určené na realizaci kroků
vedoucích k jejich naplnění.
v K naplňování uvedených priorit dochází v rámci mezirezortní spolupráce
(MV, MPSV, MŠMT, MPO, MZV, MZ).
v Nezastupitelnou úlohu hrají NNO a Centra na podporu integrace cizinců
(CPIC) která jsou zastoupena ve všech krajích ČR
Nástroje podpory integrace držitelů MO v ČR
ü Státní integrační program (SIP) – oblasti:
(bydlení, zaměstnání, vzdělávání, sociální, zdravotní)
ü Bezplatný kurz češtiny (400 h.)
ü Sociální služby
ü Projekty na podporu integrace držitelů MO
Státní integrační program (SIP)
v Původně tzv. „Asistenční program integrace osob s přiznaným postavením uprchlíka
v ČR“ (1994) určený pro osoby se statusem uprchlíka dle dosavadního ZoU (nahrazen
ZoA 1. 1. 2000)
v Nyní CS tvoří osoby s udělenou mezinárodní ochranou (azyl, doplňková ochrana),
program má oporu v ZoA (§ 68 - 70)
v Do konce r. 2015 (resp. 2018) zahrnoval spolupráci s obcemi, od r. 2016 centralizován v
rámci GPIS (nyní SUZ).
v Na realizaci programu se již od 90 let. 20 stol. podílejí vybrané NNO, od r. 2017 na
základě VŘ.
v Klíčové oblasti SIP rámcově vycházejí z oblastí KIC, podpůrčí doba činí 12 měsíců.
Oblasti podpory v rámci SIP
v oblast bydlení (pomoc při zajištění ubytování, příspěvek na nájemné)
v oblast zaměstnání (příspěvek na rekvalifikaci, pracovní a kariérní
poradenství, registrace na ÚP)
v oblast vzdělávání a odstranění jazykové bariéry (podpora při studiu,
kurzy ČJ v rozsahu 400h.)
v sociální oblast (podpora skrze systém sociálního zabezpečení, přístup
k sociálním službám)
v zdravotní oblast (veřejné zdravotní pojištění, zajištění zdravotní péče)
v tlumočení, právní a sociální poradenství (tj. asistence po dobu prvních 6
měsíců během 2. fáze)
Kurzy češtiny pro osoby s MO
ü Organizátorem kurzů je Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ) od února
2018.
ü Spolupráce mezi MV ČR, MŠMT, SUZ a AUČCJ probíhá na základě projektu (NP
AMIF).
ü Kurzy jsou realizovány jak skupinově tak individuálně
ü V současnosti probíhají kurzy v Praze, v Brně, Poděbradech, Chrudimi, Karviné, Jihlavě,
Kroměříži, Pardubicích, Plzni, Jablonci nad Nisou, Lovosicích, Maršovicích, Havířově,
Ústí nad Labem, Jaroměři, Liberci, Hradci Králové, Velkých Bílovicích, Teplicích,
Vacenovicích, Mladé Boleslavi, Jihlavě, Kroměříži, Novém Jičíně, Hlinsku, Hrádku u
Rokycan
Literatura:
HAVLÍKOVÁ Dana a Radim OŠMERA, 2018. Výuka azylantů a osob s udělenou doplňkovou ochranou: Zkušenosti z let 2011 – 2015. Praha: AUČCJ.
Dostupné ONLINE
Užitečné zdroje a odkazy
v Aktualizovaná koncepce Integrace cizinců 2016 – Ve vzájemném respektu (ZDE)
v Postup při realizaci aktualizované koncepce Integrace cizinců 2016 – Ve vzájemném respektu 2023 (ZDE)
v Statistické údaje o dočasné ochraně v souvislosti s válkou na Ukrajině (ZDE)
v Souhrnná zpráva o mezinárodní ochraně za rok 2022 (ZDE)
v Informativní přehledy cizinců se zaevidovaným přechodným či trvalým pobytem na území ČR (ZDE)
v Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2022 (ZDE)
v Zprávy o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky za roky 2001– 2021 (ZDE)
Vybrané zkratky
AUČCJ = Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka
EHP = Evropský hospodářský prostor
EU = Evropská Unie
CPIC = Centrum na podporu integrace cizinců
MV ČR = Ministerstvo vnitra České republiky
MZV ČR = Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
OAMP = Odbor azylové a migrační politiky
SEAS = Společná evropský azylový systém
SUZ = Správa uprchlických zařízení
UNHCR = United Nations High Commissioner for Refugees
(Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky)
ZoA = Zákon o azylu (325/1999 Sb.)
ZPC = Zákon o pobytu cizinců (326/1999 Sb.)
ZÚ = Zastupitelský úřad
Otázky k diskuzi?
Děkuji za Vaši pozornost
J
Mgr. Bc. Jan Matěj Bejček
E-mail:jan.matej.bejcek@gmail.com
jan.matej.bejcek@praha.eu