PSYCHOPATOLOGIE
V201
CÍLE PŘEDMĚTU
• STUDENT POROZUMÍ POJETÍ PSYCHICKÉHO ZDRAVÍ A PSYCHICKÉ NEMOCI V
KONTEXTU SOCIÁLNÍ PRÁCE A PEDAGOGIKY
• STUDENT VÍ O DIAGNOSTICKÝCH MANUÁLECH A ZNÁ PROJEVY VYBRANÝCH
PSYCHICKÝCH PORUCH.
• STUDENT ZÍSKÁ HLUBŠÍ POROZUMĚNÍ PRO SITUACI A PROŽÍVÁNÍ LIDÍ S PSYCHICKÝM
ONEMOCNĚNÍM A JEJICH SOCIÁLNÍ SITUACI
• STUDENT ZNÁ POHLED NA ČLOVĚKA, RODINU, SKUPINU, VYSTAVĚNÝ NA SILÁCH A
ZDROJÍCH, TZN. PERSPEKTIVU ODOLNOSTI.
PŘEHLED PŘEDMĚTU
NORMA A NORMALITA. PATOGENEZE.
OBECNÁ PSYCHOPATOLOGIE:
• EMOCE, VĚDOMÍ, SPÁNEK, POZORNOST, VŮLE
• VNÍMÁNÍ, MYŠLENÍ, PAMĚŤ, ŘEČ
SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE:
• DUŠEVNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ VYVOLANÉ ÚČINKEM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK
• SPECIFICKÉ PORUCHY OSOBNOSTI
• AFEKTIVNÍ PORUCHY (PORUCHY NÁLAD)
• SCHIZOFRENNÍ PORUCHY A PORUCHY S BLUDY
• NEUROTICKÉ PORUCHY A PORUCHY VYVOLANÉ STRESEM
• SYNDROMY PORUCH CHOVÁNÍ, SPOJENÉ S FYZIOLOGICKÝMI PORUCHAMI A SOMATICKÝMI FAKTORY
• PSYCHOPATOLOGIE V DĚTSKÉM VĚKU
• PSYCHOPATOLOGIE VE STÁŘÍ
PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ
PSYCHOLOGIE NEMOCI
PŘESAH PSYCHOPATOLOGIE DO SOC. PRÁCE
LITERATURA A ZDROJE
ZÁKLADNÍ
MOJMÍR SVOBODA (ED), ČEŠKOVÁ, EVA, KUČEROVÁ, HANA A .
PSYCHOPATOLOGIE A PSYCHIATRIE: PRO PSYCHOLOGY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGY. PRAHA: PORTÁL, 2006.
VÁGNEROVÁ, MARIE.
PSYCHOPATOLOGIE PRO POMÁHAJÍCÍ PROFESE. VYD. 5. PRAHA: PORTÁL, 2012.
LITERATURA A ZDROJE
DOPORUČENÁ
• BAŠTECKÁ, B. (2001). ZÁKLADY KLINICKÉ PSYCHOLOGIE. PRAHA: PORTÁL
• BAŠTECKÁ, B. (2003). KLINICKÁ PSYCHOLOGIE V PRAXI. PRAHA: PORTÁL.
• COHEN, ROBERT. NEJČASTĚJŠÍ PSYCHICKÉ PORUCHY V KLINICKÉ PRAXI. PRAHA: PORTÁL, 2002.
• DRTILOVÁ, J., KOUKOLÍK, F.. ODLIŠNÉ DÍTĚ. PRAHA : VYŠEHRAD, 1994
• KALINA, K. JAK ŽÍT S PSYCHÓZOU. PRAHA : PORTÁL, 2001
• KRATOCHVÍL, S.. JAK ŽÍT S NEURÓZOU. PRAHA : PORTÁL, 2000
• MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ, 10. REVIZE (MKN-10)
• MLČÁK, Z.. ZÁKLADY PSYCHOPATOLOGIE. OSTRAVA : UP PEDF, 2003
• SYŘIŠŤOVÁ, E.. NORMALITA OSOBNOSTI. PRAHA : AVICENUM, 1972
LITERATURA A ZDROJEBELETRIE
GREENBERG, JOANNE. NESLIBOVALA JSEM TI PROCHÁZKU RŮŽOVÝM SADEM. PRAHA: TRITON, 1998.
HANSEN, KATRYN. JAK MŮJ MOZEK ZVÍTĚZIL NAD BULIMIÍ. RYBKA, 2019.
HIRSCHL, ELIAS. STOVKA ČERNÝCH ŠICÍCH STROJŮ. PRAHA: PORTÁL, 2018
SHEM, SAMUEL. HORA HOŘE. PRAHA: ARGO 2002
FILMY
POŘÁD JSEM TO JÁ (2014) REŽIE: RICHARD GLATZER, WASH WESTMORELAND. BRITSKO-AMERICKÉ DRAMA.
TÉMA ALZHEIMEROVY CHOROBY
LEPŠÍ UŽ TO NEBUDE (1997) REŽIE JAMES L. BROOKS. USA. ROMANTICKÁ KOMEDIE. TÉMA OBSEDANTNĚKOMPULZIVNÍ
PORUCHY
ČISTÁ DUŠE (2001) REŽIE: RON HOWARD. DRAMA. TÉMA PSYCHÓZY
KLUB RVÁČŮ (2018) REŽIE: DAVID FINCHER. USA/NĚMECKO, DRAMA / THRILLER TÉMA DISSOCIATIVNÍ PORUCHY
PODMÍNKY ÚSPĚŠNÉHO ABSOLVOVÁNÍ
ZKOUŠKA: TEST V ISU/PÍSEMNĚ (VÝBĚR Z MOŽNÝCH ODPOVĚDÍ)
IS – OBSAH PREZENTACÍ VE STUDIJNÍCH MATERIÁLECH
MOODLE - KLÍČ K ZÁPISU BUDE UPŘESNĚN
KONZULTACE
• MAILEM: SIVEK@JABOK.CZ
• ČTVRTEK: 13 – 13,30
DNEŠNÍ PROGRAM
NORMA A NORMALITA
HARMONICKÁ OSOBNOST
DIAGNOSTIKA DUŠEVNÍCH PORUCH
PATOGENEZE
OBECNÁ PSYCHOPATOLOGIE:
1. EMOCE A PORUCHY EMOCÍ
NORMA A NORMALITA
NORMA
CO JE NORMA?
• KRITÉRIUM PRO POSOUZENÍ JEVU (NAPŘ. KRITÉRIUM K POSOUZENÍ DUŠEVNÍ NORMALITY)
• VŠEOBECNĚ ZÁVAZNÉ PRAVIDLO, PŘEDPIS, ZVYK, ÚZUS
• TYPICKÝ MODEL, VZOR, OBVYKLÝ TYP, USPOŘÁDÁNÍ
• ZAVEDENÝ STANDARD NEBO OČEKÁVÁNÍ V URČITÉ OBLASTI LIDSKÉ ČINNOSTI
• ZPŮSOB CHOVÁNÍ POVAŽOVANÝ ZA PŘIJATELNÝ ČI VHODNÝ URČITOU SOCIÁLNÍ SKUPINOU
• CO JE NORMÁLNÍ?
• PODLE ČEHO TO POZNÁME?
DRUHY NOREM
• STATISTICKÁ
• SOCIÁLNĚ KULTURNÍ
• MEDIÁLNÍ
• FUNKČNÍ
• PARCIÁLNÍ A SKUPINOVÁ
• KLINICKÁ
• ETICKÁ
• PRÁVNÍ
• SUBJEKTIVNÍ OSOBNÍ
NORMALITA
• MĚNÍ SE V ČASE
• ZÁVISÍ NA AKTUÁLNÍ ÚROVNI POZNÁNÍ V DANÉ SPOLEČNOSTI
• ZÁVÍSÍ NA PROMĚNĚ HODNOTOVÉHO SYSTÉMU
KLASIFIKAČNÍ SYSTÉMY ONEMOCNĚNÍ
• SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE JAKO GARANT VYDÁVÁ MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACI NEMOCÍ (MKN)
• V ROCE 2022 VYDALA JEJÍ 11. VERZI
• PSYCHIATRII JE V MKN-11 VĚNOVÁNA V. KAPITOLA (PÍSMENO F).
OBSAHUJE ASI 1000 KATEGORIÍ ROZDĚLENÝCH DO 10 SEKCÍ:
F00 – F09 Organické duševní poruchy.
F10 – F19 Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek.
F20 – F29 Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy.
F30 – F39 Poruchy nálady (afektivní poruchy).
F40 – F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy.
F50 – F59 Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory.
F60 – F69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých.
F70 – F79 Mentální retardace (duševní opoždění).
F80 – F89 Poruchy psychického vývoje.
F90 – F98 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a adolescenci.
MODELY PSYCHICKÉHO ONEMOCNĚNÍ
1. PSYCHOSOCIÁLNÍ MODEL
INTERPRETUJE DUŠEVNÍ CHOROBY JAKO VYJÁDŘENÍ NEVĚDOMÉ OSOBNOSTNÍ DYNAMIKY V
INTERAKCI S FAKTORY PROSTŘEDÍ, DÁLE MYŠLENKOVÝCH PROCESŮ NEBO
NAUČENÝCH VZORCŮ CHOVÁNÍ A SEBE-DETERMINACE.
PSYCHOTERAPIE
2. BIOLOGICKÝ MODEL
VYCHÁZÍ Z TOHO, ŽE DUŠEVNÍ PORUCHY ODRÁŽÍ DYSFUNKCE V TĚLE ČLOVĚKA, ZVLÁŠTĚ V
MOZKU A NERVOVÉM SYSTÉMU.
MEDICÍNA
3. SOCIOKULTURNÍ MODEL
ZAMĚŘUJE SE NA SPOLEČENSKÉ A KULTURNÍ VLIVY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ JEDNOTLIVCE, RODINY,
SPOLEČENSTVÍ A CELÉ ZEMĚ.
SOCIÁLNÍ, KOMUNITNÍ A MULTIKULTURNÍ PRÁCE
4. SPIRITUÁLNÍ MODEL
KLADE DŮRAZ NA SPIRITUALITU JAKO OBLAST, KDE HLEDAT PŘÍČINU NEMOCI.
PŘÍČINY VZNIKU PSYCHICKÝCH NEMOCÍ - PATOGENEZE
HLAVNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY
DĚDIČNÉ DISPOZICE, GENETICKÉ PROGRAMY
VLIVY VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ
MATERIÁLNÍ FAKTORY
SOCIÁLNÍ FAKTORY
INTERPERSONÁLNÍ FAKTORY
NAUČENÉ NEVHODNÉ VZORCE CHOVÁNÍ, ZPŮSOBY PROŽÍVÁNÍ A MYŠLENÍ
VNITŘNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY
TĚLESNÉ NEMOCI
INTRAPSYCHICKÉ FAKTORY
PŘÍČINY VZNIKU PSYCHICKÝCH NEMOCÍ - PATOGENEZE
• PŘÍČINY PSYCHICKÝCH PORUCH NEZNÁME, NA JEJICH VZNIKU SE PODÍLÍ ZPRAVIDLA VŽDY VÍCE
PŘÍČIN, KTERÉ JSOU VE VZÁJEMNÉ INTERAKCI
PODÍL RIZIKOVÉHO FAKTORU ZÁVISÍ NA
• INTENZITA PŮSOBENÍ RIZIKOVÉHO FAKTORU
• DÉLKA PŮSOBENÍ RIZIKOVÉHO FAKTORU
• FÁZE ONTOGENETICKÉHO VÝVOJE
• VNÍMAVOST, CITLIVOST DANÉHO JEDINCE
•
PSYCHOLOGICKÉ DIAGNOSTICKÉ METODY
PSYCHOLOGICKÉ DIAGNOSTICKÉ METODY SE DĚLÍ NA TŘI SKUPINY:
I. KLINICKÉ METODY
• POZOROVÁNÍ
• ROZHOVOR
• ANAMNÉZA (OSOBNÍ, ZDRAVOTNÍ, RODINNÁ, PRACOVNÍ, SPIRITUÁLNÍ
• ANALÝZA SPONTÁNNÍCH PRODUKTŮ
II. TESTOVÉ METODY
• VÝKONOVÉ TESTY
• TESTY OSOBNOSTI
III. PŘÍSTROJOVÉ METODY
PSYCHOLOGICKÉ DIAGNOSTICKÉ METODY
• PSYCHOPATOLOGIE JE ZJIŠŤOVÁNA:
• PSYCHODIAGNOSTICKY (KLINICKY)
• 3D: DISTRES, DYSFUNKCE, DEVIACE
• POROVNÁME S TÍM, CO JE VYJMENOVANÉ JAKO CHARAKTERISTIKA PORUCHY
• STATISTICKY
• ČETNOST VÝSKYTU V POPULACI, ODCHYLKA OD PRŮMĚRU
• FUNKČNĚ
• ADEKVÁTNÍ FUNGOVÁNÍ SYSTÉMŮ (SPÁNEK, PAMĚŤ, DOSPĚLÝ ČL.)
• SOCIÁLNĚ
• JAKÉ JSOU REFERENCE SOC. OKOLÍ
PRÁVNÍ PŘEDPISY TÝKAJÍCÍ SE OSOB S DUŠEVNÍM
ONEMOCNĚNÍM
ZÁKON Č. 372/2011 SB. ZÁKON O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH A PODMÍNKÁCH JEJICH POSKYTOVÁNÍ
(ZÁKON O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH)
ČÁST ČTVRTÁ HLAVA 1– PRÁVA PACIENTA
• § 34 POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB SE SOUHLASEM
• § 38 SOUHLAS S HOSPITALIZACÍ
KDO PRACUJE S LIDMI S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM:
PSYCHIATR:
• LÉKAŘ S ATESTACÍ, ZDRAVOTNICTVÍ, HRAZEN ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ;
PSYCHOLOG:
• JEDNOOBOROVÁ PSYCHOLOGIE – MAGISTERSKÉ STUDIUM (FF);
• VE ZDRAVOTNICTVÍ S ATESTACÍ JAKO KLINICKÝ PSYCHOLOG (PŘEDEVŠÍM NA NEUROLOGICKÝCH ODDĚLENÍCH
NEMOCNIC);
PSYCHOTERAPEUT:
• AKREDITOVANÝ VÝCVIK V PSYCHOTERAPII – MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ;
SUPERVIZOR:
• V PSYCHOTERAPII – VĚTŠINOU PSYCHOTERAPEUT, PSYCHOLOG, VÝCVIK V SUPERVIZI, DOHLÍŽÍ NA PRÁCI
PSYCHOTERAPEUTŮ PŘIBLIŽNĚ DVA ROKY PO VÝCVIKU;
• V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH – POMÁHÁ OMEZIT VLIV STRESU U PRACOVNÍKŮ A SNÍŽIT RIZIKO VYHOŘENÍ.
SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK:
• PSYCHIATRICKÉ NEMOCNICE, ORGANIZACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRACUJÍCÍ S DUŠEVNĚ NEMOCNÝMI.
DALŠÍ PROFESE:
• PRACOVNÍ TERAPEUTI PEEŘI, APOD
HARMONICKÁ OSOBNOST
• PŘIMĚŘENÉ VNÍMÁNÍ REALITY
• PŘIMĚŘENÉ SEBEPOZNÁNÍ, IDENTITA
• SCHOPNOST OVLÁDAT SVÉ CHOVÁNÍ A PROŽÍVÁNÍ A UPLATŇOVAT VŮLI
• PŘIMĚŘENÉ SEBEPOJETÍ A SEBEÚCTA, SEBEREFLEXE
• CITOVÉ VZTAHY
• ČINORODOST, TVOŘIVOST, HUMOR
• PŘIZPŮSOBENÍ PROSTŘEDÍ
OBECNÁ PSYCHOPATOLOGIE
OBECNÝ PŘEHLED A POPIS ODCHYLEK OD NORMY
U JEDNOTLIVÝCH PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ
• EMOCE,
• VĚDOMÍ,
• SPÁNEK, POZORNOST,
• VŮLE
• VNÍMÁNÍ,
• MYŠLENÍ,
• PAMĚŤ,
• ŘEČ
EMOCE A PORUCHY EMOCÍ
VYMEZENÍ EMOCÍ
FUNKCE
• HODNOCENÍ, REGULACE, ADAPTACE, KOMUNIKACE
ZNAKY
• LIBOST/NELIBOST → HODNOTÍCÍ FUNKCE
• EXCITACE, AKTIVACE → STENICKÉ, ASTENICKÉ
• NAPĚTÍ/UVOLNĚNÍ
• SPONTÁNNÍ VZNIK
DLE INTENZITY
• AFEKTY,
• NÁLADY,
• CITOVÉ VZTAHY
TEMPERAMENT –ZÁKLADNÍ EMOČNÍ LADĚNÍ
EMOCE A PORUCHY EMOCÍ
PRIMÁRNÍ (ZÁKLADNÍ) EMOCE
STRACH
ÚZKOST
RADOST
SMUTEK
HNĚV
ODPOR
PORUCHY AFEKTŮ
PATICKÝ AFEKT
ZVÝŠENÁ AFEKTIVNÍ DRÁŽDIVOST
NEZVLÁDNUTÝ AFEKT
AFEKTIVNÍ STUPOR
AFEKTIVNÍ RAPTUS
PORUCHY PSYCHICKÝCH FUNKCÍ
• KVANTITATIVNÍ
• KVALITATIVNÍ
PORUCHY NÁLAD
PATICKÁ NÁLADA
DLOUHODOBÝ STAV, NIKOLIV REAKTIVNÍ ROZLADA
1. EXPANZIVNÍ NÁLADA
ZVÝŠENÁ EMOČNÍ REAKTIVITA, ZVÝŠENÉ SEBEVĚDOMÍ A AKTIVITA; DLE STUPNĚ INTENZITY:
A) EUFORICKÁ
BLAŽENOST, ZVÝŠ. SEBEVĚDOMÍ, BEZ AKTIVITY
B) MANICKÁ
ROZJAŘENOST, ZRYCHLENÍ MOTORIKY A MYŠLENÍ, NÁRŮST SEBEVĚDOMÍ, JEŠTĚ AKTIVNĚJŠÍ, ČL. ZTRÁCÍ KONTROLU
NAD TÍM, CO DĚLÁ, MÁ POCIT, ŽE ZVLÁDNE VŠECHNO, MÁLOCO DOKONČÍ; TYPICKÉ U MANICKÉ PORUCHY
C) EXTATICKÁ
VYSTUPŇOVÁN POCIT BLAHA, NADŠENÍ, ODEVZDÁNÍ, NAPŘ. PŘI NÁBOŽENSKÝCH AKTIVITÁCH ČI SEX. PROŽITCÍCH; U
PORUCH PŘI INTOXIKACÍCH A EPI
D) EXPLOZIVNÍ
SKLON K AGRESIVITĚ
2. DEPRESIVNÍ NÁLADA – SMUTEK, SNÍŽ. TEMPO, STRACH, NESOUSTŘEDĚNOST, POCHYBY O SOBĚ, SNÍŽ.
SEBEPOJETÍ
KVALITATIVNÍ PORUCHY EMOTIVITY
A) EMOČNÍ LABILITA
REAKCE NA SLABÝ PODNĚT; RYCHLÉ STŘÍDÁNÍ EMOCÍ, NESTÁLOST
B) EMOČNÍ INKONTINENCE
VYSTUPŇOVANÁ PŘEDCHOZÍ, REAKCE SPASTICKÝM PLÁČEM NA NEEMOČNÍ PODNĚT – PŘ. U
ORGANIKŮ, DEMENCÍ
C) OPLOŠTĚLÁ EMOTIVITA
APATICKÁ – SNÍŽENÁ AKTIVITA, NEZÁJEM, APATIE, SNÍŽENÉ TEMPO, SNÍŽ. REAKTIVITA,
NEROZHODNOST - NAPŘ. POČÁTEK DEPRESE, SCHIZOFRENIE
D) ÚZKOSTNÁ
NEROZHODNOST, TENZE, PROŽÍVANÁ ÚZKOST, RIZIKO IMPULZIVNÍCH SEBEVRAŽD
E) FOBIE
VTÍRAVÉ STRACHY PŘ. U DEPRESE, DEMENCE, SCH
F) EMOČNÍ AMBIVALENCE
SOUČASNĚ PROŽÍVANÉ PROTICHŮDNÉ EMOCE
PORUCHY CITŮ
OSLABENÁ SCHOPNOST NAVÁZAT NEBO UDRŽET BLÍZKÉ CITOVÉ VZTAHY
NEROZVINUTÍ/ZTRÁTA SOUCITU, VŘELOSTI, BEZOHLEDNOST, NEOMALENOST, HRUBOST V BLÍZKÝCH VZTAZÍCH
MOŽNÉ PŘÍČINY
ORGANICKÉ POSTIŽENÍ CNS,
ALKOHOLISMUS,
DEMENCE,
TRAUMATA,
SCHIZOFRENIE,
SPECIFICKÉ PORUCHY OSOBNOSTI
PORUCHY RANÉ VAZBY