Dilemata v sociální práci •Nutná, někdy obtížná, volba mezi dvěma vzájemně se vylučujícími možnostmi • •Formalizace X deformalizace (vznik etického kodexu, metodika práce s klientem) •Profesionalizace X deprofesionalizace (sociální pracovníci X svépomocné laické skupiny) •Pomoc X sociální kontrola •Polyvalence X specializace (Matoušek, 2001) – •Komplexní, nebo zjednodušené cíle •Množství klientů, nebo kvalita služby •Neutralita, nebo favorismus •Jednostrannost, nebo symetrie ve vztahu s klientem •Procedurální, nebo situační přístup •Materiální, nebo nemateriální pomoc •Zasáhnout, či nezasáhnout (Musil, 2004) – – Jak dilema vzniká – z čeho pramení? – viz dále • •Organizace •Nadřízení •Osobnost sociálních pracovníků •Klienti (uživatelé) •Veřejné mínění •Kolektivní myšlení SP – „Tak to dělají všichni“ •Pracovní podmínky – sourodost x nesourodost • • Tyto všechny a další faktory ovlivňují jednání a chování SP a mohou být zdrojem vzniku dilematu. • • Co ovlivňuje vznik dilemat? •1) Zdroj dilematu •„pracovní komplex“ – celek, kde je propojena: •Funkce (poskytování určité služby klientům) •Podmínky potřebné pro naplňování funkce: –zdroje (personál, informace, finance) –nástroje (techniky přístupu ke klientům) –vhodná cílová skupina (klient) str. 22-23 –Jaká dilemata mohou pramenit z této skutečnosti? – Zdroje: personál (mravní hodnoty, etické principy, náboženské přesvědčení, momentální rozpoložení pracovníka), finance (dotace, plat, ohodnocení) – Nástroje: vzory postupů z předešlého zaměstnání, úroveň vzdělání – Klient: typ klienta, vzájemná sympatie, odhodlanost spolupráce – –- Objasněte další: klienti, veřejné mínění, nadřízení •2) Nástroj pro zvládání dilemat • •Existence kolektivně uznávaných významů a pravidel jednání, která SP umožňují udržovat dilemata v latentní podobě • •Kultura jako nástroj dlouhodobého, soustavného zvládání dilematických situací • •Důvod pro respektování některých zaběhaných pravidel jednání přesto, že je považují za svazující nebo jinak nepříjemná • –Úkol: Pojmenujte možná dilemata • str. 42 - 43 •1. „Účelné“ řešení problému – „Účel světí prostředky“ • • Přes množství dilematických situací mohou zaměstnanci přistupovat k práci, aniž by si problematickou situaci uvědomovali. • • Rozhodují se s pocitem, že to mají „vyzkoušené“, vědí jak dosáhnout svého a vyhnout se přitom nepříjemnostem. • •Pojmenujte možná rizika, která uvedený způsob řešení přináší. •2. Dlouhodobé vyhýbání se problému • –umělé vytváření front – ukázka str. 36 - 37 –dodatečné nároky na klienta – ukázka str. 37 •3. Zjevná a latentní dilemata • •Zjevné dilema (ZD)– pracovní podmínky nutí SP, aby bezprostředně volili mezi dvěma, z jejich hlediska neslučitelnými možnostmi • Pracovníci zpravidla naleznou nějaké, naléhavost jejich dilematu oslabující řešení. Ztěžující okolnosti mohou pominout a naléhavost dilematu postoupí do pozadí. • Lidé na tyto okolnosti časem pozapomenou a ze ZD se stává dilema latentní. • •Negativa: problém nevyřešen, jen odsunut. Při návratu se může projevit v mnohem větší síle • str. 38 - 40 • •4. Racionalizace • •V případě, že se volbě neslučitelných možností nedá vyhnout jinak než akceptováním něčeho nepříjemného, je pro to možné najít alespoň nějaké přijatelné vysvětlení • •Obtížná následná rozpoznatelnost • •Úkol: formulujte nějaký případ racionalizace • •Ukázka str. 41 • •Komplexní, nebo zjednodušené cíle •Množství klientů, nebo kvalita služby •Neutralita, nebo favoritismus •Jednostrannost, nebo symetrie ve vztahu s klientem •Procedurální, nebo situační přístup •Materiální, nebo nemateriální pomoc •Zasáhnout, či nezasáhnout (str. 44 – 147) •snaha zvládat velké množství klientů působí na kvalitu tím, že –omezuje čas, energii a pozornost věnované 1 klientovi –ovlivňuje kulturu práce s klientem (podřízení intervence potřebě zvládat větší počty klientů – •Působící faktory: –nedostatek času –nevstřícní klienti –nutnost respektovat zákon, ale současně se zavděčit zřizovateli, nadřízeným, kolegům, veřejnosti –omezená pracovní kapacita x množství klientů • str. 62 - 64 – Množství klientů, nebo kvalita služby •dodatečné náklady na klienty (finanční výdaje, ztráta času, dezorientace, psychická zátěž) •zvyšování časové náročnosti využití služeb („umělé“ vytváření front, opakované setkávání s klientem, neposkytnutí dostatek informací) •vytváření pocitu omezené osobní důstojnosti • •Důvody použití uvedených způsobů •objem a složitost práce skutečně hrozí přesáhnout kapacitu •zatěžováním potřeby svých služeb si SP „usnadňují život“ •potřeba získat čas pro řešení záležitostí, nesouvisejících s jejich posláním • • Celkovou snahou pracovníků je udržovat pracovní výkon v pro ně přijatelných mezích – rutinní praktiky • •Uveďte příklad, kde je možné setkat se s tímto dilematem ??? • • • •K rozlišování mezi klienty dochází ze 4 důvodů: • •1) Společnost od SP očekává pružnou reakci na zátěžové situace klienta a přístup k lidem s ohledem na individuální okolnosti jejich života. • (Tito SP budou vnímaví vůči osobitým potřebám svých klientů a budou mezi nimi rozlišovat případ od případu) • •2) SP chtějí určité části klientů napomáhat zlepšovat jejich život (důvody jsou různé: altruismus, zajímavější problematika, atd.) • •3) Rozlišování mezi klienty umožňuje hospodařit se zdroji. • (Zdrojů a prostředků nebývá vždy dostatek. SP je většinou mohou na základě vlastního rozhodnutí využít tam, kde to přinese větší užitek) • •4) Poskytování sociálních služeb různé kvality pomáhá SP zvládat jejich pracovní zátěž, nejednoznačnost a pracovní napětí. • str. 77 - 78 • • Každý SP vymezuje vlastnosti, podle nichž klienty rozděluje do kategorií a vytváří předsudky o sociální potřebnosti. • • Př. Dítě je potřebnější než dospělí… Jednání SP při žádosti o jednorázový (nenárokový) příspěvek: bezdětná matka X matka s dítětem • • Ukázka str. 79. • •3 typy předsudků: •Sympatie nebo antipatie pracovníků k některým vlastnostem klientů •Představy o tom, kdo je a kdo není sociálně hodnotný klient •Představy SP o tom, že někteří klienti budou na intervenci reagovat lépe než jiní » str. 78 – 80 – –Způsoby zvládání dilemat úředníky 1. linie – viz. tabulka ze str. 84 • • •vyplývá z nejasnosti cílů služeb (žádný cíl služby není zcela jednoznačný) • –cíle veřejných služeb formulovány spíše: „vzdálené horizonty než jasné úkoly“ (morální vize, vysněný ideál společnosti) – každý pracovník nucen konkretizovat si představu po svém • ukázka str. 48 • –cíle práce se mění a přizpůsobují, což může být výrazem pružnosti, nebo bezradnosti, nerozhodnosti – str. 48 - 49 • Komplexní, nebo zjednodušené cíle •Výše uvedená situace vyvolává potřebu konkretizovat nejasné cíle a vybrat ty, které jsou slučitelné (nekonkurují si). Tím si zaměstnanci vytváří vlastní pojetí a zmírňují problematickou situaci. To má následující účel: – –1. zúžení mezery mezi dostupnými zdroji a dosahovanými cíly – činnost je smysluplná, proveditelná (dosažitelná) –2.racionalizace nesrovnalostí mezi ideálem služby a poskytovanými službami (alespoň někomu, když ne všem; komu není rady, tomu není pomoci; děláme jen to, co je povoleno) –Př. výše jednotlivých přídavků, coby ideál služby – – str. 49 - 50 •Materiální p.: poskytuje klientovi momentální péči a zajišťuje uspokojení jeho aktuálních potřeb –Finanční pomoc –Sociálně právní pomoc –Pomoc při vyplňování formulářů –Přímluva, nebo zastupování u jiných organizací •Nemateriální p.: dlouhodobější charakter. Cílem je zvládat životní situaci klienta vlastními silami. –Psychosociální pomoc –Emocionální provázení –Podpora sociálního fungování str. 128 - 129 – •Efektivnost •Doba účinnosti •Dostupnost •Pracnost •Četnost • • Chceš-li nasytit chudáka, dej mu rybu, chceš-li vyřešit jeho problém, nauč ho rybařit. • Avšak zabezpeč, aby v rybníce nějaké ryby byly. •administrativní přístup (spis namísto člověka) X nástroj pro rovné zacházení –Procedurální p.: SP očekávají jasné požadavky: •žádost o dávku •soudem předaný případ mladistvého provinilce • SP se snaží předurčeným způsobem reagovat na typ problému. Řeší je odděleně od dalších problémů. •Je třeba počkat, až dojde ke zhoršení. Pak se pro ně dá něco udělat. –Situační p.: individuální přístup ke klientovi – řešení šité na míru •dilema: jednat jako byrokrat (výhody, nevýhody) X jednat jako specialista využívající své znalosti •příklad viz. str. 137 - 138 •2 nebezpečí při rozhodování –nejednat na základě falešného poplachu – tím nesprávně zasáhnout –nedopustit nedbalost – tím nesprávně nezasáhnout – Př. snaha nezneužívat dávky X upření dávky potřebným – Možnost vyhnutí: posuzovat každý případ uvážlivě a svědomitě X dopady tohoto jednání (doba, prostředky, neutralita,atd.) • •Komplexní, nebo zjednodušené cíle •Množství klientů, nebo kvalita služby •Neutralita, nebo favoritismus •Procedurální, nebo situační přístup •Materiální, nebo nemateriální pomoc •Zasáhnout, či nezasáhnout • • 1)Krátká charakteristika vybrané sociální služby/pracoviště 2)Kazuistika ilustrující dilematickou situaci 3)Pojmenování dilematické situace a dopady na zúčastněné – SPk, klienty, společnost 4)Jak organizace dané dilema řeší 5)Subjektivní pohled na způsob řešení 6)Reflexe 1)Etiky + námět na řešení etickou teorií 2)Psychologie 3)Sociální práce 4)Sociální politiky 5)Management řízení • • • • 1)Musil, L. Ráda bych Vám pomohla, ale… 2)Matoušek, O. Základy sociální práce. 3) • • • •