MANUÁL - k čemu slouží IPP a jak ho vyplnit


Na praxi nastupujete s předem vypracovaným a schváleným Individuálním plánem praxe (dále IPP). Jeho
hlavním smyslem je to, abyste byli na praxi předem co nejlépe připraveni a pobyt na praxi tak
maximálně využili ke svému profesnímu rozvoji.


Příprava se týká zejména dvou okruhů:

●       Zjistit co nejvíce informací o organizaci, kde praxe bude probíhat (bod 1 Charakteristika
organizace)

●       Formulace toho, co se chcete na praxi dozvědět a naučit, čeho si budete zejména všímat (bod
2 Cíle praxe). Zde vycházíte ze svého studijního zájmu a z teorie probírané ve výuce.


IPP je tzv. "trojstranný kontrakt", což znamená, že jej před praxí konzultujete s učitelem své
seminární skupiny ve škole a také s lektorem praxe na pracovišti. Rozložení IPP musí být takové,
aby podpisy nebyly na samostatné stránce.


Jak vyplnit Individuální plán praxe (IPP) - průvodce jednotlivými body


Forma praxe:

Prezenční studium vybírá z těchto možností:

●       odborná praxe informativní

●       prázdninová

●       průběžná

●       bloková

Kombinované studium vybírá z těchto možností:

●       bloková (praxe, kde jste po určitý ohraničený časový úsek stále přítomni)

●       průběžná (praxe, kam docházíte např. jedenkrát týdně během delšího časového období)


Poskytovatel praxe:

Vyplňte přesný název subjektu


Lektor praxe na pracovišti:

Jméno člověka, se kterým praxi na pracovišti domlouváte, případně který je s vámi nejvíce v
kontaktu a bude vám psát hodnocení.


1.1 Základní informace o poskytovateli praxe:

Uveďte vše, co považujete za důležité uvést o pracovišti, kam jdete na praxi a co se nevejde do
dalších bodů Charakteristiky.

Např. Mateřská škola, která má čtyři třídy rozdělené podle věku dětí. Zřizovatelem školy je městská
část...


1.2 Poslání a cíle pracoviště:

Stručně zformulujte poslání a cíle pracoviště, kam jdete na praxi. Tj. co je cílem jeho působení,
čeho chce dosáhnout, proč danou službu poskytuje, o co usiluje, jaký je důvod jeho existence? Čeho
chce dosáhnout? Cíle a poslání můžete najít ve výročních zprávách organizace, na webu, v letácích,
v metodikách, ve školním vzdělávacím plánu,  apod.)



1.3 Cílová skupina, okruh osob:

Uveďte co nejkonkrétněji, komu organizace poskytuje své služby.

Např. "děti ohrožené sociálním vyloučením ve věku 6 - 15 let"


1.4 Legislativa:

Jaké základní zákony a dokumenty jsou pro fungování organizace stěžejní? S jakými je potřeba se
před praxí seznámit? Např. Zákon č. 108 o sociálních službách


2. Cíle praxe, kterých chce studující dosáhnout:


Při formulaci cílů se zamyslete nad tím, co už znáte z teorie a co byste si rádi na praxi ověřili
nebo vyzkoušeli. Nezapomeňte také na oblast sebezkušenosti. Inspirovat se můžete také tím, co vás
zaujalo na předešlé praxi, jaké otázky jste si z minulé praxe přinesli.


Cíle by měly být formulované tak, aby byly:

●        konkrétní, jasně definované

●        reálné

●        splnitelné v čase praxe

●        měřitelné

●        zformulované pomocí dokonavého slovesa (zkusit, zjistit, naplánovat, porovnat, nalézt
příčinu nějakého jevu, zhodnotit nějakou situaci/stav, objasnit nějakou metodu, specifika…)


Ke každému cíli si naplánujte aktivity, která povedou k jeho splnění - tzn. jaké činnosti musíte
udělat, abyste cíl splnili.


Aktivity, které vedou k dosažení cíle, mohou být: pozorování, rozhovor s pracovníky, rozhovor s
dětmi, s rodiči, s klienty, studium interní dokumentace, studium odborné literatury a legislativy a
další.


Pozor:

Cíle se také týkají propojení teoretické a praktického vzdělávání. Vyberete si konkrétní poznatky
z teoretické výuky (co jste slyšeli na přednášce, co vás zaujalo) a zjišťujte, jak teoretické
výstupy vypadají v praxi. Můžete oslovit konkrétního učitele a cíl s ním prodiskutovat.



Příklady studijních cílů vycházejících z teoretických poznatků k reflexi na odborné praxi:


CÍLE Z OBLASTI  PROSTŘEDÍ A KULTURY PRACOVIŠTĚ

●    pravidla pracoviště, pravidla nastavená pro děti, žáky, pro klienty a z čeho vychází

●   komunikace a vztahy mezi pracovníky a dětmi/klienty - vztahování se k dětem, mládeži, rodinám,
klientům (oslovování, nakládání s podněty a stížnostmi, respektování práv klienta, respektování
potřeb, apod.), považujete jednání s dítětem, žákem, klientem jako důstojné, může o sobě dostatečně
rozhodovat, co by bylo potřeba změnit;

●          komunikace a vztahy na pracovišti - vztahování se k podřízeným pracovníků, vztahy mezi
pracovníky (péče o pracovníky - supervize, vzdělávání, motivace pracovníků, organizační struktura a
její fungování, předávání informací mezi pracovníky, apod.)

●    profesní role (obsazení, propojení, spolupráce, apod.)


CÍLE Z OBLASTI ZAČLENĚNÍ ORGANIZACE/PRACOVIŠTĚ V KOMUNITĚ, SPOLUPRÁCE S RODINOU/PODPŮRNOU SÍTÍ

●     síťování, mezioborová spolupráce, komunitní principy, komunitní plánování

●     propagace (propagační materiály, komunikace s veřejností, jak se veřejnost o službě dozvídá,
zapojení veřejnosti do fungování organizace, kampaně), mezioborová spolupráce, návazné služby,
apod.

●     cíle spojené s podporou klientů, např. osob s postižením mimo pracoviště/školu - jaká je
nabídka, co mu příslušná organizace nabízí (soulad mezi nabídkou a očekáváním klientů)

●     znalost prostředí klienta (jak se propátrává), zda a jak lze zaangažovat rodinu, jak
konkrétně probíhá spolupráce s rodinou, jak se pracuje s podpůrnou sítí dítěte/žáka, klienta (jak
se mapuje, jak se využívá).



CÍLE Z OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

●        Cíle související s veřejným závazkem - např. ještě větší propátrání cílové skupiny -
specifika, náročné situace, specifické postupy; cíle služby a jejich realizace.

●        Cíle související s metodami a formami sociální práce - postup přijímání klienta do služby,
nakládání se smlouvami s klienty, individuální plány klientů (cíle spolupráce s klienty), hodnocení
spolupráce (kdy, jak), ukončování spolupráce/důvody ukončení, nakládání s dokumentací (papírovou,
elektronickou, archivace - skartace), metody sociální práce s jednotlivcem x se skupinou, specifika
různých forem sociální práce (pobytová, terénní, ambulantní) a způsobů SP (např. poradenství,
krizová intervence, případová práce, práce s rodinou)

●        Cíle spojené s ochranou práv klientů - zjistit oblasti náchylné k porušení práv a jak se
porušení předchází, řešení stížností klientů, mlčenlivost.


CÍLE Z PEDAGOGIKY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY:

●        Cíle spojené se znalostí zřizování škol, legislativou - jedná se o běžnou školu či školu
podle par. 16, odst. 9., ZŠS, znalost rámcového a školního vzdělávacího programu, jak škola pracuje
s průřezovými tématy, školní poradenské pracoviště - kdo v něm pracuje, konkrétní aktivity
jednotlivých pracovníků; financování

●        Cíle související s metodami práce - práce učitele ve třídě, při volnočasových aktivitách -
jaký používá styl, metody, organizační formy, komunikační nástroje komunikace - probíhá běžným
způsobem nebo je třeba použít alternativní nebo augmentativní způsob komunikace); typologie
učitele; jaké je postavení žáků, dětí ve výchovně vzdělávacím procesu; klima třídy - zda a jak jsou
podporovány vztahy ve skupině; jak konkrétně se podporuje prostředí inkluzí, proinkluzivní přístup
ve škole - čím je inkluze podpořena; příklady metod speciální pedagogiky v praxi (reedukace,
kompenzace, rehabilitace, různé terapeutické přístupy

●        Cíle spojené s prostředím a podmínkami organizace - zhodnocení naplňování potřeb dětí z
hlediska velikost tříd, vybavení školy, využití pomůcek, médií, počítačových programů, využití
materiálního vybavení, bezbariérovost, prostor pro mimoškolní aktivity dětí.

●        Cíle spojené se vzděláváním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami - kdo je dítě se
SVP, vytipovat děti v praxi, které děti mají PO 1. stupně, které děti by potřebovaly PO 1. st.;
jaká jsou PO vyšších stupňů a jak jsou v praxi aplikována; v jakém případě mají děti doporučený
IVP; role asistenta pedagoga - proč je ve třídě, jak pracuje, spolupráce s učitelem, přínos pro
celou třídu.



CÍLE Z OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A SOCIÁLNÍ PRÁCE (II a III. ročník)


Zjistit, zhodnotit, analyzovat, porovnat

●        Podmínky pro vznik nároku na dávku, podmínky pro výplatu dávky, odvolací řízení;

●        Realizace sociálního šetření (např. u příspěvku na péči, kompenzační pomůcky pro osoby se
zdravotním postižením);

●        Založení a vedení spisu, komunikace s žadateli o dávky – příprava a odeslání úředního
dopisu, aj.;

●        Participace na soudním řízení (např. za OSPOD) – účastníci řízení, role pracovníka OSPODu,
postavení dítěte;

●        Význam a náplň role sociálního pracovníka (např. pracovníka OSPODu v rámci případové
konference (aktivity, činnosti realizované v této souvislosti).

CÍLE V OBLASTI SEBEZKUŠENOSTI:


Cílem je všimnout si a poznat sebe v tom, co prožívám, jak se projevuji a jak jednám jako

osoba v rámci pomáhajícího vztahu, jaké mám silné stránky a kde se potřebuji rozvíjet

vzhledem ke své profesní roli, kterou si zkouším na praxi.


Oblasti, kterých si  mohu všímat a pak s nimi i pracovat:

●        Všímat si a vyhodnotit, jak se cítím v tom, kde a jak mám nastavené hranice vůči
dětem/žákům/klientům/pracovníkům. Jak si obhájím své potřeby, osobní i profesní zájmy, jak nakládám
s pravidly vycházející z mé role, kdy mně to naopak dělá problém. Jak jsem spokojený/ná s
nastavováním hranic, kde mně to jde a kde ne.

●        Všímat si a vyhodnotit, jak dovedu komunikovat s klienty. Jak budu v oblasti komunikace
aktivní, jaké je moje tempo a jak ovlivňuje komunikaci s klienty. Kolik prostoru bude mít v
rozhovoru klient a kolik já, jako pracovník, kdo určuje, o čem komunikujeme. Co je pro mě v
komunikaci náročné a proč, co mně jde naopak hladce. Je má komunikace se všemi dětmi/ žáky/klienty
na pracovišti stejná a proč (v jakých případech) je jiná?

●        Všímat si své profesní role a vyhodnotit své zakotvení v ní. Jak se v této roli cítím.
Vím, co se ode mě očekává. Je toto očekávání v souladu s tím, co chci.  Překáží mně něco v této
roli, cítím se v ní nepříjemně či nepřirozeně. Mám nějaké osobní limity, které mně nedovolí se s
rolí úplně ztotožnit či ji vykonávat naplno. Mám  naopak nějaké vlastnosti, které mně pomáhají
vstoupit do role pracovníka snadno.

●        Všímat si svého prožívání a reakcí na náročné situace a vyhodnotit je. Jak reaguji na
konflikt, kterého jsme součástí nebo na konflikt, který se mě přímo netýká. Jak budu umět reagovat
a naložit s případnou překážkou, kterou budu řešit, jaké využiji nástroje a zdroje.

●        Všímat si a vyhodnotit, jak jednám s dětmi/žáky/klienty - jaké způsoby mně jsou blízké, co
preferuji a proč (např. předávání zodpovědnosti x “dělání za klienta”, blízkost x odstup, podpora x
kontrola, formální x neformální autorita, liberální přístup x autoritativní, apod.).


CÍLE Z KATEDRY TEOLOGIE A FILOSOFIE:


Rozlišujeme praxi obecně, vykonávanou v jakémkoliv zařízení, a praxi vykonávanou v křesťansky
zaměřené organizaci nebo praxi studentem chápanou jako „pastorační“.


Pro praxi obecně:

·           Pojmenovat hodnoty (důležitosti, zájmy, zásady), které se na daném pracovišti (v
konkrétní službě, iniciativě) objevují, a stanovit, které z nich jsou pro dané pracoviště/pro daný
obor klíčové.

·           Popsat příklady jednání, které dokládají respekt pracovníka(-ků) k důstojnosti člověka
(2./3.roč.).

·           Identifikovat etický problém/dilema konkrétního pracovníka v konkrétní situaci;
vysvětlit je (2./3.roč.)

·           Popsat jednání zaznamenané na praxi, které je v souladu či v rozporu s některým
ustanovením nebo s nějakým principem výslovně formulovaném v příslušném etickém kodexu
profese/organizace (2.roč.).

·           Formulovat riziko možného vzniku eticky problematických situací v daném prostředí či v
dané situaci (2./3.roč.).

·           Postřehnout konkrétní možnosti vzniku závislosti klienta na službě, k němuž na
pracovišti praxe mohlo dojít, nebo by mohlo dojít; jak se jí vyvarovat (2./3.roč.).

·           Pokusit se vystihnout, jak chápe daný pracovník člověka (klienta) v dané organizaci;
kým je, co jeho přítomnost na pracovišti znamená, osobně, společensky, hodnotově, jak o něm
uvažovat (3.roč.).

·           Popsat jednání na reflektované praxi, které by mohlo – či dokonce by mělo, být jiné,
než jak je studenti na praxi zaznamenali (3.roč.).

·           Dát příklad a jednání, jehož byli studenti svědkem, které mohlo být chápáno “klientem”
jako nevhodné, opresivní, ponižující (1./2./3.roč.).



Pro praxi vykonávanou v křesťansky zaměřené organizaci nebo pastorační praxi

·           Identifikovat křesťanské prvky, které jsou znatelné na pracovišti praxe; např. výzdoba
a symbolika, způsob práce, ale např. přítomnost “naděje” apod. (1.roč.).

·           Identifikovat a blíže popsat “pastorační přístup” některého z pracovníků, s nimiž se
student setkal na praxi (3.roč.).

·           Identifikovat spirituální aspekt práce s klienty v dané organizaci/ v soc. službě
(2./3. roč.).

·           Popsat jaká je role duchovního, popř. role kaplana v daném zařízení (kaplan ve škole,
ve vězení atp.) a reflektovat ji (2./3. roč).


Další možné otázky:

·           Vystihnout křesťanský rys/prvek přítomný ve způsobu práce, nebo v cíli práce, s nímž se
student na praxi setká (1.roč.)

·           Charakterizujte, jak se křesťanství projevuje v popisu vybrané profesní pozice, s níž
se student na praxi setká (1. roč.)

·           Identifikovat “pastorační přístup” - jak se projevil na daném pracovišti; resp. jak by
se tam mohl projevit, pokud bychom o něj usilovali (3.roč.)

·           Najít podnět ke kritice křesťanství nebo křesťanského jednání – ať již oprávněné nebo
neoprávněné.