• Miroslav Procházka – Sociální pedagogika • Blahoslav Kraus – Základy sociální pedagogiky • Zdeněk helus – Sociální psychologie pro pedagogy • Life of Brian: 1:03:40 •We are all individual! •We are all different! •We´ve got to work it out for ourselves! • Kraus (2008) se přiklání k pojetí, které je orientované na výchovu a její intervence do procesu socializace zejména u ohrožených a sociálně znevýhodněných skupin. „Předmětem sociální pedagogiky jsou sociální aspekty výchovy“ (Kraus, 2008, s. 49). • Poláčková (2004) charakterizuje předmět sociální pedagogiky jako zkoumání bio-psycho-sociálních jevů ovlivňujících sociální integraci jedince. • Hroncová (2001) uvádí, že předmětem sociální pedagogiky jako speciální pedagogické vědy jsou sociální aspekty výchovy a vývinu osobnosti. • M. Procházka (2012) cituje Z. Bakošovou (2008) Prostředí • Nauka o vztazích prostředí a výchovy Výchova člověka • Normativní věda o výchově člověka Výchova jako pomoc všem věkovým kategoriím • Životní pomoc Odchylky sociálního chování • Věda o deviacích sociálního chování Jak připravit člověka na to, aby • Obstál ve společnosti • Našel své místo, smysl, … štěstí ? • Vyznával hodnoty, které jsou „dobré“ • „Dobré“ hodnoty = ty, které vyznává společnost (tj. většina lidí)?; ty, které vychází z nějakého náboženství či myšlenkového systému?; ty, které si sám stvoří (Nietzsche)? Které? • Co jeho pohled na stát, rodinu, zákony, • … • Popovídejte si o tom, jakou roli ve vašem životě hraje oblečení, které nosíte • Podle čeho vybíráte? • Je něco, na čem vám obzvlášť záleží? Proč? (vlasy, boty, kabelka/taška, …) • Chcete tím, co nosíte něco vyjádřit? • Záleží vám na tom, jak na venek působíte? • Řešíte ekologii? • Řešíte práci novodobých otroků? • BÝT SÁM SEBOU • Růst člověka do jeho optimální existence a fungování ve společnosti • Od biologické bytosti k bytosti společenské • Tvořivě se adaptovat na různé podmínky své existence takovým způsobem, že nedochází k její degeneraci a zániku, ale k jejímu rozvoji. • Proces, při kterém se jedinec začleňuje do společnosti, přičemž si osvojuje její hodnoty, normy, chování, schopnosti a učí se sociálním rolím. / Proces, jímž se jedinec stává členem nějaké skupiny. • Výsledkem tohoto procesu je vytvoření "sociálního já", sociální identity a sociokulturní osobnosti. (Chování osoby je modifikováno, aby se stalo konformní s očekáváními členské skupiny.) • Socializace probíhá po celý život, nejdůležitější je však v dětství a mládí. • Vědomosti = pochopený, osvojený poznatek, který je jedinec schopen reprodukovat • Dovednosti = osvojená, zautomatizovaná činnost • fyzické - úsměv, koordinace pohybu očí, rukou, jízda na kole • psychické - představování, chápání • Kompetence (viz příští slide) • Zvyky = vzorce chování, činí naše chování hospodárnější • Sekundární potřeby = na základě primárních potřeb, dítě se učí pro pochvalu, odměnu, pocit úspěchu - vznikají na základě vrozených potřeb • Postoje = relativně trvalá připravenost reagovat na určité skutečnosti určitým způsobem • Stereotypy = postoje, které jsou obecnější (generalizované), rigidní - nepružné • Předsudky = negativní stereotyp - iracionální • Xenofobie = neodůvodněná iracionální úzkost KOMPETENCE Umění použít schopnosti, vědomosti, dovednosti (ale i postoje a hodnoty) v určitém čase a kontextu Postoje a hodnoty Dovednosti Schopnosti VědomostiKompetence = souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot umožňující uplatnění POZOR, běžně toto slovo používáme v jeho druhém/prvním významu: Kompetence = pravomoc, předpoklady či schopnost zvládat určitou funkci, činnost nebo situaci 1) Příkaz uklidit SPOLU hračky 2) Později už dítě uklízí samo, ale myslí při tom na rodiče – dělá to kvůli nim 3) Příkaz vrostl do osobnosti, zautomatizoval se 4) Bytostně vlastní norma jednání – uklízet je přece samozřejmé 5) Sám se příkazem řídí a vyžaduje to samé i po ostatních (Helus, 2015, s. 149-150) Dítě postupně získává kompetence nejen v oblasti úklidu hraček, ale také v oblasti sebeobsluhy, motoriky, komunikace, … 1. od animality k lidskosti 2. od bezprostřední efektivity k sebekontrole 3. od konkrétního a katatymního (vlastními přáními) vidění světa k logice, kauzalitě a pojmovému myšlení 4. od bezprostřední emotivní komunikace ke komunikaci symbolické (řeč) 5. od excitace k diferencovanému emocionálnímu životu 6. od prožívání fenomenálně daného světa k prožívání světa tvořeného vlastní imaginací 7. od heterochtonie a závislosti k autochtonii a osamostatnění se 8. od tělesné a fyziologické impulzivity k tvorbě hodnot a zapojení vůle 9. od egocentrismu k soužití 10. od prvotních potřeb k akceptaci nemateriálních hodnot a zájmů 11. od splývání se světem k uvědomění si já-ty a jáství 12. od reflexů a instinktu k diferencovanému paradigmatu 13. od závislé bezmocnosti k samostatnosti a relativnímu ovládání světa a sebe sama 14. od jednoduchého k diferencovanému 15. od vnější kontrole ke kontrole vnitřní • Primární socializace (0 – 3 roky) • novorozenecký věk • Děje se prostřednictvím nejbližších lidí (hl. rodina) • Získané normy můžou být označeny za stabilní, jen výjimečně se mohou ještě v průběhu života změnit • Učí se hlavně jazyku a základním vzorcům chování • cca ve třech letech opouštíme mikroprostředí rodiny a vstupujeme do dalších mikro, ale i makroprostředí … • Sekundární socializace (3 roky = MŠ – brzká dospělost) • připravuje jedince na jeho roli ve společnosti • Zodpovědnost, je nyní v rukou dalších socializačních faktorů – školy, věkové skupiny, organizace, média a místo pracoviště • Terciární/Terciální socializace (dospělost) • Přejímání, které jedinec neustále uskutečňuje v interakci se svým okolím • Pozor, např. Z. Helus dělí stádia socializace jinak: Primární = 0-6 let (nástup do ZŠ), Sekundární 7 let – dospívání, Terciární = dospělost • Z. Helus (2015, s. 122) • Socializace završující osobní biografii, • Socializace nápravná, pomáhající, podpůrná • Socializace funkční (vydařená) / disfunkční (asociální či protisociální chování) • Odpovědí společnosti na disfunkčně socializované jedince je • Pokusy o resocializaci • Kárné zásahy • Záměrná • Cílené úsilí, zejména rodičů a pečovatelů, ovlivňovat budoucí smýšlení a začlenění dítěte. • Záměrná socializace je prováděna vyučováním či vychováváním. • Nezáměrná • Jedinec je ovlivňován a socializován bez předchozího úmyslu. • Například každodenním vlivem rodičů nebo jiných sociálních vzorů na dítě v neformálních situacích, kdy dítě se sociálním modelem interaguje (např. způsob řešení konfliktů – bude je pak řešit podobně). • Mezi sociální stimuly, které působí nezáměrně, mohou patřit i knihy, filmy, reklamy atd. • Fylogenetický (druh) – Ontogenetický přístup (jedinec) • Gender (muž, žena, ?) • Já z hlediska sexuality (heterosexualita, LGBT, …) • Anticipační pohled (žiju v ČR, ale chci získat britské občanství – chovám se, jak kdybych byl anglický gentleman) • Mikroprostředí • Rodina, družina ve Skautu, třída, … • Blízké vztahy • Makroprostředí • (větší) město, kraj, stát, … • Anonymita • Mezoprostředí • Vztah mezi dvěma prostředími • Jde o to, jaký přenos znalostí, dovedností, kompetencí, hodnot, … nastane • Exoprostředí • Vztah k prostředí, které je nám zprostředkováno, ale vlastní zkušenost zatím nemáme • Např. vztah k povolání rodičů (mnohdy budou jinak vnímat hodnotu práce uklízečky její vlastní děti a jinak např. děti z velmi bohaté rodiny) • Studie A. Bandury a R. H. Walterse – kognitivní procesy v sociálním kontextu • Přímé sociální posilování učení odměnou a trestem. Žádoucí a odměněné chování je fixováno (=sociální akceptace), nežádoucí chování je trestem potlačováno. • Napodobování (imitace) jiného člověka, jehož chování vede k cílům, kterého sami chceme dosáhnout. To funguje jak v pozitivním (slušné chování), tak negativním směru (např. agrese) • děti častěji napodobují model, který v určité situaci vykazuje větší moc • př. experiment s panenkou Bobo - Albert Bandura, 60. léta 20. stol • Identifikace, tj. převzetí všech pozorovatelných způsobů chování referenční osoby, kterou si jedinec zvolil jako model. … chce být zcela jako on • Důležitá obzvlášť v období puberty – Role Models – idealizované osoby • Anticipace • Okolí (rodina, pedagogové) mají od dítěte určitá očekávání • Determinace může začínat na úrovni výrokové: „Jsi šikovný!“ vs. „Z tebe nic nebude, nemáš na nic!“ • Asociace • souvislost mezi podněty a odpověďmi druhých lidí na ně • Když si něco půjčím, musím to vrátit ... / Agrese jedené strany vede k agresi vs. laskavému přijetí. • Observační učení • Jde o osvojení norem chování – jedinec zjišťuje, co je okolím přijímáno, či ceněno a co je odsuzováno • Zprostředkovatelé sociálního učení jsou: • rodina, masmédia a sociální sítě, vrstevnická skupina, … George Herbert Mead (1863 – 1931) Dvě, respektive tři stádia socializace: 0) Preparatory 1) Play (Hraní) 2) Game (Hra) • Hraní (si) – volné, nezávazné • Hraní si na něco (Dítě musí znát různé role + Dítě musí být schopno role přebírat a hrát) • Tuto fázi ovlivňují „významní druzí“ (většinou rodiče) • Charles Horton Cooley • Významný druhý = zrcadlo, které nám odhaluje představu o sobě • Thomas Luckmann a Peter L. Berger • Významní druzí slouží jedinci především ke stvrzování vlastní identity • Významní druzí tvořit realitu, především prostřednictvím konverzace • Ti, kdo nejsou významní = chór • Významní druzí vs. Chór = dialektický vztah (= střetávání) • dia- (veskrze, vzájemně, mezi, pro-) + le/gein (hlavní významy: pravit, mluvit, povídat) • Wisconsinský model • očekávání významných druhých (např. rodičů) představovala zdaleka nejsilnější vliv na vlastní aspirace • V USA to ovlivnilo výchovu dětí „Věř ve vlastní děti“ • Dítě si nehraje samo – hraje si s ostatními (= dle pravidel, dle organizace) • Pravidla omezují, co lze a co nelze • Akce jednoho vyvolá re-akci druhého … činnosti jsou navzájem závislé • Hrají-li všichni dle pravidel, nedochází ke konfliktu • Významní druzí jsou nahrazeni zobecnělými (generalizovanými) druhými • „Organizované společenství nebo sociální skupina, která dává jednotu jedincovu já, může být označena jako zobecnělý druhý (generalized other). Postoj zobecnělého druhého je postojem celého společenství.“ (Mead, 2017, s. 84) • např. basebalový tým = zobecnělý druhý ... ale i mimibazar? • Bombičkový bříšínko těhulky / manža si čvachtal k obídku / mimísek nemocinká / … PLAY Významný druhý GAME Zobecnělý druhý • Sociální postoje významných druhých a následně zobecnělých druhých se v průběhu socializace stávají součástí Self. Této součásti Self říká Mead Me. Bez zobecnělého druhého nemůže Self vzniknout. Self „I“ – Hledá okamžité reakce, nepředvídatelné, nevypočitatelné, niterné a subjektivní, chce se volně vyjádřit … je to jedinečnost našeho Já „Me“ – Přijímá za své zobecnělého druhého, podléhá konvencím, „obyčejný člověk“, dominuje „I“ … je to naše sociální Já • Pojem ze sociologie - Herbert H. Hyman, Robert K. Merton a Alice Rossi • Skupiny, ke kterým se jedinec nebo skupina jedinců vztahuje a porovnává svůj současný stav. • Jedinec ke své referenční skupině vzhlíží, orientuje se na ni svými hodnotami, jednáním a poměřuje vůči ní své chování. • Na rozdíl od členské skupiny ale není jejím členem, ke skupině pouze vzhlíží a přejímá její normy, vzory a hodnoty … vrcholí touhou stát se jejím členem • Referenční skupinou může být v reálném životě jedince politicky vymezující se skupina, intelektuální kroužek, hlouček lidí či příslušníci určité subkultury. • Referenční skupinou může být v reálném životě jedince • politicky vymezující se skupina • intelektuální kroužek • hlouček lidí či příslušníci určité subkultury • Determinují • Vlastní identitu / sebe-pojetí • Postoje, aspirace (= snaha, usilování, touha), ambice • Sociální vazby • Na základě nich je hodnocen: • Vlastní výkon • Vzhled / celkové vyzařování navenek • Bohatství (materiální / duchovní / …) • Je bohatý ten, kdo bere 45 000 Kč čistého měsíčně? • Je rozdíl mezi referenční skupinou a členskou skupinou https://www.theguardian.com/sport/2016/sep/19 /alistair-brownlee-jonny-world-triathlon-series • Být akceptován • Někam patřit • Žít ve světě s druhými • Osamělý v davu? • Sám … s tisíci přátel na FB? • Samota vs. Osamělost (Solitude vs. Loneliness) • Jsou-li normy referenční skupiny v rozporu s požadavky členské skupiny / společnosti • Může to vést až k sociálnímu vykořenění • Referenční skupiny • Otevřené • Uzavřené • Masmédia • Sociální sítě (Facebook, Instagram, WhatsApp, …) • Virtuální realita (World of Warcraft, League of Legends, Minecraft, …) • Co mne v životě ovlivnilo? • Myšlenky, lidé , skupiny lidí • Sport, hudba, subkultury, zájmy • Knihy, filmy, postavy • Co mám / nemám rád? Proč? • Jídlo, barvy, roční období, typy lidí, … • Co ovilvňuje / určuje mé „well-being“? • Vytvořte myšlenkovou mapu na téma „JÁ“ v procesu socializace