Sociální politika Sociální politika •Terminologie: sociální politika X sociální péče X sociální práce • •Součástí politiky každé vyspělé průmyslové společnosti •Je ovlivněna nejen její ekonomickou situací, ale i její filozofií, kulturou, společenskými tradicemi, morálními principy a zákonitostmi Sociální politika - definice •Širší pojetí: jako jednání státu a dalších subjektů sociální politiky s cílem pozitivně ovlivnit životní podmínky lidí •Užší pojetí: jako soubor aktivit, nástrojů a opatření, jejichž smyslem je reakce na nepříznivé sociální události (stáří, nemoc, invalidita, nezaměstnanost, chudoba) • • - Cílem je vytvořit důstojné podmínky života • - Sociální politika je součástí veřejné politiky Sociální politika – přístupy •Aktivní přístup: předcházení vzniku sociálních problémů a přijímání preventivních opatření • •Pasivní přístup: (retrospektivní)-zaměření na řešení vzniklých sociálních problémů Funkce sociální politiky a)Ochranná fce.: řešení již vzniklých nepříznivých sociálních situací či odstranění jejich negativních následků b)Preventivní fce.: snaha předcházet rizikovým situacím (např. ve vzdělávací, zdravotní politice) c)Stimulační fce.: podněcování žádoucího sociálního jednání skupin a jednotlivců d)Přerozdělovací fce.: výběr daní a rozdělování dávek a důchodů e)Homogenizační fce.: zmenšování společenské nerovnosti, stejné šance na vzdělání, zdravotní péče všem, atd. (př. životní minimum) Principy sociální politiky a)Spravedlnost: největší štěstí pro co největší počet lidí, prosazována rovnost příležitostí (např. antidiskriminační legislativa) b)Solidarita: realizována např. prostřednictvím: NNO, nadace, charita aj. Dobrovolná solidarita = finance z dobrovolných příspěvků; Nedobrovolná solidarita = státní instituce, financována z daní a povinného veřejného pojištění (např. zdravotní a důchodové pojištění) Principy sociální politiky c)Subsidiarita: pomoc by si měl zajistit nejprve každý sám, poté hledat oporu od rodiny, nakonec případně u státu – ten primárně vytváří podmínky pro to, aby si každý pomohl sám. Jednotlivci pomůže, až když jsou ostatní možnosti vyčerpány. d)Participace: možnost každého participovat na rozhodování o opatření sociální politiky (jedná se o veřejnou politiky – prostřednictvím volebního systému) • • Objekt a subjekt sociální politiky •Objekt: ti, na které je sociální politika zaměřena, kteří z ní mají prospěch. Lze vymezit tři formy sociální politiky: • - chudí (zaměření na ty, kteří nemohou • uspět na trhu práce) • - pracující – založeno na systému sociálního pojištění (důchodové, nemocenské, příspěvek na státní politiky zaměstnanosti). Cílem je zajistit pracujícího v případě ztráty výdělku z důvodu sociální události. • - občané – dávky a pomoc určená specifickým sociálním skupinám, rodinám s dětmi, atd. • Objekt a subjekt sociální politiky •Subjekt: také aktéři sociální politiky, vymezují a řídí sociální politiku –Nejdůležitějším subjektem je stát (vymezuje prostor pro další subjekty – zákonodárná a výkonná moc, ústřední orgán MPSV) –Dále územně správní celky (kraje a obce) –Zaměstnavatelé, odborové organizace, NNO, církev, EU, UNICEF Nástroje sociální politiky •Prostředky, jimiž subjekty působí na objekty a)Právní normy: Ústava, Listina základních práv a svobod, vyhlášky aj. b)Ekonomické nástroje: rozdělování a přerozdělování, úlevy (mladiství, senioři, studující), poskytování úvěrů a půjček, úlevy na daních c)Sociální dokumenty: koncepce, plány, programy státu d)Nátlakové akce: stávky, petiční akce Nástroje sociální politiky •3 základní typy nástrojů: –Sociální doktrína (vize): dlouhodobá představa o budoucí SP (10 a více let), směrnice pro praktickou činnost (spíše obecnější charakter), vymezuje koridor, mantinely, ve kterých by se měla SP dlouhodobě pohybovat –Program: specifikace doktríny v kratším časovém úseku, způsob dosahování programových cílů –Kolektivní vyjednávání Typy sociální politiky a)Redistributivní (sociálně demokratický): vnímání potřeb lidí jako sociálních práv. Pro tento typ sociální politiky je typická dominantní role státu, aktivita nestátních subjektů je omezená. Sociální politika je zaměřena na celou populaci daného státu (např. Norsko) b)Pracovně výkonový (konzervativní): sociální potřeby jsou uspokojovány na základě příjmu a zásluh, základem je systém sociálního pojištění, stát garantuje sociální minima c)Reziduální (liberální): minimální role státu, individuální odpovědnost a práce jedince (např. USA) Sociální událost •je okolnost s níž právo spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností, s jejichž pomocí lze předejít, zmírnit nebo překonat tíživou životní situaci, která je způsobena takovou událostí. Sociální událost bývá označována také jako sociální riziko, nebo sociální příhoda. •Abychom o události mohli mluvit jako o sociálním riziku (události), musí být toto riziko státem uznané za objektivní, zasluhující pozornost některého z veřejných subjektů. Pak vzniká jedinci, či rodině, která byla zasažena takovou událostí, nárok na sociální ochranu, která je v ČR poskytována podle systému sociálního zabezpečení. Společné znaky sociálních událostí •Ekonomicky a sociálně ohrožují existenci člověka, příp. společnosti •Ohrožují jedince sociálním vyloučením •Jedinec není schopen odvrátit tyto negativní důsledky vlastními silami Druhy sociálních událostí •A) přirozené sociální události (předvídatelné, fyziogenní): biologické: narození dítěte, těhotenství, mateřství, péče o děti a staré osoby; sociální: založení rodiny •B) nepřirozené sociální události (nepředvídatelné, patogenní): biologické: nemoc, úraz, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, invalidita; sociální: diskriminace, nezaměstnanost, chudoba Sociální událost •Sociální ochrana se poskytuje v rámci zákonných podmínek: • ze zákona (povinné pojištění pracovních úrazů) •úředním výkonem (rozhodnutí o přiznání dávky státní sociální podpory •smluvně (např. pracovní nebo pojistná smlouva) Sociální stát (Welfare State) •Termín použit v roce 1939 Beveridgem (Velká Británie) •Stát usilující o zajištění blahobytu – podmínky slušného žití pro své občany •Vázán na demokratický režim, pojí se s vyspělou tržní ekonomikou •Zajišťuje klíčové sociální služby, zaměřené na zdraví, bydlení, zajištění příjmu •Usiluje o ekonomické a sociální zajištění občanů, omezení příjmových nerovností, ekonomický růst a rozvoj – za tím účelem využita řada programů (boj proti chudobě, vzdělání, zdravotní péče, státní kontrola a regulace trhu, občanská práva, ochrana životního prostředí) • Základní cíl: zajišťování prosperity, omezování chudoby, zajištění sociální rovnosti Významné osobnosti sociální politiky •Otto von Bismarc –první německý kancléř –1881: nový systém sociálního pojištění pro případ nemoci, pracovního úrazu, invalidity a stáří •Karl Gunnar Myrdal –Švédsko – ve 30. letech krize (nezaměstnanost, bytová krize, snížená porodnost) –Vypracoval (spoluautor) koncepci sociální politiky reagující na tuto krizi – mateřské příspěvky, přídavky na děti, bydlení, výuka a stravování ve školách zdarma •William Beveridge –Britský ekonom, politik a sociální reformátor –Položil základy welfare state –Vypracoval a předložil tzv. „Beveridgovu zprávu“ – na tomto základě zřízen r. 1948 National Health Service – – Systém sociálního zabezpečení v ČR •Skládá se ze tří systémů, které na sebe navazují. Každý z nich zabezpečuje následky jiných sociálních událostí: • 1) Sociální pojištění: situace, na které se jedinec může předem připravit (důchodové pojištění, nemocenské pojištění) • 2) Státní sociální podpora: situace, které jsou společensky uznané za hodné zřetele (především dávky pro rodiny a rodiny s dětmi) • 3) Sociální pomoc: situace stavu hmotné a sociální nouze, které občan není schopen řešit sám nebo za pomoci vlastní rodiny (sociální služby, sociálně-právní ochrana, dávky sociální pomoci) Systém sociálního zabezpečení v ČR •Právní úpravu organizace a provádění sociálního zabezpečení obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení •Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje: –řízení ve věcech důchodového pojištění –řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti –úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení –působnost orgánů sociálního zabezpečení –organizační uspořádání sociálního zabezpečení Systém sociálního zabezpečení v ČR •Orgány sociálního zabezpečení: –Ministerstvo práce a sociálních věcí, •Česká správa sociálního zabezpečení, •Okresní správy sociálního zabezpečení, –Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání), –Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb), –Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR) Česká správa sociálního zabezpečení •Nadřízeným orgánem okresní (Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení je Česká správa sociálního zabezpečení. •Česká správa sociálního zabezpečení má svá detašovaná pracoviště v krajských městech; regionální pracoviště mají zpravidla shodné sídlo s okresní správou sociálního zabezpečení v krajském městě. •Česká správa sociálního zabezpečení podle § 5 písm. e) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení. Sociální pojištění •3 složky Sociálního pojištění: –Důchodové pojištění (starobní, invalidní, vdovský/vdovecký, sirotčí) –Nemocenské pojištění (nemocenská, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek, otcovská poporodní péče, Dlouhodobé ošetřovné) –Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – – Pro zaměstnance povinné všechny tři složky (odvádí zaměstnavatel) , pro OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné, vše ostatní povinné (zajišťuje sám). – – Sociální pojištění – jak se počítá •Vyměřovací základ: u zaměstnance se počítá z hrubé mzdy, u OSVČ je vyměřovacím základem pro výpočet sociálního pojištění (i zdravotního pojištění) polovina jejich zisku za předešlé zúčtovací období (obvykle předchozí kalendářní rok) – 50 % příjmů po odpočtu výdajů. •Výsledný vyměřovací základ se přepočítá na měsíce. Sociální pojištění – jak se počítá •!!! Minimální vyměřovací základ – pokud je výsledek počítaného vyměřovacího základu nižší než stanovená minimální částka; odvíjí se od průměrné mzdy •Maximální vyměřovací základ = 48násobek průměrné mzdy, z výdělku nad limit se pojištění neplatí Sociální pojištění – jak se počítá •Zaměstnanec: 6,5% z hrubé mzdy (důchodové pojištění) •Zaměstnavatel: 24,8% z hrubé mzdy (21,5% důchodové pojištění; 2,1% nemocenské pojištění; 1,2% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) •OSVČ: 29,2% (28 % důchodové pojištění; 1,2% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské pojištění je dobrovolné) DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ – starobní důchod •Skládá se ze základní výměry (jednotná pro všechny, v roce 2022 to je 3900 Kč) a procentní výměry –1,5% výpočtového základu za každý kalendářní rok (365 dní) •Pro získání: potřebná doba pojištění + věk •U ročníků narozených po roce 1971 činí důchodový věk 65 let •Doba pojištění = 35 let Důchodové pilíře •1. státní důchod •2. důchodové spoření – zanikl •3. doplňkové penzijní spoření (dříve penzijní připojištění) DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ – invalidní důchod •Nutná doba pojištění: do 20 let (méně jak 1 rok pojištění), 20 až 22 let (1 rok pojištění), 22 až 24 let (2 roky pojištění), 24 až 26 let (3 roky pojištění), 26 až 28 let (4 roky pojištění) nad 28 let (5 let pojištění) •Invalidní důchod z mládí – invalidita 3. stupně •Výpočet – základní výměra stejná jako u starobních důchodů + výměra procentuální (poměrně složitý mechanismus) •Výši důchodu ovlivňuje: doba pojištění, příjmy získané před vznikem invalidity, stupeň invalidity, započtená náhradní doba pojištění (péče o dítě, evidence na ÚP) •Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla: –nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně –nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně –nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně • DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ – vdovský/vdovecký důchod •Dočasný důchod (po dobu jednoho roku), pokud zemřelý manžel/ka v době úmrtí: –pobíral/a starobní důchod –nebo pobíral/a invalidní důchod –nebo mu/ jí v době smrti vznikl nárok na starobní nebo invalidní důchod –nebo zemřel/a následkem pracovního úrazu DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ – vdovský/vdovecký důchod •Trvalý důchod: Na trvalý vdovský nebo vdovecký důchod vzniká nárok tehdy, pokud je splněn nárok na dočasný důchod (viz předchozí) a zároveň: –pečujeme o nezaopatřené dítě –pečujeme o rodiče, kteří/rý s námi žijí/e v domácnosti (závislost ve II. až IV. Stupni) –jsme invalidní ve III. stupni DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ – vdovský/vdovecký důchod •O pozůstalostní důchod je třeba žádat, nárok na dávku se nepromlčuje (možno žádat s odstupem času) •Důchod může být vyplácen max. 5 let zpětně •Nárok na důchod končí v případě nově uzavřeného sňatku •Výše důchodu: základní výměra + 50 % procentní výměry důchodu, který pobírala (nebo by pobírala) zesnulá osoba k datu úmrtí DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ – sirotčí důchod •Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, kterému zemřel jeho rodič (osvojitel) a který –pobíral starobní nebo invalidní důchod –nebo ke dni úmrtí splňoval podmínku pro nárok na starobní nebo invalidní důchod –zemřel následkem pracovního úrazu –Získal alespoň polovinu potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod (u osoby nad 28 let nutná doba pojištění alespoň 1 rok za posledních 10 let, u osoby nad 38 let nutná doba pojištění alespoň dvou let za posledních 20 let) •Nárok na sirotčí důchod má dítě po každém z rodičů. •Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi •Základní výměra stejná jako u starobního důchodu + procentní výměra je 40 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu, na který měl, nebo by měl nárok zemřelý v době smrti Nemocenské pojištění •Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. •Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. •Dávky: •Nemocenská •Ošetřovné •Peněžitá pomoc v mateřství •Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství •Otcovská poporodní péče •Dlouhodobé ošetřovné • Nemocenské pojištění - nemocenské •Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny. •1. až 14. den = poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy •Podpůrčí doba trvá maximálně 380 kalendářních dnů •Výše nemocenské za kalendářní den činí: –60 % vyměřovacího základu do 30. dne trvání neschopnosti –66 % vyměřovacího základu od 31. dne do 60. dne PN –72 % vyměřovacího základu od 61. dne PN •Denní vyměřovací základ: započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost). Nemocenské pojištění - nemocenské •Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost. •Snížené nemocenské na 50 %, pokud je pracovní neschopnost zaviněná: účastí ve rvačce, bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, či spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku • • Nemocenské pojištění – peněžitá pomoc v mateřství (PPM) •Základní podmínku je účast na pojištění v den nástupu na PPM – 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech •Pojištěnka si sama určí 6 až 8 týdnů před očekávaným termínem porodu •Podpůrčí doba: 28 týdnů u jednoho dítěte, 37 týdnů u dvou a více dětí, u pojištěnce, který převzal dítě do péče činí 22 týdnů •Výše PPM: 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den • Nemocenské pojištění - ošetřovné •zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu: a) že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti nebo b) pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), c) dítěti byla nařízena karanténa, d) nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. •Podmínkou je že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem ve společné domácnosti •Nárok není, pokud by se mělo ošetřovat dítě, na které jiná osoba pobírá PPM či rodičovskou •Podpůrčí doba je od prvního dne 9 kalendářních dní, u osamělého zaměstnancem s dítětem školou povinném do 16ti let je podpůrčí doba 16 kalendářních dní •Výše ošetřovného je 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (výpočet obdobně jako u nemocenské) Nemocenské pojištění – vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství •poskytuje se zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek •Poskytuje se do 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám zakázána •Také zaměstnankyni, která nemůže vykonávat dosavadní práci, protože podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení •Stanoví se jako rozdíl a) redukovaného denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a b) průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení Nemocenské pojištění – otcovská poporodní péče •Smyslem dávky je podpořit navázání vztahu mezi otcem a dítětem v raném období jeho života nebo mezi dítětem a osobou, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu •Z toho důvodu je podmínkou nástup na otcovskou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu Nemocenské pojištění – otcovská poporodní péče •Obecnou podmínkou nároku na dávku je, aby otec (nebo osoba přebírající dítě do péče) byl nemocensky pojištěný, tzn. vykonával zaměstnání, ze kterého je účasten nemocenského pojištění. •U OSVČ – nutná doba pojištění alespoň 3 měsíce •Nárok na otcovskou má pojištěnec, který je otcem dítěte nebo který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo sedmi let věku. • Nemocenské pojištění – otcovská poporodní péče •Pro účely této dávky je za otce považován ten, který je jako otec zapsán v knize narození (matrice). •Nárok na dávku nebude mít jiná osoba (např. druh, babička, děda žijící s matkou a dítětem ve společné domácnosti), a to ani v případě, že vlastní otec dítěte zemřel nebo žádný otec není v knize narození uveden. •Podpůrčí doba (doba, za kterou se dávka vyplácí) je u otcovské stanovena na 14 kalendářních dní a začíná nástupem na otcovskou, který si pojištěnec sám zvolí ve výše uvedeném období. Nemocenské pojištění – otcovská poporodní péče •Výplata otcovské se nepřerušuje. Otcovská náleží po celou podpůrčí dobu i v případě úmrtí dítěte před uplynutím podpůrčí doby či pokud by došlo během podpůrčí doby k hospitalizaci dítěte, matky nebo obou. •Výše otcovské činí za každý kalendářní den 70 % denního vyměřovacího základu. •V konkrétním případě platí, že otcovská se poskytuje pouze jednou a jednomu oprávněnému •Stejně tak v případě vícečetného porodu náleží otcovská jen jednou. Nemocenské pojištění – Dlouhodobé ošetřovné •Dlouhodobé ošetřovné je určeno pro osoby, které se celodenně starají o někoho ze svých blízkých, jehož zdravotní stav vyžaduje každodenní dlouhodobou péči, a ta mu je poskytována v domácím prostředí. •Zákon nepřipouští souběh dlouhodobé péče (čerpání dlouhodobého ošetřovného) s výdělečnou činností. • Nemocenské pojištění – Dlouhodobé ošetřovné •Ošetřující osoba uplatňující nárok na dlouhodobé ošetřovné: –musí pečovat o osobu, vyžadující dlouhodobou péči v domácím prostředí, –nesmí vykonávat zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, ani práci na základě jiného pracovního poměru, či na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, –nesmí vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ). • Nemocenské pojištění – Dlouhodobé ošetřovné •Poskytuje-li ošetřující osoba dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dlouhodobé ošetřovné mu náleží pouze jednou. •Okruh osob, které mohou uplatnit nárok na dlouhodobé ošetřovné, je ze zákona poměrně široký. Ve vztahu k ošetřované osobě to může být: –její manžel (manželka), –její registrovaný partner či registrovaná partnerka, –příbuzný v linii přímé nebo její sourozenec, –její tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, –její druh nebo družka nebo jiná fyzická osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. –U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče. Nemocenské pojištění – Dlouhodobé ošetřovné •V případě ošetřování nezletilého dítěte nemá potenciální ošetřující osoba nárok na dlouhodobé ošetřovné, pokud má na toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek jiná osoba. Výjimkou by byly situace, kdyby z důvodu nemoci nebo úrazu apod. nemohla taková osoba o dítě pečovat. • Nemocenské pojištění – Dlouhodobé ošetřovné •Kdo je ošetřovanou osobou pro účely uvedené dávky •Dlouhodobé ošetřovné lze čerpat na péči o osobu, u které: došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 4 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a •je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. • Nemocenské pojištění – Dlouhodobé ošetřovné •Dlouhodobá péče, která zakládá nárok na dlouhodobé ošetřovné, vzniká dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace ve zdravotnickém zařízení do domácího ošetřování na základě rozhodnutí lékaře. •O toto rozhodnutí musí požádat oprávněná osoba (ošetřovaná osoba, její zákonný zástupce, opatrovník nebo osoba určená ošetřovanou osobou) před propuštěním ošetřované osoby z hospitalizace ve zdravotnickém zařízení. •O vystavení lze také požádat do 8 kalendářních dnů po propuštění z nemocnice Nemocenské pojištění – Dlouhodobé ošetřovné •Dlouhodobá péče končí nejdéle uplynutím podpůrčí doby v délce 90 kalendářních dnů. Ošetřující lékař rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče i před uplynutím podpůrčí doby, jestliže zdravotní stav ošetřované osoby již další poskytování dlouhodobé péče nevyžaduje. •Ošetřovaná osoba dále musí udělit ošetřující osobě na předepsaném tiskopise písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče. Výjimkou je péče o nezletilé děti, které dosud nenabyly plné svéprávnosti, kde se souhlas s péčí nevyžaduje. Nemocenské pojištění – Dlouhodobé ošetřovné •V dlouhodobé péči o ošetřovanou osobu se může střídat více osob s tím, že ošetřovaná osoba uděluje a odvolává souhlas s péčí jednotlivým osobám. •Důležité je stále dodržovat podmínku, aby na jeden kalendářní den byl udělen souhlas pouze jedné ošetřující osobě, která tak uplatní nárok na dlouhodobé ošetřovné. Nemocenské pojištění – Dlouhodobé ošetřovné •Dlouhodobé ošetřovné činí 60 % denního vyměřovacího základu. •Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za každý kalendářní den trvání dlouhodobé péče, nejdříve za den vzniku potřeby dlouhodobé péče (propuštění z hospitalizace ve zdravotnickém zařízení) a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče (potvrzuje ošetřující lékař). •Toto období je tzv. podpůrčí dobou, která v případě výplaty dávek dlouhodobého ošetřovného trvá nejdéle 90 kalendářních dnů. Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace. PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI •Ve výši 1,2 % z odvodů od zaměstnavatele či OSVČ •Prostředky na podporu aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti •Info viz dále • Státní sociální podpora •Další pilíř, řízen zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů –Přídavek na dítě –Rodičovský příspěvek –Příspěvek na bydlení –Porodné –Pohřebné • Státní sociální podpora – přídavek na dítě •Rodiny s příjmem do 3,4 násobku životního minima •Reflektuje se příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí •Vyplácen ve třech výších dle věku dítěte (do 6 let = 630 Kč, 6-15 let = 770 Kč, 15 – 26 let = 880 Kč) • • Státní sociální podpora – přídavek na dítě •Pokud některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období příjem –ze závislé činnosti alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce, –ze samostatné činnosti, –z dávek nemocenského pojištění, –z dávek důchodového pojištění, –z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, –z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku, nebo –z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství, •náleží nezaopatřenému dítěti přídavek na dítě ve zvýšené výměře – tj. o 500 Kč vyšší. • Státní sociální podpora – rodičovský příspěvek •Nárok má rodič, který po celý kalendářní měsíc celodenně a řádně pečuje o dítě •Netestovaná dávka ve výši až 300 000 Kč (1 dítě) a 450 000 (dvojčata a vícerčata), nejdéle do 4 let věku dítěte •Dítě do 2 let může v rozsahu 92 hodin/měsíc navštěvovat zařízení pro děti předškolního věku, od 2 let není docházka omezena •Rodič může při nároku na výplatu zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, musí ale v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou • • Státní sociální podpora – příspěvek na bydlení •Příspěvek na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy •Nárok má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmu rodiny nestačí na pokrytí nákladů na bydlení •Jednou za 3 měsíce se dokládají náklady na bydlení a příjmy za předchozí kalendářní čtvrtletí •S účinností od 1. října 2022 bude umožněno prokazovat náklady na bydlení a příjmy rodiny jen dvakrát ročně a příspěvek na bydlení bude vyplácen po období šesti měsíců ve stejné výši. Státní sociální podpora - porodné •Testovaná dávka pro rodiny s nízkými příjmy •Jednorázový příspěvek na náklady spojené s narozením dítěte •Nárok má rodina, které se narodilo první nebo druhé živé dítě a jejíž příjem v předcházejícím kalendářním čtvrtletí byl nižší jak 2,7 násobek životního minima rodiny •1. živě narozené dítě = 13 000 Kč •2. živě narozené dítě = 10 000 Kč Státní sociální podpora - pohřebné •Nárok má osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte •Zemřelá osoba musí mít ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR •Stanovena jednorázová pevná částka 5000 Kč Státní sociální podpora •Žádosti o dávky vyřizují krajské pobočky Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok (tj. oprávněné osoby) •Nárok na dávku zaniká a) uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží (u pravidelných dávek); b) uplynutím 1 roku ode dne, za který dávky náleží (u jednorázové dávky) Pomoc v hmotné nouzi •Upravuje zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi a zákon č. 110/2006 o životním a existenčním minimu •Zákon vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi •Napomáhá řešit některé nárazové životní situace •Dávky: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc Pomoc v hmotné nouzi •Osoba v hmotné nouzi = stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost •Zároveň tyto příjmy nemohou být zvýšeny vlastním přičiněním •V hmotné nouzi není osoba, která např.: a) není v pracovním vztahu a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; b) je vedena v evidenci uchazečů ale bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání; c) prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, atd… •Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí: řádné uplatnění nároků a pohledávek, prodej nebo jiné využití majetku Pomoc v hmotné nouzi – PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ •základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob •Příspěvek na živobytí dostane člověk (nebo rodina či okruh společně posuzovaných osob), kterému po odečtení (přiměřených) nákladů na bydlení zůstane méně než částka na živobytí. •Částka na živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně. Pro stanovení živobytí okruhu společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. •Částka na živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima •Vliv mají např. zvýšené životní nároky spojené s dietním stravováním, zdroj příjmu (zaměstnání, mateřská/rodičovská, náhrada mzdy, atd. • Pomoc v hmotné nouzi – DOPLATEK NA BYDLENÍ •Je dávka, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení •Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí •Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy •Příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka na živobytí •Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí Pomoc v hmotné nouzi – MIMOŘÁDNÁ OKAMŽITÁ POMOC •může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně •Např. osobě, kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové (majetkové, sociální) poměry nedovolují této osobě tuto situaci překonat vlastními silami: živelní pohroma, požár, ekologická, průmyslová havárie… •Dále např. K uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí, osobě propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, po propuštění z ústavní či ochranné výchovy, psychiatrické léčebny či léčebny pro závislé osoby, atd… Politika zaměstnanosti •Míra nezaměstnanosti v květnu 2022 = 2,5 % •Typologie nezaměstnanosti: –Frikční: pohyb mezi zaměstnáním (fluktuace), stěhování pracovní síly, dobrovolná nezaměstnanost, součástí přirozené míry nezaměstnanosti –Strukturální: nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících – poptávka po určitém druhu práce se zvyšuje, zatímco po jiném druhu práce se snižuje, nedobrovolná nezaměstnanost –Cyklická: souvisí s hospodářským cyklem společnosti = v hospodářské recesi se spotřeba i produkce snižuje, nezaměstnanost se zvyšuje, nedobrovolná nezaměstnanost –Sezónní: zemědělství, turistický ruch, říční plavba, atd. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti – např. •Souhrn opatření směřujících k zajištění rovnováhy na trhu práce – k maximálně možné úrovni zaměstnanosti •Programy a opatření regionálního a celostátního charakteru •A) Rekvalifikace: umožňuje fyzickým osobám získat kvalifikaci pro nové zaměstnání nebo udržení stávajícího zaměstnání •B) Investiční pobídky: tvorba nových pracovních míst •C) Příspěvek na zapracování Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti •zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci •hmotné zabezpečení uchazečů o práci •Podmínkou je: a) člověk bez zaměstnání b) prostřednictvím ÚP si práci hledá c) během dvou předcházejících let platil sociální pojištění (započítávání náhradní doby zaměstnání, např.: mateřská, rodičovská, atd.) Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti – délka podpůrčí doby + výše •Do 50 let – 5 měsíců •50 až 55 let – 8 měsíců •Nad 55 let – 11 měsíců • • První 2 měsíce 65 % průměrné čisté mzdy, další 2 měsíce 50 % téhož, poté do skončení podpůrné doby 45 %. • • Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti – délka podpůrčí doby + výše •Při ukončení zaměstnání ze strany zaměstnance či dohodou – 45 % po celou dobu podpůrčí doby •Při čerpání odstupného se výplata podpory v nezaměstnanosti odsouvá dle počtu odstupných platů, délka podpůrčí doby se ale nezkracuje •Výše podpory je shora omezena na 0,58 násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, ve kterém o podporu žádáte •Pro rok 2022 je maximální výše podpory v nezaměstnanosti 21 488 Kč. Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti – délka podpůrčí doby + výše •Nekolidující zaměstnání: možný přivýdělek ve výši poloviny minimální mzdy (tj. 8100 Kč z aktuálních 16200 Kč) Flexibilní formy zaměstnání •Částečný úvazek •Pružná pracovní doba •Job sharing (sdílení pracovního místa) •Homeworking •Teleworking •Hotdesking •Homeoffice Náhradní rodinná péče •Osvojení •Opatrovnictví •Poručenství •pěstounství Náhradní rodinná péče - opatrovnictví •je jednou z forem zastoupení, kdy je soudem opatrovanci jmenován opatrovník, aby hájil jeho zájmy. Opatrovník může být určen jak pro obecné zastupování, tak i pro jedno konkrétní řízení. O ustanovení opatrovníka rozhoduje pouze soud. •Tzv. kolizní opatrovník - ospod Náhradní rodinná péče - poručenství •Poručníka ustanoví soud dítěti, jestliže tu není žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu (rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, výkon jejich rodičovské odpovědnosti byl pozastaven nebo jim byla omezena svéprávnost). •Poručník má vůči dítěti zásadně všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost. •Mezi poručníkem a dítětem ze zákona nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem. Výkon funkce poručníka je pod pravidelným dohledem soudu, a to nejen ohledně správy majetku dítěte, ale i ohledně jeho osobních záležitostí. Poručník podává soudu zprávy o poručenci zpravidla v ročních intervalech. Náhradní rodinná péče •Pěstounská péče –A) zprostředkovanou – dávka „odměna pěstouna“ –B) nezprostředkovanou – příspěvek při pěstounské péči –jedná se o pěstounskou péči, kdy je dítě v osobní péči osoby příbuzné nebo blízké, případně si pěstoun sám dítě vybral a požádal o jeho svěření do své pěstounské péče. V těchto případech krajský úřad nerozhodoval o zařazení žadatele do příslušné evidence, a především nedošlo k „napárování“ pěstouna ke zcela neznámému dítěti a vystavení oznámení o vhodnosti pěstouna ke konkrétnímu dítěti. Typicky je o dítě pečováno v rámci širší rodiny či komunity, v těchto případech náleží dávka pěstounské péče příspěvek při pěstounské péči. Další změny v dávkách pěstounské péče •Dávka pěstounské péče – jednorázový příspěvek při ukončení pěstounské péče je od 1. 1. 2022 zrušena. Pokud oprávněné osobě vznikne nárok na tuto dávku do 31. 12. 2021, může o ni požádat až rok zpětně. Tato dávka je „nahrazena“ novou dávkou zaopatřovací příspěvek jednorázový. Dávky pěstounské péče jsou: •odměna pěstouna (pro zprostředkovanou PP), •příspěvek při pěstounské péči (nová dávka od 1. 1. 2022) – nezprostředkovaná PP •příspěvek na úhradu potřeb dítěte, •příspěvek při převzetí dítěte, •příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla, • odměna pěstouna •Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující, která poskytuje dítěti zprostředkovanou pěstounskou péči, a osoba v evidenci (pěstoun na přechodnou dobu). •Výpočet výše odměny pěstouna je nově navázán na koeficient minimální mzdy v závislosti na počtu svěřených dětí, jejich zdravotním stavu a typu pěstounské péče (dlouhodobá x přechodná). Odměna pěstouna – dlouhodobí pěstouni Od 1. 1. 2022 Dlouhodobí pěstouni *minimální mzda 1 dítě 1 dítě ve stupni závislosti I 2 děti 3 děti 1 dítě ve stupni závislosti II až IV Za každé další dítě Zprostředkovaná pěstounská péče 1,0 x MM* 1,2 x MM* 1,5 x MM* 2,0 x MM* 2,0 x MM* + 0,5 x MM* Odměna pěstouna navázaná na koeficient MM* + 0,7 x MM* (ve stupni závislosti III nebo IV) Odměna pěstouna – pěstouni na přechodnou dobu Od 1. 1. 2022 Pěstouni na přechodnou dobu *minimální mzda žádné nebo 1 dítě 1 dítě ve stupni závislosti I 1 dítě ve stupni závislosti II až IV Za každé další dítě Zprostředkovaná pěstounská péče 1,8 x MM* 2,0 x MM* 2,2 x MM* + 0,3 x MM* Odměna pěstouna navázaná na koeficient MM* + 0,5 x MM* (ve stupni závislosti III nebo IV) Odměna pěstouna •Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti. Příspěvek při pěstounské péči (nová dávka od 1. 1. 2022) •Nárok na příspěvek při pěstounské péči má osoba pečující poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči. •Jedná se o pěstounskou péči, kdy je dítě v osobní péči osoby příbuzné nebo blízké, případně si pěstoun sám dítě vybral a požádal o jeho svěření do své pěstounské péče. Příspěvek při pěstounské péči (nová dávka od 1. 1. 2022) Příspěvek při pěstounské péči (nová dávka od 1. 1. 2022) •Příspěvek při pěstounské péči je exekuovatelný. •Pěstoun tedy nebude z titulu pobírání příspěvku při pěstounské péči zdravotně a sociálně pojištěn příspěvek na úhradu potřeb dítěte •Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující nebo na základě rozhodnutí soudu do péče jiné fyzické osoby než rodiče, tzv. „svěřenectví“ (podle § 953 občanského zákoníku). příspěvek na úhradu potřeb dítěte •Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc: •4 950 Kč pro dítě ve věku do 6 let, •6 105 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let, •6 985 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let, •7 260 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let. • •Výše odlišná, je-li dítě závislé na péči na pomoci jiné fyzické osoby • Příspěvek při převzetí dítěte •Nárok na příspěvek při převzetí dítěte mají dlouhodobí pěstouni a nově budou mít nárok na tuto dávku také pěstouni, kteří převzali dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu, a to nejdříve od 1. 1. 2022 či později (jednorázová dávka dle věku dítěte na nákup vybavení a ošacení pro převzaté dítě). Příspěvek při převzetí dítěte •Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku: •do 6 let, 8 000 Kč, •od 6 let do 12 let, 9 000 Kč, •od 12 let do 18 let, 10 000 Kč. Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla •Nárok na příspěvek má oprávněná osoba, která je osobou pečující a má v pěstounské péči nejméně 3 děti •Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Podmínkou dále je, že osoba pečující nesmí motorové vozidlo používat k výdělečné činnosti. Příspěvek při ukončení pěstounské péče •Dávka příspěvek při ukončení pěstounské péče je od 1. 1. 2022 zrušena. Zaopatřovací příspěvky pro mladé dospělé odcházející z náhradní rodinné péče nebo ústavní výchovy •Dvě nové dávky: Jedná se o zaopatřovací příspěvek opakující se a zaopatřovací příspěvek jednorázový. •jsou určeny pro mladé dospělé, kteří odcházejí z ústavních zařízení a mladé dospělé odcházející z náhradní rodinné péče (pěstounská péče, poručenství apod.). zaopatřovací příspěvek opakující se •Zaopatřovací příspěvek opakující se činí 15 000Kč měsíčně a může být vyplácen nejdéle do 26 let věku nezaopatřeného mladého dospělého, pokud: –Nezprostředkovaná péče trvala alespoň 3 roky –Zprostředkovaná péče trvala 12 měsíců –Má stanoven individuální plán (hledání bydlení a zaměstnání, partnerský život, atd.) Zaopatřovací příspěvek jednorázový •Zaopatřovací příspěvek jednorázový činí 25 000 Kč, vyplácí se jedné oprávněné osobě pouze jednou. Výchovná opatření - napomenutí •vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obce s rozšířenou působností •a) napomenout vhodným způsobem dítě, rodiče, jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, popřípadě toho, kdo narušuje řádnou péči o dítě, • Výchovná opatření - dohled •Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obce s rozšířenou působností • •b) stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště nebo pracoviště dítěte, Výchovná opatření - omezení •Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obce s rozšířenou působností • •c) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte omezení bránící působení škodlivých vlivů na výchovu dítěte, zejména zákaz určitých činností, návštěv určitých míst, akcí nebo zařízení nevhodných vzhledem k osobě dítěte a jeho vývoji •d) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo uložit povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo terapie; Ústavní a ochranná výchova •Ústavní výchova –Jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit, může soud jako nezbytné opatření také nařídit ústavní výchovu. Učiní tak zejména tehdy, kdy dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby. –ústavní výchovu lze nařídit nejdéle na dobu tří let. Ústavní výchovu lze před uplynutím tří let od jejího nařízení prodloužit, jestliže důvody pro nařízení ústavní výchovy stále trvají. – Ústavní výchova – Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) •Jde o jedno ze zařízení sociálně-právní ochrany, ZDVOP poskytuje pomoc a ochranu dětem, které: –se ocitly bez jakékoli péče, –jsou ohroženy na zdraví nebo životě, –se ocitly bez péče přiměřené věku, –jsou týrané, zneužívané nebo zanedbávané, –nebo se nachází v situaci, kdy jsou vážně ohrožena jejich práva. – •Dítě může být do ZDVOP přijato na základě: –Smlouvy o poskytování ochrany a pomoci uzavřené s dítětem, případně jeho zástupcem. Tato smlouva musí být následně doplněna rozhodnutím příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Žádost o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci podává zařízení na předepsaném tiskopise obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 3 pracovních dnů od přijetí dítěte. –Vykonatelného rozhodnutí soudu – •Zařízení dítěti uspokojuje základní životní potřeby (ubytování, strava, oblečení), zajišťuje poskytnutí zdravotní, psychologické nebo jiné potřebné péče. Zařízení spolupracuje s rodinou dítěte. •Dítě může v zařízení pobývat nejdéle 6 měsíců. • Ústavní výchova •Diagnostický ústav (max. na 8 týdnů) •Dětský domov •Dětský domov se školou –- je druh školského zařízení zajišťující péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, pro děti s uloženou ochranou výchovou a pro nezletilé matky které mají nařízenou ústavní výchovu nebo uloženou ochranou výchovu a jejich děti, které nemohou být vzdělávány mimo dětský domov se školou. Do dětského domova se školou jsou umisťovány děti ve věku od 6 let do ukončení povinné školní docházky. Ústavní výchova – Výchovný ústav •je zařízení, které je určeno pro děti starší 15 let, se závažnými poruchami chování, jimž byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova. •Jedná se o děti, jejichž chování je považováno za rizikové. Mezi závažné rizikové chování vedoucí k přesunutí dítěte do výchovného ústavu patří například užívání návykových látek, předčasný sexuální život, kriminalita, záškoláctví či agresivní chování vůči ostatním lidem. •Ve výjimečných případech může být do ústavu umístěno i dítě starší 12 let. Může se tak stát tehdy, pokud byla dítěti uložena ochranná výchova, a jeho chování je natolik rizikové, že jedinec nemůže být umístěn do dětského domova se školou Ochranná výchova •Ochranná výchova je opatření uložené soudem ukládané za protiprávní jednání mladistvého (tedy mezi 15 a 18 rokem věku). Soud toto opatření nařizuje v rámci řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže (na rozdíl od uložení ústavní výchovy v občanskoprávním řízení). •Hlavním účelem ochranné výchovy je ochrana společnosti před nebezpečím spáchání dalších provinění, ale i ochrana duševního, mravního a sociálního vývoje mladistvého. Institut ochranné výchovy slouží jako nižší forma sankce, než trestu odnětí svobody. Vzdělávací politika •Jedna ze součástí veřejné politiky •Zásadní význam pro rozvoj lidské osobnosti, kvality společenského života, tržní síly, atd. •Princip: celoživotního vzdělávání, rovných šancí v přístupu ke vzdělání, individualizace a diferenciace ve vzdělání (reflektuje individualitu každého jedince, rozdílnost předpokladů, potenciálu…), internacionalizace ve vzdělávání (nadnárodní záležitost, pomáhající k soužití lidí) Bytová politika •Stát má vytvářet podmínky vhodné pro právní, institucionální a fiskální prostředí •fungování trhu s byty včetně odpovídající právní úpravy pro vlastnické, nájemní i družstevní bydlení •zvyšování finanční dostupnosti bydlení pro domácnosti, včetně sociálních dávek v oblasti bydlení kompenzujících celkové výdaje na bydlení domácností s nižšími příjmy •zvyšování nabídky bydlení, a to i prostřednictvím podpory nové výstavby včetně výstavby bytů se sociálním určením •zvyšování kvality bydlení, včetně podpory vlastníků při správě, údržbě, opravách a modernizaci jejich bytového fondu • Doporučená literatura •Hanzl, D. Sociální politika. Studijní opora pro kombinované studium. VŠPJ. •POTŮČEK, Martin: Sociální politika. Praha: SLON. 1995. •TOMEŠ, I.: Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010. •http://www.duchody-duchodci.cz/vypocet-invalidniho-duchodu.php •http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/ •www.mpsv.cz •https://portal.mpsv.cz/ • • •