Osobnost pedagoga v neučitelských profesích doc. Michal Kaplánek Uplatnění sociálního pedagoga v pedagogických profesích •Podle zákona o pedagogických pracovnících (zák. č. 563/2004 Sb.) •Vychovatel (§ 16) •Pedagog volného času (§ 17) •Asistent pedagoga (§ 20) •Učitel mateřské školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 7, odst. 2) •Podle tzv. šablon •Sociální pedagog ve škole Uplatnění sociálního pedagoga v sociálních profesích •Podle zákona o sociálních službách (zák. č.108/2006 Sb.): •sociální pracovník •pracovník v sociálních službách • Čtyři pojetí profese PVČ v Vedoucí (organizátoři) zájmových útvarů chápou svou roli spíše jako roli trenéra, instruktora či lektora. Tato role je namístě, pokud mluvíme o vzdělávacích kurzech pro dospělé, případně o trénování nebo výcviku dospělých, ať už za účelem rekvalifikace anebo sledování vlastních zájmů – koníčků. v Vychovatel v tradičním pojetí chápe svoje povolání explicitně jako pomáhající profesi. Je to paidagogos, tedy průvodce člověka v počátečních etapách jeho životní cesty. Jeho posláním je paideia, tedy „vytržení z všedního dne“, „povznesení z všednodenní zaneprázdněnosti k reflexi této mravenčí připoutanosti“ (Palouš) v Animace předpokládá u každého člověk skrytý potenciál schopností, který animátor pomáhá objevit, realizovat a rozvinout. Tato důvěra v „dobré jádro“ v každém člověku umožňuje motivovat i lidi, kteří si nedůvěřují anebo vůbec o svých schopnostech nevědí v Pedagogika citlivá k sociálním vztahům a problémům mladých lidí je zaměřená na pomoc mladým lidem při jejich socializaci, zejména těm, kteří mají socializační problémy. Jedná se tedy o sociálně pedagogickou praxi. Příkladem realizace sociální pedagogiky může být činnost kongregace Salesiánů dona Boska a některých sociálních pracovníků nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM). Vychovatel jako pomáhající profese •Schmidbauer: •„Termín pomáhající profese definuje skupinu povolání, která jsou založená na profesní pomoci druhým lidem. Patří mezi ně například zdravotnické profese, pedagogické profese, profese zaměřené na sociální pomoc a dále také duchovní, psychologové, terapeuti. Tyto profese mají některé společné rysy, které je odlišují od ostatních povolání.“ VÝCHODISKO Lienzo Osoba - náš ústřední zájem 1 2 Lienzo Integrální pojetí lidské osoby PŘEDPOKLADY VÝCHOVY 1 Být s dětmi 2 OSOBNÍ vztahy 3 PROTAGONISMUS PARTICIPACE 4 Podněcovat PROCES růstu 5 DOPROVÁZET GRU-1069 Vychovatel v síti vztahů Vychovatel Vychovatel 2 Vychovatel V3 V4 V5 1 Mladý člověk v síti vztahů CÍL VÝCHOVNÉ PROSTŘEDÍ SKUPINY DUCHOVNÍ PSYCHICKÁ SOCIÁLNÍ TĚLESNÁ CÍL VÝCHOVY: ZRALÁ OSOBNOST DIMENZE VÝCHOVY Etické požadavky na vychovatele •Vychovatel (animátor) •reprezentuje kontinuitu tradice a současnosti •kultivuje svoje svědomí •pomáhá k dosažení mladým lidem k dosažení „relativní autonomie“ tím, že pomáhá rozvíjet jejich schopnosti •Pomáhá integrovat negativní zkušenosti Několik principů: •Pro děti je důležitější to, co jsme, než to, co děláme •Vychovatel nemá jen „hlídat“, ale „animovat“ •Děti musí cítit, že je máme rádi •Ve výchově musí být prostor pro duchovní dimenzi •Etická výchova je výchovou svědomí •Objektivita, tzn. „nenadržovat“! •Sebereflexe vychovatele •Otevřenost ke „znamením doby“ • První předpoklad: zralost •Tři různé postoje: •Indiference –přináší tyto problémy: mladí lidé cítí nezájem ze strany dospělých, důsledkem jsou v extrémním případě drogy, sebevraždy, mikrokriminalita, vandalismus atd. •Normativní postoj - odmítá jakoukoliv realitu světa mládeže, která není odrazem světa dospělých –odmítá jakoukoliv iniciativu a tvůrčí novátorskou účast mládeže na budování vlastního životního stylu. Tento model má tendenci upírat mladému člověku budoucnost, neboť mu přisuzuje úkol pouze zachovávat to, co se již uskutečnilo •Mládežnický postoj – spočívá v nekritickém přijímání všech aspektů světa mládeže –tento postoj popírá jakoukoli roli tradicea zkušenosti dospělých a spočívá v tom, že umožňuje mládeži, aby se sama metodou zkoušení a omylů učila žít svůj život, a to bez jakéhokoliv korektivu ze strany dospělých. Tento způsob ve skutečnosti zabraňuje mladému člověku zakořenit se v minulosti, vytvořit si své vlastní sny do budoucna, a tím upírá možnost žít svůj život jako projekt, jako historii, která má smysl (ztěžuje, ne-li přímo znemožňuje enkulturaci mládeže). – • • •. Příběh – 1. část • Třída 8.A jela na týden na školní výlet do Itálie. Jeli autobusem a po cestě přespávali v rakouském Klagenfurtu. Všichni byli utrmácení z jízdy autobusem. Také pan učitel Novák a paní učitelka Koubová byli unavení. Nocleh měli zajištěný v jednom internátě. • Poté co dorazili na místo a „obsadili“ pokoje, šli do jídelny na večeři. Pan učitel Novák s paní Koubovou přezdívanou Houba (snad místo „kouba“ a snad pro její silnou postavu) si sedli k malému stolku zastrčenému v rohu jídelny a začali společenskou konverzaci. Žáci a žákyně jejich třídy si sedli za dva dlouhé stoly a čekali na jídlo. Chvíli to trvalo, a třída byla poněkud neklidná. Chlapci začali foukat do pepřenky a sledovali reakci svých kolegyň na lítající černé koření. Děvčata začala ječet a to bylo podnětem k pedagogickému zásahu pí Koubové. Ze svého úkrytu v rohu místnosti vzkřikla: „A bude tady ticho!“ A nebylo. •Jakých chyb se pedagogové dopustili? •Jak byste se dál zachovali v roli pedagogů? Příběh – 2. část • Hluk naštěstí po chvíli ustal, neboť se hladoví poutníci dočkali večeře. Kromě hlasitého mlaskotu vládlo v sále hrobové ticho. Až do dalšího zvolání paní Houby: „Po večeři máte volno. Jděte do města a vraťte se do deseti hodin.“ - Odpovědí na toto zvolání bylo hlasité „hurá“ několika výrostků, kteří chtěli spotřebovat skromné kapesné, jež jim zámožní rodičové dali na útratu. • Všichni se vytratili. Novák s Houbou zapadli do nejbližší vinárny a zapíjeli nudu laciným vínem. Žáci a žákyně se rozdělili na několik zájmových skupin: pivaři, průzkumníci, zamilovaní, rekreanti (lenoši) a kreativní avantgarda (opatřená barevnými sprayi). • Vzhledem k cizímu prostředí a omezeným finančním prostředkům se všichni vrátili do 22.05 do ubytovacího prostoru. Chyběli pouze dva: Houba a Novák. • •Které byly další chyby povedené pedagogické dvojice? •Proč se Novák a Koubová této chyby dopustili? •Co byste udělali v této situaci na jejich místě? Příběh – 3. část • Nastala noc. Žáci a žákyně spali po namáhavém dnu. Kolem půlnoci se rozletěly dveře a rozjásaná dvojice se objevila. Byla provedena tzv. kontrola spánku. Do některých pokojů nakoukla Houba a zahoukala: „Bobánci, už je ránóóó!“ V jiných pokojích oznámil pan učitel Novák pro změnu „nástup na rajóny“ (v alkoholové ebrietě zapomněl totiž, že už není na vojně, odkud se před dvěma měsíci vrátil). Žáci byli naštěstí natolik unavení, že příliš nevnímali tento nepříjemný sen. Ráno se probudili do nového dne plni touhy po nových zážitcích. Jen někteří z nich přemýšleli, jací jsou vlastně jejich učitelé. • • Jakou souvislost má tento příběh s problematikou dospělého přijetí světa mládeže? Co bylo na chování pedagogů nedospělé? Předpoklady výchovného vztahu •Vyváženost mezi bezpodmínečným přijetím a požadavky (mateřský a otcovský princip) •Pochopení mladého člověka v jeho jedinečnosti a originalitě •Jasné sebepoznání vychovatele •Zakotvení vychovatele ve společenství Přijmout a poznávat •Tři roviny poznání člověka: •Smyslové vnímání („poznávám ho/ji“) •Propojení se zkušeností (vybaví se mi, „co jsem s ním/s ní zažil“) •Komplexní poznání („jaký/jaká je“) • Důvěra •Schopnost věřit, že každý mladý člověk má v sobě (potenciálně) předpoklady k tomu, aby rozvinul svůj život (projekt života) k plnosti svobodného lidství •Schopnost brát vážně mladého člověka a projevovat opravdový zájem o to, co prožívá a cítí •Umožnit, aby se stal „protagonistou“ Úkoly vychovatele v klubové činnosti •Vyjít vstříc •Oslovit – být ochotný ke kontaktu •Odbourat komunikační překážky •Povzbudit, motivovat •Dávat impulsy, přicházet s nápady •Podněcovat, být na začátku akce Speciální kompetence vychovatele v klubu •umožňuje komunikaci •dává prostor kreativitě •podporuje formování skupiny •usnadňuje zapojení mladých lidí do společnosti Profil pedagoga volného času •Kdo je „pedagog volného času“? • • Pedagog volného času je pedagogický pracovník, který pomáhá dětem, mládeži i dospělým k tomu, aby mohli využít potenciál svého volného času k rozvoji své osobnosti, k vytváření a prohlubování sociálních vazeb i k dobru celé společnosti. Poslání vychovatele - animátora •Poslání pedagoga volného času (2019) • V roce 2019 jsem nově formuloval „poslání pedagoga volného času“. Tato formulace vznikla na základě níže uvedených východisek. Jedno z východisek je také kulturní animace Mario Polla. Mario Pollo ovšem nemluvil o pedagogovi volného času, nýbrž o animátorovi. Animátorem myslel vychovatele pracujícího metodou kulturní animace. Proto můžeme považovat za součást poslání vychovatele – animátora (který se realizuje i jinde než v oblasti volného času) také tento úkol: •Vychovatel – animátor pomáhá lidem, aby se naučili vážit si hodnot, které dostávají jako dar (milost), otevřeli se jim a naučili se je přijímat, a tak dozrávali do plnosti lidství. Specifické kompetence pedagoga volného času •Jako aktuální se jeví zejména: •a) aplikace sociální psychologie v práci se skupinou, •b) aplikace alternativních pedagogických metod, zejména pedagogiky zážitku, •c) schopnost organizace a řízení volnočasových aktivit. Legislativní požadavky na pedagoga volného času •K vykonávání práce pedagoga volného času stačí dle české legislativy (§ 17, zákon č. 563/2004 Sb.) absolvování pedagogické přípravy jednou z následujících forem: a)vysokoškolské bc. nebo mgr. vzdělání v pedagogice volného času nebo v soc. pedagogice, případně vzdělání učitelské b)vzdělání v oboru PVČ, vychovatelství nebo sociální pedagogika na VOŠ c)studium pedagogiky (§ 22) v kurzu CDV nebo CŽV (komplexní činnost – 120h, dílčí – 40h) d)SPŠ v oboru PVČ nebo vychovatelství Kritika legislativy • •Legislativní pravidla v ČR • •ignorují specifické kompetence PVČ, které předpokládají znalosti a schopnost aplikace sociální psychologie, alternativních pedagogických metod a managementu volnočasových aktivit •umožňují pracovat v oboru lidem s nedostatečnou kvalifikací • •diskriminují vychovatele oproti učitelům • Profesní příprava PVČ VARIANTY ŘEŠENÍ PROBLÉMU •vytváření studijních programů zaměřených na PVČ, příp. sociální pedagogiku, na vysokých školách •zkvalitnění kurzů CDV (CŽV) •obohacení učitelských studijních programů o PVČ •zkvalitňování stávajících studijních programů zaměřených na PVČ na všech stupních vzdělávání •rozvoj PVČ jako vědeckého oboru Obsah vzdělávacích programů PVČ •Povinné součásti: •Obecná pedagogika •Psychologie •Legislativa, hygiena, první pomoc ad. • •Specifické součásti (dle zaměření školy): •Psychologické (terapeutické) metody •Sociální práce a sociální politika •Speciální pedagogika (zvl. etopedie) •Pedagogika zážitku •Další alternativní pedagogické metody Týmová spolupráce = předpoklad strategického plánování •Týmová spolupráce zaručuje: •kontinuitu výchovného působení •bohatství názorů (různost povah, citlivost, dynamičnost atd.) •objektivnější pohled •možnost konzultace jednotlivých případů • • Každá osoba má svou specifickou roli! Pedagogický tým a)Tým pedagogických pracovníků jednoho zařízení b)Tým pedagogických pracovníků, kteří se společně podílejí na plánování a realizaci zájmové činnosti c)K týmu patří někdy i nepedagogičtí pracovníci, kteří přicházejí do styku s účastníky akcí Tým - definice •Ne každá skupina (pracovní kolektiv) je týmem: •Tým je malá skupina lidí se •vzájemně se doplňujícími dovednostmi, •kteří jsou oddáni společnému účelu, •pracovním cílům a přístupu k práci, •za níž jsou vzájemně odpovědni. • •Stěžejní otázka: Jak udělat z naší „pracovní skupiny“ tým? Přínos týmové práce •Záruka kontinuity výchovného působení •Bohatství názorů (různost povah, citlivost, dynamičnost atd.) •Objektivnější pohled •Možnost konzultace jednotlivých případů • • Každá osoba má svou specifickou roli! Podmínky týmové spolupráce •Úcta k druhým •Vnitřní svoboda •Kreativita •Otevřený dialog v týmu •Jasné zadání poslání celého týmu •Jasné zadání úkolů (rolí) jednotlivců Zásady spolupráce v týmu •Aktivní zapojení všech (participace a seberealizace) •Umožnění konstruktivní kritiky •Jasná prezentace vlastních názorů •Naslouchání názorům druhých •Princip dialogu •Princip spoluzodpovědnosti •Důvěra a diskrétnost •Autonomie •Informovanost •Upřímnost • Některé prvky skupinové dynamiky v pedagogickém týmu •Ztráta zájmu a nerozhodnost •Rozhodování •Konflikt –pozitivní –destruktivní –Vždy se ptáme po příčinách problémů. –Řešit osobní problémy pedagogů až při akci je pozdě. – Příčiny problémů v dynamice týmu (I) •Těžkosti všeobecného rázu •různost povah a osobní těžkosti jednotlivých členů týmu •časté střídání pedagogů •silné neshody v důležitých otázkách, jako např. způsob jednání ve výchovném procesu, organizace práce, způsob hodnocení, výchovné cíle, vztah k autoritě Příčiny problémů v dynamice týmu (II) •Ztráta zájmu a nerozhodnost •Projevy: laxní přístup členů týmu, nepřipravenost na jednání, pasivita při jednání, odkládání realizace, neochota vzít na sebe zodpovědnost, váznou i vztahy • •Příčiny: •Nedocenění problému •Neznalost možnosti řešení •Nedostatek participace •Strach z rozhodnutí Pracovní setkání pedagogického týmu 1.Příprava • - ze strany vedoucího: předem dát informovat o tématu • - ze strany účastníků: promyslet téma •2. Motivace • - zmínit se o oblastech, v nichž dochází k růstu. • - ocenit práci, případně úspěch členů týmu •3. Vlastní jednání • - jasně definovat problémy a úkoly • - uvést důvody, které k jednání vedou • - stanovit způsob participace na jednání Pravidla diskuse •Ptejte se: Jakým způsobem můžeme…? –Zhodnoťte situaci. Předložte fakta. –Proberte všechna možná řešení. Žádné předem nezavrhujte. –Vyberte nejlepší řešení. Stanovení cílů Určete kritéria pro stanovení cílů: •Konkrétní •Měřitelné •Dosažitelné •Realistické •Časově uspořádané Stanovte cíle: pro tým – pro jednotlivce Operační plán •Čas •Prostor •Personál (kvalifikace) •Místo •Materiál, pomůcky •Způsob provedení – rozdělení rolí •Harmonogram Bouquet Bouquet Bouquet PE01561_ BD04972_ Bouquet Bouquet Bouquet Bouquet BD19903_ BD07006_ STRUKTURY BEZPROSTŘEDNÍ A NALÉHAVÉ SEKTORIALISMUS INDIVIDUALISMUS DĚLAT SOUSTŘEDIT SE NA OSOBY ZAMĚŘIT SE NA PODSTATNÉ TÝMOVÁ PRÁCE - KONVERGENCE OKOLO PROJEKTU NALÉZAT KRITÉRIA A ROZHODOVAT SE VYCHOVÁVAT Co je to projekt? A B Současný stav Kam se chceme dostat Jak ? S kým ? Za jakou dobu ? Projekt se podobá cestě. Při vytváření projektu přemýšlíme nad cílem, nad jednotlivými kroky, které vedou k cíli a prostředky k jeho dosažení. Každá organizace je v nějakém bodě A všichni se díváme kolem sebe a chceme dosáhnout evropské úrovně náš vstup do evropské unie se blíží a s tímto vstupem se blíží I další srovnávání s městy EU cesty k cíli B jsou různé délkou, časem, pohodlím Plánování není to, co se stane , ale to co chceme my, aby se stalo Význam strategického plánování Papel periódico Úvaha nad posláním výchovné instituce v konkrétním kontextu s cílem vytýčit cestu k proměně současné reality realita - ideál - projekt imagen4 Strategické plánování podle metodiky MŠMT Metodika pro podporu tvorby školského vzdělávacího programu ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání Praha, NIDM 2007, s. 26-27 Tvorba projektu •Analýza situace •Stanovení obecného cíle •Stanovení konkrétních (částečných) cílů •Zvolení cesty – itinerář (jednotlivé kroky) •Plánování a realizace jednotlivých kroků •Vyhodnocení (evaluace, verifikace) •Upřesnění cíle a metody Analýza SWOT •Strengths •Weaknesses •Opportunities •Threats Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Itinerář •iter, itineris (lat.) = cesta •Itinerář = podrobný popis cesty (postupu) •Jedná se o postupné realizování kroků (pedagogických opatření), které ve svém celku vedou k cíli •Otázky: kdo, kdy, kde, s kým, pomocí čeho, jakým způsobem, jak dlouho, s jakými investicemi…. • každý jednotlivý krok (opatření) má svůj cíl, • každý krok se realizuje konkrétními činnostmi, • každá krok má své předpoklady, • každá krok má (více méně hodnotitelný) výsledek, • každá krok má svůj čas i své zajištění, • je nutná pravidelná kontrola projektu, • po jednotlivých fázích se rozhoduje, zda a jak bude projekt pokračovat. • Pravidla realizace dílčích projektů