Mgr. Zdenko S Sirka, Th.D. Hlavní struktura: ► I. Charakteristiky NZ etiky ► 2. Horské kázaní ► 3. Blahoslavenství 4. Antitéze ► 1. Charakteristiky NZ etiky ► NZ - vztah vůči SZ? Převratnost a kontinuita! Základní charakteristiky: ► následování Krista ► dialektika je zachována (člověk odpovídá Bohu) ► Nejvyšší přikázání: „Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. + Miluj svého bližního jako sám sebe" - ze SZ ► normy jsou doplněné rozhodnutím člověka ► nový pohled na SZ ► Charakteristiky NZ etiky Obrat oproti SZ: ► obrat k nitru člověka ► otevřenost pro všechny národy, sociální vrstvy ► nová smlouva propojená s Ježíšem (smlouva krve) ► radikalizace požadavků a Desatera ► Charakteristiky NZ etiky Etika evangelií vs. Pavel: ► Pavel - konkrétni ponaučení v konkrétní situaci, nutno brát doslova ► Ježíš: používá obrazy a metafory, vyzývá k následování / je poslušný politickým autoritám ► 2. Horské kázání Matouš 5-7: - Řeč vytvořena tradicí - Není to celistvá přednáška - Používal vícero tradic (Lukáš, Q) - Matouš rád tematicky seřazuje příběhy ► Horské kázání Podobnost se židovskými výroky: ► Např. zlaté pravidlo Mt 7,12 ► „Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci." ► Co nechcete, aby dělali Vám, také nedělejte jim. ► Horské kázání Podobnost s Lukášem (6,20-49): ► začíná podobně (4x blahoslavenství, 4x běda) ► stejný konec - výzva k naslouchání ► kratší ► sociální rozměr (blahoslavení chudí) ► předloha Matoušovi ► Horské kázání Hlavní motiv: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým. Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského." (Mt 5.17-20) ► Ústřední téma: nová spravedlnost ► Horské kázání Struktura/kompozice: ► vnější rámec (Mt 4,25-5,2 Mt 7,28-8,1) si odpovídá, zástupy, hora, řeč, učení Jezis jako rabínský učitel, novy Mojzis, novy Sinaj, opet zákon, opět na hoře, větší spravedlnost ► Horské kázání Členění: ► J_. Mt 5,3-16 Blahoslavenství ► Začíná tu nový svět, nová spravedlnost, odpověď na to, co nová spravedlnost znamená ► 2. Mt 5,17 - 7,12 Hlavní část (antitéze) ► Jaký je správný způsob, jak vzdávat úctu Bohu? ► 3,7,13-27: závěr, výstrahy a napomenutí, co to znamená následovat Krista ► V centru je Modlitba Páně. (6,5-15) ► Horské kázání Dějiny interpretace: - Etika dokonalých / dvě úrovně / mniši - Etika pokání: ukazuje nedosažitelný ideál / vyzývá k obrácení - Etika zákona (vyšší zákon) - Etika idealistická: cílem je vzbudit v nás nový způsob myšlení - Dočasná etika, už neplatí Jednostranné výklady. Jak je to tedy? ► Horské kázání Provokativně formulované požadavky (např. láska i k nepřátelům?) ► Dva hroty: bezpodmínečná Boží milost (účinně přítomný a působící Boží život, síla=Boží království) a vyplývající radikální požadavky („nezištná láska") ► Jako u Dekalogu: nejprve příklon, zmocnění / uschopnění (dar), a pak odpovídající stav srdce, jednání (úkol) ► Boží náklonnost je důvodem a umožněním jednání na základě dobroty/lásky - opět základní vzorec křesťanské mravnosti ► Horské kázání ► Radikalita požadavků, která přesahuje veškerou morálku a právo - „člověk potřebuje víc než morálku" ► nejsou to „požadavky", příkazy, zákazy ve smyslu morálky, ale popis toho, co je možné pro toho (proměněného), kdo se skutečně spolehne na Boha (něco si s ním doslova začne) ► a má vést k nalezení skutečného/pravého bytostného já, které je způsobilé se pak nasazovat pro druhé... ► Identita - bytí pro druhé - péče o společný život ► 3. Blahoslavenství ► Součást mudroslovné literatury ► Její hlavní otázky „co je smysl života, co je v něm důležité, jak vypadá dobrý/spravedlivý život; kdo je skutečně šťastný/blažený?" ► Zde paradoxy-provokace ► Proč blažený? Protože má vstup do Božího království (jsou zde občany) ► Blahoslavenství. 3 „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. 4 Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. 5 Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. 6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. 7 Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. 8 Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. 9 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. 10 Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. I I Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně." ► Blahoslavenství Bibličtí svědkové na základě svých zkušeností s Ježíšem Kristem a jeho Bohem a zkušeností s mezilidskými vztahy, lidskými příběhy a dějinami taky sdělují, že ► žít smysl blahoslavenství (a potažmo i smysl celé Horské řeči) znamená být skutečně člověkem, naplňovat pravé lidství a ideu člověka stvořeného k Božímu obrazu a podobenství. ► Blahoslavenství ► Spolu s obrazy sůl a světlo (5,13-16) jsou blahoslavenství něco jako preambule, základ a návod na čtení následující Horské řeči ► Má je i evangelista Lukáš (6,17-26, zde řeč na rovině; 4 blahoslavenství + u nich vždy „běda vám...") ► Blahoslavenství „Blahoslavení chudí z Ducha, neboť jejich je království nebeské" (Mt 5,3) ► „Běda vám, vy bohatí, neboť už máte své potěšení (útěchu)" (L 6,24) ► „Duch Panovníka Hospodina na mně spočívá, abych nesl dobré zprávy ubohým. Poslal mě ovázat srdce ztrápených, vyhlásit svobodu zajatým a propuštění spoutaným..." (Iz 61,1); „Toto praví ten Vznešený a Vyvýšený, jenž žije ve věčnosti a má jméno Svatý: Žiji vysoko a ve svatosti, ale i s tím, kdo je sklíčený a pokorný, abych oživil ducha pokorných, abych oživil srdce sklíčených" (Iz 57,15). ► Blahoslavenství „Blahoslavení chudí z Ducha, neboť jejich je království nebeské" (Mt 5,3) Chudoba označuje: ► podstatnou charakteristiku člověka, a sice jeho odkázanost a závislost na Bohu a druhých, aby mohl žít a přežít; ► člověka bez možnosti nového začátku, někoho na samém dně (srov. podobenství o milosrdném otci a ztracených synech v jiné kapitole). ► Vědomí či postoj této chudoby má přivádět k pokoře jako pravdivému mínění o sobě, druhých a Bohu. ► Blahoslavenství „Blahoslavení chudí z Ducha, neboť jejich je království nebeské" (Mt 5,3) ► Poznávají a uznávají svou chudobu z hlediska Boha ► Blahoslavení chudí si nemusí činit z majetku a peněz Boha, zajišťovat tím svou hodnotu a význam v očích svých i druhých. ► Mohou si být vědomi toho, že jsou Boží synové a dcery a že Bůh je pro ně vším, tím největším bohatstvím. ► Přiznávají si svou odkázanost na Boha v přítomnosti i budoucnosti, mají odvahu se jím nechat obdarovat, ospravedlnit, naplňovat, proměňovat a nést. ► Umějí být solidární s potřebnými. ► Blahoslavenství „Blahoslavení chudí z Ducha, neboť jejich je království nebeské" (Mt 5,3) ► Tzv. bohatí jsou varováni kvůli nim samým, kvůli ohrožení jejich skutečného lidství, celkovému vyústění jejich života. ► Jsou varováni i kvůli druhým, protože lze hromadit různé bohatství a být lhostejný tak, že jsou ostatní sociálně vylučováni, vykořisťováni, ožebračováni, ovládáni, hladoví, žíznící, nemající nic, nebo dokonce umírající. ► Blahoslavenství „Blahoslavení truchlící, neboť oni zakusí útěchu (od Boha)" (Mt 5,4) ...slova naděje i pro ty nejzoufalejší Blahoslavení bezbranní (tiší), neboť oni zdědí zemi" (Mt 5,5) ► Programově mírní, dobrotiví a ti, kdo nechtějí používat ostré lokty a křičet na druhé: ► Bůh vám naslouchá... ► Blahoslavenství „Blahoslavení, kteří hladoví a žízní po dobrém/pravém životě (před Bohem)lspravedlnosti, neboť oni budou nasyceni" (Mt 5,6) ► Po čem lze hladovět a žíznit? Co z toho nepatří do Božího království a co ano? „Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství (Mt5,7) ► Smilování... ► U Boha ano, i kdyby u lidí ne. ► Blahoslavenství „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uzří Boha" (Mt 5,8) ► Bezelstní, nezáludní... ► Ale schopní rozlišovat a vidět Boží působení tady a teď a jednou tváří v tvář (opět: do přítomnosti i absolutní budoucnosti). ► Záludní a lstiví Boha neuvidí, i kdyby stál vedle nich. „Blahoslavení ti, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími" (Mt 5,9) ► Snaží se upokojovat a smiřovat. ► To může být taky handicapem či slabostí u lidí. ► Bůh se k nim hlásí jako ke svým dětem. ► Blahoslavenství „Blahoslavení, kdo trpí pronásledování kvůli dobrému životu (před Bohem), neboť jejich je královstvínebeské" (Alt 5,10) Právě proto, že nic neprovedli, jsou pronásledováni ► Za to, že jsou v právu... ► V Božím království dostávají azyl ► Pronásledování kvůli víře v Ježíše Krista (I 1-12): jste na dobré cestě a máte před sebou absolutní budoucnost... ► Blahoslavenství ► Nezapomenout: Ke zkoušce také připravit výklad dvou blahoslavenství!!!! 4. Antitéze „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit." Mt 5,17 ► Vymezení vůči námitkám těch, kteří nesdílejí/kritizují ježíšovský výklad Starého zákona. ► Upřednostňuje milosrdenství před dodržováním předpisů a směrnic. ► Milosrdenství/přikázání lásky je ale naplněním Zákona - Zákon a Proroci nejsou sbírkou předpisů ► Ježíš Kristus sám je naplněním Zákona a Proroků (zaslíbení a naplnění) ► Antitéze „Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane." Mt 5,18 ► Zákon a Proroci platí, říkají ale něco jiného než jejich zákonická interpretace ► Ježíšovská interpretace není moralistická (nejde jí o dodržování doslova a do písmene), ani fundamentalistická (věřit všemu, že to tak bylo, beze zohlednění smyslu a obrazů) ► Zákon a Proroci jsou hlavně zaslíbením, příslibem, nadějí...a to se taky doslova a do písmene stalo/děje... ► Antitéze „Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského." Mt 5,18 ► Spravedlnost, jež přesahuje/je větší/hojnější/přetékající ► Nešlo by ani dodržovat ještě více přikázání a předpisů a činit ještě více pro vlastní spravedlnost než farizeové a zákonici ► Boží království by bylo nepřístupné pro ty slabé, ty, co selhali apod. ► Nejde o více skutků ani více předpisů, zásad ► Farizejové myslí vlastně jen na sebe, na vlastní dokonalost, sebe-ospravedlnění ► Antitéze „Slyšeli jste,že bylo řečeno otcům:... Já však (nad to) vám pravím,že..." (6x) ► Ilustrace, jak ježíšovská cesta rozumí Zákonu a Prorokům/jak je interpretují z perspektivy Božího království ► Radikalizace a aktualizace Zákona/Dekalogu ► Oddělení vlastního výkladu od předchozích ► Antitéze ► Antitéze: Nezabiješ. ► „Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům:,Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu/ Já však (nad to) vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar. Dohodni se se svým protivníkem včas, dokud jsi s ním na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi, a byl bys uvržen do vězení.Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře" (Mt 5,21-26). ► Antitéze Nezabiješ. ► už vnitřní postoj, s nímž přistupuji k druhému ► neupírat právo na existenci, nebránit v rozvoji života ► nejen fyzicky a nelegálně, ale nezabíjet ani vnitřní život člověka, neupírat mu právo na existenci, nebránit v rozvoji života ► neubíjet slovem, záští, nenávistí, hněvem, pohrdáním, arogancí, jízlivostí, nespravedlivým soudem, pomluvou, výsměchem, povýšeností (ani „zbožnou"), že jsi lepší, zbožnější, že on se do Božího království určitě nedostane... ► Antitéze Nezabiješ. ► posun k postojům a smýšlení ► nezůstává stát u zákazu vnějšího zabití či zavraždění ► ukazuje, že tím, že někdo někoho nezavraždil či nezabil, ještě nenaplnil smysl tohoto přikázání a nemůže tím ještě pokládat sebe za dobrého/spravedlivého člověka (před Boží tváří) ► negativní hranice (chrání před ataky vůči tělesnému životu druhých) ► pozitivní výzva se závazkem (setkávat se s bližními s přízní, přáním dobra, laskavostí a ochotou pomoci a prokazovat jim lásku a solidaritu; zahrnuje požadavek odpouštět a milosrdenství, jejich míru nelze omezovat odvoláváním se na vlastní právní h|e(^kq)ľ Antitéze O cizoložství Mt 5,27-30 „Slyšeli jste, že bylo řečeno:,Nezcizoložíš/ Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby se celé tvé tělo dostalo do pekla." ► Antitéze. ► Tehdejší realita: úleva vdané ženy, že aspoň ji někdo nesvádí ► Nejde o to radši nepohlédnout na ženu, aby se někdo neposkvrnil nebo nedostal do řečí ► Ale opět: co (ne)působí někdo svým bližním ► Co někdo působí, když někomu svádí manželku/ženu (chce ji dostat do postele) ► Př. král David a Batšeba ► ► Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na sirka(g)jabok.cz ►