Teologická etika: úvod do disciplíny,
pojmy, vymezení oblasti
Mgr. Zdenko Š Širka, Th.D.
T322 Teologická etika
VOŠ Jabok
Hlavní struktura:
1. Úvodem
2. Opakování – co je to etika?
3. Elementy teologicko-etické reflexe
4. Teologická etika4. Teologická etika
1. Úvodem.
K čemu je etika vůbec?
K čemu je teologická etika, kromě toho, že za ní lze
získat kredity?
Jaká je potřeba teologické etiky? Pro sociálního
pracovníka?pracovníka?
Co vlastně znamenají pojmy etika, morálka,
mravnost, étos, teologická etika, moralita?
Jaké úkoly, metody, předpoklady a cíle má
teologická etika jako vědecká disciplína?
Úvodem.
Vyznačený přístup:
Kontext křesťanstva – společné kořeny (jiné
duchovní tradice?)
Střed – křesťanské poselství
Vztah a rozdíly: teologická etika – křesťanská etika –Vztah a rozdíly: teologická etika – křesťanská etika –
morální učení církví – církevní etika – morální
teologie – filosofická etika
Jaká je role církve/církevního příslušenství? A víry?
Hlavně, jak lze bez existenciální zkušenosti víry
interpretovat biblické poselství a argumentovat/vést
dialog v pluralitní společnosti?
Úvodem.
K zapamatování:
Etika ≠ morálka nebo morální praxe
Etika = teorieEtika = teorie
Lze totiž eticky argumentovat v prospěch zločinu (tj.
konat nemorálně)
Úvodem.
Co je to interdisciplinární charakter etiky?
Při zkoumání morálky využívá poznatky z jiných
vědních oborů:vědních oborů:
sociální etika využívá poznatky historie, kulturní
antropologie, sociologie, sociální filosofie;
individuální etika využívá poznatky psychologie,
sociologie, pedagogiky, antropologie.
Jenom multidisciplinární přístup umožňuje důstojné
utváření lidské praxe.
2. Co je etika?
Předmět etiky – morální jednání (jednání, u nějž
uplatňuji nárok na morální kvalitu)
Etika se dotazuje na faktory, které dovolují lidské
jednání označit za morální nebo mravně dobré.
Etika přezkoumává legitimitu nároků na morální
platnost.platnost.
Výstup etické reflexe nestanovuje, které cíle jsou
morálně dobré, ale nabízí kritéria, na základě
kterých to lze posoudit.
Etika neříká, co je dobré v konkrétní situaci, ale
ukazuje, jak to posoudit.
Předmět etiky – morální jednání a hodnocení
jednání.
Co je etika?
výrazy se slovním kmenem „eth“ (έθ-) pocházejí
z řečtiny;
druhá skupina pojmů se opírá o latinské „mos“;
centrální pojem etika pochází od Aristotela. Ten se
opírá o dvě slova řečtiny: έθος (ethos) a ήθοςopírá o dvě slova řečtiny: έθος (ethos) a ήθος
(éthos).
Co je etika?
ETHOS
zvyk, přizpůsobení, cvičení nebo obyčej; znamená
kolektivní přesvědčení a způsoby jednání skupiny nebo
společnosti;
ÉTHOSÉTHOS
bydliště, navyklý způsob jednání; označuje proto osobní
postoj k životu, vědomě žitý základní postoj jedince nebo
skupiny, individuální základní postoj člověka, jeho mravní
stanovisko (hledisko), podle něhož se snaží vědomě vést
svůj život.
Etika = reflektuje společenské chování i individuální
jednání a úsudky lidí z perspektivy toho, co je správné.
Co je etika?
Tři druhy etiky:
- deontologická etika
- konsekvenční etika (utilitaristická)- konsekvenční etika (utilitaristická)
- etika charakteru
- teorie přirozeného zákona
- teorie přirozeného práva
Co je etika?
Funkce etiky:
deskriptivní: Popisuje a zkoumá morálku a morální
jevy, činnost lidí v daném prostředí.jevy, činnost lidí v daném prostředí.
normativní: Vykonává kritickou analýzu platných
hodnot, norem, zvyklostí, a hledá způsoby, jak
ovlivnit morálku a tak ji zdokonalit.
Kritika normativní funkce?
Co je etika?
Další dělení etiky (i teologické):
- fundamentální (co, proč) a aplikovaná (jak)
- individuální (mravní subjekt ve vztahu k sobě- individuální (mravní subjekt ve vztahu k sobě
samému a k druhým) a sociální (život a praxe v
rámci struktur, institucí, společnosti)
3. Elementy etické reflexe.
Morálka.
obsahově blízko řeckému ethos. Řecký výraz se přeložil
do latiny pomocí slova mos a jeho plurálu mores:
mos znamenalo více tradiční chování předků,
mores zase mravy a nemravy, společensky platný vzormores zase mravy a nemravy, společensky platný vzor
jednání.
Pojem morálka tak zahrnuje celek příkazů, zákazů, zvyků
a tradic společnosti, které jsou vzájemně uznané a ve
společnosti všeobecně závazné.
Atributy: dějinně tradované (předávané), sociálně
orientované, konvenčně utvářené a všeobecně uznané
způsoby chování a normy společnosti.
Nejedná se o statický útvar: morálka se v průběhu dějin
mění.
Elementy etické reflexe.
Původ morálky:
1. náboženský přístup: odvozuje z nadpřirozena
2. biologizující: považuje ji za evoluční pokračování
pudů a instinktů člověkapudů a instinktů člověka
3. sociálně-historický: odmítá oba názory – morálka
je kulturní způsob regulace chování / působí proti
pudům a umožňuje společenskou kooperaci.
Elementy etické reflexe.
Moralita:
Výchozí otázka:
Proč by měl být člověk vůbec jednat morálně, a ne
nemorálně?
Etice jde o odpověď s konečnou platností, za níž už
se nemůže smysluplným způsobem jít zpátky
Etice jde o odpověď s konečnou platností, za níž už
se nemůže smysluplným způsobem jít zpátky
pomocí žádné další otázky. A při této odpovědi se
odvolává na to, co je bezpodmínečné
(nepodmíněné), tedy čemuž už nepředchází nic jako
jeho podmínka.
Jestliže nejsou nadčasové zákony, podle čeho má
pak skupina nebo společnost rozhodovat, které
hodnoty a normy zachovat, a které se již překonaly a
je třeba je nahradit? Podle jakého měřítka se má
takový individuální a kolektivní vývoj posuzovat?
Elementy etické reflexe.
Pokud chce etika poskytnout dostatečné
odůvodnění morálky, musí se odvolat na to, co je
bezpodmínečné (nepodmíněné), co platí
s konečnou platností, co zaručuje její normativnís konečnou platností, co zaručuje její normativní
nárok.
Odpověď ->
Elementy etické reflexe.
Soudy o morálkách potřebují vztažnou veličinu,
a každá morálka potřebuje princip, na němž se
zakládá: bázi, základ. A tento poslední důvod,
který už nelze dále vztahovat k dalšímu důvodu,
který je nepodmíněný, tento tedy princip každého
morálního systému označuje etika moralitou.morálního systému označuje etika moralitou.
Hovoří se proto o nejvyšším kritériu, o poslední
praktické zásadě, kterou nelze odvozovat z
nějaké všeobecné normy a která funguje jako
kánon dedukce, odůvodnění, ospravedlnění a
kritiky podřízených norem.
Elementy etické reflexe.
Moralita - princip všech morálek, legitimuje morálku jako
morální morálku.
Moralita znamená formální kvalitu konkrétních
morálních norem.
Pojmy moralita a morálka proto na sebe navzájem
odkazují: morálka se může ospravedlnit jen s ohledemodkazují: morálka se může ospravedlnit jen s ohledem
na princip morality tím, že prokáže své materiální normy
jako výrazové formy bezpodmínečného nároku svobody,
tak jako je princip morality při naplnění svého nároku
odkázán na morálku, v níž se konkretizuje.
Každá morálka se musí nechat měřit (testovat) podle
výše uvedeného měřítka. Platnou morálku, resp.
morální pravidlo lze zpochybnit nebo negovat na
základě morality.
Elementy etické reflexe
Mravnost.
Mravnost je individuální postoj a zodpovědnost, který
je zavázán bezpodmínečnému mravnímu nároku.
jedna věc je nárok morálky, druhou věcí je
individuální nárok: zda pravidla morálky vyhovují aindividuální nárok: zda pravidla morálky vyhovují a
dostačují přesvědčení jedince;
etika vyjadřuje tento individuální nárok pomocí
pojmu mravnost;
mravnost ≠ morálka. Každá morálka dostává
ospravedlnění (oprávnění) nebo odmítnutí právě
před bezpodmínečným nárokem mravnosti.
Elementy etické reflexe
Morálka – morální chování jako konání nebo
nekonání, které se orientuje podle společensky
platných norem.
Mravnost – mravní jednání jako reflektované
jednání, které jedinec chce a svobodně volí.jednání, které jedinec chce a svobodně volí.
Etická reflexe se vztahuje na obé.
Elementy etické reflexe
Elementy etické reflexe.
Étos.
Označuje spojení individuálních a společenských
momentů;
Označuje celek (souhrn) morálního chování a
jednání lidí ve společnostech a zahrnuje mravy,jednání lidí ve společnostech a zahrnuje mravy,
obyčeje, tradice, zvyklosti a přesvědčení o tom, co je
a co není morální/mravní.
Étos označuje způsoby života jedince nebo skupiny
(povolání), které jsou utvářeny určitými základními
postoji a určitou racionalitou.
Elementy etické reflexe.
Také se hovoří o étosu skupiny povolání (např.
lékaře, sociálního pracovníka) – způsoby vytvořené
určitými postoji a racionalitou (odborní a morální
kompetence).
Étos sociálních pracovníků:Étos sociálních pracovníků:
- Mezinárodní etický kodex sociální práce (2004)
- Etický kodex sociálních pracovníků ČR (2006)
- Doporučení rady Evropy o sociálních pracovnících
(2001)
Elementy etické reflexe.
Morální kompetence.
Morálně kompetentní je ten, kdo je schopen a
připraven zodpovědět své jednání na základě
sebeurčení jako směřované podle etických principů
a postojů.a postojů.
Morálně kompetentní je ten, kdo učinil moralitu
principem své praxe.
Jako morální se označí jednaní, jež vychází z
morality, i když se v nějakém případě taková
konkretizace dostane do konfliktu s normami nějaké
platné morálky. Bude-li jednat morálně/mravně ze
své morální kompetence, bude způsobilý doložit
důvody svého konání/nekonání a hlavní důvod bude
spočívat v moralitě.
Elementy etické reflexe.
Etika: vědecká disciplína praktické filosofie, která se
systematicky a metodicky zabývá individuální a
společnou lidskou praxí z hlediska morální kvality.
4. Teologická etika.
Vztah mezi náboženstvím a etikou/morálkou:
- autonomní – etika je na náboženství nezávislá,
principy odvoditelné rozumem či zkušeností
- heteronomní – morálka závisí na náboženských- heteronomní – morálka závisí na náboženských
přesvědčeních, ne pouze na rozumu a zkušenosti
- teonomní – morálka vychází se stejného zdroje
jako náboženství.
Pozitiva?
Teologická etika.
Teologická etika = etika v horizontu křesťanské
víry, spojuje etiku s horizontem křesťanské víry a
křesťanského života. / Etická reflexe, která pracuje
na základě křesťanského poselství a křesťanské
biblicky založené víry.
Teologická etika = vědecká reflexe morálněmravního
úsudku a jednání člověka v horizontu
křesťanské víry, spojuje otázku smyslu jednání,
mravního požadavku a základních podmínek
vědecké reflexe s horizontem křesťanské víry a
života.
Teologická etika.
Jaký specifický přínos má víra pro etickou
reflexi?
reprezentuje určitý pohled na člověka a svět;
otevírá základní představu o tom, že a za jakýchotevírá základní představu o tom, že a za jakých
předpokladů se může lidský život vydařit
(solidarita, pomoc slabým);
je uskutečňováním života, které umožňuje kritiku
individuálního jednání nebo kritiku struktur
stávajících společenských poměrů (nasazení za
spravedlnost);
orientuje pohled na konkrétní morální problémy a
motivuje ke kritickému úsudku a jednání.
Teologická etika.
Proprium teologické etiky.
vyznačuje se rozhodnutím pro osobu Ježíše Krista a
pro porozumění člověku, které s tím jde ruku v ruce,
a pro specifický horizont smyslu. Tyto oba momenty
odlišují teologickou etiku od jiných etik.odlišují teologickou etiku od jiných etik.
křesťanské chápání člověka: víra, že jsou lidé
Bohem stvořeni a milováni a že je volá
k zodpovědnosti za jejich jednání. Tím se formulují
dvě podstatné charakteristiky člověka: rovnocennost
(rovnoprávnost) a jedinečnost.
Teologická etika.
Proprium teologické etiky proto představuje:
rozhodnutí pro osobu Ježíše Krista jako rozhodnutí pro
určité chápání člověka (rovnost, jedinečnost);
určitý horizont smyslu (Bůh volá jako stvořitel
člověka k zodpovědnosti za tento svět).
Teologická etika.
Rozvinutí propria:
Každý člověk je sám o sobě originální a nenahraditelný, ale
není povýšen nad ostatní.
Z tohoto chápání člověka a zaslíbené spásy vyrůstají opce
jednání, jako jsou:jednání, jako jsou:
solidarita člověka s člověkem,
pomoc utlačovaným a slabým,
ochrana lidské důstojnosti,
zasazování se o spravedlnost,
ochrana všeho živého a
kritický odpor proti každé ideologii.
Teologická etika.
Etické implikace víry:
Rozdělení víry na systematické výpovědi a etické
důsledky?
Nehumánní křesťanská etika?Nehumánní křesťanská etika?
Bůh lásky – kategorický imperativ lásky
Boží etika paradigmatem lidské etiky
Teologická etika.
Význam křesťanské víry pro křesťanskou mravnost:
Ježíšovo poselství o Božím království jako měřítko
křesťanského jednání.
Role Ježíšova působení pro mravní jednání.Role Ježíšova působení pro mravní jednání.
Role křesťanské víry v teologicko-etické reflexi:
Motivovat k mravnímu jednání,
orientovat ho a orientovat v něm
a korigovat jej.
Teologická etika.
Shrnutí:
TE reflektuje jednání za nároku víry (pod nárokem
evangelia). Ten se konstituuje ne skrze specifické
normativní směrnice, ale prostřednictvím rozhodnutí
pro osobu Ježíše Krista.pro osobu Ježíše Krista.
TE se ptá na dobrý život a správné jednání v
perspektivě křesťanské víry a promýšlí důsledky pro
tento život. Ty plynou z toho, že se otázka po jeho
posledním cíli zodpovídá ve světle určité představy o
lidském naplnění, a sice představy převzaté z
biblického zjevení (sebesdělení Boha lidem lidským
způsobem a lidmi hlásaným).
Případné otázky, konzultace, dodatečné informace
na sirka@jabok.cz