Orgány EU Vybrané orgány Evropské unie •Rada Evropy •Evropská komise •Evropská rada •Evropský parlament •Rada Evropské unie •Evropský hospodářský a sociální výbor • Rada Evropy – Council of Europe •Rada Evropy je mezinárodní celoevropskou organizací, která zajišťuje spolupráci členských zemí (47 členských zemí a 6 pozorovatelských zemí) především při podpoře demokracie a ochraně lidských i sociálních práv a svobod. •Byla založena v roce 1949 •Sídlo ve Štrasburku •Je nezávislá na Evropské unii • • Rada Evropy – Council of Europe •Původním záměrem RE byla evropská integrace, později došlo k zaměření na problematiku lidských práv a svobod •Význam RE měl klesající tendenci až do roku 1990, kdy v souvislosti s pádem komunistického režimu byl význam obnoven (platforma pro celoevropskou diskuzi) •Funguje na principu diskuze a hledání společných řešení v ekonomických, sociálních, kulturních, vědeckých, právních a administrativních otázkách a v udržování a rozvoji základních lidských práv a svobod • •Pracovní instituce Rady Evropy •Evropský soud pro lidská práva •Parlamentní shromáždění – poradní orgán •Výbor ministrů – rozhodovací orgán •Komisař pro lidská práva •Generální tajemník – vede a zastupuje RE navenek • Výbor ministrů •Výbor ministrů se skládá z ministrů zahraničních věcí všech členských států nebo jejich stálých diplomatických zástupců •každý člen má jeden hlas •Je to rozhodovací orgán, který zváží přijetí daného návrhu Parlamentního shromáždění. •Schůze probíhají na dvou úrovních: Výbor ministrů se schází dvakrát za rok (v květnu a listopadu), výjimečně se odsouhlasí zasedání v případě, když dvě třetiny členů odsouhlasí zasedání na návrh alespoň jednoho člena nebo na podnět generálního tajemníka. Výbor ministrů •Výbor ministrů je orgán, který realizuje cíle Rady Evropy (závěry rozhovorů, smluv a přijetí zákonů vládami o společné politice vzhledem k vytyčeným otázkám) •Návrhy, které jsou směřované směrem ven pro vlády členských států, mají dvojí formu: 1) doporučení pro vlády, 2) různé domluvy a smlouvy, které jsou podepsané ministry, musí být v souladu s mezinárodním právem a taktéž musí být ratifikované. •Aby zasedání bylo vůbec usnášeníschopné, musí být přítomné 2/3 reprezentantů členských států. •Přijetí usnesení k důležitým záležitostem vyžaduje jednomyslnou shodu, pro přijetí ostatních usnesení je potřeba souhlas dvoutřetinové většiny. •Rada Evropy nemá výkonnou moc, snaha realizovat usnesení Rady Evropy spočívá na jednotlivých ministrech zahraničních věcí. Parlamentní shromáždění •Parlamentní shromáždění je poradní orgán Rady Evropy •Diskutuje o otázkách týkajících se jejích zájmů a stanovuje závěry, které ve formě doporučení posune dál Výboru ministrů •Skládá se ze členů každého členského státu, které musí zvolit domácí parlament a kteří musí mít totožnou národnost se státem, který reprezentují •Vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění nemá rozhodovací pravomoc, jde spíše o orgán zastupující veřejné mínění než o zákonodárný orgán Sekretariát •Sekretariát je administrativní struktura Rady Evropy a skládá se ze specializovaného personálu, z Generálního tajemníka a jeho zástupců •Úloha spočívá ve vydávání doporučení pro Výbor ministrů •Generální tajemník zodpovídá za chod Sekretariátu nad Výborem a taktéž zásobuje Parlamentní shromáždění administrativními službami Funkce Rady Evropy – Council of Europe •cílem (dle Statutu Rady Evropy) je dosažení větší jednoty mezi jejími členy za účelem ochrany uskutečňování ideálů a zásad, které jsou jejich společným dědictvím, a usnadňování jejich hospodářského a společenského rozvoje. Hlavní agendu této organizace lze rozdělit do 4 hlavních skupin: •Ochrana lidských práv, pluralitní demokracie a právního státu, ochrana svobody slova, sdělovacích prostředků a shromažďování, •Podpora rozvoje evropské kulturní identity a různorodosti, •Řešení problémů evropské společnosti jako je diskriminace menšin, xenofobie, nesnášenlivost, klonování lidí, AIDS, drogy, organizovaný zločin, ochrana životního prostředí aj., •Upevňování demokratické stability na území Evropy skrze potírání korupce a terorismu a rovněž prostřednictvím legislativních a ústavních norem. • Rada Evropy •Všechny členské státy se přihlásily k Evropské úmluvě o lidských právech, na jejíž dodržování je v jednotlivých zemích dohlíženo prostřednictvím Evropského soudu pro lidská práva. •Jednotliví občané se zároveň mohou k tomuto soudu odvolat se stížností na porušování lidských práv, pokud již vyčerpali všechny právní prostředky a možnosti odvolání uvnitř soudní soustavy své země. •Rada Evropy má také své externí zastoupení v jiných mezinárodních organizacích, jako je Evropská unie, OSN, OBSE a další. Evropský soud pro lidská práva •Sídlo ve Štrasburku •Zřízen v roce 1959 •Náplň spočívá v projednávání porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod •Co do počtu soudců jeden z největších mezinárodních soudních orgánů (47 soudců) •Stížnost na porušení Úmluvy může k Soudu podat buď některý smluvní stát (mezistátní stížnost) nebo jednotlivci, skupiny jednotlivců či nevládní organizace (individuální stížnost). •Individuální stížnost je přípustná pouze v případě, že k porušení základního práva chráněného Úmluvou došlo státní mocí, tedy ze strany členského státu Rady Evropy. Evropský soud pro lidská práva •O přijatelnosti individuálních stížností rozhoduje tříčlenný Výbor, který ji může jednomyslně odmítnout nebo přijmout. Věc pak postupuje sedmičlennému Senátu, jenž rozhodne o jejím meritu. •Sedmičlenný Senát také rozhoduje o přijatelnosti a meritu mezistátních stížností. Pokud jde o mimořádně závažnou kauzu, může Senát postoupit věc Velkému senátu složenému ze sedmnácti soudců. •Rozsudek Velkého senátu je konečný. •Po vynesení rozsudku sedmičlenným Senátem můžou ve výjimečných případech sporné strany do tří měsíců ještě podat žádost o projednání před Velkým senátem. Evropský soud pro lidská práva •Podmínky přijatelnosti individuální stížností: •Musí být vyčerpány všechny vnitrostátní opravné prostředky. V České republice to znamená zamítnutí stížnosti Ústavním soudem. •Stížnost musí být podána do šesti měsíců od konečného vnitrostátního rozhodnutí. •Nesmí jít o anonymní stížnost. •musí jít o věc novou, která nebyla už Soudem projednána, nebo nebyla předložena k projednání jinému mezinárodnímu orgánu. •Nepřípustné jsou stížnosti zjevně nepodložené, neslučitelné s ustanovením Úmluvy nebo případně i ty, které zneužívají práva na stížnost. •Kromě projednávání stížností podává Soud na základě žádosti Výboru ministrů také posudky týkající se výkladu Úmluvy. • Evropská komise •nadnárodní orgán EU, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie •Komise se podílí takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát •Sídlí v Bruselu, člení se na množství ředitelství a služeb •Komise dbá na dodržování zakládajících smluv Evropské unie a z úřední povinnosti podává žaloby v případě zjištěného porušení •Důležitou pravomocí je účast na tvorbě legislativy, právo předkládat návrhy legislativních předpisů má výhradně Komise Evropská komise •Komise se podílí na jednání Evropské unie navenek včetně udržování diplomatických styků a sjednávání mezinárodních smluv. •Kolegium komisařů zasedá jedenkrát týdně •Komise je složena z komisařů. •Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. •Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie. Komise má rovněž sedm místopředsedů. Evropská komise •Komise je odpovědná Parlamentu. •Poslanci Evropského parlamentu mají právo komisaře i předsedu komise interpelovat a interpelovaní mají povinnost písemně nebo osobně odpovědět, zpravidla je k tomu vyhrazeno každé úterý. •Komise musí parlamentu pravidelně předkládat zprávy o svojí činnosti. •Jediný způsob, jakým může být komise odvolána, je vyhlášení nedůvěry Evropským parlamentem dvoutřetinovou většinou jeho poslanců. Evropská komise •Předsedkyní Evropské komise je Ursula von der Leyen •Komise má 27 členů (komisařů), tj. za každý členský stát jeden komisař (za ČR aktuálně Věra Jourová – Hodnoty a transparentnost) •Každý komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství) •Generální ředitelství mají na starosti jednu z oblastí (např. energie, životní prostředí, daně a cla, výzkum, atd.) •Generální ředitelství zaměstnávají úředníky, překladatele, tlumočníky, odborníky pro odborné posudky, analýzy legislativních návrhů Evropská rada •Jedna z vrcholných institucí Evropské unie •Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU (za ČR premiér Fiala) •Předseda – Charles Michel •vede činnost Evropské rady, která ve spolupráci s Komisí stanovuje obecnou politickou linii a priority EU •podporuje soudržnost a konsenzus uvnitř Evropské rady •zastupuje EU navenek v oblasti zahraničních záležitostí a bezpečnostních otázek • Evropská rada •Evropská rada se schází zpravidla čtyřikrát ročně na řádném zasedání •Evropská rada však nevykonává legislativní funkce •Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o tomto jednání a každoročně písemnou zprávu o pokroku dosaženém Evropskou unií •Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority •přijetí jednotné měny eura •východní rozšíření Evropské unie. • Rada Evropské unie •kolektivní vrcholný orgán Evropské unie, který reprezentuje zájmy členských států •Její hlavní činností je přijímání legislativy společně s Evropským parlamentem, tlumočit názory členských států Evropské unie, schvalovat právní předpisy EU a koordinovat politiky EU •Na základě návrhů Evropské komise vyjednává a přijímá zákony EU společně s Evropským parlamentem. •Na základě pokynů Evropské rady formuje zahraniční a bezpečnostní politiku EU •Uzavírá dohody mezi EU a dalšími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. •Spolu s Evropským parlamentem přijímá roční rozpočet EU •Rada Evropské unie představuje orgán, v němž jsou zastoupeny členské státy, a to vždy jedním zástupcem na ministerské úrovni zplnomocněným zavazovat svou vládu Rada Evropské unie •Příslušným ministrem je ministr, do jehož resortu spadá projednávaná agenda •Zároveň může tedy zasedat několik složení Rad současně •V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících (ČR předsedala v roce 2009) + 2. pol. roku 2022 •Založena roku 1958 (jako Rada Evropského hospodářského společenství) •Sídlo v Bruselu Evropský parlament •Spolu s Radou Evropské unie přijímá její legislativu •Reprezentuje občany Evropské unie •Poslanci jsou voleni přímou volbou každých pět let •Parlament má 705 poslanců, za ČR pak 21 poslanců •Sídlem je Štrasburk (plenární zasedání), v Bruselu (výbory, schůze politických skupin), Lucemburk (sekretariát) •Základní pravomoce: legislativní, rozpočtová, kontrolní, politická •Založen v roce 1952 jako Společné shromáždění Evropského společenství uhlí a oceli, od roku 1962 již jako Evropský parlament • Evropský parlament •Evropský parlament má 20 stálých výborů – ve výborech jednají o daných věcech poslanci, kteří se na danou věc specializují. Výstupy pak předkládají do pléna. Jedině závěry přijaté plénem jsou platné. •Parlament má dále 33 delegací – zajišťují kontakt s poslanci parlamentů třetích zemí z celého světa Evropský hospodářský a sociální výbor •poradní instituce EU složená ze zástupců organizací pracovníků a zaměstnavatelských organizací a dalších zájmových skupin •Poskytuje svá stanoviska Evropské komisi, Radě EU a Evropskému parlamentu a působí tedy jako spojovací článek mezi institucemi EU s rozhodovací pravomocí a evropskými občany •zajišťuje, aby politika a právní předpisy EU respektovaly ekonomickou a sociální situaci a hledá obecně prospěšný konsensus •