Kultura, etnicita, rasa I. Kořeny antropologického myšlení ´O čem to bude: ·na základě jakých zákonitostí lidé odvozují svůj vznik ·co rozumíme pojmem kultura ·jaké jsou ideové zdroje kulturní antropologie ·jak vznikl pojem kultura ·jaká je současná typologie pojmu kultura ´ ´ 1. 1 Člověk jako předmět výzkumů sociální a kulturní antropologie ´Jak obecně chápeme kulturu: Kulturu obecně chápeme jako způsob života sdílený a předávaný členy různých společností. Studiem kulturní rozmanitosti lidstva se programově zabývá kulturní a sociální antropologie. Její kořeny lze nalézt v dílech cestovatelů, misionářů a filozofů, kteří ve svém studiu zaměřovali na život mimoevropských etnik a národů. ´Cílem každého antropologického výzkumu je pochopení a proniknutí k podstatě zvyků, norem, hodnot, které tvoří kulturní gramatiku každé společnosti. ´Člověk je chápán jako tvůrce i produkt kultury zároveň. ´ 1. 2 Ideové zdroje sociální a kulturní antropologie ´John Locke (1632 až 1704): Zkoumání lidského rozumu, Dopis o toleranci ´Jacques Turgot (1727 až 1781): determinující role kultury ´Joseph Francois Lafitau (1681 až 1740): Obyčeje amerických divochů ve srovnání s obyčeji nejzazších dob ´Julien Garnier (1643 až 1730): jezuita, který prožil mezi kanadskými indiány Hurony téměř šedesát let života ´Giovanni Battista Vico (1668 až 1744): tvůrce moderní teorie cyklického vývoje národů a kultur 1. 3. Vznik antropologického pojmu kultura ´z latinského slova „colo“, „colere“ ´novou dimenzi tohoto pojmu odkryl slavný římský filozof Marcus Tullius Cicero (106 až 43 př. n. l.) ´Samuel von Pufendorf (1632 až 1694): vymezil kulturu v důsledné kontrapozici k přírodě. Individuální existenci člověka tak nelze oddělit od existence sociální. Pufendorf zahrnul do kultury všechny lidské výtvory a společenské instituce – jazyk, vědu, morálku, zvyky, odívání i bydlení. V centru vědeckého zájmu tedy již není pouze problematika kultivace schopností člověka, ale také rozsáhlá oblast produktů lidské činnosti. ´zrození moderního globálního antropologického pojetí kultury je spjaté s dílem drážďanského historika Gustava Friedricha Klemma (1802 až 1867). Jeho práce znamená výrazný zvrat v používání pojmu kultura ve speciálních vědách. Význam kultivování se zcela vytrácí, pozornost je věnována stavu a stádiím kultury – tedy vývoji zvyků, znalostí, dovedností, domácího a veřejného života, náboženství, vědění a umění. ´Edward Burnett Tylor (1832 až 1917) vytváří první formální antropologickou definici kultury. Chápe ji jako komplexní celek, který zahrnuje poznání, víru, umění, právo, morálku, zvyky a všechny ostatní schopnosti, jež si člověk osvojil jako člen společnosti. ´ 1. 3. 1 Typologie pojmu kultura ●Axiologické pojetí kultury - z humanistické a osvícenské tradice, výrazně hodnotící ●Globální antropologické pojetí kultury - nemá hodnotící funkci ●Redukcionistické pojetí kultury - velké množství přístupů, pro které je typická snaha omezit pojem kultura na určitý výsek sociokulturní reality 2. Metody studia kultury v kulturní antropologii ´O čem to bude: ·Jakým způsobem sbírá antropolog údaje pro svůj výzkum? ·Kdo etabloval jako první metodu terénního výzkumu v antropologii? ·Co je to kulturní šok? ·Jak pracovat s informátory? ´ ´. Podstatné pro snahy studia lidských kultur bylo pochopit způsob života cizích společností prostřednictvím terénního výzkumu. ´kvalitativní zvrat = zavedení terénního výzkumu. Tento typ výzkumu je založen na empirickém sběru dat přímo mezi příslušníky studovaných kultur. V britské sociální antropologii rozpracovali metodu terénního výzkumu představitelé funkcionalistické antropologie – Bronislaw Malinowski a Radcliffe Brown. V americké kulturní antropologii etablovali metodu terénního výzkum především příslušníci konfiguracionismu – Franz Boas a jeho žáci. ´Jádrem terénních výzkumů se stalo především zúčastněné pozorování, což je antropologova přímá participace na každodenním životě lidí, které studuje. ´ ´Etnocentrismus: ●Etnocentrická tendence je kulturní univerzálie - tendence hodnotit, poznávat a interpretovat okolní svět jen z perspektivy kultury vlastní. ●Všude na světě si většina lidí myslí, že pouze jejich kulturní normy a obyčeje jsou správné a pravdivé. ´ Kulturní relativismus (kulturní pluralita): ● je v opozici vůči etnocentrismu - každou kulturu je třeba chápat jako jedinečnou entitu. Zvyky, normy, hodnoty jedné kultury by neměly být posuzovány podle měřítek jiné. Kulturní komplexy a elementy by měly být vždy posuzovány v kontextu té kultury, která je vytvořila ● ´ ´Kulturní šok ●Stav jedince při konfrontaci s odlišnou kulturou - zdrojem je konfrontace se světem zcela odlišným ideových, jazykových a normativních významů. Projevuje se jako odcizení, bezradnost, odcizenost v cizí kultuře, která mu neumožňuje využívat vlastní zkušenosti a odhadnout chování okolí. Může trvat řadu dní i týdnů a hlavním symptomem je deprese, stažení do sebe, pocity odcizení. ●anomie - odcizení ´ 3. Některé základní pojmy kulturní a sociální antropologie ´O čem to bude: ·Vysvětlení pojmů akulturace – asimilace ·Význam pojmů enkulturace – kulturní transmise ·Objasnit termíny národnost - etnikum 3. 1 Kultura, akulturace, asimilace ·Kultura je souhrn prostředků a mechanismů specificky lidské adaptace k vnějšímu prostředí. Představuje program činnosti jednotlivců a skupin, který je fixovaný sociokulturními stereotypy a předávaný prostřednictvím kulturního dědictví. Kultura vystupuje v podobě výtvorů lidské práce, sociokulturních regulativů (norem, hodnot, kulturních vzorců), idejí (kognitivních systémů), institucí organizujících lidské chování (Velký sociologický slovník, sv. 1, 1996, str. 548 – 549). ·Kultura je celistvý systém významů, hodnot a společenských norem, kterými se řídí členové dané společnosti a které prostřednictvím socializace předávají dalším generacím (Murphy, 1998). ·Kultura je chápána jako produkt minulého chování lidí a zároveň jako regulátor budoucího chování lidí. Tudíž lidé jsou tvůrci kultury a zároveň jsou kulturou ovlivňováni. Lidé kulturu utvářejí a zároveň jsou zpětnovazebním mechanismem kultury ovlivňováni (Bohannan, 1966). ´ ´Kulturní pluralita X teorie kulturního relativismu X etnocentrismus ´Kulturní vzorce jsou naučená a závazná schémata pro jednání ve standardních situacích, navenek vystupují v podobě obyčejů, mravů, zákonů a tabu ´enkulturace = kulturní transmise ´Asimilace: postupné včleňování jednoho etnika a jeho kultury do jiné kultury tak, že znaky původní kultury se ztrácejí a jsou nahrazovány znaky dominantní, přejímané kultury ´ 3. 2 Etnikum, etnicita, etnické vědomí ´Etnikum bývá nejčastěji definováno jako společenství lidí, kteří mají společný rasový původ, obvykle společný jazyk a sdílejí společnou kulturu. Etnikum se vyznačuje svou vlastní etnicitou, což je vzájemně provázaný systém kulturních, rasových, jazykových a teritoriálních faktorů, historických osudů a představ o společném původu. ´etnická příslušnost je chápána jako projev vědomí o sounáležitosti jednotlivce či skupiny s určitou etnicitou. Etnická příslušnost je v praxi ztotožňována s kategorií národnost (sčítání obyvatelstva). ´ 3. 3 Národ, národnost, národnostní menšina ´Národ: velké společenství lidí, kteří jsou navzájem spojeni kombinací několika druhů objektivních vztahů (hospodářských, územních, politických, jazykových, kulturních, náboženských) a odrazem těchto vztahů ve společenském vědomí. ´Existují tři typy kritérií, jimiž jsou národy identifikovány: ·Kritéria kultury – spisovný jazyk nebo společné náboženství nebo společná dějinná zkušenost. ·Kritéria politické existence – národy mají buď vlastní stát nebo autonomní postavení v mnohačetném či federativním státě. ·Psychologická kritéria – jednotlivci sdílejí společné vědomí o své příslušnosti k určitému národu. ´ ´Národnost je nejčastěji chápána jako příslušnost určitého jednotlivce k určitému národu nebo etniku. Jedná se o příslušnost ke skupině osob se společným původem, kulturou, případně jazykem, náboženstvím nebo jinou charakteristikou, které je odlišují od jiné populace. ´Národnostní menšina, někdy se užívá označení etnická menšina, jazyková menšina. V případě národnostní menšiny se jedná o mnohovýznamový a méně přesný pojem, který se snaží zastřešit všechny typy a kategorie etnických společenství s výjimkou státních národů na vlastním teritoriu – malá etnika nedisponující vlastním národním státem, části velkých státních národů sídlících na území jiného státu, specifické případy na pomezí etnografické či sociální skupiny. ´ 4. Rasa, rasismus ´https://www.youtube.com/watch?v=5kWVi883Bf4&t=54s ´výraz rasa (narozdíl od stáří a pohlaví) jako biologický pojem nevykazuje vůbec žádné spolehlivé deskriptivní prvky, je výhradně společenskou konstrukcí, která z mylného předpokladu biologické existence lidských ras vyvozuje privilegia pro vlastní skupinu a deprivace pro skupinu cizí ´biologie člověka již dávno výrazu rasa nepoužívá