SPECIFIKA PRÁCE S DĚTMI S ODLIŠNÝM MATEŘSKÝM JAZYKEM Ondřej Klípa JABOK 2022 ŽÁK S ODLIŠNÝM MATEŘSKÝM JAZYKEM PODLE ČESKÉHO PRÁVA ¢Právo na vzdělání, cizinci a mezinárodní smlouvy ¢Podmínky přístupu ke vzdělání ¢Povinná školní docházka ¢Legislativa ¢ CO JE BILINGVISMUS ¢Typy bilingvismu ¢Potenciální výhody bilingvismu ¢Předsudky o bilingvních dětech CO JE IDENTITA ¢Cvičení: Kdo jsem? ¢Co je skupina? ¢Jak vzniká identita? ¢Kontextuální, proměnlivá, vícevrstvá ¢Sebechápání ¢Ztotožnění se s někým, něčím, jako něco ¢Vnější kategorizace (roztřídění podle nějakého společného atributu) ¢Skupinovost (propojení osob nějakou vztahovou sítí) ¢„Skupinová“ (spojující) versus „osobní“ (vylučující) identita. ¢ ¢ ¢ PŘÍKLAD VRSTEV IDENTITY (MOHOU SE PROMĚŇOVAT PODLE KONTEXTU) CO JE KULTURA ¢Naučená, sdílená, symbolická, integrovaná, racionální, dynamická a adaptivní ¢Jádrem jsou hodnoty a normy ¢Cvičení: Pozdravy ¢Cvičení: Gestomima TRANSKULTURNÍ POHLED NA KULTURU: JÁ V PRŮSEČÍKU KULTUR (PODOBNĚ TÉŽ IDENTIT, I KDYŽ SE NEMUSÍ VŽDY SHODOVAT S OKRUHEM KULTURY à IDENTITY VĚDOMÉ, KULTURNÍ VLIVY ČASTO NEVĚDOMÉ ČI PŘÍMO NECHTĚNÉ) TRANSKULTURNÍ POHLED NA KULTURU ¢Kulturně-standardní: Já příslušník majority (Čech) ↔ žák, příslušník minority (Rom, Vietnamec, Ukrajinec…) ¢Transkulturní, aneb překonat skupinový pohled: Já, průsečík mnoha kultur a identit ↔ žák, průsečík mnoha kultur a identit ¢Kultury nejsou uzavřené v národním rámci: jsou globálnější a individuálnější ¢Příklady kulturních prvků nadnárodních (např. euro-americké, východoevropské, profesní, zájmové, náboženské atd.) a lokálních (regionální specifika – jazyk, jídlo) ¢Cvičení: Kopretina mých kultur ¢ CO MŮŽE BÝT PŘÍČINOU JINÉHO JEDNÁNÍ DÍTĚTE S ODLIŠNÝM MATEŘSKÝM JAZYKEM ¢1) Průsečík kultur ¢2) Psychické a fyzické dispozice ¢3) Reakce na specifické prostředí ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢Cvičení: Kája; Percepční klíče (Příběh z fotky) ¢ ¢ Shlédnutí ukázek a diskuse o filmu „Banánové děti“ (Martin Ryšavý, 2009, 1:02) bananove_deti.jpg ¢Shlédnutí ukázek a diskuse o filmu „Mari a Lili“ (Erika Hníková, 2012, 0:26) ¢Shlédnutí filmu “Malá” (Diana Cam Van Nguyen, 2017, 10 min.) ¢ ¢ ¢ ¢Shlédnutí klipu „Con chua lay vo“ od Anki (2019, 2:55) ¢Shlédnutí ukázek a diskuse o filmu „Aňa, Lesha a Vania“ (Linda Jablonská, 2014, 0:26) GENERAČNÍ KONFLIKT V RODINÁCH DĚTÍ S ODLIŠNÝM MATEŘSKÝM JAZYKEM V ČR ¢Důsledky nedostatku času rodičů při výchově dětí (jazyk, volný čas, kulturní vzorce, vztah ke vzdělání) ¢Přečtení článku a diskuse: „Mladé Vietnamky v Česku tvrdí: Rodiče nám zakazují randění“ ¢Proč rodiče podporují socializaci dětí do českého kolektivu, ale ne partnerství s Čechem/ Češkou? ¢Cvičení: Hádej, kdo přijde na večeři (zdroj: Člověk v tísni, Varianty) ¢Kam opravdu směřuje mládež z rodin migrantů? Odpovídají představy rodičů o budoucnosti dětí realitě (viz Anki)? TYPICKÉ KULTURNÍ ZNAKY JIHOVÝCHODNÍ ASIE ¢Tam Giao: Konfuciánství, taoismus, budhismus ¢Úcta k autoritám ¢Respekt ke vzdělání ¢Kolektivismus ¢Implicitní vyjadřování ¢Synchronní vnímání času ¢Vyjadřování negace ¢Skrývání emocí ¢Cvičení: Co se stalo na tržnici? (zdroj: Člověk v tísni, Varinaty) JAZYKOVÁ SPECIFIKA VIETNAMŠTINY ¢Tónický jazyk: 6 melodií, kterými se mění význam stejné slabiky – proto neexistuje větná intonace, která by tak mohla význam slov měnit (+ příklady) ¢Vietnamská jména a jejich tvorba (složeniny tří jmen a jejich významy) ¢Specifika oslovování: místo zájmen užíván věk (starší – mladší) a rodinná terminologie (v přeneseném smyslu) ¢ Cvičení: dialog dvojic (či větších skupin) s využitím vietnamského typu oslovování NA CO SI DÁT POZOR V KOMUNIKACI S VIETNAMSKÝMI ŽÁKY A JEJICH RODIČI ¢Role dětí jako specifických překladatelů ¢Jak docílit co nejrychlejšího ovládnutí češtiny ¢Problémy se stravováním ¢Problémy vyplývající z přílišného respektu k učitelům ¢Cvičení: Český učitel a vietnamský rodič – kulturní nedorozumění (dobrovolná dvojice připraví scénku, kdy učitel rodiči vytýká nedostatky vietnamského žáka, přičemž oba reagují kulturně typickým způsobem, který způsobí silné nedorozumění) TYPICKÉ KULTURNÍ ZNAKY A JAZYKOVÁ SPECIFIKA DĚTÍ MLUVÍCÍCH ROMSKÝM ETNOLEKTEM ČEŠTINY ¢Co je romština (původ, vlivy, varianty, mezinárodní romština, jazyková revitalizace) ¢Užívání romštiny a etnolektu v ČR ¢Vývoj státní politiky vůči romštině v ČR ¢Typické jazykové chyby žáků dané vlivem romštiny a metody k jejich překonávání ¢Typická lexikální omezení daná socio-kulturním znevýhodněním Romů (nikoliv romštinou) ¢Typický přístup Romů ke školnímu vzdělávání ¢Charakteristické chování romských dětí ve škole PTÁČATA (ČASOSBĚRNÝ SERIÁL ČT, POSLEDNÍ DÍL) JAK POSÍLIT SOUDRŽNOSTI KOLEKTIVU A ZVÝŠIT TOLERANCI K ROZDÍLŮM ¢Učit o odlišnostech, ale tak aby se obohatil žákovský kolektiv jako celek. „Odpoutat“ odlišnost od konkrétních žáků (nenutit je s k ní vyjadřovat). ¢Nerozdělovat žáky na „my“ X „oni“, aby se přerušila „mocenská“ nerovnováha, kdy se „majorita“ učí, nazývá, hodnotí, posuzuje atd. „minoritu“ (negativně, či pozitivně). Nenutit děti prezentovat „svou“ kulturu ve stereotypní-kulturně standardní podobě ¢Posílit pozitivní sebehodnocení a pocit jedinečnosti každého žáka zvlášť ¢Hledat a zdůrazňovat společné jmenovatele v kolektivu ¢Cvičení (transkulturní výchovy pro žáky ve třídě): Symbol třídy; Zrcadla (silné a slabé stránky); Jsem výjimečný; Indiánské jméno; Korzo a diplom; Představení lidského rodu; Člověk ze sáčku ¢Cvičení jak děti mohou porozumět uprchlíkům: Batoh ¢ CVIČENÍ: PŘÍBĚH Z FOTKY PŘÍKLAD PROBLEMATICKÉ PRÁCE S ETNICITOU VE TŘÍDĚ Obsah obrázku osoba, interiér, skupina, výjev Popis byl vytvořen automaticky VHODNÉ KNIHY KE SPOLEČNÉMU ČTENÍ (TEMATIZUJÍ JINAKOST, UČÍ TOLERANCI A EMPATII, ALE NEETNICKY, BEZ ZDŮRAZNĚNÍ KONKRÉTNÍCH MENŠIN…) Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky JAK EFEKTIVNĚ ZAČLENIT ŽÁKY A RODIČE DO ŠKOLY A CELÉ OBCE ¢Principy komunitní školy jako vhodného modelu pro školy s kulturně odlišnými žáky: ¢Škola otevřená celé rodině (přípravky pro předškolní děti; kulturní, společenské a vzdělávací akce pro rodiče atd.) ¢Rodiče zapojeni do dění a rozhodování ve škole ¢Škola zapojena do dění v rodinách (pomáhá v krizových situacích, nabízí volnočasové aktivity, vhodné prostředí pro psaní domácích úkolů atd.) ¢Škola funguje na celodenním principu (výuka plynule přechází ve volnočasové aktivity pro různé skupiny – děti, rodiče, širší veřejnost) – škola jako stále oteveřené, ale přitom bezpečné místo ¢Žáci zapojeni do dění v komunitě (účastní se zvelebování a rozvíjení obce, přicházejí s vlastními projekty atd.) a tak získávají respekt širšího okolí JAK VYUŽÍT KNIHOVNY PRO INTEGRACI DĚTÍ MIGRANTŮ ¢Policy paper