RYTMUS a jeho význam pro muzikoterapii


Rytmus je základním prvkem hudby a má také centrální význam pro muzikoterapii.

Na rytmus jsme velmi citliví, což souvisí:

s fyziologickými rytmy našeho těla – tlukotu srdce, pravidelného dechu, chůze, jidla

a s přírodními rytmy – střídání ročních období, dne a noci.

Být zdravý znamená být v harmonii se svými rělesnými i psychickými rytmy, umět si zachovat vlastní
rytmus, ale také umět se přizpůsobit rytmům okolního světa.


Cvičit rytmus je tedy důležité pro každého. Můžeme se tak zbavit různých psychosomatických obtíží a
podpořit svůj zdravější životní styl.


Rytmická cvičení je možné provádět prostřednictvím:
  * hry „na tělo“ – tleskáním, luskáním, dupáním
  * hudebních nástrojů – především bubnů a perkusních nástrojů
  * pohybu v rytmu poslouchané hudby


V muzikoterapii můžeme rozeznávat rytmy:

Aktivizační -  akcentované, vyvolávající chuť k pohybu a tanci

Relaxační -  málo akcentované, houpavé, uklidňující


Rytmická cvičení nám pomáhají

ke zlepšení svalové koordinace a koordinace pohybu končetin

lépe vnímáme své tělo a jeho rovnováhu,

pomáhají sladit naše dýchání s pohybem

pomáhají při vyjadřování a utváření řeči

slouží k trénování paměti,

používají se pro podporu soustředění a udržení pozornosti

zvyšují sebedůvěru


K tomu, aby rytmická cvičení měla význam, je třeba jejich pravidelné opakování,

aby se vžila a zapsala do mozku.


Každý člověk je jiný, proto i hledání toho spárvného rytmu „šitého na míru“ je individuální.

Většina osob vycítí, který rytmus jim dělá dobře a ktererý nikoliv.


Na rytmus klademe zřetel také při utváření muzikoterapeutických lekcí pro různé cílové skupiny, a
to tím, že střídáme aktivizační cvičení s relaxačními.


Při dlouhotrvajícím zvukově silném monotónním rytmu je třeba obezřetnosti:

u žen v pokročilém stadiu těhotenství (riziko předčasného porodu)

u epileptiků (riziko záchvatu)

u lidí při léčbě závislosti (riziko relapsu, zvláště při rytmech typu techno)



Rytmická cvičení mají speciální význam při:

rehabilitaci, neurorehabilitaci, fyzioterapii, při léčbě Parkinslonovy nemoci, v rámci ergoterapie,
v logoterapii, při nácviku komunikace, při poruchách kognitivních funkcí, při poruchách učení