Mgr. Zdenko Š Širka, ThD Teologická etika 2 VOŠ Jabok Charakteristika lidských prav }Lidská práva – základná součást právního a morálního řádu v politice }Z jednej strany: formulována v 18 st. v Americe a Francii, rozmach po II sv. války }Z druhé strany: zbavila se svého historického vzniku / stojí nad pozitivním právem / jako transnacionální univerzální právní normy, které platí pro každého }Tak (nezmiňuje historii vzniku) Všeobecná deklarace lidských práv 1948 }Dva směry: směr do minulosti (reakce na bezpráví) a směr do buducnosti (práva musí být chráněna) } Co je bioetika? }Skutečnost: lidská práva nesou dodržována a zajištěna. }A proto: bioetika je oblast, která se dotýká lidskoprávních otázek. } } Co je BIOETIKA? } }Související pojmy: biomedicína, biotechnologie, healtcare ethics, morální medicína, medicínská etika }Pojem „bioetika“ se ustálil, je obecnější: nezahrnuje jenom léčení ale i péče o zdraví. } } } } } Co je bioetika? }obor vyrostl z lékařské etiky. }První zmínka: Práce o bioetiky Van Pottera (1957): bioetika jako etická teorie medicinských problémů }Definice: Bioetika je kritická analýza morálních dimenzí u rozhodnutí souvisejících se zdravím člověka a sice v kontextu s biologickými a medicinskými vědami“ (Gorowitz, 1977) }Definice: Systematické studium lidského chování na poli vědy v oborech týkajících se života a péče o lidské zdraví, kde se toto lidské jednání snaží vědci eticky posoudit ve světle morálních hodnot. (J. Dolista) }Bioetika: hledá odpovědi na morální otázky, které vyplývají z pokroku vědy v biologii a medicíně. }Bioetik: expert na morální posouzení jednání, hledá etické normy vůči novým vědeckým objevům Vznik bioetiky }II sv. válka: zapojení medicíny v nacizme a pokusy na lidech (nucené sterilizace, zavraždění 200 tisíc mentálně postižených…..) }Poválečné přesvědčení: }- formulace lidských prav jako účinný nástroj k ochraně člověka (univerzální platnost) }- naléhavá záležitost: znemožnění diskriminace na základe rasy, zákaz pokusů, respektování lidí jako subjektů a zákaz zabíjení lidí s mentálním postižením. }- potřeba etického kódexu jako morálního princípu } Vznik bioetiky }Výsledek norimberského procesu (1947): vyjádření podmínek pro přípustnost medicinských pokusu na člověku (např. souhlas osoby) } }Vyústilo to v Ženevské přísahy (1948, pár týdnu před VDLP): podpora zdraví, závazek lékaře nečinit rozdíl na základě rasy anebo náboženství, zákaz pokusu, nutnost souhlasu, zákaz diskriminace. - }Ženevský lékařský slib (1948) }V okamžiku, kdy nastupuji profesionální lékařskou dráhu, zavazuji se slavnostně, že svůj život zasvětím službě lidstvu. Své učitele budu zachovávat v patřičné úctě a vděčnosti. Své povolání budu vykonávat svědomitě a důstojně. Zdraví mých pacientů bude mým nejpřednějším zájmem. Budu zachovávat v tajnosti vše, co mi důvěrně svěří. Všemi prostředky, které mi budou dostupné, budu udržovat čest a důstojné provozování lékařského povolání. Své kolegy budu považovat za své bratry. Nedopustím, aby se náboženské, nacionalistické, rasistické, stranické nebo třídní předsudky vetřely mezi mé povinnosti a pacienty. Budu s největší pozorností ochraňovat lidský život, a to od okamžiku jeho vzniku. Ani nátlak a vyhrožování mne nedonutí k tomu, abych své lékařské znalosti obrátil proti některému člověku. }Toto slibuji slavnostně, svobodně a na svou čest. } Další vývoj }Vznik napětí mezi étosem lékařů, kteří bojují za současné zdraví lidí a mezi étosem lékařů, kteří bojují za zdraví lidstva vzhledem k medicínskému pokroku. } }Pokusy pokračovali aj po války (při použití nových léků, radiační záření na vojácích, apod.) }Vzniklý stav: narušování lidské důstojnosti / vznikla nutnost zastavit tento trend – tak vznikal obor bioetika. }Kontext vzniku: rychlý rozvoj techniky otevřel nové možnosti ovládaní přírody, ale přinesl nové nebezpečí a narušil tradiční pojetí lidského života. } Další vývoj }Jaký rozvoj techniky? }Po 1960: pokroky v lékařské vede (transplantace ledvin, ochrany proti početí, genetická diagnostika, rozšíření možností intenzivní péče) } Následky: }Změna kultury smrti: dříve se umíralo v okruhu nejbližších / teď masové umírání anonymně a opuštěně v nemocnicích. }Nové otázky. Nové otázky }Nakolik lékař rozhoduje o smrti a živote? Je neeticky experimentovat na umírajícím člověku? Co znamená ochrana a respektování lidských prav v medicíně? Obsahuje vznikající genová technika nové možnosti diskriminace? Je potřeba lidskoprávní ochrany pro biologii a medicinský výzkum? } }Současná otázka: musí být člověk perfektní? Kdy má už zasáhnout terapie a jaký je cíl našich snah? }Jak nakládat s postiženým člověkem? Chceme vznik nadčlověka (F. Nietzsche)? } Bioetika jako otázka po etice života } Navazující otázka: Genetická technologie a biomedicína: } }Zelená genová technika (zvýšení produkce potravin) v Evropě naráží na odpor, v USA nikoliv. }Červená genová technologie: v oblasti zvířat a lidí / lidský genom je zkoumán za účelům porozumění biologickým procesům a možnosti je ovlivňovat (zamezení vzniku nemocí, nové léky, apod.) }Jaké účinky na společnost a otázku člověka bude mít červená genová technologie? } }Vznik etických komisí: dialog mezi právníky, lékaři, biology, filosofy a teology. Následky: }Dopad: patient: trpělivý němocný -> netrpělivý (pomoc za každou cenu) } } Příklad: umělé oplodnění (od 1978): }- tlak netrpělivé veřejnosti }- je léčba neplodnosti lékařský úkol? }- hormonální stimulace současně ohrožuje zdraví ženy (porušení primárného principu numquam nocere, především neškodit) }- co s embryi o které není zájem? (mají lidskou důstojnost?) }- smějí rodiče rozhodnout o genetické kvalitě svých dětí? Současná situace: }Pokrok vědy a techniky musí jít ruka v ruce s rozvíjením svobody / plnost života je jenom v společnosti, díky vztahům a velkému úsilí. }Technika nejenom umožňuje život, ale je nástroj poškozování života a ohrožuje globálně život. }K čemu dlouhý život, jestli sám a s obviňujícím svědomím? }Bioetika proto musí mít na obzoru sociální rozměr lidského života a prosazovat umístnění člověka do sítě vztahů. }Bio vědy mají dnes velký rozvoj / velké naděje pro zlepšení kvality života / finančně jsou podporovány }Ekonomický a sociální charakter / zdraví jako obchodný artikel } } Současná situace: } }Bioetika jako odpověď na ohrožení lidstva a na možnost rozpadu mravního řádu }Bioetika není jenom pro lékařskou etiku, ale je také pro teology a filosofy./ není jenom o zdraví pacienta, ale o etických problémech (Co je člověk? Co je život?) }Z důvodu názorové plurality, teologie a filozofie ztratili výlučnost názoru (bioetika jako autonomní disciplína) / I když je příspěvek katolické morální teologie významný (např. upozorňuje na zvěcnění vztahu mezi pacienty a lékaři) } Současná situace: úkoly }Studium bioetiky jako dlouhodobý úkol: oblast výzkumu vyžaduje trpělivost, život je komplexní veličina }Bioetika nemá vždy připravené otázky na témata nastolené vedou, dialog je potřebný. }Dál, nutnost rozlišovat mezi mnohočetnými pojetími morálních principů a teorií: diskurzivní etika, normativní etika, narativní etika, kontextualizmus, kazuistický způsob uvažování…. }Bioetika se nesmí stát intelektuálním cvičením, ale musí být orientována do praxe a služby člověku. }Při argumentaci a dialogu vyvažovat mezi profesionalitou a silnou emocionalitou a varovat se zbytečným střetům. Současná situace: úkoly } }Nutnost interpretační dovednosti výsledku (např. pro změnu právních předpisů). }Bioetika bude muset získat prostor v sdělovacích prostředcích, aby získala veřejnost pro respektování úcty k lidskému životu a uznání důstojnosti. }Každopádně, etika se musí usilovat o to, aby se nezměnili vztahy mezi pacienty a lékaři a aby výzkum nebyl odosobněn (výzkum pro výzkum) }Musí bránit redukci pojetí člověka a jeho důstojnosti. Témata bioetiky: } Témata, kterých by se bioetická argumentace měla týkat: }- Vztah filosofie a medicíny }- filosofie výzkumu v biologii }- etika v psychiatrii a psychoterapii }- etické aspekty paliativní medicíny }- etické aspekty plastické medicíny }- etické aspekty experimentů na lidech }- etické aspekty umělého oplodňovaní a prenatálních diagnóz }- etické problémy počátku a konce lidského života }- etické problémy embryonálního výzkumu }- etické problémy genového výzkumů. Bioetika a hodnotový pluralizmus: } Jenom že .... }Společenství v 21 st. musí vnímat hodnotovou pluralitu }Globalizovaná společnost – sekularizovaná generace – islámská populace – jiné náboženské tradice }Neexistuje jednolitý hodnotový a normující mravní systém }- vznik nejistoty, co je dobré a správně? (opuštění náboženského systému, který nabízel jistotu) }- nedostateční mravná orientace, absence základních mravních kritérií }Změna Všeobecné deklarace práv a svobod? Snad ne. } Východiska bioetiky } }Bioetika při hledání specifických etických kritérií vychází z nějaké koncepce obecné etiky. }Specifické principy bioetiky sú odvozovaný jako aplikace a konkretizace principy obecné etiky a konkrétní oblasti lidského jednání v souvislosti s biologickou či medicinskou stránkou. } }Z jakého etického základu má bioetika vycházet? Možné východiska: }1. antropologické východisko: svébytná hodnota člověka / ochrana přírody je jenom odvozenou hodnotou }2. pathocentrický přístup: bytí, které cítí bolest má vlastní hodnotu a musíme s ním morálně jednat }3. biocentrický přístup: každý živý tvor má svébytní hodnotu }4. holistický přístup: zohledňuje i neživé přírody / všechno v přírodě je hodnotné. } }Žádný nenabízí úplné řešení, tedy: relativní antropocentrický přístup (zastupuje také zájmy zvířecí říše, protože je schopná trpět, vyžaduje úctu a šetrnost k životnému prostředí) = biblický přístup } } Lidská důstojnost jako východisko }Lidská důstojnost jako kritérium mravních hodnot v bioetice }Je regulativem mravního jednání / dynamický pojem }Obsahuje významný filozofický princip: „nedotknutelnost lidské důstojnosti“ a „základní lidská práva“. } Konkrétny způsoby jednání v bioetice na základe různých etických přístupech: }- deontologický (povinnost): z morálních principů, ale neuznává hodnotovou pluralitu ani pragmatické myšlení }- teleologický (telos=cíl): v prospěch lidských potřeb / příliš instrumentalizuje spravedlnost }- principiální: v USA rozšířen, 4 principy: dobro pacienta, vyhnut se poškození pacienta, spravedlnost, sebeurčení. Jenomže, má se v oblasti bioetiky člověk stát vlastním stvořitelem? Teologické východisko bioetiky } }Teologická etika jako taková nebyla velmi odlišná od filozofické etiky }Poskytuje další rozvinutí pomoci zkušenosti ne z racionální sféry, ale z teologických tvrzení zakotvených v autoritě Písma. }Nejde o nahrazení rozumu argumenty víry a Písma }Spíš jde o uvědomení, že morální usuzování nemůže postihnout všechny aspekty života, především zkušenost transcendentna a vztah k Bohu. Víra vrhá nový vhled na zmysel života (Gaudium et Spes). } } } } Teologické východisko bioetiky } }Teologická etika tak přináší nové argumenty na otázky, jako: zda je život absolutno hodnotou, zda lze rodícímu se životu přisuzovat lidskou důstojnost, jakou primární funkci má lidská sexualita, atd. }Teologická etika umožňuje nové hodnocení integrity člověka a vnímaní smrti či bolesti. Teologické východisko bioetiky }Postava Krista – model dokonalého lidství }Gaudium et spes: jenom Bůh, který stvořil člověka ke svému obrazu, muže dokonale vysvětlit co je člověk, tým, že skrze Krista zjevil svého syna, který se stal člověkem. }Písmo: poskytuje základní perspektivy při řešení etických problémů. }Např. chápaní fyzického zla. Nemoc, bolest, utrpení je spojeno s hříchem prvotních lidí, nebylo v Božím záměru. Avšak, je tu naděje a očekávaní, že jednou bude lidstvo osvobozeno od strádaní. }V NZ je táto naděj posilněna: uzdravovaní nemocných, vyhánění démonu, vzkříšení -> eliminace nemoci a fyzického strádaní je součástí komického očekávaní a budoucího věku. } } Teologické východisko: } }Teologická etika má tedy dva prameny: }- přirozený zákon pramenící z racionální reflexe lidské přirozenosti }- teologické tvrzení pramenící v Písmu, která jsou předmětem víry. }Tyto dvě roviny by si neměli odporovat. } Nástroje na ochranu lidských prav v bioetice } }Jak můžu byt lidé chráněny před novým možným nebezpečím, které vychází z genové technologie a reprodukční etiky? } }Dva dokumenty: }- Úmluva o ochraně lidských prav a lidské důstojnosti s ohledem na použití biologie a medicíny (1998) }- Všeobecné prohlášení o lidském genomu a lidských právech (1997): } } } } }Úmluva o ochraně lidských prav a lidské důstojnosti s ohledem na použití biologie a medicíny (1998): } }- úmluva na evropské úrovni }- tzv. Konvence o bioetiky }- prvý a jediný dokument, který doporučuje a požaduje hranice dovoleného v oblasti medicíny a stanovuje pro smluvní státy se závaznosti mezinárodního práva }- obsahuje dvě oblasti: regulace činnosti lékárníků a výzkumníků, a ochrana práva pacientů }Všeobecné prohlášení o lidském genomu a lidských právech (1997): } }- vypracovalo UNESCO }- není závazným právem, ale jenom důrazným prohlášením politické vůle, a proto má univerzální dopad – může vyžadovat od státu minimum přiznaných zásad Společné důrazy obou dokumentů: }- v preambule: návaznost na jiné texty a dějinný kontext }- vázanost medicinského zákroku na předchozí souhlas }- zákaz diskriminace je rozšířen na genetické vlastnosti }- pečlivé zacházení s embryem }- vytvoření embrya k výzkumným účelem }- podmínky Odebírání orgánu }- zákaz obchodu s orgány }- zákaz reprodukčního klonování }- přednost zájmu jedinců před zájmy společnosti a védy }- zdůrazněna integrita a identita každého člověka. Mezery a hranice v bioetické diskusi } }Německo a Rakousko Úmluvu nepodepsaly: }- největší spor ohledně medicinského výzkumu na osobách, které nejsou způsobilé poskytnout souhlas }- i když neslouží jejich prospěchu, a jestli přináší minimální riziko a zátěž, je možno zkoumat příčiny nemocí, které můžu pomoct jiným osobám, mělo by byt povoleno. }Další mezera: v současní době neexistuju žádné ustanovení ochladne eutanázie, potratů, transplantace orgánů, prenatální diagnostika, apod. Bioetické principy: } }Bioetické rozhodování = aplikace nějakého etického principu na konkrétní případ }Rozhodování se má řídit principy, které vyplývají ze základní koncepce bioetiky. } } Bioetické principy: }A. Princip lidské důstojnosti } }Člověk jakožto základní kategorie / všechna rozhodnutí musí uspokojovat potřeby člověka }Zdravotní péče je otázkou společenského zájmu (už 1948 v Chartě LP) }důstojnost je dána tím, že člověk je stvořen Bohem k Božímu obrazu / že má schopnost hledat pravdu / že je morální bytostí / }Široké použití (potrat, eutanázie, in vitro, transplantace, experimentování, genová technologie…) Bioetické principy: }B. princip totality a integrity } }integrita= soulad všech funkcí }Psychosomatická jednota člověka / lidské zdraví není jenom záležitostí funkčnosti orgánů }Princip totality a integrity se aplikuje např. při preventivné medicíně, chirurgické operační praxi, transsexualizmu, apod. Bioetické principy: }C. Princip služebnosti (stewardship) a kreativity } }Etický vztah člověka k přírodě a životnému prostředí }Člověk nemá dominium nad přírodou, má ji chránit }Tento vztah má také náboženskou konotaci }Kreativita = aktivita člověka vytvářející nové prostředky k zlepšení kvality života } Bioetické principy: }D. Princip správného svědomí a informovaného souhlasu } }Obojí je zapotřebí při etických rozhodováních (např. při genové terapii, změně pohlaví, eutanázii….) }Správné svědomí je důležité tam, kde rozhodování závisí na posouzeni řady faktorů a určení priorit (např. kvalita života, poměr škody a užitku). } Bioetické principy: }E. Princip profesionální komunikace } }Týká se léčebného personálu: naslouchat pacientovi, věřit mu a říkat mu pravdu }Respektovat soukromí / uchovat sdělené tajemství Bioetické principy: }F. Princip společného dobra a subsidiarity } }Důstojnost osoby předpokládá společenství, kde každý přispívá dobru }Subsidiarita: rozdělení prostředků podle potřeby a ze solidarity (ne podle zásluhy) Bioetické principy: }G. Princip dvojího účinku } }Známy z tradiční etiky: cíl léčebného zákroku sám o sobě je etický, ale v dané situaci může vést k výsledku, který je neetický (odstranění rakoviny, zároveň hrozba usmrcení plodu těhotné ženy) }Možné za jistých podmínek. } }Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na sirka@jabok.cz }