Metody v pedagogice volného času doc. Michal Kaplánek – podklady k online přednášce Terminologická úskalí: PVČ – zájmové vzdělávání – výchova ve VČ uPokud chápeme pedagogiku volného času jako pedagogickou disciplínu, měli bychom pojmem „pedagogika volného času“ označovat vědeckou reflexi edukačních činností, které se vztahují k volnému času (srov. Průcha; Walterová; Mareš. Pedagogický slovník, Praha 2009) uJak potom nazývat edukační činnost vztahující se k volnému času? uZájmové vzdělávání (název zakotvený v legislativě, pochází z 50. let 20. stol.) uVýchova ve volném čase (pouze jeden z aspektů) uVýchova „skrze volný čas“ a „pro volný čas“ (v češtině nepochopitelná spojení) uNěkdy se používá pojem pedagogika volného času také jako označení systému a realizace edukačních činností vztahujících se k volnému času, podobně jako speciální pedagogika nebo sociální pedagogika uMožné přijatelné označení pro tyto činnosti: praktické činnosti pedagoga volného času anebo praktická realizace pedagogiky volného času Pedagogika volného času jako věda a její metody uMetodika pedagogiky volného času (jako vědy) závisí na pojetí pedagogiky (a vědy vůbec). Setkáváme se tedy s dvěma přístupy: uPedagogika (volného času) jako humanitní věda: uZabývá se cíli edukační činnosti, ale i jejím smyslem (tedy i smyslem volného času v kontextu lidského života) uZákladní metodou je hermeneutika („rozumějící chápání“ – Strouhal, 73) uChápání ovšem nevychází pouze z teorie, ale i z praxe („praktická teorie“ – Durkheim) uZástupci: Patočka, Palouš, Koťa, Strouhal, Svobodová uPedagogika (volného času) jako sociální věda (v pozitivistickém pojetí) uJedná se o vědu explanativní, která popisuje a vysvětluje zkoumanou realitu; na základě výsledků výzkumu poté určí aplikovatelné postupy (metody) praxe uVýchozí jsou empirické metody pozorování (měření): kvantitativní – kvalitativní uZástupci: Birnkam (PVČ-Bremen), Průcha, Bauman u Praktické činnosti PVČ uEdukace ve volném čase (výchova mimo vyučování, Freizeitpädagogik) uZájmové vzdělávání uOtevřená práce s dětmi a mládeží uEdukace skrze volnočasové aktivity (education trough leisure) uPedagogické zhodnocování (ovlivňování) volného času (Hofbauer) uPředpoklad: systém a nabídky volného času samy ovlivňují uživatele uEdukace zaměřená na získání volnočasové kompetence (education for leisure) uVzdělávání zaměřené na schopnost využívat volný čas (ve školách v zahraničí) uVýchova zaměřená na prožívání scholé (předmět projektu TAČR na naší katedře) u Metody praktických činností PVČ A – Zájmové vzdělávání uPráce pedagoga volného času v zájmových útvarech vychází z celkového zaměření zařízení a z cílového zaměření konkrétního zájmového útvaru: uPoslání zařízení (zaměření: na odbornost, pestrost nabídky, vztahy, poskytnutí prostoru, sociální pomoc atd.) uCíl zájmového útvaru (z hlediska PVČ, rodičů) uMotivace účastníků: Do jaké míry se chtějí účastníci něco naučit a do jaké míry jde o rekreaci? uObsahem většiny tradičních zájmových útvarů (kroužek, soubor, sportovní oddíl) je výuka. Při výuce v rámci neformálního vzdělávání se používají: uPrincipy a metody popsané v obecné didaktice uMetody popsané v oborových didaktikách uPrincipy dobrovolnosti, individuálního přístupu, pestrosti a rekreace (Pávková) B – Otevřená práce s dětmi a mládeží Open Child and Youth Work Offene Kinder- und Jugendarbeit uTento výraz označuje pedagogické i sociální aktivity na pomoc dětem a mládeži mimo školu a rodinu, a to na bázi dobrovolnosti a nízkoprahovosti uV ČR se tento pojem neužívá; můžeme se ale setkat s těmito pojmy: uNízkoprahové zařízení pro děti a mládež (sociální služba dotovaná MPSV) uDětský klub (sociální služba dotovaná MPSV, dosud legislativně nezakotvená) uOtevřený klub (v rámci DDM, dotované MŠMT) uŠkolní klub (školská zařízení dotovaná MŠMT) uKlub (nebo jiná klubová zařízení vytvořená v rámci NGOs nebo církví) uV otevřené práci se používají buď metody sociální práce a/nebo nedirektivní pedagogické metody, které označujeme souhrnným pojmem animace u C - Edukace skrze volnočasové aktivity a zdokonlování systému volnočasových aktivit uVýchodiskem tohoto pojetí je, že volnočasové aktivity samy o sobě přispívají k osobnostnímu rozvoji účastníků a k jejich socializaci, zejména, když se jedná o náročnější aktivity (challenging forms of play), při kterých se vystoupí z komfortní zóny uMetodou je vytváření nabídky náročnějších aktivit, v českém prostředí se využívá zkušeností ze zážitkové pedagogiky (Jirásek), kterou můžeme vnímat jako pedagogický přístup (podobně jako animaci), tedy jako metodu v širším slova smyslu, v užším slova smyslu můžeme vnímat jako metodu např. hru, dramaturgii atd. uB. Hofbauer kladl velký důraz na souvislost všech „činitelů“ volného času: čas, prostory, vedoucí, trenéři, účastníci (děti, mládež) uV rámci leisure and recreation studies se rozvíjejí různé formy vytváření podmínek k trávení volného času (volnočasová politika, volnočasový management) D – Výchova k volnočasové kompetenci uVolnočasovou kompetenci definujeme (podle Opaschowského) jako schopnost svobodně nakládat s volným časem; svobodou v této souvislosti chápeme jako svobodu volby (nikoliv „svoboda od“, nýbrž „svoboda pro“) uJiné koncepce volnočasové kompetence ji chápou jako schopnost „užít si volný čas“, tedy využít možností a nabídek volnočasových aktivit pro vlastní rozvoj a uspokojení (tato schopnost je někdy narušena u osob s postižením) uDosažení a prohlubování volnočasové kompetence je proces, jehož východiskem je uvědomělé prožívání volného času jako „zastavení se a zamyšlení“ (scholé); tato schopnost se prohlubuje činnostmi, které podporují kritické myšlení, ztišení a sociální kompetenci uCesta k dosažení: nabízení příležitostí k ztišení a zamyšlení, stimulace kritického myšlení metodou rozhovorů, zážitků a řízené reflexe samostatně i ve skupině Shrnutí a doplnění uPraxe pedagogiky volného času používá především běžné didaktické metody (v zájmovém vzdělávání) a výchovné metody (založené především na vztazích, motivaci, stanovení a zachovávání pravidel a vlastním příkladu). uInformativní poradenství (poradenství o možnostech a nabídkách trávení volného času) uParticipativní plánování (plánování výchovného procesu společně s účastníky) uAnimace (nedirektivní metody probouzející inovativní potenciál účastníků) uVedle toho se používají metody specifické pro PVČ (zmiňuje Opaschowski): uPro education trough leisure se užívá jako metoda pedagogika zážitku a jiné formy nabídky „náročnějších aktivit“ (překonání komfortní zóny) uPro education for leisure hledáme metody podporující kritické myšlení, ztišení (scholé) a komunikaci o existenciálně významných otázkách. Děkuji za pozornost! u