• Pedagogika – Didaktika
• Bezpečné prostředí
• Cíle – od strategického plánování po stanovení konkrétního cíle
• Příprava setkání + na co je třeba myslet
• Fáze + plánování a realizace výuky
• Induktivní – deduktivní přístup
• Hra
• Skupinová dynamika
• Jak učit hodnotám
• Pedagogika = záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti/působení,
formující osobnost člověka
• Paidagógos = ten, kdo (do)provází
• řecky: παιδαγωγέω; paidós: dítě, ágein: vést, doprovázet
• Didaktika = teorie vzdělávání / jak učit
• Διδάσκαλος = didaskalós, učitel
• Didaktické zásady = uvědomělost, názornost, aktivita, přiměřenost,
trvalost, individuální přístup
• Proč se snažit o bezpečné prostředí? Vždyť škola (jakékoli školské
zařízení) má připravovat pro život a ten samotný také není fair …
• Článek z portálu RVP: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17293/skola-jako-ochranujici-prostredi.html/
• Školní úspěšnost dětí je do jisté míry závislá právě na sociálním klimatu a je
proto primárním zájmem učitelů a rodičů jeho pozitivní facilitace. Druhým
důvodem je pocit osobní pohody a prožívání školní docházky a proto se
skutečně jeví otázka školního prostředí jako zcela zásadní a klíčová.
• Vtahovat do dění i rodiče – aby nám rozuměli, aby nám věřili
• 1. nebrat na vědomí
• 2. skákat do řeči
• 3. osočovat, slovně napadat
• 4. razantně změnit téma tím, že
nastolí své
• 5. podezírat
• 6. jednat povýšeně
• 7. demonstrativně druhého
ignorovat
• 8. podceňovat druhého
• 9. jednat s opovržením
• 10. urážet druhého
• 11. ztrapňovat či zahanbovat
druhého
• 12. zneužít důvěry
• 13. nedodržovat dohodnutá
pravidla
• 14. chovat se necitlivě až
necitelně
• 15. záměrně druhého
přetěžovat a potom vyčítat, že
na to nestačí
• 16. šikanovat
• 17. vytahovat se z pozice své
sociální role
• 18. pomlouvat
• 19. záměrně nezasahovat tam,
kde by to bylo vhodné
• 20. záměrně neposkytnout
pomoc
• 21. záměrně neříkat celou
pravdu
• 22. záměrně poskytnout
falešnou informaci
• 23. vyřadit druhého z
komunikace, ze hry, spolupráce
• 24. nedovolit to, na co je nárok
25. demonstrativně preferovat
někoho, kdo si to nezaslouží
• 26. nehodnotit objektivně, mít
„dvojí metr“
• 27. znehodnocovat něčí úsilí
Zdroj:
https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17293/skola
-jako-ochranujici-prostredi.html/
• Budování psychické odolnosti (resilience) lze stručně vyjádřit pomocí 10 kroků:
• 1. dobré vztahy a síťování ve třídě a zájmových skupinách
• 2. dostatek potřebných informací a znalostí
• 3. podpora uvědomělého prožívání situací, zvládání negativních emocí
• 4. akceptovat změnu jako součást života
• 5. posilovat pevnou vůli a rozhodnost
• 6. zvyšovat sebepojetí každého dítěte
• 7. pomoc vybudovat pozitivní dlouhodobý cíl pro každé dítě
• 8. rozvíjet zájmy a zvídavost dětí
• 9. rozvíjet všechny formy sociální komunikace
• 10. řešení konfliktů
Zdroj:
https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17293/skola
-jako-ochranujici-prostredi.html/
• 1. postoj a osobnost učitelů a jasná pravidla chování ve třídě
• 2. detailní rozhovor s dětmi o šikaně a násilí na začátku každého roku
• 3. výchova k lidským právům
• 4. dramatická výchova nejlepší prevence sociální patologie a násilí
• 5. zvládání stresu v různých situacích
• 6. screening emocionálně traumatizovaných dětí ve třídách I. stupně
• 7. dohled dospělých v rizikových místech a situacích
• 8. zajímavé aktivity na téma šikany a násilí (besedy, soutěže a jejich
zveřejňování na webu, v místním tisku apod.)
Zdroj: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17293/skola-jako-ochranujici-prostredi.html/
• aktivní spoluúčast
• zpětná vazba
• obsahové a časové hranice
• otevřenost výsledků
• interakce
• soutěživost a spolupráce
• rovnoměrný podíl všech dětí ve skupině
• skupinová koheze a akceptace všech členů
Zdroj: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17293/skola-jako-ochranujici-prostredi.html/
• Zvyšují sensibilizaci vnímání vlastních smyslových informací, pocitů, obav,
myšlenek, nápadů, potřeb, přání, fantazií…
• Prohlubují odpovědnost za své chování a poznání, že každý člověk má v každé
situaci možnost volby.
• Vedou k uvědomování si vlastních motivů chování, skutečných cílů a hodnot.
• Učí akceptovat druhé na základě tolerance a respektu jejich odlišností.
• Podporují nezávislost chování, která je dána svobodou rozhodování a přejímáním
odpovědnosti za své chování.
• Pomáhají utvářet pozitivní sebepojetí na základě pozitivního postoje k sobě
samému.
• Učí smysluplnému vyjadřování pocitů na základě vlastního rozhodnutí.
Zdroj: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17293/skola-jako-ochranujici-prostredi.html/
• Zprostředkující model (means-end model)
• Snaha o efektivní dosažení předem stanovených (obecných) cílů vzdělávání
• Vstřícný model (encountered model)
• Rozpracovává cíle obecné směřující k tvořivosti žáka, k rozvoji jeho sociálních,
etických, estetických a dalších dispozic
• Díky dobře definovaným cílům pedagog ví, čeho chce dosáhnout - na co
dát důraz nebo naopak v čem má dát volnost.
• Ne každé setkání musí mít přesně stanovené cíle, v dlouhodobější
perspektivě je to ale nutné.
POMOCNÉ – dosažení cíle ŠKODLIVÉ – dosažení cíle
VNITŘNÍ
PŮVOD
(atributy
organizace)
SILNÉ STRÁNKY
(STRENGHTS)
SLABÉ STRÁNKY
(WEAKNESSES)
VNĚJŠÍ PŮVOD
(atributy
prostředí)
PŘÍLEŽITOSTI
(OPPORTUNITIES)
HROZBY
(THREATS)
SWOT analýzu lze použít: 1) Na instituci 2) Na sebe 3) na děti / lidi, s kterými pracuji
PROBLÉMY
(PROBLEMS)
VÝHODY
(ADVANTAGES)
VÝZVY
(CHALLENGES)
PŘÍLEŽITOSTI
(OPPORTUNITIES)
Podíl na trhu – vysoký Podíl na trhu – nízký
Vývoj trhu – vysoký HVĚZDY OTAZNÍKY
Vývoj trhu - nízký DOJNÉ KRÁVY HLADOVÍ PSI
POLITICKÉ
Legislativa, pracovní právo,
politická stabilita, daňová
politika, ochrana životního
prostředí
EKONOMICKÉ
Trend HDP, úroková míra,
množství peněz v oběhu, inflace,
nezaměstnanost, výška investic
TECHNOLOGICKÉ
Výše výdajů na výzkum, podpora
vlády pro výzkum, nové
technologie, objevy a vynálezy
SOCIÁLNÍ
Životní styl, mobilita, rozdělení
příjmů, úroveň vzdělání, životní
hodnoty
PEST
analýza
OBECNÉ
• Vychází z poslání
organizace
• Vzchází z analýzy potřeb
cílových skupin
• Dlouhodobé
• Obtížně verifikovatelné
DÍLČÍ
• SMARTer
• Stanovuje se i metodika
evaluace
• Středně či krátkodobé (do
1 roku)
SPECIFIC MEASURABLE ACHIEVABLE RELEVANT TIME-BOUND EVALUATED REVIEWED
KONKRÉTNÍ MĚŘITELNÝ DOSAŽITELNÝ RELEVANTNÍ
OHRANIČENÝ
V ČASE
Z-HODNOCENÝ REVIDOVANÝ
Significant -
významný
Meaningful -
smysluplný
Appropriate -
odpovídající
Realistic -
realistický
Timed -
termínovaný
Ethical - etický Rewarded –
dává odměnu
Stretching -
posouvající
Motivational -
motivující
Agreed -
odsouhlasený
Result-oriented
– orientovaný
na výsledek
Timetabled -
načasovatelný
Enjoyable -
zábavný
Recordable -
zaznamenateln
ý
Simple -
jednoduchý
Manageable -
uřiditelný
Assignable -
zadatelný
Resourced –
pokrytý zdroji
Trackable -
dohledatelný
Ecological -
ekologický
Ambitious -
ambiciózní
Rewarding -
odměňující
Tangible -
hmatatelný
Engaging -
poutavý
HODNOTY
ZÁMĚR
PROGRAMU
(témata, cíle)
ÚČASTNICKÁ
SKUPINA
(počet, věk,
pohlaví, …
další důležité
údaje)
MÍSTO
(kde to bude)
ČAS
(termín, délka
programu)
ZDROJE
(materiál,
finance,
lektoři)
• Cíl
• Vím, čeho chci dosáhnout, co má aktivita žákům přinést? (Jak se mají po jejím skončení cítit, co mají vědět, dělat, o čem přemýšlet atd.
• Účastníci
• Vím, kolik bude žáků?
• Jaké je jejich složení a zda to může ovlivnit aktivitu?
• Chci záměrně pracovat s některými jednotlivci (dát jim podpůrnou, vedoucí nebo jinou roli?)
• Místo
• Kde bude aktivita probíhat – venku, nebo uvnitř?
• Přináší místo realizace nějaké omezení? (jaké činnosti zde mohu/nemohu dělat, může zde aktivitu něco/někdo rušit?) Vyhovuje mi místo
realizace, anebo je třeba jej dotvořit tak, aby splňovalo mé představy o průběhu aktivity a atmosféry?
• Čas
• Kdy bude aktivita probíhat – ráno, v poledne, večer?
• Jaké počasí očekávám?
• Do jakého rámce ostatních činností bude zařazena – co mají žáci ten den už za sebou a před sebou?
• Jak dlouho bude trvat příprava?
• Kolik času je potřeba na realizaci samotné aktivity?
• Materiál
• Mám všechny potřebné pomůcky?
Zdroj: https://s3.eu-central-1.amazonaws.com/uploads.mangoweb.org/shared-beta/psl.mgw.cz/uploads/2018/05/zazitkova.pdf
• Rizika (fyzická, psychická)
• Mohou se nějaká vyskytnout?
• Lze je eliminovat dopředu?
• Jaká jsou kritická místa?
• Jak mohu problematickým momentům předcházet?
• Pravidla
• Mám připravená pravidla?
• Vím, jakou formou je žákům předám?
• Mám odpovědi na možné dotazy?
• Jsou v pravidlech nějaká slabá místa, možnost různého výkladu? (Vím, co s tím udělám?)
• Motivace před hrou
• Jak se mají žáci po motivaci cítit, jak mají jednat, co mají dělat?
• Jak toho docílím?
• Realizace
• Vím, jak proběhne losování do týmů, kolik týmů bude a zda budou vyrovnané?
• Mám časový harmonogram jednotlivých fází aktivity (motivace, pravidla)?
Zdroj: https://s3.eu-central-1.amazonaws.com/uploads.mangoweb.org/shared-beta/psl.mgw.cz/uploads/2018/05/zazitkova.pdf
• Reflexe a hodnocení
• Vím, čím bude aktivita končit a jak její konec oznámím?
• Mám představu o tom, kam by měla vést následná reflexe aktivity? (bude se jednat
spíše o odfiltrování a pojmenování zážitků a zkušeností, či se budete chtít věnovat
konkrétnímu tématu?)
• Jak chci aktivitu hodnotit?
• Kdo provede hodnocení?
• Byla sdělena kritéria hodnocení v rámci vstupních informací?
• Zakončení programu
• Jak po aktivitě uklidíme?
• Bude potřeba udělat něco dalšího po ukončení programu? (např. přesunout se na jiné
místo, atd.)
Zdroj: https://s3.eu-central-1.amazonaws.com/uploads.mangoweb.org/shared-beta/psl.mgw.cz/uploads/2018/05/zazitkova.pdf
„Investice vložená do
programu v době před
zahájením je základem jeho
úspěchu a účinnosti.“
Milena Holcová
• Schopnost (AJ – ability)
• individuální potenciál člověka pro provádění určité činnosti v budoucnu
• Podmíněna vrozenými předpoklady (vidím, slyším, nemám postižení končetin …)
• Dovednost (AJ – skill)
• Způsobilost člověka k provádění určité činnosti (čtení, počítání, plavání, jízda na
kole …)
• Osvojuje se záměrným učením i spontánně
• Kompetence
• Schopnost, dovednost, způsobilost úspěšně realizovat nějaké činnosti v
konkrétním čase a místě
KOMPETENCE
Umění použít schopnosti, vědomosti, dovednosti (ale i
postoje a hodnoty) v určitém čase a kontextu
Postoje a
hodnoty
Dovednosti
Schopnosti
Vědomosti
1. Poznám, že jde o tkaničku a ne běžný provázek –
protože vidím (schopnost)
2. Umím ji rozbalit a nějak smotat / zamotat /
zauzlovat (dovednost)
3. Použiju své schopnosti a
dovednosti a navléknu si
tkaničku – zavážu si botu
(kompetence)
KOGNITIVNÍ (vzdělávací) vědomosti
AFEKTIVNÍ (postojové) emoce, hodnoty
PSYCHOMOTORICKÉ (výcvikové) pohyb
• Co tedy chci konkrétně (na)učit?
• Formulovat přes KOMPETENCE
• Jak formulovat cíl(e):
• Podmět (žák, student, účastník, …)
• Sloveso dle úrovně cíle
• Co se konkrétně naučí
Umí
použít
Hlubší
vhled
Má
povědomí
Jednotlivé „schody“ nelze
přeskakovat!
Čím vyšší cíl, tím více
času musí učící se člověk
strávit danou aktivitou.
Zdroj: https://evet2edu.cel.agh.edu.pl/moodle/mod/page/view09ab.html?id=2948
• Pamatovat: Student ukáže kontinent, na kterém leží stát Argentina.
• Porozumět: Student vysvětlí skleníkový efekt.
• Aplikovat: Student určí na mapce křižovatky, v jakém pořadí pojedou
vozidla.
• Analyzovat: Student zdůvodní, proč je třeba chovat se ekologicky
odpovědně.
• Hodnotit: Student doporučí nejvhodnější cestu pro přepravu nadměrného
nákladu.
• Tvořit: Student sestaví přehled největších lokálních znečišťovatelů
ovzduší dle různých kriterií.
DIMENZE KOGNITIVNÍHO PROCESU
ZNALOSTNÍ DIMENZE 1.
Zapamatovat
2.
Rozumět
3.
Aplikovat
4.
Analyzovat
5.
Hodnotit
6.
Tvořit
A.
Znalost faktů
(faktuální znalost)
B.
Konceptuální znalost
C.
Procedurální znalost
D.
Metakognitivní znalost
Základní prvky z dané oblasti, terminologie
Vzájemné vztahy, klasifikace, kategorizace, principy, teorie
Jak něco dělat, kriteria používání dovedností, technik atd.
Jak poznáváme, myslíme, učíme se
• 1A – Dítě si zapamatuje, jak vypadá stokoruna
• 6A – Dítě porovná stokoruny z různých dob a vytvoří přehled dle zvolených
kriterií
• 2B – Dítě dokáže popsat, k čemu peníze slouží
• 5B – Dítě dokáže vyjádřit význam peněz pro život
• 3B – Dítě umí vysvětlit co to znamená, když rodiče přijdou o práci – plat
• 2D – Dítě vysvětlí, co se děje s hodnotou peněz v době inflace
• 5D – Dítě zhodnotí, zda je výhodné si v dané době dělat úspory nebo se
naopak zadlužit
• 6D – Dítě (finanční mág) navrhne komplexní fiskální systém 
Kognitivní
Tvořit
Hodnotit
Analyzovat
Aplikovat
Porozumět/chápat
Zapamatovat
Afektivní
Integrace hodnot v charakteru
Integrování hodnot (organizace)
Oceňování hodnoty
Reagování
Přijímání (vnímavost)
Psychomotorické
Vytváření nových dovedností
Přizpůsobování
Automatizace složité dovednosti
Automatizace jednoduché dovednosti
Řízené odezvy
Zaměřenost
Vnímání
Náročnostcíle
Náročnostcíle
1. Zvolte si téma: Přijímání výhry/prohry
2. Zvolte si cílovou skupinu: Studenti Jaboku
3. Zvolte si úroveň a typ cíle: Analyzovat - kognitivní
4. Formulujte pedagogický cíl: Student porovná a logicky vyargumentuje, zda se pro výuku mladých lidí (cca 12
– 15 let) bude spíše hodit hra typu Agon (výkon – závod, např. frisbee) nebo hra typu Alea (náhoda, např.
Monopoly)
5. Co pro to musím udělat: Prostor pro argumentaci
1. Zvolte si téma: Přijímání výhry/prohry
2. Zvolte si cílovou skupinu: Studenti Jaboku
3. Zvolte si úroveň a typ cíle: Analyzovat - afektivní
4. Formulujte pedagogický cíl: Student zažije výhru/prohru a následnou diskusi o tom, jak na ni reagoval (a
proč)
5. Co pro to musím udělat: Zahrát si se studenty hru, která je vtáhne a budou chtít vyhrát. Hráči budou rozděleni
do dvou skupin, jedna vyhraje, druhá prohraje.
1. Zvolte si téma
• podzim, středověk, Mikuláš, stupnice, zásady slušného chování, co mě baví, ...
2. Zvolte si cílovou skupinu
• děti ve školní družině, kroužek hry na flétnu, teenageři v nízkoprahovém/otevřeném
klubu, ...
3. Zvolte si úroveň a typ cíle
• Kognitivní: pamatovat, porozumět, aplikovat, analyzovat, hodnotit, tvořit
• Má povědomí, hlubší vhled, umí použít
• Kognitivní – Afektivní – Psychomotorický (Estetický, Sociální, Spirituální)
4. Formulujte pedagogický cíl
• Kdo + sloveso + co přesně se naučí
5. Co pro to musím udělat
• Soustavnost, cílevědomost, kvalita
• Utvářet dovednosti, návyky, postoje, kompetence … jednotlivé složky na sebe mají navazovat, prolínat
se – musí být naplánované
• Stanovovat si cíle tak, aby bylo možné je ověřit
• Posloupnost
• Od známého k neznámému, od jednoduchého ke složitému
• Aktivnost a sociální kontakt
• Ať se mohou zapojit všichni (pozor na dobrovolnost)
• Ať je volný čas prožíván v interakci s druhými
• Přiměřenost, pestrost a přitažlivost
• Věk, fyzická, inteligenční a sociální vyspělost
• Říká se, že nejvýkonnější jsme v úterý a ve čtvrtek 
• Umění hodnocení a zpětné vazby
• Chválit, umět vyzdvihnout kladné rysy osobnosti, zlepšení …
• Umět dát pravdivou, dobře dávkovanou a formulovanou zpětnou vazbu
• Zapojení rodičů do činností dětí
• Cíle schůzky (Čeho chci dosáhnout?)
• Vzdělávací cíl
• Výchovný cíl
• Psychomotorický cíl
• Volba činnosti (Co budeme dělat?)
• Metoda činnosti (Jak to budeme dělat?)
• Pomůcky (Co k tomu potřebujeme?)
• Průběh (Čím začneme, co bude následovat, čím skončíme?)
1. Motivace – vnitřní / vnější
• Druhy motivace, které má učitel k dispozici – 1. interakce mezi učitelem a žákem
aktualizace vhodných potřeb
• využívání působení odměn a trestů
• životní orientace žákovy osobnosti
2. Expozice – zprostředkování nových poznatků a vytváření pojmů
• kladen důraz na žákovu aktivitu
• často dochází k přeskakování a urychlování – tím vzniká „formální znalost“
3. Fixace – fixace už naučeného
• nejčastěji cvičení a opakování
4. Diagnóza – zkoušení, prověřování
• nemá jít o trestání neznalosti, ale o zpětnou vazbu o žákově práci
5. Aplikace – používání získaných vědomostí a dovedností v praktické činnosti
• Analyzuj
• Analýza potřeb žáků / mladých lidí
• Určení základního organizačního rámce výuky
• Navrhni
• Formulace výukových cílů + metody zjištění toho, zda cílů bylo dosaženo
• Popis úrovně / kompetencí, kterých by měl účastník výukového procesu
dosáhnout
• Určení postupu a struktur výuky
• Vypracuj
• Specifikace výukových činností = rozpis způsobů předávání učiva – do detailu
• Výběr materiálů a pomůcek
• Uskutečni
• Realizuje se naplánovaný program
• Ověř
• Zhodnotí se efektivita realizované výuky
Inform
ace
Struktura
Provizorní
hypotéza
Teorie
Teorie
Hypotéza
Pozorová
ní
Potvrz
ení
Začnu od slovíčka / akordu Začnu od min času / harmonie
C
G
D
A
E
H
F#
C#
G#
D#
B
F
Tónika
Dominanta
Mollová
subdominanta
Mollová tónika
Mollová
dominanta
Subdominanta
Tónina C
• akordy durové
• F, C, G
• akordy mollové
• dmi, ami, emi
Pro zajímavost: https://www.youtube.com/watch?v=5S7LMFnTxyA
• Typická pro konstruktivistické pojetí výuky, umožňuje budování poznatků
„zevnitř“ (od prekoncepcí) … USUZOVÁNÍ
• rozvíjí metakognitivní schopnosti dětí (učit se)
• Např. v jazyce – od slovíček ke gramatickému pravidlu
• Schéma:
1. problém – bádání, zkoumání, přemýšlení, hledání řešení
2. objevování významu pojmu nebo teorie
3. použití, ověření v autentických situacích
4. Vyhodnocení výsledků a POSTUPŮ
• Má jasný cíl a účel, učitel „má vše pod kontrolou“
• Např. v jazyce – od gramatického pravidla ke slovíčkům
• Schéma:
1. Výklad – vysvětlení (nový pojem, definice, vzorec) – hotový poznatek
2. Předvedení, procvičení v příkladech („řízené procvičování“)
3. Aplikace v úkolech („znalost“, porozumění)
4. Zhodnocení výsledků, ověření znalostí (žák umí - neumí)
• Autentické učení (Pasch, 1998, s. 149)
• „skutečné“ učení – učení NĚČEMU (nikoli O NĚČEM)
• Založené na bádání, zkoumání
• Používá autentických metod (z běžného života)
• Výsledkem je produkce (nikoli reprodukce poznatků)
• Sociálně zprostředkovaná výuka
• Moderní koncept edukace pro 21. století: děti se učí společně a
od sebe navzájem
• Kooperativní učení
• Simulace
• Hraní rolí
1. Mělo by platit pravidlo dobrovolnosti
2. Je jasně řečeno, co je (herním) cílem hry
3. Pravidla jsou jasně a srozumitelně vysvětlena
4. Je vymezen prostor, kdy hra začíná a končí
5. Při vysvětlování je dobré použít názorné příklady (rozepsaná pravidla, mapy, …)
6. Účastníci dostanou prostor pro dotazy
7. Tým ví, kdo je garantem hry a kdo vysvětluje pravidla
8. Uvádíme takové hry, kterým věříme
9. Uvedením hry se snažíme účastníky ADKVÁTNĚ motivovat
10. Netrvá to moc dlouho
Forma
Pravidla
Herní cíl
Herní princip
Pedagogický cíl
Téma („Hřiště“, na kterém hraju)
Záměr – Vstupní informace
Pro účastníky
Pro pedagogy
FORMING
Utváření
STORMING
Bouření
NORMING
Vytváření
norem
PERFORMING
Výkon
ADJOURNING
Zánik
Komunikace masek
Stržení masek
Fáze bezpečí
Zralost skupiny
• Poznávání se navzájem, tvorba vztahů
• Povrchní informace
• Až nepřirozený souhlas, trochu nucený humor
• Nejistota
• Tvorba dvojic
• Náročné úkoly by mohly skupinu rozložit
• Instruktor/Vedoucí je přijímanou autoritou
• Zatímco proces je klíčový, skupina se upíná na cíl
• Tvořit vstřícnou atmosféru – bezpečné prostředí
• Hodně si účastníků programu všímat + prolamovat ledy
• Vyjasnit očekávání, dát veškeré možné informace
• Kdo jsem já/my
• Co bude za program + jaké sleduje cíle
• Harmonogram
• Jména a jak se budeme oslovovat
• Dát slovo jim – proč tu jsou, co je zajímá, očekávání …
• …
• Odbourávat obavy
• Umožnit pozitivní zkušenosti
• Podporovat vzájemné poznávání
• Signalizovat, že máme věci pod kontrolou
• Ukázat, že nám účastníci mohou důvěřovat
• Projevy nesouhlasu, nespokojenosti
• Hledání (vlastní) cesty, pozice
• Hodnocení rolí, kontrola, boj o přijetí
• Členové si začínají dávat zpětnou vazbu, ale většinou chybí mechanismy
řešení konfliktů
• Dvojice začínají tvořit větší podskupiny
• Instruktor/Vedoucí vnímán negativně
• Orientace na proces (ne na cíl)
• Tvorba bezpečného prostředí pro vyjednávání
• Přijetí a sounáležitost
• Dát možnost účastníkům najít si „spřízněné duše“
• Umožnit „oťukávání“ účastníků mezi sebou
• Podporovat interakce a vztahy ve skupině (nesoustředit se jen na pedagogické cíle –
zařazovat aktivity posilující skupinu)
• Umožnit řešení zadaných úkolů v menších skupinkách (ty míchat)
• Umožnit jednotlivým účastníkům, aby mohli předvést, co umí, v čem jsou dobří
• Facilitování konfliktů
• Připustit soupeření o obsazení pozic
• Vymezit rámec vztahu
• Vypracovat pravidla vzájemného kontaktu
• Vyjasnit pozice vedoucích ve skupině (i roli svou)
• Stabilizace vztahů
• Členové skupiny už vědí, co kdo může nabídnout, v čem je dobrý
• Skupina už se umí organizovat sama, zvládne už náročnější úkoly
• Jednotlivci už zvládají sami koordinovat/vést skupinu
• Vytváření stylu jednání, přijímání rolí (ty hlavní už jsou ale zaujaty),
nastavování procesů
• Tvorba cílů, norem, potřeba bezpečí (i ti s menším vlivem jsou rovnocenní),
reálný pohled na skupinu, přechod k blízkosti
• Odpoutávání od procesu (směrem k cíli), zintenzivnění spolupráce, výměna
nápadů, názorů a zpětné vazby, ujasnění potřeb
• Instruktor/Vedoucí je spíše partnerem, jeho role je ale stále velmi důležitá
• Instruktor/Vedoucí je spíše partnerem, už ustupuje trochu do pozadí, jeho role
je spíše na úrovni facilitátora
• Podpora zapojení všech členů a jejich rolí (už ví, kdo v čem vyniká)
• Podporovat společné rozhodování, sdílení pocitů, možnost ocenit/pochválit se
navzájem
• Intenzivní interakce
• Volný rozvoj jednotlivce a skupiny
• Delegace odpovednosti na skupinu
• Podpora komunikace a kooperace
• Nerozšiřovat skupinu o nové členy
• Delegace odpovědnosti na členy skupiny
• Této fáze většina skupin ve vzdělávacím procesu nedosáhne
• Vzájemná blízkost, efektivní fungování, otevřené projevy i na emocionální úrovni
• Každý může využívat a nabízet své schopnosti, dovednosti, kompetence
• Skupina se zaměřuje na výkon a naplňuje potřeby seberealizace svých členů
• Nahlížení konfliktu jako příležitosti k rozvoji
• Společný cíl, složky cíl – proces – lidé jsou v rovnováze
• Existují kontrolní mechanismy a díky identifikaci se skupinou a s úkolem se dostavuje
rychlé a flexibilní zaujetí rolí při řešení úkolu
• Instruktor je vnímán jako člověk v pozadí – facilitátor + existuje respektovaný vůdce, který
se mění podle potřeby úkolu
• Vytvořit náročné – podnětné prostředí plné výzev
• Úkoly mohou být málo strukturované a těžko uchopitelné
• Přenést vedení na skupinu, pedagog ustupuje do pozadí (jen lehce facilituje)
• Poskytovat zpětnou vazbu
• Vědomě zacházet se silnými a slabými stránkami
• Podporovat otevřenost skupinových procesů
• Umožňovat nové zkušenosti
• Podporovat kontakt s jinými skupinami
• Hodně závisí na tom, jak dlouho spolu členové skupiny byli a proč se skupina
rozpadá/končí
• Reflektuje se to, co se dělo, co se účastníci naučili
• Jednotlivci si stanovují úkoly, na čem by ještě chtěli pracovat
• Domlouvá se platforma dalšího setkávání – udržení kontaktů
• Pomoc s uzavíráním se otevřených témat
• Pojmenovávat a poukazovat na to, co se účastníci naučili
• Pracovat s možným smutkem z konce skupiny
• Zpětně se ohlédnout za tím, co se v průběhu života skupiny dělo (video, fotky, …)
• Nabídnout reflexi
• Poukázat na zdroje, které i nadále mohou účastníci využívat
• Facilitovat roz-loučení se (např. přechodové rituály)
• Vznik (starting) - vznik skupiny.
• Formování (forming) - testování skupiny, charakterizované určitou závislostí a silným zaměřením na
cíle.
• Bouření (storming) - charakterizované silným vnitroskupinovým konfliktem a silnými emocionálními
reakcemi jako odpověď na požadavky pro dosažení cílů. Občas bývá v češtině uváděno i jako krize.
• Normování (norming) - vyvíjí se skupinová koheze (soudružnost), otevírá se optimální výměna
relevantních informací a fungování vztahů, formují se skupinové normy. V češtině občas jako
stabilizace.
• Optimální výkon (performing) - funkční role jsou ustanoveny a vynořuje se schopnost řešit problémy.
• Ukončení činnosti (adjourning) - pomalý rozklad a rozvolnění vztahů v souvislosti se ztrátou významu
skupiny. Tato fáze bývá občas pojímána jako varianta uzavření/oživení (closing/refreshing) - uzavření je
totožné s ukončením činnosti, oživení skupiny je pojmenování pro opětovné posílení skupinové koheze v
důsledku objevení nových cílů a problémů, které skupina může řešit.
• Vznik (starting) - vznik skupiny.
• Formování (forming) - testování skupiny, charakterizované určitou závislostí a silným zaměřením na
cíle.
• Bouření (storming) - charakterizované silným vnitroskupinovým konfliktem a silnými emocionálními
reakcemi jako odpověď na požadavky pro dosažení cílů. Občas bývá v češtině uváděno i jako krize.
• Normování (norming) - vyvíjí se skupinová koheze (soudružnost), otevírá se optimální výměna
relevantních informací a fungování vztahů, formují se skupinové normy. V češtině občas jako
stabilizace.
• Optimální výkon (performing) - funkční role jsou ustanoveny a vynořuje se schopnost řešit problémy.
• Ukončení činnosti (adjourning) - pomalý rozklad a rozvolnění vztahů v souvislosti se ztrátou významu
skupiny. Tato fáze bývá občas pojímána jako varianta uzavření/oživení (closing/refreshing) - uzavření je
totožné s ukončením činnosti, oživení skupiny je pojmenování pro opětovné posílení skupinové koheze v
důsledku objevení nových cílů a problémů, které skupina může řešit.
• Linda a Richard Eyrovi: Jak naučit děti hodnotám (Portál, 2007)
• Např. příběh „Poctivost“ str. 21
• Jaké aktivity byste dělali před přečtením příběhu, jaké po něm (v
průběhu)?
• http://www.rozpisyzapasu.cz/napoveda/prakticke-pouziti-aplikace.html
• dum.rvp.cz/materialy/stahnout/rrkddmtg/Organizace_turnaje.doc
• Online knihovna Variant – Člověk v tísni
• http://knihovna.varianty.cz/
• Portál RVP