Mgr. Zdenko Š Širka, Th.D.
T322 Teologická etika
VOŠ Jabok

Hlavní struktura:
}
}1. Úvodem
}2. Opakování – co je to etika?
}3. Elementy teologicko-etické reflexe
}4. Teologická etika
}

1. Úvodem.
}
}K čemu je etika vůbec?
}K čemu je teologická etika, kromě toho, že za ní lze získat kredity?
}Jaká je potřeba teologické etiky? Pro sociálního pracovníka?
}
}Co vlastně znamenají pojmy etika, morálka, mravnost, étos, teologická etika, moralita?
}Jaké úkoly, metody, předpoklady a cíle má teologická etika jako vědecká disciplína?
}

Úvodem.
}Vyznačený přístup:
}
}Kontext křesťanstva – společné kořeny (jiné duchovní tradice?)
}Střed – křesťanské poselství
}Vztah a rozdíly: teologická etika – křesťanská etika – morální učení církví – církevní etika –
morální teologie – filosofická etika
}Jaká je role církve/církevního příslušenství? A víry?
}Hlavně, jak lze bez existenciální zkušenosti víry interpretovat biblické poselství a
argumentovat/vést dialog v pluralitní společnosti?
}
}

Úvodem.
}
}K zapamatování:
}
}Etika ≠ morálka nebo morální praxe
}Etika = teorie
}Lze totiž eticky argumentovat v prospěch zločinu (tj. konat nemorálně)
}

Úvodem.
}
}Co je to interdisciplinární charakter etiky?
}
}Při zkoumání morálky využívá poznatky z jiných vědních oborů:
}sociální etika využívá poznatky historie, kulturní antropologie, sociologie, sociální filosofie;
}individuální etika využívá poznatky psychologie, sociologie, pedagogiky, antropologie.
}Jenom multidisciplinární přístup umožňuje důstojné utváření lidské praxe.
}

2. Co je etika?
}Předmět etiky – morální jednání (jednání, u nějž uplatňuji nárok na morální kvalitu)
}Etika se dotazuje na faktory, které dovolují lidské jednání označit za morální nebo mravně dobré.
}Etika přezkoumává legitimitu nároků na morální platnost.
}Výstup etické reflexe nestanovuje, které cíle jsou morálně dobré, ale nabízí kritéria, na základě
kterých to lze posoudit.
}Etika neříká, co je dobré v konkrétní situaci, ale ukazuje, jak to posoudit.
}Předmět etiky – morální jednání a hodnocení jednání.
}
}

Co je etika?
}
}výrazy se slovním kmenem „eth“ (έθ-) pocházejí z řečtiny;
}druhá skupina pojmů se opírá o latinské „mos“;
}centrální pojem etika pochází od Aristotela. Ten se opírá o dvě slova řečtiny: έθος (ethos) a ήθος
(éthos).
}

Co je etika?
}ETHOS
}zvyk, přizpůsobení, cvičení nebo obyčej; znamená kolektivní přesvědčení a způsoby jednání skupiny
nebo společnosti;
}
}ÉTHOS
}bydliště, navyklý způsob jednání; označuje proto osobní postoj k životu, vědomě žitý základní
postoj jedince nebo skupiny, individuální základní postoj člověka, jeho mravní stanovisko
(hledisko), podle něhož se snaží vědomě vést svůj život.
}
}Etika = reflektuje společenské chování i individuální jednání a úsudky lidí z perspektivy toho, co
je správné.

Co je etika?
}
}Tři druhy etiky:
}
}- deontologická etika
}- konsekvenční etika (utilitaristická)
}- etika charakteru
}
}- teorie přirozeného zákona
}- teorie přirozeného práva

Co je etika?
}
}Funkce etiky:
}
}deskriptivní: Popisuje a zkoumá morálku a morální jevy, činnost lidí v daném prostředí.
}normativní: Vykonává kritickou analýzu platných hodnot, norem, zvyklostí, a hledá způsoby, jak
ovlivnit morálku a tak ji zdokonalit.
}Kritika normativní funkce?
}
}

Co je etika?
}Další dělení etiky (i teologické):
}
-fundamentální (co, proč) a aplikovaná (jak)
-
-individuální (mravní subjekt ve vztahu k sobě samému a k druhým) a sociální (život a praxe v rámci
struktur, institucí, společnosti)
}

3. Elementy etické reflexe.
}Morálka.
}
}obsahově blízko řeckému ethos. Řecký výraz se přeložil do latiny pomocí slova mos a jeho plurálu
mores:
}mos znamenalo více tradiční chování předků,
}mores zase mravy a nemravy, společensky platný vzor jednání.
}Pojem morálka tak zahrnuje celek příkazů, zákazů, zvyků a tradic společnosti, které jsou vzájemně
uznané a ve společnosti všeobecně závazné.
}Atributy: dějinně tradované (předávané), sociálně orientované, konvenčně utvářené a všeobecně
uznané způsoby chování a normy společnosti.
}Nejedná se o statický útvar: morálka se v průběhu dějin mění.
}

Elementy etické reflexe.
}Původ morálky:
}
}1. náboženský přístup: odvozuje z nadpřirozena
}2. biologizující: považuje ji za evoluční pokračování pudů a instinktů člověka
}3. sociálně-historický: odmítá oba názory – morálka je kulturní způsob regulace chování / působí
proti pudům a umožňuje společenskou kooperaci.

Elementy etické reflexe.
}Moralita:
}Výchozí otázka:
}Proč by měl být člověk vůbec jednat morálně, a ne nemorálně?
}Etice jde o odpověď s konečnou platností, za níž už se nemůže smysluplným způsobem jít zpátky
pomocí žádné další otázky.  A při této odpovědi se odvolává na to, co je bezpodmínečné
(nepodmíněné), tedy čemuž už nepředchází nic jako jeho podmínka.
}Jestliže nejsou nadčasové zákony, podle čeho má pak skupina nebo společnost rozhodovat, které
hodnoty a normy zachovat, a které se již překonaly a je třeba je nahradit? Podle jakého měřítka se
má takový individuální a kolektivní vývoj posuzovat?
}

Elementy etické reflexe.
}
}Pokud chce etika poskytnout dostatečné odůvodnění morálky, musí se odvolat na to, co je
bezpodmínečné (nepodmíněné), co platí s konečnou platností, co zaručuje její normativní nárok.
}Odpověď ->
}
}

Elementy etické reflexe.
}
}Soudy o morálkách potřebují vztažnou veličinu, a každá morálka potřebuje princip, na němž se
zakládá: bázi, základ. A tento poslední důvod, který už nelze dále vztahovat k dalšímu důvodu,
který je nepodmíněný, tento tedy princip každého morálního systému označuje etika moralitou.
}Hovoří se proto o nejvyšším kritériu, o poslední praktické zásadě, kterou nelze odvozovat z nějaké
všeobecné normy a která funguje jako kánon dedukce, odůvodnění, ospravedlnění a kritiky podřízených
norem.

Elementy etické reflexe.
}
}Moralita - princip všech morálek, legitimuje morálku jako morální morálku.
}Moralita znamená formální kvalitu konkrétních morálních norem.
}Pojmy moralita a morálka proto na sebe navzájem odkazují: morálka se může ospravedlnit jen s
ohledem na princip morality tím, že prokáže své materiální normy jako výrazové formy
bezpodmínečného nároku svobody, tak jako je princip morality při naplnění svého nároku odkázán na
morálku, v níž se konkretizuje.
}Každá morálka se musí nechat měřit (testovat) podle výše uvedeného měřítka. Platnou morálku, resp.
morální pravidlo lze zpochybnit nebo negovat na základě morality.
}

Elementy etické reflexe
}Mravnost.
}
}Mravnost je individuální postoj a zodpovědnost, který je zavázán bezpodmínečnému mravnímu nároku.
}jedna věc je nárok morálky, druhou věcí je individuální nárok: zda pravidla morálky vyhovují a
dostačují přesvědčení jedince;
}etika vyjadřuje tento individuální nárok pomocí pojmu mravnost;
}mravnost ≠ morálka. Každá morálka dostává ospravedlnění (oprávnění) nebo odmítnutí právě před
bezpodmínečným nárokem mravnosti.

Elementy etické reflexe
}
}Morálka – morální chování jako konání nebo nekonání, které se orientuje podle společensky platných
norem.
}Mravnost – mravní jednání jako reflektované jednání, které jedinec chce a svobodně volí.
}Etická reflexe se vztahuje na obé.
}

Elementy etické reflexe



Elementy etické reflexe.
}Étos.
}
}Označuje spojení individuálních a společenských momentů;
}Označuje celek (souhrn) morálního chování a jednání lidí ve společnostech a zahrnuje mravy,
obyčeje, tradice, zvyklosti a přesvědčení o tom, co je a co není morální/mravní.
}
}Étos označuje způsoby života jedince nebo skupiny (povolání), které jsou utvářeny určitými
základními postoji a určitou racionalitou.
}

Elementy etické reflexe.
}Také se hovoří o étosu skupiny povolání (např. lékaře, sociálního pracovníka) – způsoby vytvořené
určitými postoji a racionalitou (odborní a morální kompetence).
}
}Étos sociálních pracovníků:
}- Mezinárodní etický kodex sociální práce (2004)
}- Etický kodex sociálních pracovníků ČR (2006)
}- Doporučení rady Evropy o sociálních pracovnících (2001)
}

Elementy etické reflexe.
}Morální kompetence.
}
}Morálně kompetentní je ten, kdo je schopen a připraven zodpovědět své jednání na základě
sebeurčení jako směřované podle etických principů a postojů.
}Morálně kompetentní je ten, kdo učinil moralitu principem své praxe.
}Jako morální se označí jednaní, jež vychází z morality, i když se v nějakém případě taková
konkretizace dostane do konfliktu s normami nějaké platné morálky. Bude-li jednat morálně/mravně ze
své morální kompetence, bude způsobilý doložit důvody svého konání/nekonání a hlavní důvod bude
spočívat v moralitě.

Elementy etické reflexe.
}
}Etika: vědecká disciplína praktické filosofie, která se systematicky a metodicky zabývá
individuální a společnou lidskou praxí z hlediska morální kvality.

4. Teologická etika.
}Vztah mezi náboženstvím a etikou/morálkou:
}
}- autonomní – etika je na náboženství nezávislá,  principy odvoditelné rozumem či zkušeností
}- heteronomní – morálka závisí na náboženských přesvědčeních, ne pouze na rozumu a zkušenosti
}- teonomní – morálka vychází se stejného zdroje jako náboženství.
}
}Pozitiva?

Teologická etika.
}Teologická etika = etika v horizontu křesťanské víry, spojuje etiku s horizontem křesťanské víry a
křesťanského života. / Etická reflexe, která pracuje na základě křesťanského poselství a křesťanské
biblicky založené víry.
}
}Teologická etika = vědecká reflexe morálně-mravního úsudku a jednání člověka v horizontu
křesťanské víry, spojuje otázku smyslu jednání, mravního požadavku a základních podmínek vědecké
reflexe s horizontem křesťanské víry a života.
}

Teologická etika.
}
}Jaký specifický přínos má víra pro etickou reflexi?
}
}reprezentuje určitý pohled na člověka a svět;
}otevírá základní představu o tom, že a za jakých předpokladů se může lidský život vydařit
(solidarita, pomoc slabým);
}je uskutečňováním života, které umožňuje kritiku individuálního jednání nebo kritiku struktur
stávajících společenských poměrů (nasazení za spravedlnost);
}orientuje pohled na konkrétní morální problémy a motivuje ke kritickému úsudku a jednání.
}

Teologická etika.
}Proprium teologické etiky.
}
}vyznačuje se rozhodnutím pro osobu Ježíše Krista a pro porozumění člověku, které s tím jde ruku
v ruce, a pro specifický horizont smyslu. Tyto oba momenty odlišují teologickou etiku od jiných
etik.
}křesťanské chápání člověka: víra, že jsou lidé Bohem stvořeni a milováni a že je volá
k zodpovědnosti za jejich jednání. Tím se formulují dvě podstatné charakteristiky člověka:
rovnocennost (rovnoprávnost) a jedinečnost.
}

Teologická etika.
}
}Proprium teologické etiky proto představuje:
}
}rozhodnutí pro osobu Ježíše Krista jako rozhodnutí pro
}určité chápání člověka (rovnost, jedinečnost);
}určitý horizont smyslu (Bůh volá jako stvořitel člověka k zodpovědnosti za tento svět).
}

Teologická etika.
}Rozvinutí propria:
}
}Každý člověk je sám o sobě originální a nenahraditelný, ale není povýšen nad ostatní.
}Z tohoto chápání člověka a zaslíbené spásy vyrůstají opce jednání, jako jsou:
}solidarita člověka s člověkem,
}pomoc utlačovaným a slabým,
}ochrana lidské důstojnosti,
}zasazování se o spravedlnost,
}ochrana všeho živého a
}kritický odpor proti každé ideologii.
}

Teologická etika.
}
}Etické implikace víry:
}Rozdělení víry na systematické výpovědi a etické důsledky?
}Nehumánní křesťanská etika?
}Bůh lásky – kategorický imperativ lásky
}Boží etika paradigmatem lidské etiky

Teologická etika.
}
}Význam křesťanské víry pro křesťanskou mravnost:
}Ježíšovo poselství o Božím království jako měřítko křesťanského jednání.
}Role Ježíšova působení pro mravní jednání.
}
}Role křesťanské víry v teologicko-etické reflexi:
}Motivovat k mravnímu jednání,
}orientovat ho a orientovat v něm
}a korigovat jej.
}
}

Teologická etika.
}Shrnutí:
}
}TE reflektuje jednání za nároku víry (pod nárokem evangelia). Ten se konstituuje ne skrze
specifické normativní směrnice, ale prostřednictvím rozhodnutí pro osobu Ježíše Krista.
}TE se ptá na dobrý život a správné jednání v perspektivě křesťanské víry a promýšlí důsledky pro
tento život. Ty plynou z toho, že se otázka po jeho posledním cíli zodpovídá ve světle určité
představy o lidském naplnění, a sice představy převzaté z biblického zjevení (sebesdělení Boha
lidem lidským způsobem a lidmi hlásaným).
}

}
}Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na sirka@jabok.cz
}