Mgr. Zdenko Š Širka, Th.D.
T322 Teologická etika 1
VOŠ Jabok

Hlavní struktura:
}
}1. Charakteristiky NZ etiky
}2. Horské kázaní
}3. Blahoslavenství
}4. Antiteze

1. Charakteristiky NZ etiky
}
}NZ – vztah vůči SZ? Převratnost a kontinuita!
}
}Základní charakteristiky:
}následování Krista
}dialektika je zachována (člověk odpovídá Bohu)
}Nejvyšší přikázání: „Miluj Hospodina, svého Boha,  celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou
myslí. + Miluj svého bližního jako sám sebe“ – ze SZ
}normy jsou doplněné rozhodnutím člověka
}nový pohled na SZ
}
}

Charakteristiky NZ etiky
}
}Obrat oproti SZ:
}
}obrat k nitru člověka
}otevřenost pro všechny národy, sociální vrstvy
}nová smlouva propojená s Ježíšem (smlouva krve)
}radikalizace požadavků a Desatera

Charakteristiky NZ etiky
}
}Etika evangelií vs. Pavel:
}
}Pavel – konkrétní ponaučení v konkrétní situaci, nutno brát doslova
}Ježíš: používá obrazy a metafory, vyzývá k následování / je poslušný politickým autoritám

2. Horské kázání
}
}Matouš 5-7:
}
-Řeč vytvořena tradicí
-Není to celistvá přednáška
-Používal vícero tradic (Lukáš, Q)
-Matouš rád tematicky seřazuje příběhy
-
}
}

Horské kázání
}Podobnost se židovskými výroky:
}
}Např. zlaté pravidlo Mt 7,12
}„Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i
Proroci. “
}
}Co nechcete, aby dělali Vám, také nedělejte jim.

Horské kázání
}
}Podobnost s Lukášem (6,20-49):
}
}začíná podobně (4x blahoslavenství, 4x běda)
}stejný konec – výzva k naslouchání
}kratší
}sociální rozměr (blahoslavení chudí)
}předloha Matoušovi

Horské kázání
}Hlavní motiv:
}
}„Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.
Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona,
dokud se všechno nestane.
Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském
vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen
velkým.
Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů,
jistě nevejdete do království nebeského.“ (Mt 5,17-20)
}
}Ústřední téma:  nová spravedlnost

Horské kázání
}
}Struktura/kompozice:
}
}vnější rámec (Mt 4,25-5,2 -- Mt 7,28-8,1) si odpovídá, zástupy, hora, řeč, učení
}
}Ježíš jako rabínský učitel, nový Mojžíš, nový Sinaj, opět zákon, opět na hoře, větší spravedlnost

Horské kázání
}Členění:
}
}1.  Mt 5,3-16 Blahoslavenství
}Začíná tu nový svět, nová spravedlnost, odpověď na to,   co nová spravedlnost znamená
}2. Mt 5,17 – 7,12 Hlavní část (antiteze)
}Jaký je správný způsob, jak vzdávat úctu Bohu?
}3. 7,13-27: závěr, výstrahy a napomenutí, co to znamená následovat Krista
}
}V centru je Modlitba Páně.  (6,5-15)
}

Horské kázání
}Dějiny interpretace:
}
-Etika dokonalých / dvě úrovně / mniši
-Etika pokání: ukazuje nedosažitelný ideál / vyzývá k obrácení
-Etika zákona (vyšší zákon)
-Etika idealistická: cílem je vzbudit v nás nový způsob myšlení
-Dočasná etika, už neplatí
-
}Jednostranné výklady. Jak je to tedy?
-
-

Horské kázání
}
}Provokativně formulované požadavky (např. láska i k nepřátelům?)
}Dva hroty: bezpodmínečná Boží milost (účinně přítomný a působící Boží život, síla=Boží království)
a vyplývající radikální požadavky („nezištná láska“)
}Jako u Dekalogu: nejprve příklon, zmocnění / uschopnění (dar), a pak odpovídající stav srdce,
jednání (úkol)
}Boží náklonnost je důvodem a umožněním jednání na základě dobroty/lásky – opět základní vzorec
křesťanské mravnosti
}
}

Horské kázání
}Radikalita požadavků, která přesahuje veškerou morálku a právo – „člověk potřebuje víc než
morálku“
}nejsou to „požadavky“, příkazy, zákazy ve smyslu morálky, ale popis toho, co je možné pro toho
(proměněného), kdo se skutečně spolehne na Boha (něco si s ním doslova začne)
}a má vést k nalezení skutečného/pravého bytostného já, které je způsobilé se pak nasazovat pro
druhé…
}Identita – bytí pro druhé – péče o společný život
}

3. Blahoslavenství
}
}Součást mudroslovné literatury
}Její hlavní otázky „co je smysl života, co je v něm důležité, jak vypadá dobrý/spravedlivý život;
kdo je skutečně šťastný/blažený?“
}Zde paradoxy-provokace
}Proč blažený? Protože má vstup do Božího království (jsou zde občany)
}

Blahoslavenství.
}3 „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.
}4 Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
}5 Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
}6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
}7 Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.
}8 Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
}9 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.
}10 Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.
}11 Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.“

Blahoslavenství
}
}Bibličtí svědkové na základě svých zkušeností s Ježíšem Kristem a jeho Bohem a zkušeností
s mezilidskými vztahy, lidskými příběhy a dějinami taky sdělují, že
}
}žít smysl blahoslavenství (a potažmo i smysl celé Horské řeči) znamená být skutečně člověkem,
naplňovat pravé lidství a ideu člověka stvořeného k Božímu obrazu a podobenství.

Blahoslavenství
}
}Spolu s obrazy sůl a světlo (5,13-16) jsou blahoslavenství něco jako preambule, základ a návod na
čtení následující Horské řeči
}
}Má je i evangelista Lukáš (6,17-26, zde řeč na rovině; 4 blahoslavenství + u nich vždy „běda
vám…“)

Blahoslavenství
}„Blahoslavení chudí z Ducha, neboť jejich je království nebeské“ (Mt 5,3)
}
}„Běda vám, vy bohatí, neboť už máte své potěšení (útěchu)“ (L 6,24)
}„Duch Panovníka Hospodina na mně spočívá, abych nesl dobré zprávy ubohým. Poslal mě ovázat srdce
ztrápených, vyhlásit svobodu zajatým a propuštění spoutaným…“ (Iz 61,1); „Toto praví ten Vznešený a
Vyvýšený, jenž žije ve věčnosti a má jméno Svatý: Žiji vysoko a ve svatosti, ale i s tím, kdo je
sklíčený a pokorný, abych oživil ducha pokorných, abych oživil srdce sklíčených“ (Iz 57,15).

Blahoslavenství
}„Blahoslavení chudí z Ducha, neboť jejich je království nebeské“ (Mt 5,3)
}
}Chudoba označuje:
}podstatnou charakteristiku člověka, a sice jeho odkázanost a závislost na Bohu a druhých, aby mohl
žít a přežít;
}člověka bez možnosti nového začátku, někoho na samém dně (srov. podobenství o milosrdném otci a
ztracených synech v jiné kapitole).
}Vědomí či postoj této chudoby má přivádět k pokoře jako pravdivému mínění o sobě, druhých a Bohu.
}

Blahoslavenství
}„Blahoslavení chudí z Ducha, neboť jejich je království nebeské“ (Mt 5,3)
}
}Poznávají a uznávají svou chudobu z hlediska Boha
}Blahoslavení chudí si nemusí činit z majetku a peněz Boha, zajišťovat tím svou hodnotu a význam
v očích svých i druhých.
}Mohou si být vědomi toho, že jsou Boží synové a dcery a že Bůh je pro ně vším, tím největším
bohatstvím.
}Přiznávají si svou odkázanost na Boha v přítomnosti i budoucnosti, mají odvahu se jím nechat
obdarovat, ospravedlnit, naplňovat, proměňovat a nést.
}Umějí být solidární s potřebnými.
}

Blahoslavenství
}„Blahoslavení chudí z Ducha, neboť jejich je království nebeské“ (Mt 5,3)
}
}Tzv. bohatí jsou varováni kvůli nim samým, kvůli ohrožení jejich skutečného lidství, celkovému
vyústění jejich života.
}Jsou varováni i kvůli druhým, protože lze hromadit různé bohatství a být lhostejný tak, že jsou
ostatní sociálně vylučováni, vykořisťováni, ožebračováni, ovládáni, hladoví, žíznící, nemající nic,
nebo dokonce umírající.
}

Blahoslavenství
}„Blahoslavení truchlící, neboť oni zakusí útěchu (od Boha)“ (Mt 5,4)
}
}…slova naděje i pro ty nejzoufalejší
}
}Blahoslavení bezbranní (tiší), neboť oni zdědí zemi“ (Mt 5,5)
}
}Programově mírní, dobrotiví a ti, kdo nechtějí používat ostré lokty a křičet na druhé:
}Bůh vám naslouchá…

Blahoslavenství
}„Blahoslavení, kteří hladoví a žízní po dobrém/pravém životě (před Bohem)/spravedlnosti, neboť oni
budou nasyceni“ (Mt 5,6)
}
}Po čem lze hladovět a žíznit? Co z toho nepatří do Božího království a co ano?
}
}„Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství“ (Mt 5,7)
}Smilování…
}U Boha ano, i kdyby u lidí ne.
}

Blahoslavenství
}„Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uzří Boha“ (Mt 5,8)
}
}Bezelstní, nezáludní…
}Ale schopní rozlišovat a vidět Boží působení tady a teď a jednou tváří v tvář (opět: do
přítomnosti i absolutní budoucnosti).
}Záludní a lstiví Boha neuvidí, i kdyby stál vedle nich.
}
}„Blahoslavení ti, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími“ (Mt 5,9)
}Snaží se upokojovat a smiřovat.
}To může být taky handicapem či slabostí u lidí.
}Bůh se k nim hlásí jako ke svým dětem.
}

Blahoslavenství
}„Blahoslavení, kdo trpí pronásledování kvůli dobrému životu (před Bohem), neboť jejich je
království nebeské“ (Mt 5,10)
}
}Právě proto, že nic neprovedli, jsou pronásledováni
}Za to, že jsou v právu…
}V Božím království dostávají azyl
}Pronásledování kvůli víře v Ježíše Krista (11-12): jste na dobré cestě a máte před sebou absolutní
budoucnost…

Blahoslavenství
}
}Nezapomenout:
}
}Ke zkoušce také připravit výklad dvou blahoslavenství!!!!
}
}

4. Antiteze
}„Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.“
Mt 5,17
}
}Vymezení vůči námitkám těch, kteří nesdílejí/kritizují ježíšovský výklad Starého zákona.
}Upřednostňuje milosrdenství před dodržováním předpisů a směrnic.
}Milosrdenství/přikázání lásky je ale naplněním Zákona – Zákon a Proroci nejsou sbírkou předpisů
}Ježíš Kristus sám je naplněním Zákona a Proroků (zaslíbení a naplnění)
}
}
}

Antiteze
}„Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze
Zákona, dokud se všechno nestane.“ Mt 5,18
}Zákon a Proroci platí, říkají ale něco jiného než jejich zákonická interpretace
}Ježíšovská interpretace není moralistická (nejde jí o dodržování doslova a do písmene), ani
fundamentalistická (věřit všemu, že to tak bylo, beze zohlednění smyslu a obrazů)
}Zákon a Proroci jsou hlavně zaslíbením, příslibem, nadějí…a to se taky doslova a do písmene
stalo/děje…

Antiteze
}„Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete
do království nebeského.“ Mt 5,18
}
}Spravedlnost, jež přesahuje/je větší/hojnější/přetékající
}Nešlo by ani dodržovat ještě více přikázání a předpisů a činit ještě více pro vlastní spravedlnost
než farizeové a zákoníci
}Boží království by bylo nepřístupné pro ty slabé, ty, co selhali apod.
}Nejde o více skutků ani více předpisů, zásad
}Farizejové myslí vlastně jen na sebe, na vlastní dokonalost, sebe-ospravedlnění
}

Antiteze
}
}„Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: … Já však (nad to) vám pravím, že…“ (6x)
}
}Ilustrace, jak ježíšovská cesta rozumí Zákonu a Prorokům/jak je interpretují z perspektivy Božího
království
}Radikalizace a aktualizace Zákona/Dekalogu
}Oddělení vlastního výkladu od předchozích
}
}

Antiteze
}Antiteze: Nezabiješ.
}
}„Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: ‚Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.‘ Já však (nad to)
vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra,
bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. Přinášíš-li tedy svůj dar
na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svůj dar před oltářem a jdi se
nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar. Dohodni se se svým
protivníkem včas, dokud jsi s ním na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi,
a byl bys uvržen do vězení. Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního
haléře“ (Mt 5,21-26).

Antiteze
}Nezabiješ.
}
}už vnitřní postoj, s nímž přistupuji k druhému
}neupírat právo na existenci, nebránit v rozvoji života
}nejen fyzicky a nelegálně, ale nezabíjet ani vnitřní život člověka, neupírat mu právo na
existenci, nebránit v rozvoji života
}neubíjet slovem, záští, nenávistí, hněvem, pohrdáním, arogancí, jízlivostí, nespravedlivým soudem,
pomluvou, výsměchem, povýšeností (ani „zbožnou“), že jsi lepší, zbožnější, že on se do Božího
království určitě nedostane…
}

Antiteze
}Nezabiješ.
}
}posun k postojům a smýšlení
}nezůstává stát u zákazu vnějšího zabití či zavraždění
}ukazuje, že tím, že někdo někoho nezavraždil či nezabil, ještě nenaplnil smysl tohoto přikázání a
nemůže tím ještě pokládat sebe za dobrého/spravedlivého člověka (před Boží tváří)
}negativní hranice (chrání před ataky vůči tělesnému životu druhých)
}pozitivní výzva se závazkem (setkávat se s bližními s přízní, přáním dobra, laskavostí a ochotou
pomoci a prokazovat jim lásku a solidaritu; zahrnuje požadavek odpouštět a milosrdenství, jejich
míru nelze omezovat odvoláváním se na vlastní právní hledisko).
}
}

Antiteze
}O cizoložství Mt 5,27-30
}
}„Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Nezcizoložíš.‘
Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.
Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z
tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden
z tvých údů, než aby se celé tvé tělo dostalo do pekla.“

Antiteze.
}
}Tehdejší realita: úleva vdané ženy, že aspoň ji někdo nesvádí
}Nejde o to radši nepohlédnout na ženu, aby se někdo neposkvrnil nebo nedostal do řečí
}Ale opět: co (ne)působí někdo svým bližním
}Co někdo působí, když někomu svádí manželku/ženu (chce ji dostat do postele)
}Př. král David a Batšeba
}
}

}
}Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na sirka@jabok.cz
}