Mgr. Zdenko Š Širka, ThD
Teologická etika 1
VOŠ Jabok

Hlavní struktura:
}
}1. Jak rozumíme lidským právům?
}2.  Vztah práva a povinnosti
}3. Znaky lidských prav
}4. Kategorizace a diferenciace lidských prav
}5. Dimenze lidských prav
}6. Lidská práva od 1948
}7. Lidská práva a světový étos
}
}
}

1. Jak rozumíme lidským právům?
}
}Základní práva člověka, která patří všem lidem bez rozdílu a všechna jsou odvozena od rovné lidské
důstojnosti.
}Lidská práva nejsou nárokem, který by nám měl někdo jiný zajistit, jsou to přirozená práva každého
člověka, …..
}…… která v sobě obsahují i povinnost užívat je tak, aby jejich individuálním uplatněním
nedocházelo k poškozování lidských práv ostatních.
}Uzávěr: lidská práva jsou spojujícím článkem pro demokratické mnohokulturní společenství, jakým je
Evropská unie.

1. Jak rozumíme lidským právům?
}
}Stěžejní práva, která jsou spojena s lidským bytím jako takovým – tzv. univerzalismus lidských
prav
}neváží se tedy na určité podmínky ani role – proto tzv. „vrozená“ lidská práva
}náleží  každému člověku jako člověku: tedy ne proto, že je:
}   -  členem určitého společenství,
}   -  disponuje určitými znaky nebo  vlastnostmi (barva kůže, pohlaví,  náboženské a politické
přesvědčení, věk)
}    - přináší určité výkony nebo že má  určité zásluhy či se mu dostává vážnosti  kvůli jeho
postavení – proto tzv. nezadatelná (nezcizitelná) a tzv. antidiskriminační jádro či zákaz
diskriminace

1. Jak rozumíme lidským právům?
}
}stejná lidská důstojnost každého – zásadní rovnost všech – nárok na rovnoprávnost – lidská
důstojnost jako základ a cíl
}Lidská práva jako nejsilnější eticko-právně-politická ochrana oprávněných fundamentálních dimenzí
a minimálních existenčních podmínek lidského bytí každého člověka a soužití všech lidí (bez nichž
by se neuskutečňovalo lidsky důstojné bytí a soužití).
}

1. Jak rozumíme lidským právům?
}Lidská práva a demokratická společnost:
}Společný život v demokratické společnosti – právním státu – se v zásadě realizuje na třech
hodnotových úrovních:
}1. Celkový rámcový obraz života je dán ústavou, která stanovuje právní a morální rámec včetně
základních práv a někdy i povinností občanů.
}2. Společenské hodnoty každodenního života občanů jsou včleňovány do zákonů. Ústavní hodnoty jsou
všeobecné a regulativní, zákonné hodnoty jsou specifické a někdy záměnné. Např.: Ústava: ženy a
muži mají stejná práva při volbě partnerů – jen jednoho partnera: zákon.

1. Jak rozumíme lidským právům?
}
}3. Veřejné občanské hodnoty vytvářející občanské vztahy mezi členy společnosti jsou součástí
norem. Sem patří vztahy mezi členy rodiny, sousedy, lidmi užívajícími veřejné dopravní prostředky,
kolegy, členy kolektivu, apod. Vztahy jsou regulovány občanskými hodnotami a vytvářejí kulturu
občanské společnosti.
}Ústavní, zákonné a občanské hodnoty dohromady představují sdílenou morální strukturu veřejného
života daného státu.
}

2. Vztah práva a povinnosti
}
}Právo (oprávnění) nemůže být bez povinností. Možnost se chovat způsobem subjektivního práva je
vztažena k povinnosti chovat se určitým způsobem, který je spojen s hrozbou sankce.
}minimálně se jedná o povinnost non facere, omittere (něco nekonat, strpět, neškodit), kterou je
vázána veřejná moc i každý jedinec.
}Pojetí lidských prav v sobě obsahuje vyplývající povinnosti či zodpovědnosti!

2. Vztah práva a povinnosti
}
}Přiklad práva na život.
}Mé právo na život zakládá povinnost státu jej respektovat, chránit a zajistit podmínky pro jeho
uskutečňovaní.
}Povinnosti každého druhého je mé právo na život ctít a někdy i chránit
}mou povinnosti je ctít právo na život každého, chránit, podporovat jeho rozvoj.
}Analogicky, moje svoboda konči tam, kde začíná svoboda toho druhého.
}

2. Vztah práva a povinnosti
}
}Charta základních prav EU, připomíná, že uplatňovaní uvedených uznaných prav:
}„vyžaduje odpovědnost a povinnosti k druhým, k lidskému společenství a k příštím generacím.“
}Je však faktem, že primárně a hlavně jde skutečně o práva.
}Stanoveny jsou zákonné meze svobody - bez těchto mezí svobody by nebyla žádná práva, ale jen právo
silnějšího.
}Dále rovněž platí maxima: ne vše, co je právem dovoleno, je legitimní (z etického pohledu; non
omne quod licet, honestum est); tedy vlastně: legální nemusí být pro každého legitimní.

2. Vztah práva a povinnosti
}Triáda mezinárodní ochrany lidských prav:
}Obligations to respect – protect – fulfill“, tj. respektovat, chránit, zajistit
}tři roviny povinností – lidskoprávní triáda povinností:
}stát jako garant práva, které ho zavazuje:
}1. Stát je povinen respektovat lidské práva jako zadanou veličinu (a případně jako hranice)
vlastního jednání
}2. Musí aktivně chránit lidi před hrozícím porušováním jejich práv jinými osobami
}3. to fulfil – splňovat, zajišťovat, učinit opatření v rámci infrastruktury, aby lidé mohli
skutečně svá práva využívat.
}

3. Znaky lidských práv
}1. Morální.
}Morální východisko spočívá v morálním zavážku uznat všechny ostatní jako subjekty rovných prav.
}Práva ve smyslu morálních nároků odůvodňuje morální úcta k individuálnímu sebeurčeni každé osoby.
}Jejich základem je ve všech dokumentech opakovaně uváděna lidská důstojnost, jejíž respektováni se
projevuje pravě v tom, že se každý člověk ctí jako subjekt svobodného sebeurčeni a svobodného
spolurozhodováni.
}Proto se hovoří o lidských právech jako o právech na svobodu.

3. Znaky lidských práv
}
}V etickém principu lidské důstojnosti máji lidská práva normativní orientační bod-zaklad, který
zahrnuje realisticky obraz (pojetí) člověka jako bytosti odkázanou na druhé.
}princip svobody je spojen neoddělitelně s principem rovnoprávnosti, který plyne ze stejné
důstojnosti každého, resp. z tzv. univerzalismu lidské důstojnosti a lidských prav

3. Znaky lidských práv
}2. Univerzální a rovná
}
}Základním vztažným bodem pro narok na platnost lidské důstojnosti a z ni vyplývajících lidských
prav je lidské bytí jako takové
}Jinými slovy: lidská pravá náležejí každému člověku jen proto, že je člověkem.
}Neváži se na nějaké znaky, vlastnosti, postaveni, funkci, roli, výkony, zásluhy, věk, náboženské
vyznaní, politické či jine přesvědčeni, sexuální orientaci, pohlaví, sociální či etnicky původ,
rasu, barvu pleti,…
}Jestliže by je někdo nebo nějaká skupina chtěli přidělovat či přiznávat na základě nějakých znaků
či vlastnosti, označuje se tento přistup jako partikularismus, který je v rozporu s univerzalismem
lidské důstojnosti a lidských prav.

3. Znaky lidských práv
}Anti-diskriminační jádro lidských prav, tzn.  zákaz diskriminace jako strukturální principu
lidských prav
}
}„Každá diskriminace z jakéhokoli důvodu, např. z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo
sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznaní nebo viry, politického nebo
jakéhokoli jiného přesvědčeni, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, zdravotního
postiženi, věku či sexuální orientace se zakazuje“.
}   Charta základních prav EU, článek 21 Zákaz diskriminace, odst. 1.

3. Znaky lidských práv
}3. Vrozená a nezcizitelná
}
}Vyraz ‚vrozena‘ je metaforicky. Chce vystihnout skutečnost, že se lidská pravá nezískávají,
nezasluhuji, znovu nepřijímají, nepropůjčuji a ani neztrácejí.
}Toto oprávněni, tato lidská pravá je možno ze strany státu či jedinců jen uznat. Zdůrazňuje se tím
i zvláštní postaveni lidských prav. Jejich uznaní není vázáno ani na plněni povinnosti. Při
porušeni povinnosti plynoucích z lidských prav nastanou sankce či přijde kritika nebo omezeni
některých prav (např. u osob ve výkonu trestu).

3. Znaky lidských práv
}4. Předstátní a před pozitivní
}
}Jedna se o morální pravá s univerzální platnosti pro všechny lidi, jež je nezávislá na faktickém
uznaní či porušovaní a existuje před implementaci do zákonodárství konkrétního státu.
}Předcházejí proto státnímu právu.
}Soubor právních norem a proces jejich tvorby a sepsaní (tzv. pozitivní právo) nezajisti samo o
sobě rovné zacházeni a spravedlnost, ale potřebuje stěžejní měřítka, která je mohou přezkoumat a
testovat (před pozitivní).
}

3. Znaky lidských práv
}5. Pozitivně-právní (legální)
}
}morální pravá či tak zásadní etická měřítka by ale zůstala pouhým apelem, kdyby se nestala
součásti právního systému (tzv. pozitivní právo).
}morální pravá se stávají „silnými“ právy tím, že se kodifikuji do zákonodárství dane země. Stávají
se tzv. základními ústavními právy (např. Listina základních prav a svobod jako součást ústavního
pořádku ČR
}lidská práva jsou také měřítkem pro spravedlnost pozitivního práva a legitimitu politického
vládnutí. Přes pozitivní právo získávají silu k prosazovaní, nicméně stále přitom odkazuji nad
právní rovinu tím, že uplatňuji eticky požadavek, který má důvod v respektovaní důstojnosti člověka
jako subjektu, člověka, jenž je způsobilý k vlastní zodpovědnosti a spoluzodpovědnosti.
}

3. Znaky lidských práv
}6. Kritická
}
}Díky lidským právům je k dispozici nastroj s vysokou právní a morální silou, který umožňuje
kritizovat poměry, v nichž není dostatečně respektovaná, chráněna či zajištěna lidská důstojnost a
z ni plynoucí lidská práva.
}Kriticko-normativní idea lidských prav směřuje ke změně „poměrů“,
}zavazuji k uskutečňovaní mravních norem v politickém utvářeni společnosti a na druhé straně činí
pozitivní právo kritizovatelné se zřetelem na etickou ideu spravedlnosti.

3. Znaky lidských práv
} Věcný původ lidských prav:
}jsou odpovědi na zkušenosti strukturálního bezpráví, jež se má jejich prosazovaným překonávat.
Jsou výsledkem procesu učeni a další citlivosti na různé diskriminace – tento proces je neuzavřeny.
}Z důvodu teto korelace mezi dějinnými podmínkami a lidskoprávními obsahy nemůže existovat žádný
vyčerpávající a na čase nezávislý, platný seznam lidských prav.

3. Znaky lidských práv
}7. Nedílná a vzájemně závislá a podmíněná
}
}specifičnost jednotlivých práv i vzájemné doplňování v cíli: utvářet svobodný sociální řád, který
odpovídá lidské důstojnosti
}„All human rights are universal, indivisible, interdependent and interrelated“/všechna lidská
práva jsou univerzální, nedílná, vzájemně závislá a vzájemně podmíněná (Světová konference o LP,
Vídeň 1993, čl. 5)
}Není proto přijatelné, aby některý stát vybíral a deklaroval, že bude respektovat, chránit a
zajišťovat jen např. občanská a politická pravá a nerespektovat, nechránit a nezajišťovat pravá
sociální, hospodářská a kulturní, nebo naopak.
}

4.Kategorizace a diferenciace lidských prav
}Nejrozšířenější dělení


4.Kategorizace a diferenciace lidských prav
}občanská práva - především liberální práva na ochranu, osobní svoboda, integrita a
nedotknutelnost, svoboda svědomí, soukromí, náboženská a názorová svoboda, zákaz mučení, právo na
svobodu projevu a informování, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí
}
I. Občanská a politická práva - brání státu, aby něco konal, a opravňuje občany, aby něco konali

4.Kategorizace a diferenciace lidských prav
}
}politická práva:
}Právo volit a kandidovat, petiční právo, stejná přístupnost k úřadům, svoboda shromažďování a
svobodného sdružování
}odrážejí myšlenku demokratické participace

4.Kategorizace a diferenciace lidských prav
}II. sociální, hospodářská a kulturní práva
}
}zavazují stát, aby něco podnikl, aby zajistil  všem občanům lidsky důstojné životní podmínky,
které by nebylo možno  dosáhnout bez státních aktivit
}Hospodářská, sociální a kulturní pravá chrání svobodu, sebeurčeni všech a působí na společnost,
aby se v ni lide mohli svobodně rozvíjet
}patří  sem  právo na přiměřený životní  standard, na výživu, bydlení a zdraví,  právo na sociální
jistotu, právo na práci a volbu zaměstnání, právo na ochranu zdraví
}příkladem klasických kulturních práv je právo na vzdělání
}

4.Kategorizace a diferenciace lidských prav
}právo na rozvoj, na životní prostředí a na mír, jejichž uskutečňování vyžaduje  spolupráci
společenství národů
}
}Srov. např. Prohlášení
z Ria o životním prostředí a rozvoji (1992):
}„mír, rozvoj a ochrana životního prostředí jsou na sobě závislé a neoddělitelné“ (Zásada 25); ve
středu zájmu o trvale udržitelný rozvoj jsou lidé-právo na zdravý a produktivní život v souladu s
přírodou (Zásada 1); téma odstraňování chudoby (Z 5)
III. solidární práva

5. Hlavní dimenze lidských práv
}více podle charakteru a obsahu, ne tolik historicky
}
}I. Dimenze
}práva směřující k ochraně lidského života  a důstojnosti  (např. právo na  život, zákaz mučení a
nelidského zacházení, zákaz otroctví a nucených  prací, právo na svobodný rozvoj osobnosti)
}procesní záruky ochrany lidských práv  (např. právo na spravedlivý proces,  presumpce neviny)
}Označuji se proto jako negativní práva na ochranu
}

5. Hlavní dimenze lidských práv
}II. dimenze
}politická práva  a svobody: např.:
}aktivní a  pasivní volební právo,
}svoboda projevu,
}svoboda myšlení, svědomí a  náboženského vyznání,
}svoboda  shromažďování a sdružování
}svoboda tisku
}O politických Pravech se mluví jako o pozitivních právech na účast, protože zajišťuji, že se mohou
lide účinně účastnit rozhodovacích procesů, které se týkají všech.
}

5. Hlavní dimenze lidských práv
}III. dimenze
}hospodářská (ekonomická), sociální a kulturní práva:
}např. právo na práci: na zdravé, bezpečné a důstojné pracovní podmínky
}právo  na kolektivní vyjednávání,
}právo na  ochranu zdraví,
}právo na sociální a  lékařskou pomoc, na sociální  zabezpečení
}na vodu, výživu, oblečení
}na přiměřený životní standard
}na vzdělání…
}Ta se označuji jako pozitivní práva na podíl, protože zabezpečuji rámcové podmínky, které mají
umožnit uskutečňovaní prav na svobodu a politických prav na účast.
}

5. Hlavní dimenze lidských práv
}IV. dimenze
}práva nově se utvářející, jejichž povaha je smíšena (tzn. že jsou individuální i kolektivní: právo
na přistup k informacím, na zdravé a čisté životni prostředí, na přírodní zdroje a nedotčenou
přírodu, na mír, na společné dědictví lidstva).
}Právním subjektem zde nejsou jednotlivé osoby, ale národy, proto se jim nepřiznává v užším smyslu
slova status lidských prav a nazývají se kolektivními právy, která nemají předstátní charakter, ale
jako standardy pro jednaní státu mají vztah k lidským právem.

6. Lidská práva od 1948
}Mezi nejdůležitější úspěchy Organizace spojených národů (OSN), patří vytvoření uceleného souboru
právních norem na ochranu lidských práv.
}OSN definovala širokou škálu mezinárodně přijímaných práv ekonomických, sociálních, kulturních,
občanských a politických a zároveň vytvořila základní mechanizmy na ochranu těchto práv. Základem
25 souboru dokumentů OSN o lidských právech je Charta OSN (1945) a Všeobecná deklarace lidských
práv (10. 12. 1948).
}Jedná se v obou případech spíš o morální a vysoce etické, než o právní dokumenty a i závazky,
které z jejich plnění pro smluvní strany vznikají, mají prakticky jen mravní závaznost.

6. Lidská práva od 1948
}Historické postavení lidských práv
}Všeobecná lidská práva v koncepční podobě přijatá Organizací spojených národů jsou základními
právy určujícími ochranu jednotlivce ve společnosti.
}V každodenní praxi v západní demokratické Evropy jsou lidská práva považována za nadřazená všem
ostatním právům. Toto postavení získala také díky působení mezinárodních institucí v poválečném
světě, jako jsou OSN nebo v Evropě Rada Evropy.
}Přístup k nim je založen na zvláštnostech ohrožení demokracie v kontinentální Evropě (mezi 1. a 2.
světovou válkou ve 20. století).

6. Lidská práva od 1948
}Lidská práva jsou součástí mezinárodního práva a nedílnou součástí ústav světových i regionálních
organizací. Uznání těchto dokumentů jednotlivými demokratickými státy a včlenění do právního
pořádku na úrovni odpovídající ústavnímu právu je v současné době podmínkou členství např. v OSN,
Radě Evropy, Evropské unii apod.
}Individuální charakter lidských práv ve VDLP vedl k tomu, že postupně v průběhu let byl tento
základní dokument rozšiřován a v rámci mezinárodního práva jsou i závazné dokumenty OSN (úmluvy),
které obsahují i specifickou ochranu žen, dětí, uprchlíků, tělesně či mentálně postižených, ochranu
menšin a dalších ohrožených skupin.

6. Lidská práva od 1948
}Popis lidských práv v systému OSN (a v mezinárodní legislativě)
}
}Základní práva člověka – pozitivní normy lidského chování a vztahů – zasahují do všech
společenských hodnot i zájmů. Takto jsou popsána ve Všeobecné deklaraci lidských práv (dále VDLP).
Odvození od lidské důstojnosti z nich činí nedělitelný svazek. Proto následující rozdělení do
kategorií je pouze pomocným horizontálním členěním, ne vytvářením hierarchie.

6. Lidská práva od 1948
}Nezadatelná (absolutní lidská práva) – lidská důstojnost:
}Právo na život, Právo na svobodu myšlení a svědomí, Právo nebýt týrán (zákaz použití mučení)
}Práva politická a občanská (vybraná):
}Právo volit a být volen, právo na svobodu slova, svoboda shromažďování, svoboda pohybu, petiční
právo, právo na svobodu náboženského vyznání, právo na bezpečnost, právo na soukromý život.
}Práva sociální a kulturní (vybraná):
}Právo na vzdělání, právo na sociální ochranu, právo na zdravotní péči, právo volit si zaměstnání,
právo na asyl, právo na vlastní kulturu, právo vlastnit majetek.
}Práva znevýhodněných (skupinová):
}Zvláštní (další) práva potřebují ti, kdož na základní práva „nedosáhnou“, respektive ti, kteří
nejsou součástí většinové společnosti: Jedná se např. o práva dětí, žen (zákaz diskriminace žen),
práva menšin, uprchlíků a migrujících pracovníků, práva osob se zvláštními potřebami (zdravotně
znevýhodněných), práva starších, práva pacientů.

6. Lidská práva od 1948v
} Současná situace v uplatňování lidských práv:
}Lidská práva se tak stala rozhodujícím pojmem nejen ve státní správě demokratických států, ale i v
mnoha dalších případech požadujících spravedlnost třeba i v mezinárodním měřítku.
}Na scénu vstupují nadnárodní nevládní organizace jako Human Rights Watch (HRW) a Amnesty
International (AI). Jejich působení přispělo k tomu, že jazyk lidských práv byl včleněn do
oficiálních debat mezivládních institucí, zejména těch, kde HRW a AI jako pozorovatelé přinášejí
důkazy např. o počtech zmizelých, o svévoli „demokratických“ institucí, nelidském zacházení apod.
}Legislativní postavení lidských práv je v existující podobě i s vědomím potřeby dílčích změn
zárukou zajištění humánních vztahů v celé oblasti sociálních služeb a sociální práce v demokratické
společnosti.

6. Lidská práva od 1948
}VYBRANÉ MEZINÁRODNÍ NÁSTROJE NA OCHRANU LIDSKÝCH PRÁV
}a) Mezinárodní organizace na ochranu a kontrolu dodržování lidských práv:
}OSN – Organizace spojených národů a její speciální orgány (např. Vysoký komisariát OSN pro lidská
práva UNHCHR, Dětský fond OSN UNICEF pro ochranu práv dětí, Komise OSN pro vzdělání, vědu a kulturu
UNESCO, Vysoký komisariát OSN na ochranu uprchlíků UNHCR
}RE – Rada Evropy a jí zřízený Evropský soud pro lidská práva
}EU – Evropská unie
}b) Mezinárodní nevládní organizace:
}Amnesty International
}Human Rights Watch
}International Helsinky Federation

6. Lidská práva od 1948
}c) Vybrané legislativní dokumenty lidských práv
}Mezinárodní dokumenty lidských práv jsou součástí mezinárodního práva (i regionálního např.
evropského). V právním pořádku demokratických států jsou tyto dokumenty na úrovni ústavních zákonů:
}

6. Lidská práva od 1948
}Vybrané úmluvy OSN:
}1. Charta lidských práv:
}Všeobecná deklarace lidských práv (1948)
}Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech (1976)
}Mezinárodní pakt o politických a občanských právech (1976)
}2. Úmluva o právním postavení uprchlíků (1951)
}3. Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti (1968)
}4. Mezinárodní úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy (1968)
}5. Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (1969)
}6. Mezinárodní úmluva o potírání a trestání zločinu apartheidu (1976)
}7. Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (1979)
}8. Úmluva proti mučení a jinému krutému a nelidskému či ponižujícímu zacházení (1984)
}9. Úmluva o právech dítěte (1989)

6. Lidská práva od 1948
}Základní dokumenty Rady Evropy (RE)
}
}1. Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod (1950)
}Jde o dokument, který ovlivňuje postavení jednotlivce vůči státu, který je členem Rady Evropy i
Evropské unie, tj. dodržování a ochrana základních lidských práv jednotlivce v jeho vlastním státě.
Při nedodržení tohoto závazku se jednotlivec může odvolat k Soudu pro lidská práva RE ve
Štrasburku. Tato úmluva obsahuje i absolutní zákaz trestu smrti.
}2. Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (1998)
}3. Revidovaná sociální charta (1996)
}Vytvoření této „nové“ Evropské sociální charty ovlivnily dvě nové zásady v Preambuli k Evropské
úmluvě o ochraně lidských práv a svobod:
}základní svobody jsou zaručitelné prostřednictvím účinné politické demokracie a společným -
pojetím a dodržováním lidských práv,
}vlády evropských států, tj. smluvní strany, jsou připraveny podniknout kroky ke kolektivnímu -
zaručení práv obsažených ve Všeobecné deklaraci lidských práv.

6. Lidská práva od 1948
}Základní dokumenty Evropské unie:
}
}1. Základní smlouvy o vzniku a rozvoji Evropské unie
}2. Charta základních práv Evropské unie
}Základní mezinárodní organizace pro kontrolu dodržování lidských práv
}Vysoký komisariát OSN pro lidská práva
}Mezinárodní soud pro lidská práva
}Evropský soud pro lidská práva

6. Lidská práva od 1948
} Situace v České republice:
}
}Dokumenty na úrovni českého ústavního práva
}ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY (zákon č. 1 1993/Sb.)
}Principy lidských práv jsou základem české Ústavy. Explicitně se k tomu váží Článek č. 3 a Článek
č. 10. Ústava je formulována na občanském principu a formou vlády je zastupitelská demokracie.
}
}LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (zákon č. 2 1993/Sb. - původně z 9. 1. 1991 ČSFR)
}Nejdůležitější dokument ochrany práv jednotlivce v ČR (Ústava na ni odkazuje ve 3. článku)Obsah
plně respektuje popis lidských práv, uvedený ve Všeobecné deklaraci lidských práv.
}    (Pro sociální práci jsou potřebné zejména články: 24, 25, 29, 30, 31, 32 a jejich odraz v
sociálních normách.)

6. Lidská práva od 1948
}Lidská práva a Evropská unie
}
}Respektování lidských práv je nezbytným předpokladem pro státy ucházející se o členství v Evropské
unii a podmínkou pro země, které s ní uzavřely obchodní či jiné dohody.
}Evropská unie považuje lidská práva za všeobecně platná a nedělitelná, aktivně je prosazuje a
obhajuje, ale nepřebírá široké pravomoci jednotlivých států. Důraz je kladen především na občanská,
politická, ekonomická, sociální a kulturní práva, jsou prosazována práva žen a dětí práva menšin a
vysídlených osob.
}Zařazení lidských práv do ústavního pořádku je předpoklad členství jednotlivých států v EU.

7.Světový étos jako podpora lidských prav
}Poprvé byl projekt Světovy étos představen jako snaha o odpověď na globalizaci a globální problémy
v různých oblastech (věda, politika, hospodářství, mír) v roce 1990. Rozhodující úlohu přitom
sehrál prof. Hans Kung z Tübingen.
}Co má ale platit pro všechny lidi a každého jednotlivce? Existuji vůbec taková pevná (neochvějná)
měřítka, kterých by se měli držet dokonce představitele v politice, ekonomice, vědě a náboženství?
Může existovat nějaká základní norma, základní kritérium pro všechny lidi bez výjimky?

7.Světový étos jako podpora lidských prav
}
}V roce 1993 pak schválil Parlament světových náboženství v Chicagu Prohlášeni k světovému étosu,
které se orientovalo na základní konsens a bylo výsledkem mezinárodně a mezináboženský propojeného
procesu komunikace.
}Šlo o rozpomenuti se na základní etické normy v dědictví lidstva, které mají pomáhat k tomu, aby
se udržel pro všechny směr na cestách života a soužiti, aby se nově nacházely a uskutečňovaly
životni postoje, měřítka a smysl života

7.Světový étos jako podpora lidských prav
}Dva základní principy tohoto Prohlášeni jsou:
}1. S každým člověkem se má zacházet skutečně lidsky – bez ohledu na pohlaví, etnicky původ,
sociální status, jazyk, věk, národnost, náboženství, světový názor. Pravidlo humanity jako
nejzákladnější pravidlo humánního étosu.
}2. Každý člověk má jednat vůči druhým v duchu solidarity. Na každého a všechny, na rodiny a
společenství, na národy a náboženství se má aplikovat prastarý pokyn mnoha etických a náboženských
tradic: „Co nechceš, aby ti dělali druzi, nečiň také ty jim; co chceš, aby ti činili druzi, čiň
také jim.“ Označuje se jako zlaté pravidlo etiky.
}Čtyři etické imperativy : nezavraždíš, nekradeš, nelžeš, nezneužíváš sexualitu.
}

}
}Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na sirka@jabok.cz
}