Bakalářská práce Faktory ovlivňující pohled české populace na cizince v České republice Vedoucí práce: Ing. Inna Čábelková, Ph.D. Poděkování bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Inně Čábelkové, Ph.D. za velmi vstřícný přístup, konzultace, cenné rady a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a kamarádům za podporu. Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně. Všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány. Práce nebyla využita k Teoretická část Migrace a Česká republika entace cizinců veřejnosti v České republice cizincům Předsudky Spokojenost se životem cizincům a předešlé výzkumy cizincům v literatuře cizincům Empirická část Popis metody, operacionalizace proměnných Ověření hypotéz Závěr Tématem této práce jsou faktory ovlivňující postoje české populace k cizincům v České toho důvodu, že se dnešní době často migrací a se vším, co s každý den. Především s různými stereotypy, s diskriminací a taktéž s Je zajímavé pozorovat, jak se názory různých lidí různě liší. Vyvstává tak otázka, jaké toho důvodu, že počet cizinců v České republice od roku 1989 neustále narůstá, a i když počet cizinců v České republice je o dost nižší než v evropských státech, tak tento nárůst domácímu obyvatelstvu neuniká . Taktéž se nezdá, že by nárůst cizinců byl jen momentálním trendem. Je velmi pravděpodobné, že vzhledem ke stylu dnešní doby budou cizinci neodmyslitelně patřit současnému i budoucímu světu tomu, že ntenzita migrace bude zvyšovat, tak se přílivem migrantů budou potýkat i ti obyvatelé, kteří žijí v zemích, které doposud byly mimo hlavní migrační proud (Chaloupková, Šalamounová, 2006, s. 58). To, že se kultury mísí a výskyt cizinců se ovšem nezaručuje poklidné soužití „domácího“ – – a nejen řešit legislativní opatření, kterými je příchodem cizinců nutné se zaobírat O migraci se často hovoří i z toho důvodu, že se vyspělé země potýkají se stárnutím obyvatelstva a taktéž populačním úbytkem (Chaloupková, Šalamounová, 2006, s. 57). ovlivňují názory majoritního obyvatelstva může pomoci k lepší integraci cizinců, pokud teoretické části této bakalářské práce budu rozebírat to, co migrace je, jaký je vývoj České republice a co to jsou postoje a jak lz – například předsudek či rasismus. Budu se věnovat literatuře, bírá faktory ovlivňující pohled „domácího“ obyvatelstva na cizince a taktéž předešlým výzkumům na toto téma. praktické části této bakalářské práce budu analyzovat data, která se týkají názorů české České republice. V které mohou ovlivňovat postoje populace k cizincům, které jsou představeny v literatuře jiných výzkumech, lze aplikovat na českou populaci v dnešní době. Teoretická část latinského slova migratio, což znamená přestěhování (Petrusek stěhování označuje prostorové přemístění osob přes hranice a je spojené s (dobrovolnou či nucenou) změnou místa bydliště. Doba změny místa bydliště může být delší či kratší, případně natrvalo (Petrusek et. al., 1996, s. 627). Migrace může probíhat buď v užším nebo širším geografickém prostoru (Geist, 1992, s. 224). Se stěhováním osob souvisí pojmy imigrace a emigrace. Migraci lze sled dvou směrů. Pokud nás zajímá hledisko místa, které migrant opouští, je toto označováno a, kam migrant směřuje jde o imigraci, kterou taktéž lze označit pojmem přestěhování (Petrusek et. al., 1996, s. 255). Pokud se emigrant vrací zpět do místa původního bydliště lze označit jako reemigraci. Akt migrace mění skladbu míst, a proto existuje snaha tyto pohyby regulovat či usměrňovat. Omezení mají často malou úspěšnost a dochází pak k 225) přichází s několika dalšími rozděleními migrace. Migraci můžeme rozdělovat jako interkontinentální (zámořská) a intrakontinentální (uvnitř jednoho zemědílu). Důležité je také dělit migraci na nucenou a dobrovolnou (vyhnanci, otroci, utečenci) a dále na časově omezenou (osoba se v například po roce se chce vrátit) a trvalou (zde se názory liší – podle některých je migrace zemi déle než rok, podle některých pak stačí to, že se osoby chtějí v jiné zemi trvale usadit). Rozlišujeme mezinárodní migraci a vnitřní migr (uvnitř státu). Migraci lze taktéž rozdělit na primární (obsazování dosud neosídleného území) a sekundární (sociální adaptace po přistěhování na obsazené území) (Geist, 1992, Jako migranti se nepočítají například turisté, studenti, tranz blízkosti hranic atd. (Geist, 1992, s. 225). Mezi cizince patří dle českého všichni imigranti, kteří pobývají na území České republiky – ať už krátkodobě nebo dlouhodobě – a nemají české občanství (Leontiyeva Leontiyevy a Vávry (2009, s. 11) cizinci ze své mateřské země odcházejí především důvodu špatné finanční situaci či tak reagují na sociální nejistoty a nestabilní politický I když migranti a uprchlíci nepatří do stejné skupiny, tak v rámci výzkumů jsou tyto dvě skupiny lidí většinou brána jako jedna skupina. Faktory ovlivňující postoje k migrantům a uprchlíkům jsou velmi podobné (Butkus, Maciulyte Migrace mezi zeměmi (mezinárodní migrace) se začala rozšiřovat především dopravě, kdy začalo být možné cestovat na větší vzdálenosti za nižší ceny, a to jak po pevnině, tak po moři. Proto se devatenácté a dvacáté století dá označit jako Evropě je migrace často motivována ekonomickými důvody, ve dvacátém století pak vzrůstá počet migrantů z Rozsah emigrace a počet emigrantů často souvisí s populační explozí či demografickou revolucí na jednotlivém kontinentu či v Česká země zažívala zhruba do přelomu osmnáctého a devatenáctého století příliv imigrantů (například příliv Němců do českého pohraničí), následně pak docházelo emigraci, jejíž hlavní důvody byly hlavně hospodářské důvody (přírůstek obyvatel převyšoval tempo hospodářského růstu) (Petrusek et. al., 1996, s. 256). polovině dvacátého století ustávala, především proto, že země, kam čeští obyvatelé odcházeli (nejčastěji USA či Kanada), omezovali přistěhovalectví (Petrusek et. al., 1996, českým obyvatelstvem docházelo i k reemigraci, především po první a po druhé světové válce. Po první světové válce se v především čeští Rakouska, po druhé světové válce se čeští emigranti vraceli převážně východní a jižní Evropy (Petrusek et. al., 1996, s. 256). Pokud pokračujeme posloupně po časové ose, tak dále lze v České zemi pozorovat zvláštní druh německých obyvatel na základě Postupimských dohod, který měl charakter „vyhoštění“ a týkalo se to přibližně dva a půl milionu lidí (Petrusek et. al., 1996, s. 256). České republice pak lze pozorovat celkem tři vlny pol to hlavně v , 1948 a 1968. Samozřejmě měla každá z těchto vln jinou strukturu, početnost i motivaci (Petrusek et. al., 1996, s. 256). Migra e a Česká repu lika České republice poměrně novým fenoménem, růst migrantů byl zaznamenán především po roce 1989 a po pádu politických režimů totalitárních států Leontiyeva, Vávra, 2009, s. 11). Český statistický úřad ( 2017) přináší data ohledně počtu cizinců, kteří v České republice mají trvalý dnů. V roce 1985 bylo například v České republice registrováno mírně přes 37 tisíc cizinců. Toto číslo se dokonce v následujících letech zmenšuje, během let 1986 České republice pobývalo necelých 35 tisíc cizinců a během let 1988 1990 se počet cizinců dostal mírně přes 35 tisíc. Od roku 1991 počet cizinců stoupá, v zaznamenáno na území České republiky 38 tisíc cizinců, v roce 1999 pak již necelých 229 tisíc cizinců. V roce 2000 počet cizinců klesl na toho důvodu, že platnost nový zákon č. 326/1999 Sb., který velmi zpřísnil pobytový a vstupní režim cizinců v České republice. Novela tohoto zákona z roku 2001 pak přinesla to, že počet cizinců se opět zvětšoval. V je na území České republiky zaznamenáno celkem 464 tisíc cizinců a předběžná čísla zatím ukazují, že na konci roku 2016 pobývalo na území České republiky 496 tisíc cizinců. Na následující tabulce lze tento fenomén sledovat od roku 1993 do roku 2015 (ČSÚ, (Zdroj dat a tabulky: Český statistický úřad Lze tedy pozorovat, že počet cizinců se v České republice zvyšuje a pravděpodobně nelze počítat s tím, že by se nějak radikálně snížil. Je tedy podstatné toto téma zkoumat a Aktuální je též nelegální migrace. Od roku 2008 lze sledovat dvě základní kategorie nelegální migrace (ČSÚ, 2016, článek Metodika – České republice, kdy se jedná o cizince, kteří pobývají na území Če republiky a nesplňují zákonné podmínky pro pobyt pro cizince. Druhou kategorií jsou cizinci, kteří překročili vnější schengenskou hranici České republiky – zde se konkrétně jedná o mezinárodní letiště, jelikož státy kolem nás jsou taktéž v (ČSÚ, 2016, článek Metodika – nelegální migrace). Český statistický úřad a ředitelství služby cizinecké policie ( 2016) přináší data ohledně nelegální migrace. Na datech lze pozorovat, že v roce 2015 se počet nelegálních migrantů téměř zdvojnásob – bylo nelegálních migrantů 4822 a v roce 2015 se jednalo o 8563 osob (Český statistický úřad, předešlých letech se toto číslo pohybovalo mezi třemi a čtyřmi tisíci, jedná se tedy o markantní nárůst. Preze ta e izi ů veřej osti České repu li e Na názor české populace na cizince má vliv spousta faktorů. důležitých faktorů přirozeným zdrojem informací o cizincích a to, jak o cizincích mluví či píší může ovlivnit to, jaké představy o cizincích má česká společnost (Klvačová, Bitrich, 2003, s. 5). cizinců vzbuzuje neznalost motivů jejich jednání, neznalost jejich pohledů na svět či neznalost jejich zkušeností (Klvačová, Bitrich, 2003, s. 5). Tyto informace však média často o cizincích nepřináší, ve většině článků se o cizincích mluví v – překračováním hranic, vraždách, nemocích atd. (Klvačová, Bitrich, 2003, s. 5). Často u zpráv či článků nelze posoudit, zda cizince prezentují pozitivně či negativně – příkladem může být zpráva o rumunském policistovi, který pomáhá řešit nelegální migraci migrantů Rumunska (Klvačová, Bitrich, 2003, s. 5 Cizinci často ve zprávách nemají prostor dřit, i když se jich konkrétně týká (Klvačová, Bitrich, 2003, s. 13). Často za cizince mluví například úředníci či policisté (Klvačová, Bitrich, 2003, s. 9). Klvačová a Bitrich novinových článků, které se zabývají – předevš jinci a Rumuny. Mimo jiné se taktéž ukázalo, že obraz, který média předkládají, se moc neliší od představ, které o nich má velká část české společnosti (Klvačová, Bitrich, 2003, s. 69). Ve výzkumu, který proběhl v březnu roku 2016 v rámci pravidelného šetření Centra pro výzkum veře nění, který se nazývá "Naše společnost" a provádí ho Sociologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i., byla položen zda blíže znají nějaké cizince – přátelé, známé mezi cizinci žijící dlouhodobě ČR). Necelé tři čtvrtiny dotazovaných odpovědělo, že nemá přátelé či známé mezi Jak uvádí Jirák a Köpplová (2009, s. 321), tak média mohou ve společnosti ovlivňovat názory či postoje jedinců, jak v „pozitivním“, tak v „negativním“ slova smyslu. Mohou omyl, mohou vyvolávat napětí, mohou manipulovat, mohou však také vzdělávat či rozšiřovat základy poznání (Jirák, Köpplová, 2009, s. 321). Můžeme tedy předpokládat, že tito lidé, kteří nemají takovou výraznou zkušenost cizinci, protože nemají žádného mezi známými či kamarády, přejímat názory a myšlenky, které jsou prezentovány v médiích a jak uvádí Klvačová a ch (2003), tak tyto zprávy častěji negativním světle. izi ů Postoj vyjadřuje vztah člověka k různým hodnotám, k přijímání či odmítání určitých hodnot, a tyto hodnoty se mohou vázat ke konkrétním událostem, bytostem či objektům nejrůznějšího druhu. , že vyjadřuje nějaký hodnotící vztah a předmětem tohoto vztahu může být cokoliv (Nakonečný, 2011, s. 567). Existuje několik různých , ale mezi těmito definicemi existují významné shody 009, s. 19). Dle Leontiyevy a Vávry (2009, s. 19) lze postoje označit jako naučené a relativně stabilní o hodnocení určitých jednání či objektů základě postojů je následně „organizováno“ jednání k těmto objektům. jednoznačně určit a je důležité mít na paměti, že postoj je především vědeckou konstrukcí (Leontiyeva, Vávra, 2009, s. 19). Má přátelé, z á é ezi izi i v % Zkoumání postojů je složitou disciplínou. Vyskytuje se zde tzv. koncept „Social desirability“, což je snaha respondenta odpovídat a prezent si myslí, že jsou společnostní uznávány. Pokud si o některém názoru respondent že by za něj mohl být souzen, pak si ho raději nechává pro sebe které jsou považovány za „citlivé“, a do této skupiny témat patří i vztahy k cizincům či jiným národnostem (Leontiyeva, Vávra, „Social desirability“ lze pozorovat jak u odpovídání na otázky, tak u konkrétního chování ve společnosti. Vliv „Social desirability“ lze snížit tak, že tázající bude proškolen, aby nedával najevo, ke které otázce se přiklání a taktéž jde vliv snížit tím, že otázky budou vhodně formulovány (Leontiyeva, Vávra, 2009, s. 21 tomu, že analyzuji data, které sbírá Sociologický ústav AV ČR, tak lze předpokládat, že otázky jsou vhodně formulovány a tazatelé jsou náležitě proškoleni. Nakonečný (2011, s. 568) tento jev popisuje v že dělí postoje na významným objektům (například rodina, zdraví, životní úroveň – věcem, které pro respondenta nejsou tak důležité (například vztah k hospodářské situaci) (Nakonečný, 2011, s. 568). Člověk se pak ve společnosti chová tak, že pokud má vyjádřit svůj názor ohledně nějakého jevu a toto vyjádření by mu mohlo ublížit v něčem, co je pro něj důležitější, pak raději na venek svůj postoj změní (Nakonečný, 2011, s. 568). Neexistuje žádná forma výzkumu, která by zcela odstranila tyto jevy, tudíž je třeba je brát na vědomí (Leontiyeva, Vávra, 2009, s. 23). nejdůležitějších funkcí postojů je udržování vnitřní integrity či vnitřní psychické Důležité a významné postoje mají možnost redukovat úzkost (Nakonečný, 2011, s. 569). Nakonečný (2011, s. 570) zde jako příklad uvádí to, že silný náboženský kterého člověk věří v posmrtný život, může snižovat strach ze smrti. tématem mé práce lze zmínit, že obviňování či zavrhování některých etnických skupin mohou člověka chránit před pocity viny či méněcennosti postoje Nakonečný označuje jako postoje extrémní (Nakonečný, 2011, s. 570). postoje bývají rezistentní vůči změně, což značí to, že postoj či názor mají pro člověka velký subjektivní význam (Nakonečný, 2011, s. 570). Dle Nakonečného (2011, s. 570) hraje v utváření postojů rozhodující roli asociace odměn a trestů s určitým projevem postojů. Postoje mohou být buď výsledkem učení nebo ání nevýhod a výhod projevů postojů u ostatních lidí (Nakonečný, 2011, s. 570). Předsudky Předsudky jsou zvláštním druhem postojů (Nakonečný, 2011, s. 571). Dle Nakonečného (2011, s. 571) lze předsudky charakterizovat jako obvykle negativní úsudky o urč skupinách či jedincích. Allport (2004, s. 38) charakterizuje předsudky tím, že smýšlí o ostatních špatně a nemá pro to žádné opodstatnění. Jedná se o soud, který je vykonáván bez dostatečných informací, nicméně nelze přesně určit, kdy má člověk a proto lze přesněji za předsudek označit to chování, kdy člověk svůj úsudek nezmění ani v případě, že se mu dostane nových informací (Allport, 2004, s. 40 585) charakterizuje předsudky jako postoje či názor skupiny, které se týkají členů jiné skupiny. Za předsudečné názory lze pak označit takové přímé zkušenosti, ale z doslechu, a často bývají předpojaté. Důležité je, že ani nové informace nedokáží tyto názory změnit (Giddens e poloha takového postoje extrémní (tudíž je názor čistě negativní), pak může být rasismem či s cizinců) (Nakonečný, 2011, s. 571). Oba tyto postoje mají obvykle nevědomou motivaci, i když člověk může své postoje obhajovat a argumentovat důvody, které jsou, dle jeho názoru, rozumné (Nakonečný, 2011, s. 571). Jedinci většinou předsudky přebírají „již jako hotové postoje“ (Nakonečný, 2011, s. 571). Často jsou tyto předsudky spojovány s řadou agresi vytvářeny daným jedincem například na základě neoprávněných zobecněných a vlastních daného člověka (Nakonečný, 2011, s. 571). zmiňují, že není možné rozdělit lidi jen na ty předsudky a na ty bez předsudků. Fazio a Dunton (1997 cit. podle Leontiyeva, Vávra, 2009) díky svým výzkumům rozdělili lidi do tří skupin na základě jejich předsudečnosti – ti naprosto předsudeční (nepokouší se skrývat své názory a pocity, při zkoumáních předsudečnosti, domnívají se, že jejich názory nejsou předsudky); naprosto nepředsudeční (nemají žádné negativní pocity vůči skupinám); a smíšení (mají předsudky – nicméně kontrolují své reakce a pro okolí nemusí vypadat předsudečně, hlídají si své chování, nicméně při nepřímém zkoumání dosahují vysokého skóre předsudečnosti) (Fazio, Dunton, 1997 cit. podle Leontiyeva, Nicméně je zmiňováno, že se jedná spíše o nápomocné kategorie a nejreálnější je osa, kde na jedné straně jsou lidé naprosto nepředsudeční a na druhé straně lidé naprosto předsudeční. Většina lidí se nachází někde mezi těmito dvěma body (2004, s. 48) jmenuje pět projevů (etnických) předsudků, konkrétně vyhýbání se, diskriminaci, osočování, fyzické napadání a vyhlazování. Leontiyeva a Vávra (2009, s. 28) hovoří o tom, že někteří autoři se nezabývají pouze tím, jaká je souvislost předsudků s osobnostními rysy a co má který člověk v hlavě. Zabývají se tím, jak lidé své předsudky projevují, většina lidí se předsudečně projevuje pouze anonymních prostředí – například na internetu. Toto skrývání může souviset s dalšími – například vzdělaní lidé mohou dokázat své předsudky lépe schovat, a tak jsou považováni za méně předsudečné (Leontiyeva, Vávra, 2009, s. 28) Diskriminace je důsledek jak předsudků (Allport, 2004, s. 48), tak i xenofobie a rasismu 09, s. 29). Jde o promítnutí těchto fenoménů do skupinám ve společnosti. Diskriminace se může projevovat různě a může se projevovat Na základě hromadění se diskriminačních praktik na různých místech může následně Je důležité si uvědomovat, že diskriminace nemusí být pouze vědomá a plánovaná, ale často je i nevědomá a vychází Giddens (2013, s. 586) poukazuje na to, že zatímco předsudky jsou postoje a názory, tak diskriminace již konkrétně označuje chování, které je zamířené vůči určité společnosti či lze označit každé chování, kdy není příslušníkům jedné skupiny umožněno mít takovou příležitost, jako mají ostatní (Giddens, 2013, s. 586). Xenofobii lze popsat jako odpor, nedůvěru či nepřátelství ke všemu, co není naše vlastní sociální skupina, stát či národ – tedy ke všemu cizímu (Orenstein, 1985 cit. podle Xenofobie je spíše reakcí vůči cizincům, vedle toho je rasismus spíše reakcí na rodovou skupin Xenofobii a její příčiny vysvětlují různé faktory a vlivy, Wallace (1995, s. 8 Buriánek, 2001, s. 75) představuje konkrétně sedm faktorů, které mají na xenofobii vliv. faktorů je migrace, lidé mohou reagovat na nárůst migrantů. Druhým faktorem ekonomická změna v zemi, například pokud dojde k ekonomické recesi či se zvyšuje nezaměstnanost. Dalším faktorem jsou pravicová hnutí. Čtvrtým faktorem je lismus, který sílí po ukončení války, při dopadech globalizace či například při ohrožení celistvosti země. Pátým faktorem je globalizace, kdy může docházet k na komercializaci kultury či na nadnárodní instituce. Šestým faktorem je sociální například vliv věku či nižšího vzdělání. Posledním průřezovým faktorem je pak nejistota, která může vznikat z obavy, že země bude obavy o obsazení pracovních míst či z obavy, že bude prosazována odlišná kultura. Nejistota se často projevuje 19 cit. podle Buriánek, 2001, s. 75). Rabušič (2000) dokazuje, že existuje souvislost mezi ochotou přijímat cizince a úrovní interpersonální důvěry. Pokud někdo nedůvěřuje lidem obecně, pak ani nebude tolerovat cizince ve svém sousedství (Rabušič, 2000). Rabušič (2000) právě také zmiňuje, že vysoká úroveň interpersonální důvěry se ukazuje především u vyspělých demokratických zemích. s. 76) na základě empirických prací formuje čtyři modely, které dle něj objasňují rasismus i xenofobii. Zmiňuje zde teorii racionální volby, dle které „domácí“ obyvatelstvo považuje cizince za konkurenty i co se týče možností bydlení. Druhý model Wimmer označuje jako funkcionalismus, který spočívá v tom, že rozepře mezi „domácím“ obyvatelstvem a cizinci vychází z kulturních rozdílů. Dle třetí teorie – – a mohou cizince označovat jako příčinu problémů ve společnosti – ať už ekonomických či jiných. Čtvrtý model Wimmer označuje , a na základě tohoto modelu je xenofobie produktem krizí, které se jako prostředky k navrácení národní identity, která může být oslabená (Wimmer, 1997 78) zmiňuje, na xenofobní postoje lze nahlížet z různých úhlů. patří mezi nejrozšířenější formy předsudku a jedná se o předsudek, který je založený na fyzických rozdílech mezi lidmi (Giddens, 2013, s. 587). Člověk, který věří, že někteří lidé jsou nadřazeni nebo podřazeni jiným na základě rasových charakteristik, druhé polovině 60. let byl v kterého není rasismus jen názor menšiny, ale je to něco, na čem vyrůstá celá americká společnost (Omi, Winant, 1994 cit. podle Giddens, je tedy rasismus, který existuje ve všech společenských strukturách a instituce (například policie či zdravotnictví) tento přístup (kdy nějaké skupiny obyvatel mají výhody a některé S „biologickým“ rasismem, tedy rasismem, který je založen na fyzických rozdílech mezi dnešní době již tolik nesetkáme. Tento rasismus byl nahrazen takzvaným „kulturním“ rasismem, kde jsou lidé diskriminováni na základě kulturních rozdílů Giddens (2013, s. 588) uvádí jako příklad „kulturního“ rasismu například snahu amerických politiků prosadit angličtinu jako jediný úřední jazyk či zákaz nošení šátků muslimskými dívkami na francouzských školách. měřítek naší kultury (Giddens, 2013, s. 590). Cizinci bývají například považováni za národy, které jsou morálně či mentálně podřadné, případně za vetřelce či barbary. rismem pak souvisí skupinové uzavírání, kde dochází k „uzavírání“ etnických skupin. Jedná se například o zákaz sňatků mezi členy různých rozdílných skupin či zákaz ekonomických či sociálních styků. Následkem skupinového uzavírání může být alokace zdrojů, k nerovnému rozdělení hmotných statků a jiného bohatství. (Giddens, Toleranci lze označit jako opak pojmů rasismus a diskriminace. V oblasti vztahů mezi lze toleranci označit jako pasivní respektování či aktivní uznání „cizího“ a „jiného“, a také oceňování odlišností cizinců či celkově jiných národností případech, kdy je společnost různorodá (v náboženské, kulturní či etnické oblasti). Tolerance jako taková je podmínkou i výsledkem různorodosti. zdůrazňováno, že růst tolerance není ve společnosti zaručen, záleží i na ostatních vlivec Tolerance se ovšem nemusí projevovat pouze pozitivně, například může nastat chvíle, kdy je tolerováno něco netolerovatelného, tedy moment, kdy je zachovávána pasivita, i když je potřebné zaujmout stanovisko či je třeba – Je též potřeba, aby nedocházelo k tomu, že celé skupiny či společenství budou označované jako tolerantní a Spokoje ost se živote faktorů, který může ovlivňovat postoj české populace k cizinců v České republice, je spokojenost se životem. Proto se následující kapitola tomuto tématu věnuje. Spokojenost se živo subjektivní hodnocení vlastního života. Jedná se o zhodnocení životem, který žije (Veenhoven, 1996, s. 6). Synonymem může být slovo ‚štěstí‘, které se tolik v tomto smyslu nepoužívá n a Johnson (1978) označují spokojenost se životem jako celkové hodnocení kvality života samotným člověkem na základě jím vybraných kritérií. Slezáčková (2012, s. 18) v českém kontextu zmiňuje, že sám o sobě pojem „štěstí“ většinou vyjadřuje dlouhodobější životní spokojenost a nejčastěji se využívá k vyjádření životní spokojenosti či pozitivního prožívání. hodnocením spokojenosti se životem ve výzkumu je řešena validita. Respondenti často na otázky ohledně spokojenosti se svým životem odpov myslí, že mají být spokojeni a ne tak, jak spokojeni jsou (Veenhoven, 1996, s. 8). reliabilitou je uváděno, že přesnější bývají dotazníky, kde je spokojenost se životem vypočtena na základě většího množství otázek (Veenhoven, 1996, s. 9). To však neznamená, že výzkumy, kde je spokojenost se životem měřena jednou otázkou, jsou nespolehlivé a nevypovídající, u těchto výzkumů je reliabilita mírně nižší než u komplexnějších výzkumů (Veenhoven, 1996, s.9). , s.9) uvádí, že při položení této otázky vícekrát ve výzkumu dochází k tomu, že respondenti mohou svou odpověď měnit například z odpovědi „velmi spokojen“ na „spíše spokojen“ a naopak či z „velmi nespokojen“ na „spíše nespokojen“ a naopak. Ve výzkumu Naše společnost, březen 2016 je spokojenost měřena jednou otázkou, ale vzhledem k suzuji, že je toto dostačující a výsledky to neovlivní. izi ů a předešlé výzku y izi ů v literatuře Literatura ohledně faktorů ovlivňujících postoje k cizincům je omezená. diskuzí ohledně zvyšujícího se počtu migrantů a cizinců v Evropské Unii, nicméně faktory ovlivňující postoje „domorodého“ obyvatelstva k cizincům či migrantům již nejsou tak řešeny Mnoho výzkumů se zabývá tím, zda jsou předsudky závislé na demografických odlišnostech. Dle Allporta (2004, s. 109) se spousta studií těmito zabývá, nicméně často navzájem odporují. Každá studie má své pádné důkazy na základě sebraného vzorku, nicméně výsledky se liší (Allport, 2004, s. 109). Allport (2004, s. 109) určuje konkrétně tři základní proměnné, u kterých lze s tvrdit, že mají vliv na předsudky. Autor taktéž zmiňuje, že v První proměnná je především aplikovatelná na USA. Allport (2004, s. 109) zde říká, že postoje vůči černochům bývají průměrně méně kladné v jižních než v severních státech. Důkazy pak také existují ohledně toho, že antisemitismus je silnější středozápadních a severovýchodních oblastech země spíše než na západě a na jihu (Allport, 2004, s. 109). Lze na tom ukázat, že historie má na předpojatost značný vliv. zmiňuje jako další proměnnou, která má vliv na předsudky, vzdělání – vysokoškolským diplomem bývají tolerantnější než lidé se středoškolským či základním vzděláním (Allport, 2004, s. 109). Za třetí skutečnost Allport (2004, s. 109) považuje to, že běloši z nižších společensko ekonomických tříd jsou proti černochům zaujatější než běloši z vyšších tříd. Allport (2004, s. 109) pak považuje za riskantní mluvit o tom, že existuje vztah mezi pohlavím, věkem, náboženstvím, regionem či ekonomickým postavením a předsudky – hlavně tedy v USA. Ovšem taktéž zmiňuje, že pokud do hry vstupují další faktory, pak toho lze soudit, že je tedy nutné sledovat tyto faktory vždy v skupina nachází, jelikož na ní může působit vliv, který pak způsobí to, že u dané skupiny bude daný faktor mít cizincům. (2010, s. 3) ve své práci zmiňuje, že s ve stále větším množství. R zmiňuje teorie představují Negativnější náhled na cizince budou mít ti, kterým kultura cizinců není blízká a nemají s nimi nic společného (Rustenbachová, 2010, s. 3). Nejtestovanější teorií je teorie lidského kapitálu. Ta spočívá v tom, že ti s vyšším vzdělání budou mít více pozitivní názory na cizince než ti, kteří mají nižší vzdělání (Rustenbachová, 2010, s. 5). Zajímavé je, že vliv vyššího vzdělání na postoje se dle některých výzkumů snižuje (Gang, Rivera Vyšší vzdělání „domácího“ obyvatelstva může být s pozitivnějším postojem spojeno proto, že vyšším vzdělání mohou mít více příležitostí cestovat a poznávat případně tyto kultury poznávat i skrze studia (Rustenbachová, 2010, s. 5). Pozitivní přístup může také vycházet z toho, že pro více vzdělané osoby nepředstavují oblasti zaměstnání (Rustenbachová, 2010, s. 5). O spojení „poznání“ kultur a pozitivního přístupu mluví též Allport (1954 cit. podle Sniukiene, Matuzeviciute, 2016, s. 287), kteří zmiňují, že vztah a cizinci může vliv. Ti, kteří mají s či dobrý) vztah mohou pak tyto dobré zkušenosti přenášet i na další skupiny cizinců a migrantů. Lidé mívají tendenci mít předsudky vůči věcem, které neznají (Fetzer, 2011 cit. , že v případě, že je člověk dlouhodobě v cizinci či migranty a nimi bližší (přátelský) vztah, pak se u tohoto člověka může objevit podezřívavost, která může vyústit k nepřátelským postojům k migrantům či cizincům. (2010, s. 5) zmiňuje politickou příslušnost jako faktor, který může ovlivňovat postoje k cizincům. Ti, kteří pozitivní přístup k cizincům, což ovšem může korelovat s vysokým stupněm vzdělání. Přiklánění se pravici či k levici může mít taktéž vliv na názory ohledně cizinců a migrantů (Rustenbachová, 2010, s. 6). Dle Rustenbachové (2010, s. 6) též hraje roli výše důvěry, kterou lidé mají – ať už ostatním lidem nebo obecně). Ti, kteří více věří lidem, maj enší tendenci odsuzovat /cizince, pokud nemají přímo špatnou zkušenost (Rustenbachová, 2010, s. 6). Též lze předpokládat že ti, kteří mají rodinu, budou mít zájem o to, aby společnost zůstala kulturně stabilní a ekonomika byla na dobré úrovni a cizincům (Jackson et al., 2001, cit. podle Rustenbachová, 2010, s. 6). Bezpečnost místa bydliště může mít též vliv na postoj obyvatelstva k cizincům. Cizinci a migranti mohou do společnosti přinášet nejistotu, která se v označují za nebezpečné, může projevovat i násilím a kriminalitou (Rustenbachová, 2010, Předpokládám, že násilí a kriminalita se může objevovat i v respondenty označovány za bezpečné, nicméně v označovány jako „nebezpečné“ může být tato tendence vyšší. Rustenbachová (2010, s. 8) zvlášť jmenuje i teorii ekonomické soutěže, kdy se mohou ti nižším vzděláním či nízkou kvalifikací projevovat anti důvodu, že mají strach o zaměs i na regionální úrovni u všech regionu obecně nedostatek izi ů v Allportův názor ohledně toho, že faktory je nutné sledovat v dokazuje například analýza dat z položených ve v 1999, jejichž analýzu představil názvem Xenofobie po česku – jak si stojíme mezi Evropany Aleš Burián Aleš Buriánek se zaměřuje na faktory působící na postoje Čechů k cizinců analyzována pro čtyři oblasti – západní země, postkomunistické země, Česká republi za všechny postkomunistické země a za Českou republiku) Na datovém souboru byl zjišťován vztah mezi sadou vybraných proměnných a intenzitou xenofobních postojů (Buriánek, 2001, s. uriánek (2001, s.84) zde vybral několik sledovaných proměnných – například pohlaví, věk, školní vzdělání, nezaměstnanost, sociálně ekonomický status, celkovou vlastním životem či orientaci na škále pravice iv proměnné na xenofobii se vůbec neprokázal , nicméně například vliv sociálně ekonomického statusu či věk ukončení školního vzdělání se potvrdil u všech čtyřech České tyto tři například kategorie pravo skupině západních zemí a ve skupině všech oblastí postkomunistické země a za Českou republiku). Vliv věku České republice neprokázal vůbec, statisticky významné rozdíly pak u věku existují u západních skupině všech oblastí. Vliv spokojenosti na xenofobní postoje se taktéž neprokázal v České republice, významnost však byla také ve skupině všech oblastí ze kterého Buriánek při analýze čerpal, lze nalézt vyšší míru xenofobie častěji u jedinců, kteří jsou vyššího věku, mají nižší vzdělání a nižší ekonomický status a jsou méně spokojeni s vlastním životem ze tato zjištění především pokládat používaným metodám a vzhledem k hledisku šíře testovaných proměnných (Buriánek, 2001, s. 86). Na věk se zaměřuje náboženským, rasovým a národnostním skupinám u lidí ve věku patnáct až třicet let. České Na základě tohoto výzkumu zjišťují, že postoje k jsou u mládeže příznivější (nemají na ně jen negativní názory, jsou tolerantní, nepředsudeční), než u dospělé populace – toto je platné zejména pro mládež ve věku 15 Vlivem věku respondenta na postoje k cizincům relativně příznivější respondentů k cizincům ve věku do 30 let než u respondentů, kteří byli starší 50 Mladí mají větší toleranci i co se týká náboženských skupin (Prudký, 2004 , což taktéž souvisí s kteří mohou do země přijít s odlišnou náboženskou vírou, než na kterou je domorodé hledně toho, jak by se cizinci měli v České republice přizpůsobit. I zde byli mladší (a i vzdělanější) tolerantnější například v otázce toho, zda by mělo být cizincům povoleno si zachovat své kulturní zvláštnosti (Prudký, 2004 , což může ukazovat míru tolerance domácího obyvatelstva k cizincům ukazuje, že věk cizincům (čím mladší respondenti, tím pozitivnější názor), ale taktéž je uvedeno, že větší vliv na postoje respondenta k cizincům má místo bydliště (obyvatelé problémovějších regionů ukazují vyšší míru intolerance) a taktéž vzdělání (více vzdělaní ukazují vyšší toleranci). Obecně výzkumy ukázaly, že rozdíly mezi evropskými zeměmi cizincům jsou podmíněny ekonomickými, politickými, kulturními či sociálními faktory, ovšem vliv ůže mít též míra demokratičnosti ve společnosti či charakter politické kultury (Chaloupková, Šalamounová, 2006, s. 64). Šalamounová (2006, s. 64) dále zmiňují, že mnoho studií se však věnuje individuálním postojům občanů k cizinců emi. Tyto studie se především zaměřují na sociálně ekonomické charakteristiky respondentů, například na výši vzdělání, věk či ekonomický status. Některé studie se taktéž zaměřují na sociálně psychologické charakteristiky (Chaloupková, Šalamounová, 2006, s. 64). především shodují, že pozitivnější postoj k migraci a migrantům zastávají lidé s vyšším vzděláním a to proto, že lidé s nižším vzděláním a nižším ekonomickým statusem se migraci stavit více negativně z toho důvodu, že migranti pro ně představují vyšším vzděláním taktéž méně vyjadřují různé předsudky a jsou více (Chaloupková, Šalamounová, 2006, s. 64). část Cílem empirické části této bakalářské práce je zjistit, předešlých výzkumů ovlivňují postoje a pohledy respondentů v České republice na České republice mé analýze používám data, která byla sebrána v šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, které se nazývá „Naše společnost“ a provádí ho Sociologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. Data konkrétně používaná březnu roku 2016. těchto šetřeních jsou reprezentativnímu vzorku obyvatel České republiky pokládány různé otázky, které zjišťují vybírán tak, aby zde bylo alespoň tisíc respondentů, respondenti jsou starší patnácti let. výběru respondentů se používá kvótní výběr, což je výběr, který ve vzorku napodobuje kvótním výběru je důležité, aby bylo navrženo jen několik málo proměnných, jinak by bylo složité najít „správné“ proměnné u výzkumu „Naše společnost“ se používá věk, pohlaví, místo bydliště a vzdělání. standardizovaného dotazníkového šetření – tazatel vyplňuje s respondentem předem připravený dotazník Toto osobní dotazování zvyšuje návratnost a taktéž je téměř jisté, že osoba, která byla se používá technika „CAPI“, což znamená, že jsou respondentovi odpovědi zaznamenávány do počítače, a technika „PAPI“, kdy tazatel zaz odpovědi do papírového dotazníku (Centrum pro výzkum veřejného mínění, – sběru dat u použita kombinace obou těchto technik. výzkumu „Naše společnost“ z března 2016 jsou přístupná online z Českého sociálněvědního datového archivu a jsou zde uložena v (Český sociálněvědní datový archiv, roku 2002 je především v tom, že já využívám data novější, a tedy tato data ukazují i aktuálnější názory a myšlenky. Vzhledem k tomu že počet cizinců v České republice roste Leontiyeva, Vávra, 2009, s. 9; ČSÚ, Migrace a Česká republika), tak se mohou názory populace měnit. Ve své práci jsem si stanovila tři hypotézy. cizincům bezpečnost místa jejich bydliště. V oblastech, které respondenti označují jako nebezpečné, je větší tendence k násilím a kriminalitě v ří mohou do společnosti přinášet míru nejistoty (Rustenbachová, 2010, s. 7). roku 2002 zjišťuje, že s postoji č k cizincům bydliště. Ti lidé, kteří b problémovějších regionech mívají vyšší míru intolerance vůči cizincům. Na základě těchto výzkumů a literatury jsem stanovila hypotézu číslo jedna: H1: Postoje č cizincům souvisí s hodnotí bezpečnost svého bydliště. Čím více hodnotí respondenti své bydliště jako bezpečné, tím kladněji Buriánek (2001) provedl výzkum, kde posuzoval různé faktory, které mohou souviset postoji, celkem ve čtyřech oblastech. Porovnával souvislost faktorů a postojů v Česk dohromady za tyto tři Ve výzkumu zjistil, že je zde souvislost mezi tím, jak daný člověk hodnotí svou spokojenost se životem s – konkrétně tedy ti, kteří jsou méně spokojení se svým životem, tak prokazují vyšší míru xenofobie (Buriánek, 2001, s. 86). Na základě tohoto zjištění jsem stanovila hypotézu číslo dva: Postoje č cizincům souvisí s svým životem. Čím více hodnotí respondenti svůj život jako spokojený, tím kladněji zmiňují, že vztah a setkání s cizinci může mít na postoje vliv. Ti, kteří mají s migranty či mohou pak tyto dobré zkušenosti přenášet i na další skupiny cizinců a migrantů. Otázka OV.47 (Má přátelé, známé mezi cizinci žijící dlouhodobě v ČR) z dotazníkového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění "Naše společnost", který provádí Sociologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. ukázala, že uvádí, že média mohou "pozitivně" i "negativně" ovlivňovat postoje a názory jedinců a vzhledem k tomu, že Klvačová a Bitrich (2003) uvádí, že média prezentují cizince nejčastěji v negativním světle a že zmiňují, že ti, kteří mají s dobré zkušenosti přenášet i na další skupiny cizinců, jsem stanovila hypotézu číslo tři Postoje č cizincům souvisí s tím, zda mají známé či přátelé mají přátelé či známé mezi cizinci, pozitivněji. (2004, s. 109) zmiňuje tři důležité faktory, které mají vliv na postoje „domácího“ těchto faktorů je i vzdělání respondenta – vysokoškolským diplomem bývají tolerantnější než lidé se středoškolským či základním ěláním (Allport, 2004, s. 109). Allport (2004, s. 109) tyto tři faktory zmiňuje především v kontextu USA, proto je zajímavé vyzkoušet, zda jeho teorie platí i pro Českou republiku v dnešní době. ti s vyšším vzdělání více pozitivní názory na cizince než ti, kteří mají nižší vzdělání (2001, s. 86) při své analýze zjistil, že vyšší míra xenofobie se vyskytuje u jedinců, kteří mají nižší vzdělání. Na základě těchto úsudků a výzkumů H4: Postoje č cizincům souvisí s vzdělání. Čím vyšší vzdělání respondentů vidí respondenti cizince pozitivněji. U hypotézy číslo čtyři lze ověřit – že dle některých výzkumů se vliv vzdělání zmenšuje. , opera io aliza e pro ě ý h Použitou výzkumnou strategií lze ověřit stanovené hypotézy. Kvantitativní výzkum používá dedukci, kdy z hypotézy, které za pomoci následného pozorování (zde konkrétně dotazníkové interview) přijmeme či zamítneme (Disman, 2009. s. 77). ordinální regresní analýzu pro každou otázku (pro každý indikátor) jsem vytvořila za + … + b Y = Vysvětlovaná/Závislá proměnná = Úrovňová konstanta nebo průsečík osy Y , …, b , …, x = Vysvětlující/Nezávislá proměnná = náhodná složka (chyba) Vysvětlovanou (závislou) proměnnou dotazníku, které od respondentů zjišťovaly – které jsou uvedeny níže. ysvětlující (nezávislé) proměnné (x mít (dle literatury a předešlých výzkumů) vliv na názory české populace na cizince v České republice. Konkrétně se jedná o respondentovo jeho vlastním životem, respondentovo hodnocení bezpečnosti jeho místa bydliště, to, zda má respondent mezi cizinci známé či přátelé a respondentovo vzdělání. ordinální regresní analýze použity kontrolní proměnné (konkrétně viz tabulky – respondentů k cizincům jsou hodnoceny na základě toho, jak odpovídali na otázky, které byly položeny v rámci pravidelného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, které se nazývá „Naše společnost“. Jednalo se celkem o devět ve kterých respondenti dávali najevo svůj názor na cizince a oblasti kolem nich Představují jiné národnosti problém – celé ČR Představují jiné národnosti problém – bydlišti ČR – obohacují naši kulturu ČR – zvyšují nezaměstnanost Cizinci v ČR – příčina nárůstu kriminality nci v ČR – přispívají k řešení stárnutí populace ČR – Cizinci v ČR – přispívají k rozvoji hospodářství Cizinci v ČR – ohrožují náš způsob života Je jistě vhodné, že některé otázky předpokládají „pozitivní“ přínos cizinců pro Českou republiku, i když většina otázek představuje „negativní“ přínos cizinců pro Českou Jistě by bylo vhodnější, kdyby otázky byly pokládány neutrálněji. nebyly respondentům nijak vysvětlovány, aby nedošlo ke zkreslení odpovědi, nicméně se pak mohlo stát, že respondenti otázce špatně porozuměli, to je ovšem riziko výzkumu byly vybrány všechny relevantní otázky na toto podrobněji rozebrány v názvem „Popis dat“. Tyto otázky jsou považovány za indikátory toho, jak občané smýšlejí o cizincích. Pro každou otázek byla vypočítána vlastní ordinální logistická regresní analýza, kde daná závislou (vysvětlovanou) proměnnou a je použito několik dalších faktorů jako nezávislé (vysvětlující) proměnné a pak také kontrolní proměnné. Všechny informace a proměnné pocházejí z dotazníkového šetření „Naše společnost“ z března 2016. U těchto základních otázek, které slouží v mém výzkumu jako závislé proměnné, byly tři varianty odpovědí. Je podstatné vědět, jak mohli respondenti na názorové otázky První varianta odpovědí patři k otázce a) a podrobně se lze na tyto varianty podív tabulce číslo jedna, kdy je vždy v Tabulka č. 1: Varianty odpovědí u závislé proměnné – otázky „Představují jiné národnosti – celé ČR“ Ano, představují (1) Ne, nepředstavují (2) Bez odpovědi (0) Odmítl odpovědět (7) Druhá varianta odpovědí patří k otázce b), podrobně se lze na tuto variantu podívat tabulce číslo dva, kdy je vždy v tom, že zde mohl respondent uvést, že se ho tato problematika Tabulka č.2: Varianty odpovědí u závislé proměnné – otázky „Představují jiné národnosti – místě bydliště“ Ano, představují (1) Ne, nepředstavují (2) Netýká se (v místě bydliště cizinci nežijí) (8) Bez odpovědi (0) Odmítl odpovědět (7) Třetí varianta odpovědí pak patří k – ) a podrobně se lze na tyto odpovědi tabulce číslo tři, kdy je vždy v Respondenti uváděli vždy souhlas s Tabulka č.3: Varianty odpovědí u závislé proměnné – otázky „ ČR – naši kulturu/zvyšují nezaměstnanost/příčina nárůstu kriminality/přispívají k řešení přispívají k rozvoji hospodářství/ohrožují náš způsob života“ Rozhodně souhlasí (1) Spíše souhlasí (2) Spíše nesouhlasí (4) Rozhodně nesouhlasí (5) Bez odpovědi (0) Odmítl odpovědět (7) Prvním krokem při statistickém testování je formulování nulové a alternativní hypotézy. se obvykle vyznačuje tím, že neexistuje žádný rozdíl, resp. žádná pak značí, že nulová hypotéza neplatí – ovšem neznamená to, že alternativní hypotéza je přesný a logický opak nulové hypotézy. není dokázán opak, tak je předpoklad, že platí nulová hypotéza (Hendl, 2004, s. 176 – istuje souvislost mezi postoji č bezpečnost svého bydliště. Postoje české populace k cizincům souvisí s tím, jak respondenti hodnotí bezpečnost svého bydliště. Čím více hodnotí respondenti své bydliště jako bezpečné, tím kladněji istuje souvislost mezi postoji č spokojenost se svým životem. : Postoje č cizincům souvisí s svým životem. Čím více hodnotí respondenti svůj život jako spokojený, tím kladněji istuje souvislost mezi postoji č mají přátelé či známé : Postoje č zincům souvisí s či přátelé Pokud mají přátelé či známé mezi cizinci, tak vidí cizince pozitivněji. istuje souvislost mezi postoji č vzdělání. : Postoje č cizincům souvisí s tím, jaké mají respondenti vzdělání. Čím vyšší vzdělání respondentů, tím více vidí respondenti cizince pozitivněji. Je nutné určit hladinu významnosti alfa. Hladina významnosti alfa značí pravděpodobnost, že nulová hypotéza p – například výzkumu a měření lze soudit na základě objektivity, validity a reliability. Objektivita měření se soudí dle toho, jak jsou výsledky nezávislé na výzkumníkovi – výzkumník (tazatel) neovlivňuje respondentovi odpovědi (Hendl, 2004, s. 47). Ve výzkumu „Naše společnost“ jsou tazatelé náležitě vyškoleni tak, aby nenaváděli odpovědím a nevyjadřovali svůj názor, tedy lze předpokládat, že data, která využívám, splňují kritérium objektivity. Je zde ale určitě možnost, že samotná tazatelova přítomnost odpovědi ovlivňuje. Dalším znakem je validita. „Validita odkazuje na přiměřenost, smysluplnost a užitečnost specifických závěrů, jež se provádějí na základě výsledku měření“ (Hendl, 2004, s. 48). Uživatel by měl z výsledků, které byly změřeny, vyvodit nutí. Dle starší definice validita znamená, aby měření skutečně měřilo to, co si myslíme, že měří (Hendl, 2004, s. 48). znakem. Vyjadřuje to, jaký stupeň shody bude u měření jedné osoby za stejných ká reliabilita může mít pak původ v tom, že je daná osoba například unavená či nemá zájem odpovídat (Hendl, 2004, s. 48). tomu, že data využita této bakalářské práci byla sebrána za pomoci standardizovaného interview, tak lze zaručit, že na otázky opravdu odpovídal ten člověk, který je uveden. Tazatelé hodnotili situaci při dotazování v průměru velmi dobře (ČSDA, 2014). Počet respondentů u tohoto výzkumu byl 1079. U každé vypočítané regresní analýzy je určité procento respondentů vyřazeno z důvodu toho, že na některou neodpověděli, odmítli na otázku odpovědět nebo odpovědět nedokázali. Informace o počtu chybějících pozorování je uvedena v každé tabulce s nformace o tom, na základě které vyřazeno kolik respondentů je uvedeno níže v některých je uvedena má interpretace těchto chybějících pozorování. Všichni respondenti čany České republiky, kteří jsou starší patnácti let. Do výzkumu byli všichni vybráni kvótním výběrem na základě pohlaví, věku, místa bydliště a vzdělání. Vzorek je tedy reprezentativní pro Českou republiku, jelikož odpovídá složením základní populaci. edná se o analýzu dat, která primárně nebyla sebraná pro účely této analýzy a tohoto tom, že otázky jsou pokládány respondentovi pravděpodobně nebyly vysvětleny pojmy, které jsou v dotazníku použity pravděpodobně důvodu zkreslení odpovědi. Tomu odpovídá i několikrát využitá odpověď „Nevím“. Jak však zmiňuje Leontiyeva a Vávra (2009, s. 19), je lepší, když respondenti mohou odpovědět, že nevědí, než když odpovídají náhodně a znehodnocují každé závislé proměnné – taktéž problém v tom, že přibližně kolem sta respondentů odpovědělo, že neví odpověď (či jinak neodpovědělo), což zmenšuje možný analyzovatelný vzorek. Více informací o chybějících pozorování uvádím níže při popisu dat. Je pravděpodobné, že otázky jsou co nejvíce stručné z toho důvodu, že se jedná o rozsáhlý výzkum a dlouhé a vysvětlující otázky by délku dotazování prodloužily, což není žádoucí. Ve výzkumu, který by byl cílený hlavně na tuto tématiku, by bylo možné otázky více a rozvést a představit témata neutrálněji. následujících grafech a tabulkách je představen vzorek respondentů na základě používaných nezávislých (vysvětlujících) proměnných a kontrolních proměnných. a grafů jsou data „Naše společnost“ z března 2016. závorce za každou možnou odpovědí je v tabulce vždy uvedena hodnota, pod kterou je odpověď při analyzování dat kódována. Graf č. 1: ozložení pohlaví u respondentů Že y Muži pohlaví respo de tů Tabulka č. 4: Rozložení pohlaví u respondentů Počet Počet v % Muž Žena Bez odpovědi ý nezodpověděl to, jakého je Graf č. 2: boha u respondentů Tabulka č. 5 boha u respondentů Počet Počet v % Věří v Nevěří v Neví/Odmítl odpovědět Otázka ohledně víry byla v dotazníkovém šetření strukturována tak, že respondenti přímo označovali tu církev či náboženské smýšlení, ke kterému se hlásí, případně označili, že nejsou věřící (či že neví nebo odmítají odpovědět). Vzhledem k tomu, že některé církve či náboženské smýšlení zvolilo pod deset respondentů, tak je pro výzkum zajímavější porovnávat obecněji ty, co v „něco“ věří a ty, co nevěří. Ti, kteří na tuto otázku odpověděli, že neví nebo odmítli odpovědět, byli z analýzy vyřazeni. Věří v oha Nevěří v oha respo de tů Graf č. ozložení toho, zda má respondent nezaopatřené děti Tabulka č. 6 Rozložení toho, zda má respondent nezaopatřené děti Počet Počet v % Má nezaopatřené děti Nemá nezaopatřené děti Bez odpovědi/Odmítl odpovědět Otázka ohledně počtu nezaopatřených dětí byla v dotazníku strukturována tak, že respondenti přímo uváděli počet nezaopatřených dětí. Mohli uvést, že nemají žádné nezaopatřené dítě, dále že mají jedno, dvě, tři nebo čtyři a více nezaopatřených dětí. Pro řeby mého výzkumu byly odpovědi ohledně počtu dětí a tedy je důležité jen to, zda mají či nemají nezaopatřené děti. Ti, kteří na tuto otázku neodpověděli nebo odmítli odpovědět, byli z analýzy vyřazeni. Graf č. 4: Histogram ozložení vzdělání u respondentů Má ezaopatře é děti Ne á ezaopatře é děti ezaopatře é děti v rodi ě střed í ez vyuče í střed í s VOŠ, akalářské a VŠ vzdělá í respo de tů Tabulka č. : Rozložení vzdělání u respondentů Počet Počet v % Střední bez maturity a vyučení Střední s VOŠ, bakalářské a VŠ Bez odpovědi Data ohledně vzdělání respondentů byla transportována do čtyřech výše uvedených Ti, kteří na tuto otázku neodpověděli, byli z analýzy vyřazeni. Graf č. 5 – – Zda respondenti mají za přátelé/známé cizince žijící dlouhodobě ČR ulka č. 8 Zda respondenti mají za přátelé/známé cizince žijící dlouhodobě v ČR Počet Počet v % Ti, kteří nevěděli, zda mají za přátelé či známé cizince, kteří žijí dlouhodobě v ČR, byli vyřazeni. U této otázky může být problematické, že zde není specifikováno, co znamená dlouhodobě a jaká úroveň přátelství/známosti je nutná k ovažován za známého či přítele, a tedy každý respondent může mít hladinu nastavenou přátelé/z á é ezi izi i žijí í i dlouhodo ě v ČR Pro základní analýzu je tato informace dle mého i tak dostačující, ale je zde možnost rozvést a analyzovat toto téma hlouběji. Graf č. 6 – – Tabulka č. 9 – Počet Počet v % Bez odpovědi (0) Původně místo této proměnné měla být využita proměnná, která zobrazovala příjem několika kategoriích. U této původní proměnné byl však problém chybějících á přesahovala 400 respondentů. Z toho důvodu byla využita proměnná „Ekonomická aktivita“. Zde byly vyřazeni respondenti, kteří na tuto otázku neodpověděli. Graf č. 7 – – místě bydliště respondenta – hodnocení bezpečnosti Tabulka č. 10 místě bydliště respondenta – hodnocení bezpečnosti Počet Počet v % Rozhodně spokojen (1) Spíše spokojen (2) Spíše nespokojen (3) Rozhodně nespokojen (4) Odmítl odpovědět (7) Respondenti, kteří odpověděli na tuto otázku, že neví nebo odmítli odpovědět, byli analýzy vyřazeni. Graf č. 8 – – Věk respondenta Rozhod ě Spíše spokoje Spíše espokoje Rozhod ě ístě ydliště – hod o e í ezpeč osti Věk respo de ta Tabulka č. 11 – Věk respondenta Počet Počet v % Bez odpovědi Respondent, který neodpověděl na otázku o svém věku, byl z analýzy vyřazen. vytvoření histogramu a tabulky byli respondenti rozřazeni do pěti kategorií. Rozřazení do kategorií je převzato z dat Naše společnost bře analýze je věk používán jako spojitá proměnná. Graf č. 9 – – Respondentova spokojenost se životem Tabulka č. 12 – Respondentova spokojenost se životem Počet Počet v % Spíše spokojen (2) Spíše nespokojen (4) Spíše spokoje Spíše živote Bez odpovědi (0) Respondenti, kteří odpověď neznali nebo neodpověděli vůbec, byli vyřazeni z Následuje sedm grafů a tabulek, které vysvětlují rozložení odpovědí u sedmi otázek, které slouží jako závislé proměnné a indikátory. Data pochází z výzkumu „Naše společnost“ března 2016 závorce za každou variantou odpovědi je uvedena hodnota, pod kterou byla varianta odpovědi kódována při analýze. Graf č. 10 – – Rozložení odpovědí respondentů na otázku „OV.45a Představují – celé ČR“ Tabulka č. 13: Rozložení odpovědí respondentů na otázku „OV.45a Představují jiné – celé ČR“ Počet Počet v % Ano, představují (1) Ne, nepředstavují (2) Odmítl odpovědět (1) Respondenti, kteří odmítli odpovědět či uvedli, že nevědí, byli z analýzy vyřazeni. A o, představují Ne, epředstavují rozlože í odpovědí a otázku „OV. a Představují ji é árod osti pro lé – elé ČR“ Graf č. 11 – – Rozložení odpovědí respondentů na otázku „OV.45a Představují – bydlišti“ Tabulka č. 14: Rozložení odpovědí respondentů na otázku „OV.45a Představují jiné – bydlišti“ Počet Počet Ano, představují (1) Ne, nepředstavují (2) Netýká se (v místě bydliště cizinci nežijí) (8) analýzy byli vyřazeni respondenti, kteří nežijí tam, kde žijí cizinci a ti, kteří odpověď nevěděli. Jedná se o značný počet respondentů, nicméně i takto lze zjistit zajímavé výsledky. Již z prvních dvou závislých proměnných odpovídají, zda cizinci představují problém v celé ČR a v místě bydliště, lze odvodit zajímavé výsledky. Lze pozorovat, že poměr odpovědí se liší na základě toho, kde mají cizinci představovat problém. Pokud respondenti hodnotí místo svého bydliště, tak většina se na základě vlastní zkušenosti přiklání k tomu, že zde cizinci problém nepůsobí. Jen 22,8 % respondentů uvedlo, že u nich cizinci problém představují. Když se podíváme na to, jak následně respondenti hodnotí problémovost cizinců v celé České republice, tak zda jsou výsledky opačné, 54,7 % respondentů považuje cizince za problémové a jen 34,8 ČR nepovažuje. čeho tento rozdíl pramení čem se tyto otázky tedy liší. Nabízí se vysvětlení, že pokud respondenti hodnotí A o, představují Ne, epředstavují rozlože í odpovědí a otázku „OV. a Představují ji é – ydlišti problémovost cizinců v místě svého bydliště, tak se spíše spoléhají na své vlastní zkušenosti a pocity. Pokud pak hodnotí celou Českou republiku, tak se pravděpodobně spíše řídí dle toho, co vidí v televizi či čtou v novinách či co se někde doslechli. Klvačová a Bitrich (2003), tak tyto zprávy častěji prezentují cizince v negativním světle, což by odpovídalo i tomu, proč respondenti označují cizince jako někoho, kdo ohrožuje bezpečnost České republiky. Samozřejmě jistě někteří respondenti vycházejí ze své vlastní zkušenosti i u hodnocení cizinců v rámci České republiky, ale rozdíl mezi rozložením odpovědí napovídá, že zde pravděpodobně bude figurovat zdroj Graf č. 12 – – Rozložení odpovědí na otázku „OV.184a Cizinci v ČR – obohacují naši kulturu“ Tabulka č. 15 Rozložení odpovědí na otázku „OV.184a Cizinci ČR – obohacují naši kulturu“ Počet Počet v % Rozhodně souhlasí (1) Spíše souhlasí (2) Spíše nesouhlasí (4) Rozhodně nesouhlasí (5) Bez odpovědi (0) Rozhod ě Spíše souhlasí Spíše Rozhod ě – Rozlože í odpovědí a otázku „OV.18 a Cizi i v ČR – o oha ují aši kulturu“ Respondenti, kteří odpověď nevěděli či neodpověděli, byli z analýzy vyřazeni. Graf č. 13 – – Rozložení odpovědí na otázku „OV.184b Cizinci v ČR – zvyšují nezaměstnanost“ Tabulka č. 16 Rozložení odpovědí na otázku „OV.184b ČR – zvyšují nezaměstnanost“ Počet Počet v % Rozhodně souhlasí (1) Spíše souhlasí (2) Spíše nesouhlasí (4) Rozhodně nesouhlasí (5) Bez odpovědi (0) Respondenti, kteří odpověď nevěděli či neodpověděli, byli z analýzy vyřazeni. Rozhod ě Spíše souhlasí Spíše esouhlasí Rozhod ě – Rozlože í odpovědí a otázku „OV.18 Cizi i v ČR – zvyšují eza ěst a ost“ č. 14 – – Rozložení odpovědí na otázku „OV.184c Cizinci v ČR – příčina nárůstu kriminality“ Tabulka č. 17 Rozložení odpovědí na otázku „OV.184c Cizinci v ČR – příčina nárůstu kriminality“ Počet Počet v % Rozhodně souhlasí (1) Spíše souhlasí (2) Spíše nesouhlasí (4) Rozhodně nesouhlasí Bez odpovědi (0) Respondenti, kteří odpověděli, že neví nebo neodpověděli vůbec, byli z analýzy vyřazeni. Rozhod ě Spíše souhlasí Spíše esouhlasí Rozhod ě – Rozlože í odpovědí a otázku „OV.18 Cizi i v ČR – příči a árůstu kri i ality“ Graf č. 15 – – Rozložení odpovědí na otázku „OV.184d ČR – přispívají k řešení stárnutí populace“ Tabulka č. 18 Rozložení odpovědí na otázku „OV.184d Cizinci v ČR – přispívají řešení stárnutí populace“ Počet Počet v % Rozhodně souhlasí (1) Spíše souhlasí (2) Spíše nesouhlasí (4) Rozhodně nesouhlasí (5) Bez odpovědi (0) Ti respondenti, kteří na otázku neodpověděli nebo odpověděli, že neví, byli z vyřazeni. Rozhod ě Spíše souhlasí Spíše Rozhod ě – Rozlože í odpovědí a otázku „OV.18 d Cizi i v ČR – přispívají k řeše í stár utí popula e“ Graf č. 16 – – Rozložení odpovědí na otázku „OV.184e Cizinci v ČR – znamenají zdravotní riziko (šíření nemocí)“ Tabulka č. 19 Rozložení odpovědí na otázku „OV.184e Cizinci v ČR – zdravotní riziko (šíření nemocí)“ Počet Počet v % Rozhodně souhlasí (1) Spíše souhlasí (2) Spíše nesouhlasí (4) Rozhodně nesouhlasí (5) Bez odpovědi (0) Rozhod ě Spíše souhlasí Spíše Rozhod ě – Rozlože í odpovědí a otázku „OV.18 e Cizi i v ČR – zdravot í riziko šíře í e o í “ Graf č. 17 – – Rozložení odpovědí na otázku „OV.184f Cizinci v ČR – přispívají k rozvoji hospodářství“ Tabulka č. 20 Rozložení odpovědí na otázku „OV.184f Cizinci v ČR – přispívají rozvoji hospodářství“ Počet Počet v % Rozhodně souhlasí (1) Spíše souhlasí (2) Spíše nesouhlasí (4) Rozhodně nesouhlasí (5) Bez odpovědi (0) Respondenti, kteří odpověděli, že neví nebo neodpověděli vůbec, byli z vyřazeni. Rozhod ě Spíše souhlasí Spíše Rozhod ě – Rozlože í odpovědí a otázku „OV.18 f Cizi i v ČR – přispívají k hospodářství“ Graf č. 18 – – Rozložení odpovědí na otázku „OV.184g Cizinci v ČR – ohrožují náš způsob života“ Tabulka č. 21 Rozložení odpovědí na otázku „OV.184g Cizinci v ČR – ohrožují náš způsob života“ Počet Počet v % Rozhodně Spíše souhlasí (2) Spíše nesouhlasí (4) Rozhodně nesouhlasí (5) Bez odpovědi (0) Odmítl odpovědět (7) Respondenti, kteří neodpověděli, odmítli odpovědět nebo odpověděli, že nevědí, byli analýzy vyloučeni. U náhledu na odpovědi respondentů u těchto indikátorů/závislých proměnných lze pozorovat to, že několik desítek respondentů raději volilo odpovědi, které musely být analýzy vyřazeny (neví, bez odpovědi, odmítl odpovědět). Může to být z toho důvodu, že se jedná o diskutované téma a báli se projevit svůj názor, protože lze pozorovat, jak se Rozhod ě Spíše souhlasí Spíše Rozhod ě – Rozlože í odpovědí a otázku „OV.18 g Cizi i v ČR – ohrožují áš způso života“ různými názory ohledně tohoto tématu často Také to může být proto, že respondentům přijde, že nemají o tomto tématu příliš mnoho informací a nechtějí tak otázkám žádná vysvětlení nedostávají, a tak se může dít, že nevědí, co se a tak vzniká několik desítek chybějících pozorování. následujících tabulkách číslo představuji výsledky otázek (závislých proměnných). Tabulka č. 22 regresní analýzy u otázky: „OV.45a Představují jiné – celé ČR“ bydlišti bezpečnost Věk Spokojenost s životem už Věřící Počet dětí Má 1 dítě a více Vzdělání třední bez mat. a vyučení třední s maturitou /přátelé mezi cizinci Počet dotazovaných Chybějící Zdroj: Výpočty autorky z dat „Naše společnost“ březen 2016 Ref. proměnnou pro „muž“ je „žena“, ref. proměnnou pro „věřící“ je „nevěřící“, . proměnnou pro „má 1 dítě a více“ je „nemá žádné děti“, ref. proměnnou pro kategorii vzdělání je „VOŠ, Bakalářské a VŠ“, ref. proměnnou v „Známí/přátelé mezi cizinci“ pro „Ano, má“ je „Ne, nemá“, ref. proměnnou v „Ekonomická aktivita respondenta“ pro „Neaktivní“ je „Aktivní“. Jako statisticky významné proměnné jsou zvoleny proměnné, kde je statistická významnost alespoň 5%. Tyto proměnné jsou v tabulce označeny hvězdičkou (*). Hladina významnosti alfa je 0,05. né národnosti představují v České republice problém, se při bydlišti. Koeficient je zde záporný, což znamená, že čím více lidé považují své bydliště bezpečnější mají menší statisticky významná se projevila i spokojenost se životem. Koeficient je záporný, což znamená, že čím více hodnotí lidé svůj život jako spokojenější, tak tím mají menší tendenci označovat pro Českou republiku. významný je faktor vzdělání – (neúplné) základní. Koeficient je zde záporný, což znamená, že ti, kteří mají (neúplné) základní vzdělání mají větší tendenci hodnotit cizince než ti s u školou. má dotazovaný přátelé či známé mezi cizinci. Koeficient je zde kladný, což znamená, že lidé, kteří mají přátelé či známé mezi cizinci, tak méně označují cizince jako problémové pro Českou než ti, kteří přátelé či známé mezi cizinci nemají. Tabulka č. regresní analýzy u otázky: „ Představují jiné – bydlišti“ bydlišti bezpečnost Věk Spokojenost s životem už Věřící Počet dětí Má 1 dítě a více Vzdělání třední bez mat. a vyučení třední s maturitou Známí/přátelé mezi cizinci Počet dotazovaných Chybějící pozorování Zdroj: Výpočty autorky z dat „Naše společnost“ březen 2016 . proměnnou pro „muž“ je „žena“, ref. proměnnou pro „věřící“ je „nevěřící“, ref. proměnnou pro „má 1 dítě a více“ je „nemá žádné děti“, ref. proměnnou pro kategorii vzdělání je „VOŠ, Bakalářské a VŠ“, ref. proměnnou v „Známí/přátelé mezi cizinci“ pro „Ano, má“ je „Ne, nemá“, ref. proměnnou v „Ekonomická aktivita respondenta“ pro „Neaktivní“ je „Aktivní“. Jako statisticky významné proměnné jsou zvoleny proměnné, kde je statistická významnost alespoň 5%. Tyto proměnné jsou v tabulce označeny hvězdičkou (*). Hladina významnosti alfa je 0,05. U hodnocení toho, zda jiné národnosti představují v místě bydliště problém, se při analýze bydlišti. záporný, což znamená, že čím více hodnotí lidé místo svého bydliště jako bezpečnější tak tím mají menší tendenci označovat jiné národnosti jako ty, které představují problém místě jejich bydliště přátelé či známé mezi cizinci. Koeficient je zde kladný, což znamená, že lidé, kteří mají přátelé či známé mezi cizinci, tak méně označují cizince jako problémové pro místo jejich bydliště než ti, kteří přátelé či známé mezi cizinci nemají. ka č. 24 regresní analýzy u otázky: „ ČR – obohacují naši kulturu“ bydlišti bezpečnost Věk Spokojenost s životem už Věřící Počet dětí Má 1 dítě a více Vzdělání třední bez mat. a vyučení třední s maturitou Známí/přátelé mezi Počet dotazovaných Chybějící pozorování Zdroj: Výpočty autorky z dat „Naše společnost“ březen 2016 Ref. proměnnou pro „muž“ je „žena“, ref. proměnnou pro „věřící“ je „nevěřící“, . proměnnou pro „má 1 dítě a více“ je „nemá žádné děti“, ref. proměnnou pro kategorii vzdělání je „VOŠ, Bakalářské a VŠ“, ref. proměnnou v „Známí/přátelé mezi cizinci“ pro „Ano, má“ je „Ne, nemá“, ref. proměnnou v „Ekonomická aktivita respondenta“ pro „Neaktivní“ je „Aktivní“. Jako statisticky významné proměnné jsou zvoleny proměnné, kde je statistická významnost alespoň 5%. Tyto proměnné jsou v tabulce označeny hvězdičkou (*). Hladina významnosti alfa je 0,05. České republice obohacují naši faktor bezpečnosti v místa bydliště respondenta je zde kladný, což znamená, že čím více hodnotí respondent místo svého bydliště jako bezpečné mají větší tendenci považovat cizince za pro naši kulturu. životem. Koeficient je kladný, což znamená že ti, kteří jsou se svým životem spokojenější, tak mají tendenci hodnotit cizince pro naši kulturu. U této otázky vyšlo jako statisticky významné pohlaví respondenta. U mužů je koeficient kladný, což znamená, že muži mají tendenci nepovažovat cizince za přínos více než ženy. Statisticky významná je také víra v u těch, kteří v boha věří, záporný, což znamená, že ti, kteří v boha věří, mají tendenci považovat cizince za přínos více než ti, kteří v boha nevěří. je i vzdělání. Ti, kteří mají neúplné základní nebo základní vzdělání pro naši kulturu více než ti, kteří mají VOŠ nebo VŠ či bakalářské vzdělání. Je to tak proto, že koeficient je zde kladný. vyšel statisticky významný, je to, zda mají dotazovaní přátelé či známé Koeficient je zde záporný, což značí, že ti, kteří mají přátelé nebo známé mezi cizinci hodnotí cizince více jako obohacení pro naši kulturu než ti, kteří známé či přátelé mezi Tabulka č. 25: Výsledky ordinální regresní analýzy u otázky: „OV.184b Cizinci v ČR – zvyšují nezaměstnanost“ bydlišti bezpečnost Věk Spokojenost s životem už Věřící Počet dětí Má 1 dítě a více Vzdělání třední bez mat. a vyučení třední s maturitou Známí/přátelé mezi cizinci Počet dotazovaných Chybějící pozorování Zdroj: Výpočty autorky z dat „Naše společnost“ březen 2016 Ref. proměnnou pro „muž“ je „žena“, ref. proměnnou pro „věřící“ je „nevěřící“, ref. proměnnou pro „má 1 dítě a více“ je „nemá žádné děti“, ref. proměnnou pro kategorii vzdělání je „VOŠ, Bakalářské a VŠ“, ref. proměnnou v „Známí/přátelé mezi cizinci“ pro „Ano, má“ je „Ne, nemá“, ref. proměnnou v „Ekonomická aktivita respondenta“ pro „Neaktivní“ je „Aktivní“. Jako statisticky ýznamné proměnné jsou zvoleny proměnné, kde je statistická významnost alespoň 5%. Tyto proměnné jsou v tabulce označeny hvězdičkou (*). Hladina významnosti alfa je 0,05. U otázky, zda cizinci zvyšují nezaměstnanost, se jako statisticky významné projevily čtyři faktory. Statisticky významný se projevil faktor bezpečnost v místě bydliště. Koeficient je zde záporný což znamená, že čím méně se dotazovaní cítí v okolí svého bydliště bezpečně, tak tím více mají tendenci hodnotit cizince jako příčinu zvyšující s nezaměstnanosti. Dále vyšl spokojenost se životem. Koeficient je zde záporný což znamená, že čím méně jsou lidé spokojení se životem, tak tím více mají tendenci hodnotit cizince jako příčinu zvyšující se nezaměstnanosti ticky významný je faktor vzdělání – (neúplné) základní a střední bez maturity a vyučení a střední s maturitou. Koeficient je zde záporný, což znamená, že ti, kteří mají (neúplné) základní vzdělání či střední školu bez maturity či jsou vyučení či mají střední školu s mají větší tendenci hodnotit cizince jako příčinu zvyšující se nezaměstnanosti než ti s vysokou školou. Čtvrtým statisticky významným faktorem je to, zda mají dotazovaní známé či přátelé mezi cizinci. Zde je koeficient kladný což znamená, že ti, kteří mají přátelé či známé cizince, tak mají tendenci hodnotit cizince méně jako příčinu zvyšující se nezaměstnanosti než ti, kteří přátelé či známé mezi cizinci nemají. Tabulka č. 26 regresní analýzy u otázky: „ ČR – příčina nárůstu kriminality“ bydlišti bezpečnost Věk Spokojenost s životem už Věřící Počet dětí Má 1 dítě a více Vzdělání Střední bez mat. a vyučení třední s maturitou Známí/přátelé mezi cizinci Počet dotazovaných Chybějící pozorování Zdroj: Výpočty autorky z dat „Naše společnost“ březen 2016 Ref. proměnnou pro „muž“ je „žena“, ref. proměnnou pro „věřící“ je „nevěřící“, ref. proměnnou pro „má 1 dítě a více“ je „nemá žádné děti“, ref. proměnnou pro kategorii vzdělání je „VOŠ, Bakalářské a VŠ“, ref. proměnnou v „Známí/přátelé mezi cizinci“ pro „Ano, má“ je „Ne, nemá“, ref. proměnnou v „Ekonomická aktivita respondenta“ pro „Neaktivní“ je „Aktivní“. Jako statisticky ýznamné proměnné jsou zvoleny proměnné, kde je statistická významnost alespoň 5%. Tyto proměnné jsou v tabulce označeny hvězdičkou (*). Hladina významnosti alfa je 0,05. příčinou nárůstu kriminality, se jako projevily čtyři faktory. Statisticky významný se projevil faktor bezpečnost v místě bydliště. Koeficient je zde záporný což znamená, že čím méně se svého bydliště bezpečně, tak tím více mají tendenci hodnotit cizince jako příčinu nárůstu jako statisticky významná opět spokojenost se životem. Koeficient je zde záporný což znamená, že čím méně jsou lidé spokojení se životem, tak tím více mají tendenci hodnotit cizince jako příčinu nárůstu kriminality. St významný je faktor vzdělání – střední bez maturity a vyučení. Koeficient je zde záporný, což znamená, že ti, kteří mají (neúplné) základní vzdělání či střední školu bez maturity či jsou vyučení mají větší tendenci hodnotit c příčinu nárůstu kriminality než ti s vysokou školou. Čtvrtým statisticky významným faktorem je to, zda mají dotazovaní známé či přátelé mezi cizinci. Zde je koeficient kladný což znamená, že ti, kteří mají přátelé či známé cizince, tak cizince méně jako příčinu nárůstu kriminality než ti, kteří přátelé či známé mezi cizinci Tabulka č. 27 regresní analýzy u otázky: „ ČR – přispívají k řešení stárnutí populace“ bydlišti bezpečnost Věk Spokojenost s životem už Věřící Počet dětí Má 1 dítě a více Vzdělání třední bez mat. a vyučení třední s maturitou Známí/přátelé mezi cizinci Počet dotazovaných Chybějící pozorování Zdroj: Výpočty autorky z dat „Naše společnost“ březen 2016 Ref. proměnnou pro „muž“ je „žena“, ref. proměnnou pro „věřící“ je „nevěřící“, ref. proměnnou pro „má 1 dítě a více“ je „nemá žádné děti“, ref. proměnnou pro kategorii vzdělání je „VOŠ, Bakalářské a VŠ“, ref. proměnnou v „Známí/přátelé mezi cizinci“ pro „Ano, má“ je „Ne, nemá“, ref. proměnnou v „Ekonomická aktivita respondenta“ pro „Neaktivní“ je „Aktivní“. Jako statisticky významné proměnné jsou zvoleny proměnné, kde je statistická významnost alespoň 5%. yto proměnné jsou v tabulce označeny hvězdičkou (*). Hladina významnosti alfa je 0,05. U otázky, zda cizinci přispívají k řešení stárnutí populace, se jako statisticky významné ukázaly tři faktory spokojenost se živ kladný, což znamená, že čím více je dotazovaný spokojený se životem, tak tím více má tendenci hodnotit cizince jako někoho, kdo pomáhá řešit stárnutí populace. Dále je statisticky významné to, že je dotazovaný věřící. Koefici což značí, že ti dotazovaní, kteří věří v boha mají tendenci označovat cizince jako někoho, kdo pomáhá řešit otázku stárnutí populace spíše než ti, kteří v boha nevěří. Poslední faktor, který vyšel , zda mají dotazovaní přátelé či z je zde záporný, což značí, že ti, kteří mají přátelé nebo známé mezi cizinci cizince jako přínos pro řešení stárnutí populace než ti, kteří známé či přátelé mezi cizinci Tabulka č. 28: Výsledky ordinální regresní analýzy u otázky: „OV.184e Cizinci v ČR – znamenají zdravotní riziko“ bydlišti bezpečnost Věk Spokojenost s životem už Věřící Počet dětí Má 1 dítě a více Vzdělání Střední bez mat. a vyučení třední s maturitou Známí/přátelé mezi Počet dotazovaných Chybějící pozorování Zdroj: Výpočty autorky z dat „Naše společnost“ březen 2016 Ref. proměnnou pro „muž“ je „žena“, ref. proměnnou pro „věřící“ je „nevěřící“, . proměnnou pro „má 1 dítě a více“ je „nemá žádné děti“, ref. proměnnou pro kategorii vzdělání je „VOŠ, Bakalářské a VŠ“, ref. proměnnou v „Známí/přátelé mezi cizinci“ pro „Ano, má“ je „Ne, nemá“, ref. proměnnou v „Ekonomická aktivita respondenta“ pro „Neaktivní“ je „Aktivní“. Jako statisticky významné proměnné jsou zvoleny proměnné, kde je statistická významnost alespoň 5%. Tyto proměnné jsou v tabulce označeny hvězdičkou (*). Hladina významnosti alfa je 0,05. ČR znamenají zdravotní riziko, vyšly celkem tři faktory statisticky významné. U této otázky se jako statisticky významný ukázal věk. Je zde záporný koeficient, což znamená, že mladší mají tendenci tvrdit, že cizinci znamenají zdravotní riziko méně než starší. Statisticky významným faktorem je u této otázky spokojenost se životem. Koeficient je zde záporný, což znamená, že čím méně je člověk spokojen se životem, tak tím více má tendenci označovat cizince jako někoho, kdo je dotazovaný má či nemá známé či přátelé mezi cizinci. Koeficient je zde kladný, což znamená, že ti, kteří mají přátelé či známé mezi cizinci, tak mají tendenci hodnotit cizince jako někoho, kdo méně než ti, kteří přátelé či známé mezi cizinci Tabulka č. 29 „ ČR – přispívají k rozvoji hospodářství“ bydlišti bezpečnost Věk Spokojenost s životem už Věřící Počet dětí Má 1 dítě a více Vzdělání třední bez mat. a vyučení třední s maturitou Známí/přátelé mezi cizinci Počet dotazovaných Chybějící pozorování Zdroj: Výpočty autorky z dat „Naše společnost“ březen 2016 . proměnnou pro „muž“ je „žena“, ref. proměnnou pro „věřící“ je „nevěřící“, ref. proměnnou pro „má 1 dítě a více“ je „nemá žádné děti“, ref. proměnnou pro kategorii vzdělání je „VOŠ, Bakalářské a VŠ“, ref. proměnnou v „Známí/přátelé mezi cizinci“ pro „Ano, má“ je „Ne, nemá“, ref. proměnnou v „Ekonomická aktivita respondenta“ pro „Neaktivní“ je „Aktivní“. Jako statisticky významné proměnné jsou zvoleny proměnné, kde je statistická významnost alespoň 5%. Tyto proměnné jsou v tabulce označeny hvězdičkou (*). Hladina významnosti alfa je 0,05. U otázky, zda cizinci přispívají k rozvoji hospodářství, se jako statisticky významné ukázaly čtyři faktory. Prvním statisticky významným faktorem je hodnocení bezpečnosti místa bydliště. Koeficient je zde kladný, což znamená, že čím více se dotazovaní cítí místě svého bydliště bezpečně, tak tím mají větší tendenci o cizincích tvrdit, že přispívají k rozvoji hospodářství. Dále je statisticky významná spokojenost se životem. ož znamená, že čím více je dotazovaný spokojený se životem, tak tím více má tendenci hodnotit cizince jako někoho, kdo přispívá k hospodářství. , že je dotazovaný věřící. Koefici záporný, což značí, že ti dotazovaní, kteří věří v mají tendenci označovat cizince jako někoho, kdo přispívá k rozvoji hospodářství spíše než ti, kteří v boha nevěří. Poslední faktor, který vyšel statisticky významný, je to, zda mají dotazovaní přátelé či cient je zde záporný, což značí, že ti, kteří mají přátelé nebo známé mezi cizinci, má tendenci tvrdit o cizincích, že přispívají k rozvoji hospodářství než ti, kteří známé či přátelé mezi cizinci nemaj Tabulka č. 30 „ ČR – ohrožují náš způsob života“ bydlišti bezpečnost Věk Spokojenost s životem už Věřící Počet dětí Má 1 dítě a více Vzdělání třední bez mat. a vyučení třední s maturitou Známí/přátelé mezi cizinci Počet dotazovaných Chybějící Zdroj: Výpočty autorky z dat „Naše společnost“ březen 2016 Ref. proměnnou pro „muž“ je „žena“, ref. proměnnou pro „věřící“ je „nevěřící“, . proměnnou pro „má 1 dítě a více“ je „nemá žádné děti“, ref. proměnnou pro kategorii vzdělání je „VOŠ, Bakalářské a VŠ“, ref. proměnnou v „Známí/přátelé mezi cizinci“ pro „Ano, má“ je „Ne, nemá“, ref. proměnnou v „Ekonomická aktivita respondenta“ pro „Neaktivní“ je „Aktivní“. Jako statisticky významné proměnné jsou zvoleny proměnné, kde je statistická významnost alespoň 5%. Tyto proměnné jsou v tabulce označeny hvězdičkou (*). Hladina významnosti alfa je 0,05. ČR ohrožují náš způsob života, vyšlo celkem pět faktorů jako věk. Je zde záporný koeficient, což znamená, že mladší mají tendenci tvrdit, že cizinci ohrožují náš způsob života méně než starší. Statisticky významným faktorem je u této otázky spokojenost se životem. Koeficient je zde záporný, což znamená, že čím méně je člověk životem, tak tím více má tendenci označovat cizince jako někoho, kdo ohrožuje náš způsob života. Vzdělání se taktéž ukázalo jako s Koeficient je zde záporný, což ukazuje, že ti, kteří mají (neúplné) základní vzdělání, střední školu bez maturity nebo jsou vyučení, tak mají tendenci označovat cizince jako někoho, kdo ohrožuje náš způsob života více než ti, kteří mají vysokou školu, VOŠ nebo bakalářské vzdělání dotazovaný má či nemá známé či přátelé mezi cizinci. Koeficient je zde kladný, což znamená, že ti, kteří mají přátelé či známé mezi cizinci, jako někoho, kdo ohrožuje náš způsob života méně než ti, kteří přátelé či známé mezi Ověře í hypotéz Indikátory lze rozdělit na ty, kde měli respondenti hodnotit cizince a jejich „pozitivní“ přínos – zda jsou cizinci přínos pro naši kulturu, zda přispívají k řešení stárnutí populace a zda přispívají k rozvoji hospodářství. – otázky lze označit jako „negativní“. Respondenti zde hodnotili, zda cizinci představují problém pro ČR či v místě jejich bydliště, zda zvyšují nezaměstnanost, zda jsou příčinou nárůstu kriminality a zda ohrožují náš způsob života. Indikátory (jednotlivé otázky) jednoznačně potvrdili platnost hypotézy číslo tři „ české populace k cizincům souvisí s tím, zda mají známé či přátelé mezi cizinci. Pokud mají přátelé či známé mezi cizinci, tak pozitivněji.“. Odpověď dotazovaní mají přátelé či známé mezi cizinci, kteří žijí dlouhodobě v ČR statisticky významná u všech indikátorů. Ukázalo se, že ti, kteří mají přátelé či hodnotí u „pozitivních“ indikátorů cizince více pozitivně než ti, kteří přátelé a známé mezi cizinci nemají. U „negativních“ indikátorů pak ti, kteří mají přátelé či známé mezi cizinci hodnotili cizince méně negativněji než ti, kteří přátelé či známé Výsledky lze přehledně vidět v tabulce číslo Tabulka č. 31: Přehled potvrzených indikátorů u hypotézy číslo tři („Postoje č populace k cizincům souvisí s tím, zda mají známé či přátelé mezi cizinci. Pokud mají přátelé či známé mezi cizinci, tak pozitivněji.“) Představují jiné národnosti problém – celé ČR Představují jiné národnosti problém – místě bydliště Cizinci obohacují naši kulturu Cizinci zvyšují nezaměstnanost Cizinci jsou příčinou nárůstu kriminality Cizinci přispívají k řešení stárnutí populace Cizinci přispívají k rozvoji hospodářství Cizinci ohrožují náš způsob života úvaha, že ti, kteří přátelé či známé mezi cizinci nemají, mohou být náchylnější k tomu, že přejímají názory ze zpráv, atd., protože společnost obecně může být ovlivňována médii a měnit na základě toho své postoje (Jirák, Köpplová, 2009, těchto médiích nejčastěji hovoří v negativním světle (Klvačová, Taktéž se , kteří mají s migranti či cizinci blízký (a dobrý) vztah mohou pak tyto dobré zkušenosti přenášet i na další skupiny cizinců a migrantů. Samozřejmě by byl jistě vhodný další výzkum, který by prozkoumal bližší zkušenost č cizinci. Někteří například nemusí mít přátelé či známé mezi cizinci, ale stejně dobře, akorát s přesnější. Vhodné by též byly otázky ohledně toho, kde berou respondenti informace cizincích, zde by se pak dalo potvrdit, že tyto vlivy z médií opravdu ovlivňují názory a postoje č Je možné, že pozitivní vý toho, že otázka je – slovo „přátelé“ může samo o sobě budit pozitivní dojem, což může mít za , že ti, kteří přátelé či známé mezi cizinci nemají, tak hodnotí cizince více „negativněji“ a méně „pozitivněji“ než ti, kteří přátelé či známé mezi cizinci mají, což potvrzuje hypotézu číslo tři a informace Hypotézy číslo jedna („Postoje české populace k cizincům souvisí s tím, jak respondenti hodnotí bezpečnost svého bydliště. Čím více hodnotí respondenti své bydliště jako bezpečné, tím kladněji cizince vidí.“) a číslo dva („Postoje české populace k cizincům souvisí s tím, jak jedinci hodnotí spokojenost se svým životem. Čím více hodnotí respondenti svůj život , tím kladněji cizince vidí “) nebyly potvrzeny všemi indikátory, ale většinou indikátorů ano. Hypotéza číslo jedna („Postoje české populace k cizincům souvisí s tím, jak respondenti hodnotí bezpečnost svého bydliště. Čím více hodnotí respondenti své bydliště jako bezpečné, tím kladněji cizince vidí.“) byla potvrzena u šesti indikátorů z devíti Hodnocení bezpečnosti se ukázalo jako statisticky významné u hodnocení toho, zda jiné národnosti představují problém v České republice a v bydlišti, jiné národnosti obohacují naši kulturu, zda jsou příčinou nárůstu kriminality zvyšují nezaměstnanost a zda přispívají k rozvoji hospodářství. Hodnocení bezpečnosti místa svého bydliště se jako statisticky nevýznamné ukázalo u toho, zda cizinci přispívají řešení stárnutí populace ohrožují náš způsob života. tabulce číslo 32 lze přehledně vidět, jaké indikátory byly u Tabulka č. 32: Přehled potvrzených indikátorů u hypotézy číslo jedna („Postoje č populace k cizincům souvisí s tím, jak respondenti hodnotí bezpečnost svého bydliště. Čím více hodnotí respondenti své bydliště jako bezpečné, tím kladněji cizince vidí.“) Představují jiné národnosti problém – celé ČR Představují jiné národnosti problém – místě bydliště Cizinci obohacují naši kulturu Cizinci zvyšují nezaměstnanost Cizinci jsou příčinou nárůstu kriminality Cizinci přispívají k řešení stárnutí populace Cizinci přispívají k rozvoji hospodářství Cizinci ohrožují náš způsob života a předešlé výzkumy Dle Prudkého (2004, cit. podle Havlík, 2007) ti lidé, kteří bydlí problémovějších mívají vyšší míru intolerance vůči cizincům. uvádí, že v oblastech, které respondenti označují jako nebezpečné, je větší tendence k násilím a kriminalitě v souvislosti s cizinci a migranty, kteří mohou do společnosti přinášet míru nejistoty. Toto potvrzují i výsledky šesti analýz, kde se bezpečnost místa bydliště ukázala jako statisticky významná. U „negativních“ indikátorů platí to, že čím více hodnotí respondenti své místo bydliště jako nebezpečné, tak tím více považují cizince za nebezpečí (či jiný negativní přínos, který je uveden u té dané otázky). U „pozitivních“ indikátorů pak platí to, že čím více hodnotí respondenti své místo bydliště jako nebezpečné, tak tím méně považují cizince za přínos něčeho „pozitivního“. Zaujalo mě, že se bezpečnost místa bydliště neukázala jako statisticky významná u hrožují jejich způsob života. Zde bych bezpečnost jako statisticky významnou čekala. Toto může vycházet z toho, že si respondenti pod „svým způsobem života“ mohou představit i jiné faktory než tím, kde žijí. Může to pro ně být například ztráta zaměstnání říci, že bezpečnost v místě bydliště se hlavně potvrdila u indikátorů, kde si lze jednoduše představit dopad i na malé oblasti. Výjimkou je hodnocení toho, zda cizinci ohrožují náš způsob života, nicméně proč tomu tak, dle mého, je, jsem vysvětlila výše. Hypotéza číslo dva („Postoje české populace k cizincům souvisí s tím, jak jedinci hodnotí spokojenost se svým životem. Čím více hodnotí respondenti svůj život jako spokojený tím kladněji cizince vidí.“ se spokojenost se životem ukázala jako statisticky významná, je hodnocení toho, zda jiné národnosti představují problém České republice, zda cizinci obohacují naši kulturu, zda jsou příčinou nárůstu kriminality, zda přispívají k řešení stárnutí populace, zda přispívají k hospodářství, zda zvyšují nezaměstnanost ohrožují náš způsob života. Indikátorem, kde se spokojenost se živote hodnocení toho, zda jiné národnosti představují problém v místě bydliště respondenta. tabulce číslo 33 lze přehledně vidět, jaké indikátory byly u této hypotézy potvrzeny. Tabulka č. 33: Přehled potvrzených indikátorů u hypotézy číslo dva („Postoje České populace k cizincům souvisí s tím, jak jedinci hodnotí spokojenost se svým životem. Čím ndenti svůj život jako spokojený, tím kladněji cizince vidí.“) Představují jiné národnosti problém – ČR Představují jiné národnosti problém – místě bydliště Cizinci obohacují naši kulturu Cizinci zvyšují nezaměstnanost Cizinci jsou příčinou nárůstu kriminality Cizinci přispívají k řešení stárnutí populace Cizinci přispívají k rozvoji hospodářství Cizinci ohrožují náš způsob života analýze se ukázalo, že čím více respondenti označují svůj živ méně hodnotí cizince jako základ něčeho „ “ někoho, kdo může mít „ “ přínos. Buriánek (2001, s. 86) tvrdí, že ti, kteří jsou méně spokojení se svým životem prokazují vyšší míru xenof literaturu, na které je postavená hypotéza číslo dvě. diskuzi je určitě to, jak hodnotí respondenti spokojenost svého života. Jak píše Veenhoven (1996, s. 6), tak spokojenost se životem je subjektivní hodnocení vlastního života. a co by jeden mohl považovat za vel spokojený život, může hodnotit mnohem méně pozitivně. Také je třeba zmínit, že nelze přesně říci, z čeho spokojenost pramení. Je možné, že to, že respondenti negativně hodnotí faktorů, proč životem nespokojení. Případně to může být tak, že jsou nespokojení, a proto vidí život negativněji a snáze lidi škatulkují. Z použitých dat bohužel nejde zjistit směr vztahu. Hypotéza číslo čtyři („Postoje české populace k cizincům souvisí s tím, jaké mají respondenti vzdělání. Čím vyšší vzdělání respondentů, tím více vidí respondenti cizince pozitivněji.“) byla potvrzena pěti indikátory (otázkami) a u čtyřech indikátorů se vliv vzdělání na postoje č dy můžeme potvrdit, al jednoznačně. Pěti indikátory, kde se výše vzdělání ukázalo jako statisticky významné, je hodnocení toho, zda jiné národnosti představují problém v ČR, zda cizinci obohacují naši kulturu, zda cizinci zvyšují nezaměstnanost, zda jsou cizinci příčinou nárůstu kriminality a zda cizinci ohrožují náš způsob života. Čtyřmi indikátory, u kterých se výše vzdělání jako statisticky významná neukázala, jsou zda jiné národnosti představují problém místě bydliště, zda cizinci přispívají k řešení stárnutí populace, zdravotní riziko a zda cizinci přispívají k rozvoji hospodářství. tabulce číslo 34 lze přehledně vidět, které indikátory potvrdily hypotézu číslo čtyři. Tabulka č. 34: Přehled potvrzených indikátorů u hypotézy číslo čtyři („Postoje České populace k cizincům souvisí s tím, jaké mají respondenti vzdělání. Čím vyšší vzdělání respondentů, tím více vidí respondenti cizince pozitivněji.“) Představují jiné národnosti problém – celé ČR Představují jiné – místě bydliště Cizinci obohacují naši kulturu Cizinci zvyšují nezaměstnanost Cizinci jsou příčinou nárůstu kriminality Cizinci přispívají k řešení stárnutí populace Cizinci přispívají k rozvoji hospodářství Cizinci ohrožují náš způsob života tvrdí, že dle některých výzkumů se vliv výše vzdělání na postoje obyvatel k cizincům zmenšuje. lze pozorovat i u této analýzy, kdy je počet indikátorů, u kterých vliv výše vzdělání nebyl potvrzen, skoro stejný jako počet indikátorů, u kterých vliv výše vzdělání potvrzen byl. indikátory, že cizinci zvyšují nezaměstnanost a že cizinci ohrožují náš způsob života. Ti, kteří mají nižší vzdělání se spíše přiklánějí k tomu, že cizinci zvyšují nezaměstnanost a že ohrožují náš způsob života než ti s vyšším vzděláním. Zde se potvrzuje tvrzení Rustenbachové (2010, s. 5), že responde vyšším vzděláním vidí kvůli své vzdělanosti cizince méně jako někoho, kdo je pro ně hrozbou v zaměstnání, což potvrzuje i mou teorii, kterou jsem zmiňovala výše, a to, že respondenti mohli jako „ohrožení našeho způsobu života“ spíše brát konk zaměstnání a ztrátu než například bezpečnost v místě bydliště. Potvrdil se indikátor, kde se respondenti vyjadřují ohledně toho, zda cizinci obohacují naši vyšším vzděláním vidí spíše jako obohacení naší kultury než ti, kteří mají nižší vzdělání. Toto potvrzuje tvrzení Rustenbachové (2010, s. 5), která ve své práci zmiňuje, že ti s vyšším vzděláním mohou mít více příležitostí pozitivnější náhled či případně získávat tyto znalosti při studiu. místě bydliště a v České republice. U České republice se jako rokázaly čtyři faktory (bezpečnost v místě bydliště, spokojenost se životem, mají přátelé/známé mezi cizinci žijícími dlouhodobě v ČR, mají (neúplné) základní vzdělání), a u hodnocení problémovosti v místě bydliště se jako statisticky a faktory (bezpečnost v místě bydliště, mají přátelé/známé mezi cizinci žijícími dlouhodobě v ČR). To dle mého souvisí s tím, co jsem již nastínila u těchto dvou otázek v bydliště, tak se pravděpodobně budou více spoléhat na vlastní poznatky a zkušenosti, zatímco pokud hodnotí Českou republiku, tak může docházet ke zkreslením. Velmi zajímavé je, že faktor, zda je respondent věřící, se prokázal jako statisticky významný u všech indikátorů, které zjišťují, zda by cizinci mohli být přínosem něčeho „pozitivního“. Jedná se o indikátory, zda cizinci obohacují naši kulturu, zda pomáhají řešit otázku stárnutí populace a zda jsou přínosem k rozvoji hospodářství. U žádného „negativního“ indikátoru se faktor ohledně toho, zda respondent věří či nevěří v U „pozitivních“ indikátorů se ukázalo, že ti, kteří jsou věřící, mají větší tendenci hodnotit cizince jako přínos k výše uvedeným tématům než ti, kteří věřící Může to souviset s že věřící mohou být vychováváni trochu odlišně pro ně nemusí být takový problém vidět cizince více tolerantně a nezaujatě než ti, kteří žádnou víru v jakéhokoliv boha nemají. Je pak zajímavé to, že u otázek, které předpokládají „negativní přínos“ cizinců, se víra v Závěr Cílem této práce bylo ověřit, zda vybrané faktory, které ovlivňují pohled populace na cizince, ovlivňují pohled české populace na cizince v České republice. teoretické čá migrace konkrétně v České republice a vývoj migrace v České republice. Nastíněn byl taktéž vliv médií na pohledy populace na cizince v České republice. kontext postojů jako takových a pojmů, které s tématem postojů souvisí – například rasismus či předsudky. V souvislosti se zkoumáním vlivu spokojenosti na pohled české teoretické části uvedena kapitola ohledně spok životem a se životem Na závěr teoretické části pak byla uvedena literatura, které se vlivem různých faktorů na pohledy a postoje osob na cizince zabývá. Taktéž jsou zde představeny již proběhlé výzkumy na toto tomu, že výzkumy nejsou aktuálního data a tato tématika se neustále mění, pak je má analýza vhodná ke zjištění aktuální situace a aktuálních vlivů faktorů na postoje a pohledy české populace na cizince. Hypotézy tak byly vystaveny na literatuře a na předešlých (a starších) výzkumů. výzkumů a literatury jsem čtyři faktory, které byly nejčastěji prezentovány jako něco, co ovlivňuje postoje a pohledy osob na cizince. Jednalo se konkrétně o spokojenost se životem, o vliv bezpečnosti místa bydliště výši vzdělání respondenta či přátelé mezi cizinci. Hypotézy jsem testovala na základě ho šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, které se nazývá „Naše společnost“ a provádí ho Sociologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. Data, která jsem použila v březnu roku 2016. těchto dat jsem vybrala devět otázek, kde respondenti vyjadřovali svůj názor ohledně cizinců. Tyto otázky se staly závislou proměnnou v ordinální regresní analýze, kterou jsem pro každou Tyto otázky slouží jako indikátory ke zjištění náhledu respondentů na , které mohou názory ovlivňovat, proměnnou a taktéž jsem do analýzy zařadila několik kontrolních proměnných. Předmě prokázání toho, nakolik čtyři zvolené faktory ovlivňují postoje a pohledy české populace na cizince v České republice. předpokládaný „ “ „ “ již zmíněné literatury a předešlých výzkumů. Faktor, který byl jednoznačně potvrzen všemi devíti indikátory, či přátelé mezi cizinci. Zde se vztah potvrdil v smyslu, že ti, kteří mají přátelé či známé mezi kamarády, mají tendenci mít na cizince pozitivnější náhled než ti, kteří přátelé či známé mezi cizinci nemají. Potvrdily se i faktory ohledně bezpečnosti v místě bydliště dotazovaného a to, jak dotazovaný hodnotí spokojenost se svým životem. Tyto dva faktory se nepotvrdily jednoznačně u všech indikátorů. Hodnocení bezpečnosti místa bydliště se potvrdila u šesti indikátorů a spokojenost se životem dotazovaného se potvrdila u osmi indikátorů. Lze ale stále říci, že hypotézy byly potvrzeny. Ukázalo se, že ti, kteří hodnotí místo svého bydliště jako bezpečnější, tak mívají větší i hodnotit cizince pozitivněji než ti, kteří hodnotí své bydliště jako více nebezpečné. U spokojenosti se životem se ukázalo, že ti, kteří jsou se životem spokojenější, mají tendenci hodnotit cizince více pozitivně než ti, kteří svůj život hodnotí ě spokojený. Co se týče výše vzdělání, tak tento faktor byl potvrzen pěti znatelný počet indikátorů, ale není to již tak jednoznačné. Stále se ale dá že respondenti, kteří mají vyšší vzdělání, mívají větší tendenci hodnotit cizince pozitivněji než ti, kteří mají vzdělání nižší. Gang, Rivera tvrdí, že dle některých výzkumů se vliv výše vzdě cizincům zmenšuje, což dle mého lze zde pozorovat. pravděpodobně získávají i další faktory. záležitosti na době zkoumání a na aktuální zemi, kde je výzkum prováděn předsudků. Xenofobie po česku – – cizincům a menšinám ve světle sociologického výzkumu. Přehled statistických metod zpracování dat. Chaloupková, J., Šalamounová, P. Postoje k imigrantům a dopadům migrace Sociologický časopis/Czech Sociological Review Klvačová, P., Bitrich, T. 2003. Jak se (ne)píše o cizincích imigrantům. věd ČR, Maříková, Nakonečný, M. 2011. . Praha: Stanislav Juhaňák – Rabušič, L. 2000. Koho Češi nechtějí? O symbolické sociální exkluzi v české společnosti. – Mládež na křižovatce. Slezáčková, A. Průvodce pozitivní psychologií: nové přístupy, aktuální poznatky, Zákon č. 326/1999 Sb., zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (autorský zákon). Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Praha: CVVM, 2017 [cit. 2017 Český sociálněvědní datový archiv [online]. Praha: ČSDA, 2014 [cit. 2017 Český statistický úřad [online]. Praha: ČSÚ, 2017 [cit. 2017 – Český statistický úřad. Praha: ČSÚ, 2016 [cit. 2017 – Český sociálněvědní datový archiv, systém NESSTAR, výzkum CVVM – Naše společnost březen 2016 [online]. Praha: ČSDA, 2017 [staženo 2017