Specifika komunikace s osobami s tělesným postižením (lidé na vozíku)

1.       Komunikujte s osobou s tělesným postižením, ne s jejím doprovodem – je nutné komunikovat
vždy s osobou s tělesným postižením.

2.       Nechte se vést pokyny osoby s tělesným postižením – při nezbytné fyzické pomoci je nutné
nechat se vést osobou s tělesným postižením, která přesně ví, jakým způsobem jí můžete pomoci.

3.       Zvyšujte jistotu a pocit soběstačnosti osoby s tělesným postižením – například poskytnutím
nezbytných kompenzačních pomůcek (rampa, plošina, sedačky do vany…) Zvyšujete tím jistotu a pocit
soběstačnosti.

4.       Zjistěte rozsah postižení a s tím související možná omezení v komunikaci – zjistěte, zda
člověk používíá některý ze systémů AAK

5.       Nemanipulujte s vozíkem bez vědomí vozíčkáře – buďte připraveni na odmítnutí, vždy se
člověka zeptejte, než ho přemístíte z místa na místo. Neopatrná manipulace může vést k vyklopení
z vozíku a poraněním

6.       Pokuste se zachovat běžná společenská pravidla v komunikaci – mnoho lidí se domnívá, že
člověk s tělesným postižením má současně jiné, přidružené postižení. Zachovávejte asymetrii vztahu.
Buďte připraveni na to, že viditelnost postižení ve vás nebo v okolí může vyvolat různé reakce,
někdy to jsou reakce nepřiměřené (projevy lítosti, opovržení, posměchu atd.)

7.       Přizpůsobte svoji pozici při komunikaci – pro člověka sedícího na vozíku je někdy velmi
obtížné komunikovat s člověkem stojícím, vytváří se velký výškový rozdíl. Snažte se proto vzájemnou
komunikaci přizpůsobit například tak, že si k němu sednete, aby vaše komunikace probíhala tzv.
„tváří v tvář“.

8.       Komunikujete – vzájemná komunikace usnadní další potřebné postupy.