SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA OSOB
S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM
Mgr. Martina Semerádová

TERMINOLOGIE
¢Termín somatopedie pochází z řeckého soma = tělo, paideia = výchova, vedení.
¢V současné době existuje více názvů pro tento obor, např. pedagogika tělesně postižených,
somatopedagogika…
¢Předmětem somatopedie je člověk s omezením hybnosti a jeho interakce s okolím.
¢

ČLOVĚK S OMEZENÍM HYBNOSTI
¢Nejvhodnější pro označení celé somatopedické klientely je patrně termín člověk s omezením
hybnosti.
¢Dříve se používaly pojmy porucha hybnosti, porucha mobility atd.
¢
¢Tyto pojmy byly:
¢ nepřesné (např. člověk s astmatem nebo nemocí nemá přímo narušenou hybnost, přesto je také
předmětem oboru somatopedie),
¢ nevhodné, protože poukazovaly na patologii.
¢

TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
¢vady pohybového (svalového), nosného (kosterního) nebo nervového ústrojí, jestliže se projevují
narušenou hybností a jestliže člověka omezují v účasti na jeho přirozených životních aktivitách
¢Dělení:
¢Vrozené (DMO)
¢Získané:
-získané po úrazu, např. amputace, obrny po úrazech páteře a mozku
-získané po nemoci, např. TP po roztroušené skleróze, svalové dystrofii, artritidách

DLOUHODOBÉ ONEMOCNĚNÍ
¢Dělení:
¢-chronická, vznikají závažné organické a funkční změny orgánů a systémů s dlouhodobě
předpokládaným průběhem, tj. minimálně 3 roky (diabetes, srdeční vady);
¢-recidivující, pokud se opakuje nejméně 3x ročně, ale v mezidobích v organismu nenalézáme
anatomické ani funkční změny (alergie, astma)
¢nebo z hlediska očekávaného vývoje:
¢ progresivní (progredující), některé mohou mít i letální charakter (např. progresivní svalová
dystrofie, maligní nádorová onemocnění);
¢ stacionární, u které neočekáváme postupné a dlouhodobé zhoršování (např. benigní nádory).
¢

HISTORIE PÉČE O OSOBY S OMEZENÍM HYBNOSTI
¢19. století: V Jesenících žije a praktikuje své originální léčebné postupy zakladatel moderní
vodoléčby Vincenz Priessnitz (1799-1851
¢1901 – František Hamza (1868-1930) zakládá v Košumberku u Luže malé sanatorium pro tuberkulózní
děti. Roku 1908 je při této léčebně zřízena škola.
¢1913 – otevřen Jedličkův ústav pro zmrzačelé v Praze.  Prof. MUDr. Rudolf Jedlička v něm se svými
spolupracovníky, kterým byl do roku 1919 pokrokový učitel Františk Bakule (1877–1926) a od roku
1920 ředitel ústavu a školy Augustinem Bartošem (1888-1969), realizoval myšlenku rehabilitační
péče. Ústav měl pět oddělení: nemocnice (ortopedická klinika), škola, vlastní cvičné dílny,
ortopedické dílny, statek a chorobinec s azylem.
¢
¢

WEBOVÉ ODKAZY
¢lLga vozíčkářů o.s.: www.ligavozic.cz
¢Centrum Paraple: www.paraple.cz
¢Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců: www.caths.cz (současný člen Českého
paralympijského výboru)
¢Unie Roska (Česká multiple sclerosis společnost): www.roska.cz (pacienti s roztroušenou mozkomíšní
sklerózou)
¢Spolek Trend vozíčkářů: www.trendvozickaru.cz (Olomouc)
¢Společnost „E“: www.spolecnost-e.cz (pacienti s epilepsií)
¢Svaz diabetiků: www.diabetes.cz
¢Společnost pro mukopolysacharidózu: www.mukopoly.cz a další. (měli byste znát alespoň několik
organizací + komu jsou určeny
¢Odbornou problematiku somatopedie v ČR zaštiťuje Somatopedická společnost (pod Karlovou
univerzitou): www.somspol.wz.cz
¢Jedličkův ústav  www.jus.cz
¢Asistence www.asistence.org
¢ZŠ a MŠ Kociánka www.skola-kocianka.cz
¢
¢

PRAMENY K DALŠÍMU STUDIU
¢ BENDOVÁ, P. Moderní trendy v péči o osoby s poruchami hybnosti. In Základy speciální pedagogiky.
(kolektiv autorů) 1. vyd. Olomouc: VUP, 2006. 85 s. ISBN 80-244-1479-1.
¢ BENDOVÁ, P. – RENOTIÉROVÁ, M. Somatopedie pro výchovné pracovníky. 1. vyd. Olomouc: VUP, 2005. 56
s. ISBN 80-2441-097-4.
¢ FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 168
s. ISBN 978-80-247-1314-4.
¢ HRUŠKA, J. Komplexní systém výchovně vzdělávací péče o děti a mladistvé s tělesným postižením. 1.
vyd. Praha: Septima, 1997. 118 s. ISBN 80-85801-47-7.
¢ JAKOBOVÁ, A. Komplexní péče děti s tělesným a kombinovaným postižením. 1.vydání. Ostrava:
Ostravská univerzita, 2007. 101s. ISBN 978-80-7368-488-4.
¢ JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením, somatopedická a
psychologická hlediska. 1. vyd. Praha: TRITON, 2001. 158 s. ISBN 80-7254-192-7.
¢ JELÍNKOVÁ, J. – KRIVOŠÍKOVÁ, M. – ŠAJTAROVÁ, L. Ergoterapie. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 272 s.
ISBN 978-80-7367-583-7.
¢ JESENSKÝ, J. Uvedení do rehabilitace zdravotně postižených. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 159
s. ISBN 80-7184-030-0.
¢ JONÁŠKOVÁ, V. Dítě s poruchou mobility. In MÜLLER, O. et al. Dítě se speciálními vzdělávacími
potřebami v běžné škole. 1. vyd. Olomouc: UP, 2001. 87-122 s. ISBN 80-244-0231-9.
¢ KOMAČEKOVÁ et al. Fyzikálna terapia. 2. vyd. Martin: Osveta, 2006. 363 s. ISBN 80-8063-230-8.
¢ KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Psychoterapeutické kapitoly pro sociální,
pedagogické a zdravotnické profese. 2. vyd.  Praha: Portál, 1997. 147 s.  ISBN 80-7178-150-9.
¢ KRATOCHVÍL, S. Základy psychoterapie. 4. vyd. Praha: Portál, 2002. 392 s. ISBN 80-7178-657-8.
¢ MÜLLER, O. et al. Terapie ve speciální pedagogice. 1. vyd. Olomouc: VUP, 2005. 295 s. ISBN
80-244-1075-3.
¢OPATŘILOVÁ, D. Pedagogická intervence v raném a předškolním věku u jedinců s dětskou mozkovou
obrnou. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 52 s. ISBN 80-210-3242-1.
¢ OPATŘILOVÁ, D. – ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Somatopedie – texty k distančnímu vzdělávání. 1. vyd. Brno:
Paid, 2007. 123 s. ISBN 978-80-7315-137-9.
¢

PRAMENY K DALŠÍMU STUDIU
¢ PAVLŮ, D. Speciální fyzioterapeutické koncepty a metody. 2. vyd. Brno: Akademické nakladatelství
Cerm, 2003. 239 s. ISBN 80-7204-312-9.
¢ PFEIFFER, J. Neurologie v rehabilitaci. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 351 s. ISBN 978-80-247-1135-5.
¢ RENOTIÉROVÁ, M. Somatopedické minimum. 1. vyd. Olomouc: VUP, 2002. 85 s. ISBN 80-244-0532-6.
¢ RENOTIÉROVÁ, M. Některé významné osobnosti oboru somatopedie v českých zemích. 1. vyd. Olomouc:
VUP, 2007. 132 s. ISBN 978-80-244-1861-2.
¢ SASÍN, J. Socializace dětí s epilepsií. 1. vyd. Praha: SPN, 1975. 240 s.
¢ VÁGNEROVÁ, M. Patopsychologie pro pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 444 s. ISBN
80-7178-214-9.
¢ VALENTA, M. Přehled speciální pedagogiky a školská integrace. 1. vyd. Olomouc: VUP, 2003. 322 s.
ISBN 80-244-0698-5.
¢ VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. 1. vyd. Brno: Paido, 1999. 144 s. ISBN-80-85931-69-9.
¢ VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. 2. vyd. Brno: Paido, 2006. 304 s. ISBN-10: 80-7315-134-0.
¢ VÍTKOVÁ, M. Paradigma somatopedie. 1. vyd. Brno: Paido, 1998. 140s. ISBN 80-210-1953-0.
¢ VÍTKOVÁ, M. et al. Integrativní speciální pedagogika. 2. vyd. Brno: Paido, 2004. 463 s. ISBN
80-7315-071-9.
¢ VOTAVA, J. et al. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: Karolinum,
2005. 207 s. ISBN 80-246-0708-5.
¢ VYMĚTAL, J. Lékařská psychologie. 3. vyd. Praha: Portál, 2003. 400 s. ISBN 80-7178-740-X.
¢ WHO Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disabilit a zdraví. 1. vyd. Praha: Grada, 2004.
280 s. ISBN 978-80-247-1587-2.
¢