Alternativní augmentativní komunikace

Komunikace je výměna a sdílení informací s ostatními lidmi, možnost podělit se s nimi o svoje
myšlenky pocity, otázky, potřeby.

A = alternativní : náhradní
A = augmentativní: rozšiřující a podporující
K = komunikace: přenos a předávání informací
Cílem AAK je umožnit lidem se závažnými komunikačními poruchami účinně se dorozumívat a vzájemně
reagovat a to v takovém rozsahu, aby se tito lidé stejně jako ostatní mohli zapojit do společnosti.

AAK je zaměřena na
►Překonání rozporu mezi rozuměním řeči a řečovým vyjadřováním. Pokud neporozumíme způsobům
vyjadřování člověka s komunikační poruchou, není to pouze chyba toho, kdo se nám snaží nějakou
informaci sdělit.

► Podporu vývoje jazyka a řeči
► Získávání zkušeností s vyjádřením a výrazem lidí s komunikačními poruchami. Učíme se vždy jeden
od druhého.
► Zamezení frustrace, které vzniká z neúspěšných pokusů o komunikaci. I člověk, který komunikuje
mluvenou řečí a s komunikací nemá žádné problémy, může pociťovat pocit frustrace z toho, že není
schopen porozumět způsobům vyjadřování člověka, který mu chce nějakou informaci sdělit.
► Usnadnění kontaktů mezi osobami. Člověk je tvor společenský a nemůže žít v úplné izolaci, do
které ho omezené komunikační možnosti staví.
► Usnadnění vzdělávacích aktivit. I člověk s poruchou komunikačních
schopností má potřebu se vzdělávat.
► Podporu schopnosti číst a psát

Komu je AAK určeno?
Dětem a dospělým lidem, kteří v důsledku zdravotního postižení nemohou komunikovat mluvenou řečí.
·        Lidé s DMO (dětskou mozkovou obrnou)
·        Lidé s mentálním postižením
·        Lidé s těžkými vývojovými vadami řeči
·        Lidé s autismem
·        Lidé s onkologickým postižením v oblasti mluvidel
·        Lidé s kombinacemi postižení
·        Lidé s těžkými poruchami sluchu
·        Lidé po úrazu mozku

O čem komunikujeme?
· Potřeby okolo jídla a hygieny
· Základní pocity (nelibost, nepohodlí apod.)
· Potřeby, které slouží k vyjádření našich přání (chci někam jít, někoho zavolat, něco si koupit)
· Máme potřebu reprodukce událostí (chci se podělit o nějaký svůj zážitek. Např. byla jsem na
výstavě a potkala jsem tam známého, který mi řekl...)
· Máme potřebu poskytovat informace (např. dneska odpoledne půjdu k zubaři a vytrhne i zub)
· Pojmenováváme věci
· Komentujeme své či cizí chování
· Stěžujeme si a vznášíme protesty
· Vyjadřujeme své pocity (líbí se mi to, urazil jsi mě...)
· Popisujeme skutečnosti (např. nechutná mi to, je tu teplo...)
· Určujeme vlastnictví (např. to je moje)
· Máme otázky
· Připomínáme něco, na co komunikační partner zapomněl

Systémy a metody AAK
Systémy AAK
dynamické:
v čase proměnlivé, zahrnující znaky, gesta, mimiku... (Makaton, Znak do řeči...)
statické:
v čase neměnné (komunikační tabulky, piktogramy, bliss symboly...)
Metody AAK
· Bez pomůcek:
užití prostředků neverbální komunikace (oční kontakt, mimika, řeč, těla, gesta, znaky)
·  S pomůckami:
o   Netechnické: Předměty, obrázky, fotografie, symboly (piktogramy, VOKS, písmo)
o   Technické: komunikátory, pomůcky s hlasovým výstupem, spínače, počítače
o   Podpůrné: sociální a globální čtení, bazální stimulace

Stanovení vhodné metody AAK
·  Schopnost porozumění signálům neverbální komunikace
·  Schopnost rozumět mluvené řeči
·  Současné způsoby komunikace (verbální i neverbální) a jejich úspěšnost, včetně případného
spontánního užívání náhradních forem komunikace
·  Schopnost vyjádření ano/ne
·  Motivaci ke komunikaci a potřebu dorozumět se
·  Zrakové a sluchové schopnosti
·  Motorické možnosti (hrubá a jemná motorika, rozsah, přesnost a rychlost pohybu  ruky pro
zhodnocení fyzického přístupu ke komunikačním pomůckám včetně sezení a polohování). Cíl: zjistit
motorické schopnosti, ne popsat motorické obtíže.

Stanovení vhodné metody AAK
·  Sociální dovednosti včetně vztahů ke svým vrstevníkům
·  Emoční projevy a chování
·  Poznávací schopnosti
·  Rozumění symbolům v běžném životě a případné čtenářské dovednosti
·  Základní znalosti a perspektivy školského či pracovního zařazení
·  Způsob trávení volného času
·  Prostředí, v němž se nekomunikující osoba pohybuje
·  Očekávání nekomunikující osoby a osob v jeho okolí a očekávaná úroveň podpory

Stanovení metod AAK
·· Výběr slovní zásoby (vycházíme z momentálních schopností nekomunikující osoby)
· Výběr zobrazení pojmů (předměty, obrázky, fotografie, grafické symboly)
·  Výběr dostupných pomůcek
·  Vyhodnocení možností ovládání vybraných pomůcek
· Možnosti začlenění partnerů a pečovatelů do plánovaných možností komunikace
·  Stanovení možností rozšíření systému používaných znaků
·  Poskytování příležitostí ke komunikaci
·  Budování komunikačních strategií a metodických postupů

Zásady nastavení komunikačního kanálu
·  Výběr slovní zásoby a symbolů je vysoce individuální  podle přání nekomunikující osoby i podle
prostředí, ve kterém se pohybuje
·  K zobrazení pojmů je potřeba dotykových vjemů, zraku i sluchu
·  Manipulace s pomůckami musí být co nejsnadnější
·  Komunikační partneři musí znát principy AAK
· Musí se vytvářet a poskytovat příležitosti ke komunikaci, z počátku třeba i řízené situace. Jen
to zajistí úspěch v komunikaci
·  Komunikace musí vycházet z běžných situací, se kterými přichází nekomunikující osoba běžně do
styku
·  Na komunikaci a její rozvoj musí být dostatek času