Osvojení zletilého je významné především z hlediska dědění, kdy osvojenec dědí v první zákonné
třídě dědiců a zároveň nevstupuje v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám.

O osvojení rozhodne (§ 796 odst. 2 NOZ) soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit. K návrhu
se zletilý připojí. Osvojení má právní následky pro osvojencovy potomky jen pokud se narodili
později.

Osvojenec si ponechává své dosavadní příjmení, ale se souhlasem osvojitele může k svému příjmení
připojit i příjmení osvojitele.

Má-li již osvojenec nebo osvojitel připojované příjmení, nemůže dojít připojením příjmení
na základě osvojení k jeho ztrojení.

Osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého

Osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého

Zletilého lze osvojit, jestliže:

·         Přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem.

·         V době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý.

·         Ovojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti.

·         Osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.

Dříve by mohly být společně osvojeny pouze nezletilé děti, nikoli jejich dospělí sourozenci, což by
vedlo k rozdělení rodiny.

·         Osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny
osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv.

·         Osvojitel osvojením nenabývá vůči osvojenci a jeho potomkům žádných majetkových práv.

·         Osvojenec (a jeho potomci) osvojením nepozbývá práv ve vlastní rodině.


K osvojení, které není obdobou osvojení, nezletilého bude docházet výjimečně. Osvojovat si
zletilého budou často osoby, které nemají potomky (pokrevní nebo právní), nemají pokračovatele ve
svém díle nebo jimž jejich potomci neposkytují náležitou pomoc v nemoci nebo ve stáří.