KRIMINOLOGIE – ÚVOD DO TÉMATU PHDR.HANA PAZLAROVÁ, PH.D Rizikové skupiny 4 Vzpomeňte na minule…J —Jaké jsou faktory vzniku deviací? —Jak může osobnost pachatele ovlivnit reakci společnosti? —Jaké typy společností reagují přísněji na porušení normy? —Co je degradační ceremoniál? Co nás dnes čeká? —Funkce sociálních deviací —Kriminologie – vymezení pojmů a možná trocha historie Funkce sociálních deviací —Přisuzovány zpravidla negativní funkce —Narušení života společnosti, ohrožení zájmů spol. i jednotlivců —Oslabení koordinované aktivity členů spol. —Oslabení ochoty dodržovat normy a hodnoty —Narušení důvěry ve skupině — —Může mít deviace pozitivní funkci ve společnosti? Pozitivní funkce deviace (podle Dürkheima) —Deviace jsou nevyhnutelné, protože přirozené —Udržují hranice mezi normálním patologickým —Příležitostné narušení posiluje kohezi skupiny —Kriminalita se vyskytuje ve všech typech společností = určitá míra je normální, nevyhnutelná —Deviace ujasňují hranice —Deviace posiluje kohezi a solidaritu —Ujasňují soc.normy, posilují jejich legitimitu a autoritu —Mohou upozornit na defekt — —Mohou katalyzovat společenské změny —Tolerovaná a netrestaná deviace brání kumulaci nespokojenosti —Umožňují společnosti vytvářet preventivní systémy —Redukují úzkost a nejistotu —Deviace ovlivňují typ a množství deviantních projevů — Kriminologie — z lat. crimen – zločin a logos – ve smyslu učení = učení o zločinu —Společenskovědní disciplína, zabývající se jak jednotlivci (např. pachatelem, obětí), tak společností i sociálními skupinami (např. instituce kontrolující kriminalitu, preventivní komunitní projekty apod.) —Empirická věda zaměřená na poznávání reálných jevů bez hodnotících stanovisek, snaží se o prověření teorií a konceptů vědeckými metodami. Snaží se nestrannost a objektivitu (x teorie o rozeném zločinci) Kriminologie —Interdisciplinární věda zkoumající kriminalitu, její příčiny, projevy a latenci, pachatele, oběť, jejich vzájemný vztah, sankční systém, jeho účinnost, formální i neformální sociální kontrolu kriminality, procesy kriminalizace a viktimizace, prevenci a veřejné mínění o kriminalitě Kriminální etiologie —Výzkum příčin kriminality —Specificky podle druhů, např. recidivní kriminalita, juvenilní kriminalita apod. Kriminální fenomenologie —Zjišťování a popis podob kriminality a jejích aktérů, vč. kriminality latentní — Klinická kriminologie —Zkoumá především osobnost pachatele, jeho charakteristiky a z toho odvozenými typologiemi viktimologie —Zabývá se objetí, její rolí, vztahem k trestnému činu a pachateli penologie —Výzkum trestních sankcí, pravděpodobnosti budoucí recidivy, vedlejšími účinky – stigmatizace, prisonizace Sociální kontrola kriminality —Strategie a metody k potlačování kriminality —Formální (trestněprávní kontrola) —Neformální (restorativní přístup) Kriminální prevence —Strategie k eliminaci nebo omezení jevů, aktivit a skutečností vedoucích ke kriminalitě —Z hlediska obsahu – sociální prevence – socializace jedince, rodina, škola, volný čas —Z hlediska příležitosti – situační prevence – omezení možností (hlídaná parkoviště, patroly v rizikových místech…) —Z hlediska oběti – viktimologická prev. —Z hlediska adresátů – primární, sekundární a terciární Primární prevence —Určená obecněji definované skupině —Mládež —Obyvatelstvo určitého regionu —Určitá sociální skupina Sekundární prevence —Určena rizikovým skupinám potenciální pachatelů a obětí —Mladí lidé bez domova —Prostitutky —Pracovníci nočních podniků apod. Terciární prevence —Předcházení recidivě trestné činnosti, resp. trestního stíhání —Např. odklon od tradičního trestního řízení – mediace, probační dohled, terapeutický program apod. — —Preventivní strategie se obvykle prolínají —Prevence —Klasická trestní represe —Snaha omezit faktory zesilující pravděpodobnost výskytu kriminálního jednání —Reaguje na již spáchaný trestní čin —Sleduje naplnění principu právního státu (spravedlivý proces, právo na obhajobu, nezávislost soudů..) Prevence x represe Restorativní justice —Znovuobnovující spravedlnost - od 80.let 20.stol. —Snaha o obnovu trestným činem narušených vztahů, snaha o odčinění následků —Delegování rozhodnutí na aktéry činu – oběť pachatele, komunitu —Právní vědy o kriminalitě —Neprávní vědy o kriminalitě —Věda o trestním právu hmotném —Věda o trestním právu procesním —Kriminologie —Kriminalistika Vědy o kriminalitě —Jaké další obory souvisí s kriminologií? Související obory —Soudní lékařství —Forenzní psychiatrie/psychologie —Sociální práce v trestní justici —Vývojová psychologie —Speciální pedagogika, sociologie Trocha historie nikoho nezabije J —Jako vědní obor se kriminologie v Evropě utvářela od 2.pol.18.stol. —První průkopníci – právník Cesare Beccaria (1738-1794) a lékař Cesare Lombroso (1835-1909) —1885 - první použití pojmu kriminologie – Rafaele Ganofaro vydal knihu s tímto názvem — Cesare Beccaria —Studie O zločinech a trestech —Kritika justičního a sankčního systému, korupce, svévole policie a zdlouhavého řízení, mučení jako vyšetřovací prostředek, mrzačící a barbarské sankce, masové používání trestu smrti —Snaha o prosazení rozumnější trestní politiky —Inspirace J.J.Rosseauem, FrancoisemVoltairem a Charlesem de Montequieum —Práce publikována v 60 vydáních, ve všech významných evropských jazycích —Doporučení našla uplatnění v praxi —1776 nechala Marie Terezie zakázat torturu —1788 zrušení trestu smrti Josefem II. —Ocenění ruskou císařovnou Kateřinou I. i pruským panovníkem Fridrichem II. Beccariovy zásady 1.Zákaz svévole policie 2.Striktní dodržování zákonů soudy 3.Rychlost trestního řízení (čím dříve trest následuje, tím je spravedlivější a účinnější) 4.Zajištění dostateční doby pro obhajobu 5.Veřejnost soudního přelíčení (zrušení tajných žalob) 6.Presumpce neviny 7. —7. Nahrazení dosavadního smyslu trestu jako odplaty a zastrašení veřejnosti novým účelem zaměřeným na zastrašení a nápravu pachatele —8. Zrušení útrpných trestů (není úlohou trestu týrat bytost obdařenou vnímáním) —9. Nahradit trest smrti doživotím —10. Upřednostnění prevence