Provaz
Modelová aktivita metody filozofie pro děti
Předpokládaný čas: 120 minut
Materiál: Video „Provaz“ (Dangle – https://www.youtube.com/watch?v=kzRD59r2j2A), papíry, fixy
Fáze filozofického zkoumání
1. Naladění
2. Představení podnětu
3. Čas k zamyšlení
4. Tvoření otázek
5. Představení otázek
6. Volba otázky
7. První myšlenky
8. Rozvíjení myšlenek
9. Závěrečné zamyšlení
10. Ohlédnutí za procesem
1. Naladění
Usazovaná:
Účastníci si všichni stoupnou, jejich úkolem je, aby se postupně jeden po druhém posadili. U
usazování nesmí mluvit, pokud si sednou dva zároveň, musí všichni znovu stát.
Hlasuj nohama:
Pokud byste si mohli vybrat ze tří možností… kterou byste zvolili a proč?
Vlastnit létající koberec
Vlastnit mluvící knihu
Vlastnit piknikový koš, který se nikdy nevyprázdní
Doplňující otázky: Jak by se změnilo vaše rozhodnutí, kdybyste létající koberec nemohli ovládat?
Kdyby kniha sama rozhodovala, o čem bude mluvit?…
2. Představení podnětu
Video Ostrov (Dangle – https://www.youtube.com/watch?v=kzRD59r2j2A)
3. Čas k zamyšlení
Poté, co se účastníci seznámili s podmětem, by měli dostat čas na individuální přemýšlení o právě
promítnutém videu. Lze např. zadat úkol: Převyprávějte příběh maximálně v deseti slovech. Sdílení
příběhu v plénu.
4. Tvoření otázek
Účastníci ve dvojicích vymýšlí otázky, které je k tématu napadají a o kterých by chtěli s ostatními
diskutovat. Jednotlivé dvojice se spojí do čtveřic. Následuje sdílení otázek. Každá čtveřice vybere dvě
otázky, o které by chtěla diskutovat a napíše ji na velký papír.
5. Představení otázek
Skupinky následně prezentují otázky v plénu. Otázku pouze přečtou bez dalšího vysvětlování.
6. Volba otázky
Všichni pak hlasují o otázce, která podle nich povede k nejzajímavější a nejplodnější diskuzi. Může se
jednat o veřejné hlasování – všichni dostanou tři lístečky (hlasy) a mohou lístečky libovolně rozdělit
mezi vystavené otázky.
Po představení vítězné otázky se skupina shodne, jaká pravidla budou během diskuze dodržována.
7. První myšlenky
Po zvolení nejlepší otázky je požádán autor (skupina), aby otázku uvedl a vysvětlil, jak a proč k ní
dospěl a jak si na ni sám odpovídá.
8. Rozvíjení myšlenek
Po představení otázky následuje společné zkoumání otázky, skupina by měla své nápady rozvíjet a
ponořit se do nich hlouběji. Učitel se může zeptat, kdo by se chtěl k úvodnímu vysvětlení vyjádřit.
Účastníky je dobré vybídnout k tomu, aby na jednotlivé argumenty navazovali (např. „souhlasím s ,
protože…, nesouhlasím s , protože…, „rád bych se vrátil zpět k…“, „chci se zeptat…“)
Během společného zkoumání lze mimo jiné trénovat i schopnost vzájemného naslouchání, např. je
možné účastníky poprosit, aby si zapsali tři poslední argumenty diskuze.
9. Závěrečné zamyšlení
Pokud se už diskuze vyčerpala nebo již nezbývá čas, následuje shrnutí diskuze. Účastníci si zapíší tři
vyřčené argumenty, s kterými souhlasili a tři, s kterými nesouhlasili. Na závěr jsou všichni účastníci
vyzváni, aby sdělili své závěrečné myšlenky. Autor otázky sdílí svoji myšlenku jako poslední.
10. Ohlédnutí za procesem
Následuje zhodnocení toho, jak celé setkání zkoumajícího společenství proběhlo. Účastníci vyplní
následující tabulku:
 
Všichni jsme se zapojili
Mým názorům bylo
nasloucháno
Byli jsme vůči sobě
ohleduplní
Spolupracovali jsme jako
tým
Názory ostatních jsme
kriticky zvažovali
Byli jsme tvořiví
Aktivita mě přiměla
přemýšlet jinak, než jsem
zvyklý/á
Tabulku je možné doplnit diskuzí v plénu:
Co se nám při dnešním zkoumání dařilo? V čem bychom se mohli zlepšit?
Vybrali jsme dobrou otázku? Jakým směrem chceme pokračovat?