Canvas A:\minispir.GIF Canvas A:\minispir.GIF
2. NORMA, NORMALITA, MKN-10,
PŘÍČINY VZNIKU PSYCHICKÝCH NEMOCÍ

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
POJETÍ NORMY
Hranice mezi normální a abnormální variantou jakékoli psychické vlastnosti je pohyblivá.
Mění se v čase, v závislosti na sociálním a kulturním kontextu.
C:\Users\Ivana\Desktop\Obrázky\6a0147e36afe39970b0147e39edf94970b.jpg
C:\Users\Ivana\Desktop\Psychopatologie\Psychopatologie -
Obrázky\RELIGION-the-most-common-mental-illness.jpg

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
1. Statistická norma
Relativně objektivní a exaktní.
Gaussova křivka – normální rozložení vlastnosti v populaci.
Rozptyl (střední kvadratická odchylka průměru) – ukazuje, jak jsou hodnoty rozptýleny kolem průměru
v populaci:
            σ2 =  (1/(N))∑ni=1 (xi - μ)2
Hranice široké normy je vymezena dvěma směrodatnými odchylkami na obě strany od průměru.
IQ
%
více než 130
2
120 – 129
7
110 – 119
16
100 – 109
25
90 – 99
25
80 – 89
16
70 – 79
7
méně než 70
2

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
2. Funkční norma
Normální je to, co umožňuje optimální fungování jedince.
3. Pragmatická (etická) norma
Normou je úspěšné dosažení určitého cíle bez ohledu na prostředky.
4. Sociokulturní norma
To, co je v dané společnosti a kultuře obvyklé.
Mediální norma představuje vzor toho, co je prezentováno jako žádoucí nebo standardní.
C:\Users\Ivana\Desktop\Obrázky\mental-illness-sketch-2.jpg

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
5. Norma jako ideál
Nejlepší možný výsledek, který se ještě zdá být dostupný.
 6. Skupinová norma
Různé sociální skupiny a skupiny vymezené profesně, věkově, náboženskou příslušností se mohou
značně lišit.
7. Subjektivní norma pozorovatele
Odráží osobnostní vlastnosti člověka a situační působení nějakého aktuálního vlivu.
C:\Users\Ivana\Desktop\Obrázky\images (4).jpg

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
NORMALITA
Vymezení normality závisí na aktuální úrovni poznání v dané společnosti.
Neznámé je odmítáno, protože vyvolává strach a nejistotu.
Proměna hodnotového systému a z toho vyplývajících postojů je vázána na změny, k nimž ve
společnosti dochází.
C:\Users\Ivana\Desktop\Obrázky\stažený soubor (1).jpg

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
KLASIFIKAČNÍ SYSTÉMY
Mezinárodní seznam příčin smrti - 1893 v Chicagu.
5. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (International Classification of Diseases) (1938) –
duševní zaostalost, schizofrenie, maniodepresivní psychóza.
6. revize – psychiatrii věnována samostatná kapitola.
MKN-10
– 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (1992)
– Světová zdravotnická organizace (WHO).

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
F00 – F09
Organické duševní poruchy.
F10 – F19
Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek.
F20 – F29
Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy.
F30 – F39
Poruchy nálady (afektivní poruchy).
F40 – F49
Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy.
F50 – F59
Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory.
F60 – F69
Poruchy osobnosti a chování u dospělých.
F70 – F79
Mentální retardace (duševní opoždění).
F80 – F89
Poruchy psychického vývoje.
F90 – F98
Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a adolescenci.
MKN-10 – V. kapitola (písmeno F):

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
Americká psychiatrie – 1952 –
Diagnostický a statistický manuál duševních chorob (DSM-I).
Nyní DSM-V.

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
PŘÍČINY VZNIKU PSYCHICKÝCH NEMOCÍ
Funkcí psychiky je regulace vztahů jedince k jeho životnímu prostředí.
Funkční úrovně mozku:
•Hypotalamus – vegetativní funkce a hormonální funkce.
•Mozkový kmen – pudy („ještěří mozek“).
•Limbický systém – emoce („savčí mozek“).
•Mozková kůra – vůle.
•
•Levá hemisféra
– řeč, abstraktní pojmové myšlení.
• Pravá hemisféra
– imaginace, prostorové vnímání.

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
Neurony, synapse
Neurotransmitery:
•Dopamin – kontrola motoriky.
•Serotonin – reguluje úroveň aktivace.
•Endorfin – zvýšená produkce ve stavu bolesti.
•Adrenalin – posiluje vzrušení i útlum.
•Acetylcholin – excituje.
C:\Users\Ivana\Desktop\Obrázky\images (1).jpg C:\Users\Ivana\Desktop\Obrázky\images (2).jpg

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
Příčiny psychických poruch neznáme.
Na jejich vzniku se podílí více příčin, které jsou ve vzájemné interakci.
Míra působení rizikového faktoru závisí na:
•Intenzitě působení.
•Délce působení.
•Fázi vývoje daného jedince.
•Vnímavosti, citlivosti daného jedince.
C:\Users\Ivana\Desktop\Psychopatologie\Psychopatologie - Obrázky\images (3).jpg

A:\minispir.GIF A:\minispir.GIF
Hlavní rizikové faktory:
A. Dědičné dispozice, genetické programy:
Genetické programy se realizují v interakci s prostředím.
B. Vlivy vnějšího prostředí:
a)Materiální faktory – špatné životní prostředí – chemické, fyzikální, biologické vlivy.
b)Sociální faktory – nároky na fungování ve společnosti.
c)Interpersonální faktory – problematické mezilidské vztahy.
d)Naučené nevhodné způsoby prožívání a myšlení.
C. Vnitřní rizikové faktory:
a)Tělesné nemoci.
b)Intrapsychické faktory – do stresových stavů se člověk uvádí sám svými představami, myšlenkami,
emocemi.