Lidská práva v bioetické diskusi
Mgr. Zdenko Š Širka, ThD
Teologická etika 2
VOŠ Jabok
Charakteristika lidských prav
Lidská práva – základná součást právního a morálního řádu
v politice
Z jednej strany: formulována v 18 st. v Americe a Francii,
rozmach po II sv. války
Z druhé strany: zbavila se svého historického vzniku / stojí
nad pozitivním právem / jako transnacionální univerzální
právní normy, které platí pro každého
Tak (nezmiňuje historii vzniku) Všeobecná deklarace lidských
práv 1948
Dva směry: směr do minulosti (reakce na bezpráví) a směr
do buducnosti (práva musí být chráněna)
Co je bioetika?
Skutečnost: lidská práva nesou dodržována a zajištěna.
A proto: bioetika je oblast, která se dotýká lidskoprávních
otázek.
Co je BIOETIKA?
Bioetika: veda o životě (Bio: vztahuje se na všechno živé,
lidé a příroda)
Související pojmy: biomedicína, biotechnologie, healtcare
ethics, morální medicína
Pojem „bioetika“ se ustálil, je obecnější: nezahrnuje jenom
léčení ale i péče o zdraví.
Co je bioetika?
obor vyrostl z lékařské etiky.
První zmínka: Práce o bioetikyVan Pottera (1957): bioetika jako
etická teorie medicinských problémů
Definice: Bioetika je kritická analýza morálních dimenzí u
rozhodnutí souvisejících se zdravím člověka a sice v kontextu s
biologickými a medicinskými vědami“ (Gorowitz, 1977)
Definice: Systematické studium lidského chování na poli vědy
v oborech týkajících se života a péče o lidské zdraví, kde se
toto lidské jednání snaží vědci eticky posoudit ve světle
morálních hodnot. (J. Dolista)
Bioetika: hledá odpovědi na morální otázky, které
vyplývají z pokroku vědy v biologii a medicíně.
Bioetik: expert na morální posouzení jednání, hledá
etické normy vůči novým vědeckým objevům
Vznik bioetiky
II sv. válka: zapojení medicíny v nacizme a pokusy na
lidech (nucené sterilizace, zavraždění 20 tisíc mentálně
postižených…..)
Poválečné přesvědčení:
- formulace lidských prav jako účinný nástroj k ochraně
člověka (univerzální platnost)
- naléhavá záležitost: znemožnění diskriminace na základe
rasy, zákaz pokusů, respektování lidí jako subjektů a zákaz
zabíjení lidí s mentálním postižením.
- potřeba etického kódexu jako morálního pincípu
Vznik bioetiky
Výsledek norimberského procesu (1947): vyjádření
podmínek pro přípustnost medicinských pokusu na
člověku (např.. souhlas osoby)
Vyústilo to v Ženevské přísahy (1948, pár týdnu před
VDLP): podpora zdraví, závazek lékaře nečinit rozdíl,
zákaz pokusu, nutnost souhlasu, zákaz diskriminace.
Další vývoj
Vznik napětí mezi étosem lékařů, kteří bojují za současné
zdraví lidí a mezi étosem lékařů, kteří bojují za zdraví
lidstva vzhledem k medicínskému pokroku.
Pokusy pokračovali aj po války (při použití nových léků,
radiační záření na vojácích, apod.)
Vzniklý stav: narušování lidské důstojnosti / vznikla
nutnost zastavit tento trend – tak vznikal obor bioetika.
Kontext vzniku: rychlý rozvoj techniky otevřel nové
možnosti ovládaní přírody, ale přinesl nové nebezpečí a
narušil tradiční pojetí lidského života.
Další vývoj
Jaký rozvoj techniky?
Po 1960: pokroky v lékařské vede (transplantace ledvin,
ochrany proti početí, genetická diagnostika, rozšíření
možností intenzivní péče)
Následky:
Změna kultury smrti: dříve se umíralo v okruhu
nejbližších / teď masové umírání anonymně a opuštěně v
nemocnicích.
Nové otázky.
Nové otázky
Nakolik lékař rozhoduje o smrti a živote? Je neeticky
experimentovat na umírajícím člověku? Co znamená
ochrana a respektování lidských prav v medicíně?
Obsahuje vznikající genová technika nové možnosti
diskriminace? Je potřeba lidskoprávní ochrany pro biologii
a medicinský výzkum?
Současná otázka: jak dalece musí být člověk perfektní?
Kdy má už zasáhnout terapie a jaký je cíl našich snah?
Jak nakládat s postiženým člověkem? Chceme vznik
nadčlověka (F. Nietzsche)?
Bioetika jako otázka po etice života
Genetická technologie a biomedicína
Zelená genová technika (zvýšení produkce potravin) v
Evropě naráží na odpor, v USA nikoliv.
Červená genová technologie: v oblasti zvířat a lidí / lidský
genom je zkoumán za účelům porozumění biologickým
procesům a možnosti je ovlivňovat (zamezení vzniku
nemocí, nové léky, apod.)
Jaké účinky na společnost a otázku člověka bude mít
červená genová technologie?
Následky:
Vznik etických komisí: dialog mezi právníky, lékaři, biology,
filosofy a teology.
Dopad: patient -> netrpělivý (pomoc za každou cenu)
Příklad: umělé oplodnění (od 1978):
- tlak netrpělivé veřejnosti
- je léčba neplodnosti lékařský úkol?
- hormonální stimulace současně ohrožuje zdraví ženy
(porušení primárného principu numquam nocere, především
neškodit)
- co s embryi o které není zájem? (mají lidskou důstojnost?)
- smějí rodiče rozhodnout o genetické kvalitě svých dětí?
Současná situace:
Bioetika jako odpověď na ohrožení lidstva a na možnost
rozpadu mravního řádu
Bioetika není jenom pro lékařskou etiku, ale je také pro
teology a filosofy. / není jenom o zdraví pacienta, ale o
etických problémech.
Z důvodu názorové plurality, teologie a filozofie ztratili
výlučnost názoru / I když je příspěvek katolické morální
teologie významný (např. upozorňuje na zvěcnění vztahu
mezi pacienty a lékaři)
Současná situace:
Pokrok vědy a techniky musí jít ruka v ruce s rozvíjením
svobody / plnost života je jenom v společnosti, díky
vztahům a velkému úsilí.
Technika nejenom umožňuje život, ale je nástroj
poškozování života a ohrožuje globálně život.
K čemu dlouhý život, jestli sám a s obviňujícím svědomím?
Bioetika proto musí mít na obzoru sociální rozměr
lidského života a prosazovat umístnění člověka do sítě
vztahů.
Současná situace: úkoly
Studium bioetiky jako dlouhodobý úkol: oblast výzkumu vyžaduje
trpělivost, život je komplexní veličina
Bioetika nemá vždy připravené otázky na témata nastolené
vedou, dialog je potřebný.
Dál, nutnost rozlišovat mezi mnohočetnými pojetími morálních
principů a teorií: diskurzivní etika, normativní etika, narativní
etika, kontextualizmus, kazuistický způsob uvažování….
Bioetika se nesmí stát intelektuálním cvičením, ale musí být
orientována do praxe a služby člověku.
Při argumentaci a dialogu vyvažovat mezi profesionalitou a
silnou emocionalitou a varovat se zbytečným střetům biologů a
etiků
Současná situace: úkoly
Bio vědy mají dnes velký rozvoj / velké naděje pro zlepšení
kvality života / finančně jsou podporovány
Ekonomický a sociální charakter / zdraví jako obchodný artikel
Nutnost interpretační dovednosti výsledku (např. pro změnu
právních předpisů).
Bioetika bude muset získat prosto v sdělovacích prostředcích,
aby získala veřejnost pro respektování úcty k lidskému životu a
uznání důstojnosti.
Každopádně, etika se musí usilovat o to, aby se nezměnili
vztahy mezi pacienty a lékaři a aby výzkum nebyl odosobněn
(výzkum pro výzkum)
Musí bránit redukci pojetí člověka a jeho důstojnosti.
Bioetika a hodnotový pluralizmus:
Společenství v 21 st. musí vnímat hodnotovou pluralitu
Globalizovaná společnost – sekularizovaná generace –
islámská populace – jiné náboženské tradice
Neexistuje jednolitý hodnotový a normující mravní systém
Problém:
- vznik nejistoty, co je dobré a správně? (opuštění
náboženského systému, který nabízel jistotu)
- nedostateční mravná orientace, absence základních
mravních kritérií
ZměnaVšeobecné deklarace práv a svobod? Snad ne.
Témata bioetiky:
Témata, kterých by se bioetická argumentace měla týkat:
-Vztah filosofie a medicíny
- filosofie a výzkumu v biologii
- etika v psychiatrii a psychoterapii
- etické aspekty vzdělávání sester a lékařů
- etické aspekty paliativní medicíny
- etické aspekty plastické medicíny
- etické aspekty experimentů na lidech
- etické aspekty umělého oplodňovaní a prenatálních diagnóz
- etické problémy počátku a konce lidského života
- etické problémy embryonálního výzkumu
- etické problémy genového výzkumů.
Východiska bioetiky
Bioetika při hledání specifických etických kritérií vychází z
nějaké koncepce obecné etiky
Specifické principy bioetiky sú odvozovaný jako aplikace a
konkretizace principy obecné etiky a konkrétní oblasti
lidského jednání v souvislosti s biologickou či medicinskou
stránkou.
Z jakého etického základu má bioetika vycházet?
Východiska bioetiky
1. antropologické východisko: svébytná hodnota člověka /
ochrana přírody je jenom odvozenou hodnotou
2. pathocentrický přístup: bytí, které cítí bolest má vlastní
hodnotu a musíme s ním morálně jednat
3. biocentrický přístup: každý živý tvor má svébytní hodnotu
4. holistický přístup: zohledňuje i neživé přírody / všechno v
přírodě je hodnotné.
Žádný nenabízí úplné řešení, tedy: relativní antropocentrický
přístup (zastupuje také zájmy zvířecí říše, protože je schopná
trpět, vyžaduje úctu a šetrnost k životnému prostředí) =
biblický přístup
Lidská důstojnost jako východisko
Lidská důstojnost jako kritérium mravních hodnot v bioetice
Je regulativem mravního jednání / dynamický pojem
Obsahuje významný filozofický princip: „nedotknutelnost lidské
důstojnosti“ a „základní lidská práva“.
Konkrétny způsoby jednání v bioetice na základe různých
etických přístupech:
- deontologický: z morálních principů, ale neuznává hodnotovou
pluralitu
- teleologický (telos=cíl): v prospěch lidských potřeb / příliš
instrumentalizuje spravedlnost
- principiální: v USA rozšířen, 4 principy: dobro pacienta, vyhnut se
poškození pacienta, spravedlnost, sebeurčení. Jenomže, má se v
oblasti bioetiky člověk stát vlastním stvořitelem?
Východisko Teologické etiky
Teologická etika jako taková nebyla velmi odlišná od
filozofické etiky
Poskytuje další rozvinutí pomoci zkušenosti ne z
racionální sféry, ale z teologických tvrzení zakotvených v
autoritě Písma.
Nejde o nahrazení rozumu argumenty víry a Písma
Spíš jde o uvědomení, že morální usuzování nemůže
postihnout všechny aspekty života, především zkušenost
transcendentna a vztah k Bohu.Víra vrhá nový vhled na
zmysel života (Gaudium et Spes)
Východisko Teologické etiky
Teologická etika tak přináší nové argumenty na otázky, jako:
zda je život absolutno hodnotou, zda lze rodícímu se
životu přisuzovat lidskou důstojnost, jakou primární funkci
má lidská sexualita, atd.
Teologická etika umožňuje nové hodnocení integrity
člověka a vnímaní smrti či bolesti.
Teologické východisko: Kristus a zlo
Postava Krista – model dokonalého lidství
Gaudium et spes: jenom Bůh, který stvořil člověka ke svému
obrazu, muže dokonale vysvětlit co je člověk, tým, že skrze
Krista zjevil svého syna, který se stal člověkem.
Písmo: poskytuje základní perspektivy při řešení etických
problémů.
Např. chápaní fyzického zla. Nemoc, bolest, utrpení je spojeno s
hříchem prvotních lidí, nebylo v Božím záměru. Avšak, je tu
naděje a očekávaní, že jednou bude lidstvo osvobozeno od
strádaní.
V NZ je táto naděj posilněna: uzdravovaní nemocných, vyhánění
démonu, vzkříšení -> eliminace nemoci a fyzického strádaní je
součástí komického očekávaní a budoucího věku.
Teologické východisko:
Teologická etika má tedy dva prameny:
- přirozený zákon pramenící z racionální reflexe lidské
přirozenosti
- teologické tvrzení pramenící v Písmu, která jsou
předmětem víry.
Tyto dvě roviny by si neměli odporovat.
Nástroje na ochranu lidských prav v bioetice
Jak můžu byt lidé chráněny před novým možným
nebezpečím, které vychází z genové technologie a
reprodukční etiky?
Dva dokumenty:
- Úmluva o ochraně lidských prav a lidské důstojnosti s
ohledem na použití biologie a medicíny (1998)
-Všeobecné prohlášení o lidském genomu a lidských
právech (1997):
Úmluva o ochraně lidských prav a lidské
důstojnosti s ohledem na použití biologie a
medicíny (1998)
- úmluva na evropské úrovni
- tzv. Konvence o bioetiky
- prvý a jediný dokument, který doporučuje a požaduje
hranice dovoleného v oblasti medicíny a stanovuje pro
smluvní státy se závaznosti mezinárodního práva
- obsahuje dvě oblasti: regulace činnosti lékárníků a
výzkumníků, a ochrana práva pacientů
Všeobecné prohlášení o lidském genomu a
lidských právech (1997)
- vypracovalo UNESCO
- není závazným právem, ale jenom důrazným prohlášením
politické vůle, a proto má univerzální dopad – může
vyžadovat od státu minimum přiznaných zásad
Společné důrazy obou dokumentů:
- v preambule: návaznost na jiné texty a
dějinný/společenský kontext
- vázanost medicinského zákroku na předchozí souhlas
- zákaz diskriminace je rozšířen na genetické vlastnosti
- Pečlivé zacházení s embryem
- vytvoření embrya k výzkumným účelem
- podmínky Odebírání orgánu
- zákaz obchodu s orgány
- zákaz reprodukčního klonování
- přednost zájmu jedinců před zájmy společnosti a védy
- zdůrazněna integrita a identita každého člověka
Mezery a hranice v bioetické diskusi
Německo a Rakousko Úmluvu nepodepsaly:
- největší spor ohledně medicinského výzkumu na
osobách, které nejsou způsobilé poskytnout souhlas
- i když neslouží jejich prospěchu, a jestli přináší minimální
riziko a zátěž, je možno zkoumat příčiny nemoc, které
můžu pomoct jiným osobám, mělo by byt povoleno.
Další mezera: v současní době neexistuju žádné
ustanovení ochladne eutanázie, potratů, transplantace
orgánů, prenatální diagnostika, apod.
Bioetické principy:
Bioetické rozhodování = aplikace nějakého etického
principu na konkrétní případ
Rozhodování se má řídit principy, které vyplývají ze
základní koncepce bioetiky.
Bioetické principy:
A. Princip lidské důstojnosti
Člověk jakožto základní kategorie / všechna rozhodnutí
musí uspokojovat potřeby člověka
Zdravotní péče je otázkou s poločeského zájmu (už 1948
v Chartě LP)
důstojnost je dána tím, že člověk je stvoří Bohem k
Božímu obrazu / že má schopnost hledat pravdu / že je
morální bytostí /
Bioetické principy:
B. princip totality a integrity
integrita= soulad všech funkcí
Psychosomatická jednota člověka / lidské zdraví není
jenom záležitostí funkčnosti orgánů
Princip totality a integrity se aplikuje např. při preventivné
medicíně, chirurgické operační praxi, transsexualizmu,
apod.
Bioetické principy:
C. Princip služebnosti (stewardship) a kreativity
Etický vztah člověka k přírodě a životnému prostředí
Člověk nemá dominium nad přírodou, má ji chránit
Tento vztah má také náboženskou konotaci
Kreativita = aktivitu a člověka vytvářejíc nové prostředky
k zlepšení kvality života
Bioetické principy:
D. Princip nepomýleného svědomí a informovaného
souhlasu
Obojí je zapotřebí při etických rozhodováních (např. při
genové terapii, změně pohlaví, eutanázii)
Správné svědomí je důležité tam, kde rozhodování závisí na
posouzeni řady faktorů a určení priorit (např. kvalita života,
poměr škody a užitku)
Bioetické principy:
E. Princip profesionální komunikace
Týká se léčebného personálu: naslouchat pacientovi, věřit
mu a říkat mu pravdu
Respektovat soukromí / uchovat sdělené tajemství
Bioetické principy:
F. Princip společného dobra a subsidiarity
Důstojnost osoby předpokládá společenství, kde každý
přispívá dobru
Subsidiarita: rozdělení prostředků podle potřeby a ze
solidarity (ne podle zásluhy)
Bioetické principy:
G. Princip dvojího účinku
Známy z tradiční etiky: cíl léčebného zákroku sám o sobě
je etický, ale v dané situaci může vést k výsledku, který je
neetický (odstranění rakoviny, hrozba usmrcení plodu
těhotné ženy)
Možné za jistých podmínek.
Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na
sirka@jabok.cz