Lidská práva v bioetické diskusi Mgr. Zdenko Š Širka, ThD Teologická etika 2 VOŠ Jabok Charakteristika lidských prav Lidská práva – základná součást právního a morálního řádu v politice Z jednej strany: formulována v 18 st. v Americe a Francii, rozmach po II sv. války Z druhé strany: zbavila se svého historického vzniku / stojí nad pozitivním právem / jako transnacionální univerzální právní normy, které platí pro každého Tak (nezmiňuje historii vzniku) Všeobecná deklarace lidských práv 1948 Dva směry: směr do minulosti (reakce na bezpráví) a směr do buducnosti (práva musí být chráněna) Co je bioetika? Skutečnost: lidská práva nesou dodržována a zajištěna. A proto: bioetika je oblast, která se dotýká lidskoprávních otázek. Co je BIOETIKA? Bioetika: veda o životě (Bio: vztahuje se na všechno živé, lidé a příroda) Související pojmy: biomedicína, biotechnologie, healtcare ethics, morální medicína Pojem „bioetika“ se ustálil, je obecnější: nezahrnuje jenom léčení ale i péče o zdraví. Co je bioetika? obor vyrostl z lékařské etiky. První zmínka: Práce o bioetikyVan Pottera (1957): bioetika jako etická teorie medicinských problémů Definice: Bioetika je kritická analýza morálních dimenzí u rozhodnutí souvisejících se zdravím člověka a sice v kontextu s biologickými a medicinskými vědami“ (Gorowitz, 1977) Definice: Systematické studium lidského chování na poli vědy v oborech týkajících se života a péče o lidské zdraví, kde se toto lidské jednání snaží vědci eticky posoudit ve světle morálních hodnot. (J. Dolista) Bioetika: hledá odpovědi na morální otázky, které vyplývají z pokroku vědy v biologii a medicíně. Bioetik: expert na morální posouzení jednání, hledá etické normy vůči novým vědeckým objevům Vznik bioetiky II sv. válka: zapojení medicíny v nacizme a pokusy na lidech (nucené sterilizace, zavraždění 20 tisíc mentálně postižených…..) Poválečné přesvědčení: - formulace lidských prav jako účinný nástroj k ochraně člověka (univerzální platnost) - naléhavá záležitost: znemožnění diskriminace na základe rasy, zákaz pokusů, respektování lidí jako subjektů a zákaz zabíjení lidí s mentálním postižením. - potřeba etického kódexu jako morálního pincípu Vznik bioetiky Výsledek norimberského procesu (1947): vyjádření podmínek pro přípustnost medicinských pokusu na člověku (např.. souhlas osoby) Vyústilo to v Ženevské přísahy (1948, pár týdnu před VDLP): podpora zdraví, závazek lékaře nečinit rozdíl, zákaz pokusu, nutnost souhlasu, zákaz diskriminace. Další vývoj Vznik napětí mezi étosem lékařů, kteří bojují za současné zdraví lidí a mezi étosem lékařů, kteří bojují za zdraví lidstva vzhledem k medicínskému pokroku. Pokusy pokračovali aj po války (při použití nových léků, radiační záření na vojácích, apod.) Vzniklý stav: narušování lidské důstojnosti / vznikla nutnost zastavit tento trend – tak vznikal obor bioetika. Kontext vzniku: rychlý rozvoj techniky otevřel nové možnosti ovládaní přírody, ale přinesl nové nebezpečí a narušil tradiční pojetí lidského života. Další vývoj Jaký rozvoj techniky? Po 1960: pokroky v lékařské vede (transplantace ledvin, ochrany proti početí, genetická diagnostika, rozšíření možností intenzivní péče) Následky: Změna kultury smrti: dříve se umíralo v okruhu nejbližších / teď masové umírání anonymně a opuštěně v nemocnicích. Nové otázky. Nové otázky Nakolik lékař rozhoduje o smrti a živote? Je neeticky experimentovat na umírajícím člověku? Co znamená ochrana a respektování lidských prav v medicíně? Obsahuje vznikající genová technika nové možnosti diskriminace? Je potřeba lidskoprávní ochrany pro biologii a medicinský výzkum? Současná otázka: jak dalece musí být člověk perfektní? Kdy má už zasáhnout terapie a jaký je cíl našich snah? Jak nakládat s postiženým člověkem? Chceme vznik nadčlověka (F. Nietzsche)? Bioetika jako otázka po etice života Genetická technologie a biomedicína Zelená genová technika (zvýšení produkce potravin) v Evropě naráží na odpor, v USA nikoliv. Červená genová technologie: v oblasti zvířat a lidí / lidský genom je zkoumán za účelům porozumění biologickým procesům a možnosti je ovlivňovat (zamezení vzniku nemocí, nové léky, apod.) Jaké účinky na společnost a otázku člověka bude mít červená genová technologie? Následky: Vznik etických komisí: dialog mezi právníky, lékaři, biology, filosofy a teology. Dopad: patient -> netrpělivý (pomoc za každou cenu) Příklad: umělé oplodnění (od 1978): - tlak netrpělivé veřejnosti - je léčba neplodnosti lékařský úkol? - hormonální stimulace současně ohrožuje zdraví ženy (porušení primárného principu numquam nocere, především neškodit) - co s embryi o které není zájem? (mají lidskou důstojnost?) - smějí rodiče rozhodnout o genetické kvalitě svých dětí? Současná situace: Bioetika jako odpověď na ohrožení lidstva a na možnost rozpadu mravního řádu Bioetika není jenom pro lékařskou etiku, ale je také pro teology a filosofy. / není jenom o zdraví pacienta, ale o etických problémech. Z důvodu názorové plurality, teologie a filozofie ztratili výlučnost názoru / I když je příspěvek katolické morální teologie významný (např. upozorňuje na zvěcnění vztahu mezi pacienty a lékaři) Současná situace: Pokrok vědy a techniky musí jít ruka v ruce s rozvíjením svobody / plnost života je jenom v společnosti, díky vztahům a velkému úsilí. Technika nejenom umožňuje život, ale je nástroj poškozování života a ohrožuje globálně život. K čemu dlouhý život, jestli sám a s obviňujícím svědomím? Bioetika proto musí mít na obzoru sociální rozměr lidského života a prosazovat umístnění člověka do sítě vztahů. Současná situace: úkoly Studium bioetiky jako dlouhodobý úkol: oblast výzkumu vyžaduje trpělivost, život je komplexní veličina Bioetika nemá vždy připravené otázky na témata nastolené vedou, dialog je potřebný. Dál, nutnost rozlišovat mezi mnohočetnými pojetími morálních principů a teorií: diskurzivní etika, normativní etika, narativní etika, kontextualizmus, kazuistický způsob uvažování…. Bioetika se nesmí stát intelektuálním cvičením, ale musí být orientována do praxe a služby člověku. Při argumentaci a dialogu vyvažovat mezi profesionalitou a silnou emocionalitou a varovat se zbytečným střetům biologů a etiků Současná situace: úkoly Bio vědy mají dnes velký rozvoj / velké naděje pro zlepšení kvality života / finančně jsou podporovány Ekonomický a sociální charakter / zdraví jako obchodný artikel Nutnost interpretační dovednosti výsledku (např. pro změnu právních předpisů). Bioetika bude muset získat prosto v sdělovacích prostředcích, aby získala veřejnost pro respektování úcty k lidskému životu a uznání důstojnosti. Každopádně, etika se musí usilovat o to, aby se nezměnili vztahy mezi pacienty a lékaři a aby výzkum nebyl odosobněn (výzkum pro výzkum) Musí bránit redukci pojetí člověka a jeho důstojnosti. Bioetika a hodnotový pluralizmus: Společenství v 21 st. musí vnímat hodnotovou pluralitu Globalizovaná společnost – sekularizovaná generace – islámská populace – jiné náboženské tradice Neexistuje jednolitý hodnotový a normující mravní systém Problém: - vznik nejistoty, co je dobré a správně? (opuštění náboženského systému, který nabízel jistotu) - nedostateční mravná orientace, absence základních mravních kritérií ZměnaVšeobecné deklarace práv a svobod? Snad ne. Témata bioetiky: Témata, kterých by se bioetická argumentace měla týkat: -Vztah filosofie a medicíny - filosofie a výzkumu v biologii - etika v psychiatrii a psychoterapii - etické aspekty vzdělávání sester a lékařů - etické aspekty paliativní medicíny - etické aspekty plastické medicíny - etické aspekty experimentů na lidech - etické aspekty umělého oplodňovaní a prenatálních diagnóz - etické problémy počátku a konce lidského života - etické problémy embryonálního výzkumu - etické problémy genového výzkumů. Východiska bioetiky Bioetika při hledání specifických etických kritérií vychází z nějaké koncepce obecné etiky Specifické principy bioetiky sú odvozovaný jako aplikace a konkretizace principy obecné etiky a konkrétní oblasti lidského jednání v souvislosti s biologickou či medicinskou stránkou. Z jakého etického základu má bioetika vycházet? Východiska bioetiky 1. antropologické východisko: svébytná hodnota člověka / ochrana přírody je jenom odvozenou hodnotou 2. pathocentrický přístup: bytí, které cítí bolest má vlastní hodnotu a musíme s ním morálně jednat 3. biocentrický přístup: každý živý tvor má svébytní hodnotu 4. holistický přístup: zohledňuje i neživé přírody / všechno v přírodě je hodnotné. Žádný nenabízí úplné řešení, tedy: relativní antropocentrický přístup (zastupuje také zájmy zvířecí říše, protože je schopná trpět, vyžaduje úctu a šetrnost k životnému prostředí) = biblický přístup Lidská důstojnost jako východisko Lidská důstojnost jako kritérium mravních hodnot v bioetice Je regulativem mravního jednání / dynamický pojem Obsahuje významný filozofický princip: „nedotknutelnost lidské důstojnosti“ a „základní lidská práva“. Konkrétny způsoby jednání v bioetice na základe různých etických přístupech: - deontologický: z morálních principů, ale neuznává hodnotovou pluralitu - teleologický (telos=cíl): v prospěch lidských potřeb / příliš instrumentalizuje spravedlnost - principiální: v USA rozšířen, 4 principy: dobro pacienta, vyhnut se poškození pacienta, spravedlnost, sebeurčení. Jenomže, má se v oblasti bioetiky člověk stát vlastním stvořitelem? Východisko Teologické etiky Teologická etika jako taková nebyla velmi odlišná od filozofické etiky Poskytuje další rozvinutí pomoci zkušenosti ne z racionální sféry, ale z teologických tvrzení zakotvených v autoritě Písma. Nejde o nahrazení rozumu argumenty víry a Písma Spíš jde o uvědomení, že morální usuzování nemůže postihnout všechny aspekty života, především zkušenost transcendentna a vztah k Bohu.Víra vrhá nový vhled na zmysel života (Gaudium et Spes) Východisko Teologické etiky Teologická etika tak přináší nové argumenty na otázky, jako: zda je život absolutno hodnotou, zda lze rodícímu se životu přisuzovat lidskou důstojnost, jakou primární funkci má lidská sexualita, atd. Teologická etika umožňuje nové hodnocení integrity člověka a vnímaní smrti či bolesti. Teologické východisko: Kristus a zlo Postava Krista – model dokonalého lidství Gaudium et spes: jenom Bůh, který stvořil člověka ke svému obrazu, muže dokonale vysvětlit co je člověk, tým, že skrze Krista zjevil svého syna, který se stal člověkem. Písmo: poskytuje základní perspektivy při řešení etických problémů. Např. chápaní fyzického zla. Nemoc, bolest, utrpení je spojeno s hříchem prvotních lidí, nebylo v Božím záměru. Avšak, je tu naděje a očekávaní, že jednou bude lidstvo osvobozeno od strádaní. V NZ je táto naděj posilněna: uzdravovaní nemocných, vyhánění démonu, vzkříšení -> eliminace nemoci a fyzického strádaní je součástí komického očekávaní a budoucího věku. Teologické východisko: Teologická etika má tedy dva prameny: - přirozený zákon pramenící z racionální reflexe lidské přirozenosti - teologické tvrzení pramenící v Písmu, která jsou předmětem víry. Tyto dvě roviny by si neměli odporovat. Nástroje na ochranu lidských prav v bioetice Jak můžu byt lidé chráněny před novým možným nebezpečím, které vychází z genové technologie a reprodukční etiky? Dva dokumenty: - Úmluva o ochraně lidských prav a lidské důstojnosti s ohledem na použití biologie a medicíny (1998) -Všeobecné prohlášení o lidském genomu a lidských právech (1997): Úmluva o ochraně lidských prav a lidské důstojnosti s ohledem na použití biologie a medicíny (1998) - úmluva na evropské úrovni - tzv. Konvence o bioetiky - prvý a jediný dokument, který doporučuje a požaduje hranice dovoleného v oblasti medicíny a stanovuje pro smluvní státy se závaznosti mezinárodního práva - obsahuje dvě oblasti: regulace činnosti lékárníků a výzkumníků, a ochrana práva pacientů Všeobecné prohlášení o lidském genomu a lidských právech (1997) - vypracovalo UNESCO - není závazným právem, ale jenom důrazným prohlášením politické vůle, a proto má univerzální dopad – může vyžadovat od státu minimum přiznaných zásad Společné důrazy obou dokumentů: - v preambule: návaznost na jiné texty a dějinný/společenský kontext - vázanost medicinského zákroku na předchozí souhlas - zákaz diskriminace je rozšířen na genetické vlastnosti - Pečlivé zacházení s embryem - vytvoření embrya k výzkumným účelem - podmínky Odebírání orgánu - zákaz obchodu s orgány - zákaz reprodukčního klonování - přednost zájmu jedinců před zájmy společnosti a védy - zdůrazněna integrita a identita každého člověka Mezery a hranice v bioetické diskusi Německo a Rakousko Úmluvu nepodepsaly: - největší spor ohledně medicinského výzkumu na osobách, které nejsou způsobilé poskytnout souhlas - i když neslouží jejich prospěchu, a jestli přináší minimální riziko a zátěž, je možno zkoumat příčiny nemoc, které můžu pomoct jiným osobám, mělo by byt povoleno. Další mezera: v současní době neexistuju žádné ustanovení ochladne eutanázie, potratů, transplantace orgánů, prenatální diagnostika, apod. Bioetické principy: Bioetické rozhodování = aplikace nějakého etického principu na konkrétní případ Rozhodování se má řídit principy, které vyplývají ze základní koncepce bioetiky. Bioetické principy: A. Princip lidské důstojnosti Člověk jakožto základní kategorie / všechna rozhodnutí musí uspokojovat potřeby člověka Zdravotní péče je otázkou s poločeského zájmu (už 1948 v Chartě LP) důstojnost je dána tím, že člověk je stvoří Bohem k Božímu obrazu / že má schopnost hledat pravdu / že je morální bytostí / Bioetické principy: B. princip totality a integrity integrita= soulad všech funkcí Psychosomatická jednota člověka / lidské zdraví není jenom záležitostí funkčnosti orgánů Princip totality a integrity se aplikuje např. při preventivné medicíně, chirurgické operační praxi, transsexualizmu, apod. Bioetické principy: C. Princip služebnosti (stewardship) a kreativity Etický vztah člověka k přírodě a životnému prostředí Člověk nemá dominium nad přírodou, má ji chránit Tento vztah má také náboženskou konotaci Kreativita = aktivitu a člověka vytvářejíc nové prostředky k zlepšení kvality života Bioetické principy: D. Princip nepomýleného svědomí a informovaného souhlasu Obojí je zapotřebí při etických rozhodováních (např. při genové terapii, změně pohlaví, eutanázii) Správné svědomí je důležité tam, kde rozhodování závisí na posouzeni řady faktorů a určení priorit (např. kvalita života, poměr škody a užitku) Bioetické principy: E. Princip profesionální komunikace Týká se léčebného personálu: naslouchat pacientovi, věřit mu a říkat mu pravdu Respektovat soukromí / uchovat sdělené tajemství Bioetické principy: F. Princip společného dobra a subsidiarity Důstojnost osoby předpokládá společenství, kde každý přispívá dobru Subsidiarita: rozdělení prostředků podle potřeby a ze solidarity (ne podle zásluhy) Bioetické principy: G. Princip dvojího účinku Známy z tradiční etiky: cíl léčebného zákroku sám o sobě je etický, ale v dané situaci může vést k výsledku, který je neetický (odstranění rakoviny, hrozba usmrcení plodu těhotné ženy) Možné za jistých podmínek. Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na sirka@jabok.cz