Svoboda vyznání
Mgr. Zdenko Š Širka, ThD
Teologická etika 2
VOŠ Jabok
1. Svoboda vyznání – součást lidskoprávních
standardů
Charta základních práv EU, čl. 10: právo každé osoby na to,
že může změnit náboženské vyznaní nebo světový názor, a
svobodu, že může své náboženské vyznaní individuálně nebo
společně s druhými veřejně či soukromě vyznávat
prostřednictvím bohoslužby a obřadů.
Všeobecná deklarace lidských práv, čl. 18: „Každý má
právo na svobodu myšleni, svědomí a náboženství; toto právo
zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo viru,
jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo viru sám
nebo společně s jinými, ať veřejně nebo bohoslužbou a
zachováním obřadů“.
Úmluva o právech dítěte, čl. 14: „uznávají právo dítěte na
svobodu myšleni, svědomí a náboženství “.
2. Svoboda vyznání v ČR
Listina základních prav a svobod ČR:
(čl. 15) „svoboda myšleni, svědomí a náboženského vyznaní je
zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo viru
anebo byt bez náboženského vyznaní“
(čl. 16) „Každý má právo svobodně projevovat své náboženství
nebo viru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo
veřejně, bohoslužbou, vyučovaným, náboženskými úkony nebo
zachováváním obřadu.“
-›Církve a náboženské společnosti spravuji své záležitosti
-› vyučovani naboženstvi na statnich školach
-› „Výkon těchto prav může byt omezen zákonem, jde-li o
opatřeni v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu (….)
prav a svobod druhých“
2. Svoboda vyznání v ČR
Neutralita státu vs. ne-neutralita státu
V Listině chybí triáda lidsko-právních povinností, stát má i
vytvářet a zajišťovat prostor pro uskutečňování víry
Nestačí jenom zaměření na vyznávání víry.
2. Svoboda vyznání v ČR
Nález Ústavního soudu ČR (2009):
stát „upravě snižuje standard ochrany svobody
náboženského vyznaní “, „nerespektuje svébytné
postaveni církvi “, „omezuje církve a církevní společnosti
zakládat církevní právnické osoby jen za účelem
organizace, vyznávaní a šíření náboženské viry “
Stát „nepamatuje na celou řadu činnosti, jako je činnost
charitativní, humanitární, zdravotnická atd., které tyto
právnické osoby dosud vykonávaly. Omezením rozsahu
jejich činnosti se církve v podstatě vyřazuji ze
společnosti.“
2. Svoboda vyznání v ČR
Zákon o církvích a náboženských společnostech (2001):
Zvláštní práva registrovaných náb. společností (Hl.II, §7):
„a) vyučovat naboženstvi na statnich školach;
b) pověřit osoby vykonávajíce duchovenskou činnost k výkonu
duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky, v
místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné
léčeni a ochranná vychová;
e) zřizovat církevní školy“.
Tento seznam ale stále nevyčerpává všechna zařízeni, v nichž
církev působí či působit může nebo která může zřizovat (např.
nemocnice, ustaví sociální a zdravotní peče, media).
3. Církevní dokumenty
Deklarace o náboženské svobodě DIGNITATIS
HUMANAE (1965):
Průlom vztahu rím.kat. církve k náboženské svobodě
Ještě 1962: Je-li většina lidi v nějakem statě katolicka, pak
musi byt i stat katolicky / Příslušnici jiných vyznaní nemají
právo vyznávat svou viru veřejně /V tomto pojetí je
tolerance pouhé snášeni a o vlastni náboženské svobodě se
nedá mluvit.
3. Církevní dokumenty
Dignitas humanae:
každa lidska osoba ma pravo na naboženskou svobodu
odvozuje ji z lidské důstojnosti a Božího zjeveni
Žádný člověk nesmí byt vystavován nátlaku od jednotlivců
i společenských skupin
Má právo konat podle svého svědomí
Meze: Za bezpráví se označuje, když se člověku braní v
tom, aby svobodně projevoval nábožensky život ve
společnosti
při výkonu svych prav máme brat v potaz i prava druhych*
zásady spravedlnosti a lidskosti.
3. Církevní dokumenty
Dignitas humanae zdůrazňuje lidsko-právní triádu:
respektovat, chránit, zajišťovat
cirkev považuje naboženskou svobodu za jedno ze
zakladnich lidskych prav.
Shrnutí
Právo na svobodu vyznání je ve světe porušováno
Svoboda vyznání má základ a cíl v lidské důstojnosti
Svobodné rozhodnutí / rovnoprávnost
Pozitivní a negativní aspekt svobody vyznání
Meze svobody vyznání? Je absolutní?
Tolerance vůči náb. vyznání ≠ lidské právo na svobodu
vyznání
lidske pravo na svobodu vyznani je pravem nezadatelnym,
univerzalnim a je zajištěno bez jakekoli diskriminace.
Povinnosti sekulárního státu?
- všem lidem bez ohledu
- neutralita
- sekularita neznamená vnucovanou ateizaci
- žádná diskriminace
Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na
sirka@jabok.cz