Svoboda vyznání Mgr. Zdenko Š Širka, ThD Teologická etika 2 VOŠ Jabok 1. Svoboda vyznání – součást lidskoprávních standardů Charta základních práv EU, čl. 10: právo každé osoby na to, že může změnit náboženské vyznaní nebo světový názor, a svobodu, že může své náboženské vyznaní individuálně nebo společně s druhými veřejně či soukromě vyznávat prostřednictvím bohoslužby a obřadů. Všeobecná deklarace lidských práv, čl. 18: „Každý má právo na svobodu myšleni, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo viru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo viru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo bohoslužbou a zachováním obřadů“. Úmluva o právech dítěte, čl. 14: „uznávají právo dítěte na svobodu myšleni, svědomí a náboženství “. 2. Svoboda vyznání v ČR Listina základních prav a svobod ČR: (čl. 15) „svoboda myšleni, svědomí a náboženského vyznaní je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo viru anebo byt bez náboženského vyznaní“ (čl. 16) „Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo viru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučovaným, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.“ -›Církve a náboženské společnosti spravuji své záležitosti -› vyučovani naboženstvi na statnich školach -› „Výkon těchto prav může byt omezen zákonem, jde-li o opatřeni v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu (….) prav a svobod druhých“ 2. Svoboda vyznání v ČR Neutralita státu vs. ne-neutralita státu V Listině chybí triáda lidsko-právních povinností, stát má i vytvářet a zajišťovat prostor pro uskutečňování víry Nestačí jenom zaměření na vyznávání víry. 2. Svoboda vyznání v ČR Nález Ústavního soudu ČR (2009): stát „upravě snižuje standard ochrany svobody náboženského vyznaní “, „nerespektuje svébytné postaveni církvi “, „omezuje církve a církevní společnosti zakládat církevní právnické osoby jen za účelem organizace, vyznávaní a šíření náboženské viry “ Stát „nepamatuje na celou řadu činnosti, jako je činnost charitativní, humanitární, zdravotnická atd., které tyto právnické osoby dosud vykonávaly. Omezením rozsahu jejich činnosti se církve v podstatě vyřazuji ze společnosti.“ 2. Svoboda vyznání v ČR Zákon o církvích a náboženských společnostech (2001): Zvláštní práva registrovaných náb. společností (Hl.II, §7): „a) vyučovat naboženstvi na statnich školach; b) pověřit osoby vykonávajíce duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčeni a ochranná vychová; e) zřizovat církevní školy“. Tento seznam ale stále nevyčerpává všechna zařízeni, v nichž církev působí či působit může nebo která může zřizovat (např. nemocnice, ustaví sociální a zdravotní peče, media). 3. Církevní dokumenty Deklarace o náboženské svobodě DIGNITATIS HUMANAE (1965): Průlom vztahu rím.kat. církve k náboženské svobodě Ještě 1962: Je-li většina lidi v nějakem statě katolicka, pak musi byt i stat katolicky / Příslušnici jiných vyznaní nemají právo vyznávat svou viru veřejně /V tomto pojetí je tolerance pouhé snášeni a o vlastni náboženské svobodě se nedá mluvit. 3. Církevní dokumenty Dignitas humanae: každa lidska osoba ma pravo na naboženskou svobodu odvozuje ji z lidské důstojnosti a Božího zjeveni Žádný člověk nesmí byt vystavován nátlaku od jednotlivců i společenských skupin Má právo konat podle svého svědomí Meze: Za bezpráví se označuje, když se člověku braní v tom, aby svobodně projevoval nábožensky život ve společnosti při výkonu svych prav máme brat v potaz i prava druhych* zásady spravedlnosti a lidskosti. 3. Církevní dokumenty Dignitas humanae zdůrazňuje lidsko-právní triádu: respektovat, chránit, zajišťovat cirkev považuje naboženskou svobodu za jedno ze zakladnich lidskych prav. Shrnutí Právo na svobodu vyznání je ve světe porušováno Svoboda vyznání má základ a cíl v lidské důstojnosti Svobodné rozhodnutí / rovnoprávnost Pozitivní a negativní aspekt svobody vyznání Meze svobody vyznání? Je absolutní? Tolerance vůči náb. vyznání ≠ lidské právo na svobodu vyznání lidske pravo na svobodu vyznani je pravem nezadatelnym, univerzalnim a je zajištěno bez jakekoli diskriminace. Povinnosti sekulárního státu? - všem lidem bez ohledu - neutralita - sekularita neznamená vnucovanou ateizaci - žádná diskriminace Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na sirka@jabok.cz