Teologické cnosti a neřesti:
přínos biblického myšlení pro etiku
Mgr. Zdenko Š Širka, ThD
Teologická etika 2
Jabok
Hlavní struktura:
1. Přínos biblického myšlení pro etiku
2. Znetvoření morálky podle Bible
3. Obsah etických požadavků podle Bible
4. Špatné postojové vzorce
5. Změna smýšlení
1. Přínos biblického myšlení pro etiku
Specifikum etiky: hodnotový soud se liší od popisu jevů
Hodnotový soud −› osobní volba
−› zkušenost, výchova, etnická skupina, náboženství ….
Důležitost uvědomění si vlastní podmíněnosti
Základní zdroje hodnot: filozofický a náboženský
Biblické myšlení obohacuje mravní uvažování a jednání
Vliv nelze přecenit
Biblické myšlení = jak SZ a NZ sdílejí své chápání světa,
člověka, Boha
Úkol = najít specifičnost tohoto myšlení (mravnost se odvíjí
od vztahu s Bohem)
2. Znetvoření morálky podle Bible
Paradoxní rozprava Bibli
a) zdůrazňuje důležitost patřit k národu/církvi/morální praxe
b) obžaloba morálky znetvořené hříchem a její znetvoření
1. příběh (Genesis 2 a 3)
Smysl zákazu: stanovit hranici mezi Bohem a člověkem a umožnit
jejich správný vztah
Pokušení – zákaz je omezením svobody člověka
Rozdíl se stává znakem toho čeho se musím zmocnit a zapomíná
na dary / člověk nerespektuje odlišnost, vnímá ji jako potlačující
moc / pýcha, soběstačnost
Morálka je redukována na povinnost vnucovanou zvnějšku
2. Znetvoření morálky podle Bible
2. příběh (Genesis 4) Kain a Ábel
Odlišnost −› rivalství −› vražda
Nesnesitelná odlišnost vede k zpochybnění jistoty
Legalismus jako znetvoření morálky; předstírat úctu k textu aby
skryl odmítaní záměru textu: poskytnout místo druhému
Znetvořená morálka neslouží druhému, ale hýčká naše svědomí
3. příběh (babylonská věž, Genesis 11)
Univerzalita se mění v totalitu
Jednota jako smazání odlišností; odmítnutí přijat Jméno
Zmatení jazyků jako milost (a ne trest)
Etika jednomyslnosti vs. etika respektující rozdíly
3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible
Trojí charakter Zákona: dar, příslib, mravní závazek
≠ oddělovat přikázaní od okolností a osoby Kdo vyhlašuje
Kdo vyhlašuje zákon? Proč?
„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské
země, z domu otroctví…. Nebudeš mít jiné bohy před mou
tváří.“
Ten kdo dává zákon = ten kdo dává svobodu
Bůh ≠ tyran
Vyžaduje se ale věrnost národa smlouvě −› v NZ potřeba
obrácení
Ježíš chce vrátit Zákonu osvobozující funkci (příslib svobody)
3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible
Biblická morálka = morálka naslouchání, dialogu
Co činí milosrdný Samaritán?
- Dojme ho zraněný (soucit)
- udělal mu místo ve svém živote
- podniknul rozumná opatření
- Byl pohnut soucitem = stal se zraněnému bližním
Etický požadavek zasahuje srdce, proto je suma zákona:
„Budeš milovat Boha celým….. Budeš milovat bližního
jako sebe sama.“
Zaslechnutá výzva je vyjádřena slovy, viz Desatero.
3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible
3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible
Dvě desky – zákaz považovat druhého za věc / respekt
jinakosti
První a poslední jsou navázané / první ozřejmuje příčinu
zla (touha tvořit si bohy a sebe vnímat jako boha) / touha
sakralizovat věci −› žádostivosti
2. 3. a 6.-9.: negativně popisují jak zvrácenost vede k zlu
4. a 5.:pozitivné / život byl dán / nejsme svými tvůrci
Kázaní na hoře: Boží zákon redukovaný na občanský
zákoník ztrácí osvobodivou hodnotu.
3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible
Bible sama vypovídá o úchylkách morální praxi
Morálka je křehká
Vnitřní rozdělenost člověka (Římanům 7):
„Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co
nenávidím. 16Jestliže však to, co dělám, je proti mé vůli, pak souhlasím se
zákonem a uznávám, že je dobrý. 17Pak to vlastně nejsem já, kdo jedná
špatně, ale hřích, který je ve mně. 18Vím totiž, že ve mně, to jest v mé
lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už
ne. 19Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.“
Rozštěpené svědomí vede k vyznání nemohoucnosti
Pod starou literou vs. v novém životě Ducha
3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible
„15Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli
strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme:Abba,
Otče! 16Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží
děti. 17A jsme-li děti, tedy i dědicové – dědicové Boží,
spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním
účastni Boží slávy.“ (Řimanům 8)
Boží smlouva ≠ sepsaný dokument
= vepsaná do srdcí (viz. Jer 31,31-34)
4. Příklady špatných postojových vzorců
Závist a žárlivost -> hybnou silou jednání, rozhodování, vražd
Žárlivost se často popírá a vytěsňuje; ničivé následky
„podzemní vody v hlubinách nevědomé psyché“
Žárlivost:
Strach z ponížení, úsilí o výhradní vlastnictví, podezíravost,to
co se domnívá že vlastní cítí jako ohroženo; mocichtivost;
druhý mu musí patřit, protože potřebuje jeho/její lásku.
Závist:
Člověk něco nemá a intenzívně si to přeje / nepřeje to
druhému
Chtít předmět, objekt, vlastnost, titul….
Souvisí s nepřízní, nepřejícností, nevraživostí a záští
4. Příklady špatných postojových vzorců
„Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou sama
závist, vražda, svar, lest, zlomyslnost, jsou donašeči...“ (Řim
1,29);
„modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň,
podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a
podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří
takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím“
(Gal 5,20-21); „
Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku,
závist, jakékoliv pomlouváni“ (1 Petr 2,1);
„Vždyť kde je zavist a svarlivost, tam je zmatek a kdejaka
špatnost“ (List Jakubův 3,16)
4. Příklady špatných postojových vzorců
Příběh A (Ráchel, Lea, Lában a Jákob)
„Když Ráchel viděla, že Jakobovi neporodila děti, záviděla
(vzplála žárlivosti proti) své sestře a řekla Jakobovi: Dej mi
děti, nebo zemřu!“ (Gen 30,1)
Rachel touží mít děti, které nemá,
Současně ma ale obavu, že ztrati lasku Jakoba
narušené vnímaní reality: Lea nemohla za její neplodnost;
pocit méněcennosti
4. Příklady špatných postojových vzorců
Příběh B Josef a jeho bratři:
Jákob Josefa miloval vice než ostatni syny
Nenávist bratrů rostla, žárlili
Příběh C Abram, Hagar a Sára
Sára neplodná; počala Hagar
Neplodnost = promarněný život
Sára pohrdá s ní, Hagar pak uprchla
Silná stránka druhého se stává hrozbou
4. Příklady špatných postojových vzorců
Příběh D Náboženský představitelé a Ježíš
Ježíš byl ohrožením; ztráceli výlučné postavení
Ježíš nemluvil náboženské fráze, nepřinesl morální systém
Ztělesňoval Boží přítomnost
Uzdravení z neřestí?
Posilování vědomí vlastní hodnoty a důstojnosti
Nalezení svého určení
Modlitba (ústřední část kázaní na hoře)
Výzva k obrácení!
Dobré postojové vzorce
5. Změna smýšlení
Lukáš 15 Podobenství o ztraceném/márnotratném synovi:
Otec…..
Mladší syn…..
Starší syn…..
Hříšnici = mladší / farizejové = starší syn
Proč syn odjel?
Jak dopadl? Proč?
Došlo mu. Co? Pokání.
O čem svědčí otcova reakce?
„Byl mrtev a zase žije, byl ztracen a je nalezen.“ ?!
Mladší syn našel cestu ze smrti do života -› vzkříšený život
5. Změna smýšlení
Starší syn:
pojetí otce je rigorózní
Jeho morálka má hranice
Legalistická morálka / morálka poslušnosti, fixace na autority
Boží láska se nabízí každému / hříšnici mohou žít jen z Boží
milosti a odpouštění / nemohou požadovat žádná práva
5. Změna smýšlení
Encyklika o Božím milosrdenství (1980):
marnotratny či ztraceny syn ma jako syn svou důstojnost v
domě svého otce
osud porušené důstojnosti a vědomi promrhaného synovství
Jeho jednaní nebylo otci lhostejné
jejich vztah tím nebyl odstraněn, ani jednáním zrušen
Otec si uvědomuje, že bylo zachráněno a v určitém smyslu
znovunalezeno lidství ztraceného syna.
Hlavni roli v otcově věrnosti sobě samému hraje důstojnost a
lidství marnotratného syna. On pečuje o důstojnost svého
syna.V kořenu je laská, jež je schopna se sklánět ke každému
ztracenému člověku, ke každé lidské bídě, zejména k té
morální.
5. Změna smýšlení
Smysl podobenství: důraz na obrácení
kromě změny smyšleni a jednaní i společenské důsledky
Obrácení: změny v jednání, chtění i vidění
„že když byl vyrván hříchu, je uváděn do tajemství Boži lásky a že
Bůh ho volá, aby se s nim osobně spojil v Kristu. Neboť
působením Boži milosti nastupuje nově obraceny duchovni cestu,
na které se vírou již účastni tajemství smrti a vzkříšení a přechází
od starého člověka k člověku novému (...)Tento přechod s sebou
nese pokračující změnu smyšleni i chovaní; má se navenek
projevit společenskými důsledky...“ (IIVatikán)
5. Změna smýšlení
Obrácení – metanoia:
působeni, v němž se nitro člověka doslova převrátí a
obrati k Bohu
Prvek lítosti (pokání)
Antropologicky: Člověk má při vši své omylnosti a
schopnosti chybovat a proviňovat se možnost sebe
korektury
Teologicky: připomíná zkušenost, že se lide stále znovu
proviňuji a člověk je i přes veškerou svou snahu odkázán
na odpuštění
5. Změna smýšlení
Aspekty konceptu obrácení:
1. Identifikace s hříšníky a otevření se dialogu
2. Uvolnění a vyjití ze stávajícího stavu
3. Uvědomení si smyslu života
4. Akt rozhodnutí sebe-uskutečňováním
5. Vázáno na existenci Krista
6. Obrácení vede k radosti z nového života
7. Obrácení se týká celého života
8. Sociální rozměr je důležitý
Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na
sirka@jabok.cz