LIDÉ A SPOLEČNOST
Ročník 2014
SLDB Praha, 27. února 2014
Kód publikace: 170220-14
NÁBOŽENSKÁ VÍRA OBYVATEL
PODLE VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU
Zpracoval: Odbor statistiky obyvatelstva
Ředitel odboru: Ing. Josef Škrabal
Oddělení informačních služeb: tel.: 274 052 304, e-mail: infoservis@czso.cz
Kontaktní zaměstnanec: Mgr. Marie Radolfová, e-mail: marie.radolfova@czso.cz
Český statistický úřad
2014
Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další?
Najdete je na stránkách ČSÚ na Internetu: www.czso.cz
© Český statistický úřad, Praha 2014
OBSAH
Úvod...........................................................................................................................................4
1. Změny struktury obyvatel podle náboženské víry v letech 1991, 2001 a 2011......................5
2. Základní rozdělení věřících podle způsobu deklarace víry k 26. 3. 2011 a hlavní
charakteristiky věřících........................................................................................................7
2.1. Věk, pohlaví a rodinný stav...........................................................................................7
2.2. Vzdělání.......................................................................................................................9
2.3. Plodnost žen ................................................................................................................10
2.4. Rodiny a domácnosti....................................................................................................12
2.5. Národnost ....................................................................................................................14
3. Územní rozložení věřících...................................................................................................15
3.1. Regionální rozdíly .......................................................................................................15
3.2. Velikostní skupiny obcí................................................................................................20
4. Charakteristiky vybraných církví..........................................................................................23
4.1. Církev římskokatolická ................................................................................................24
4.2. Českobratrská církev evangelická ...............................................................................26
4.3. Církev československá husitská ..................................................................................28
4.4. Vzájemné srovnání základních charakteristik k 26.3.2011 ...........................................32
5. Osoby bez náboženské víry ................................................................................................36
6. Osoby s neuvedenou odpovědí...........................................................................................39
Závěr..........................................................................................................................................43
Seznam tabulek
Tab. 1 Obyvatelstvo podle náboženské víry v letech 1921 - 2011
Tab. 2 Obyvatelstvo podle náboženské víry v letech 2001 a 2011
Tab. 3 Přehled registrovaných církví zjišťovaných při sčítání lidu, domů a bytů v letech
2001a 2011
Tab. 4 Obyvatelstvo podle krajů a podle náboženské víry k 26. 3. 2011
Tab. 5 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí a podle náboženské víry k 26. 3. 2011
Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle náboženské víry k 26. 3. 2011
Tab. 7 Obyvatelstvo podle věku a podle náboženské víry k 26. 3. 2011
Tab. 8 Obyvatelstvo podle krajů a podle náboženské víry k 26. 3. 2011
Tab. 9 Obyvatelstvo 15leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání
a podle náboženské víry k 26. 3. 2011
Tab. 10 Obyvatelstvo podle státního občanství a podle náboženské víry k 26. 3. 2011
Tab. 11 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a podle náboženské víry k 26. 3. 2011
Tab. 12 Obyvatelstvo podle národnosti a podle náboženské víry k 26. 3. 2011
Kartogramy
Věřící hlásící se k Církvi římskokatolické
Věřící hlásící se k Českobratrské církvi evangelické
Věřící hlásící se k církvi Československé husitské
Věřící nehlásící se k církvi
Obyvatelstvo podle náboženské víry SO ORP Ústeckého kraje
Obyvatelstvo podle náboženské víry SO ORP Zlínského kraje
Úvod
Náboženská víra (resp. náboženské vyznání) byla součástí obsahu sčítání v letech 1921-1950 a
1991-2011. Tato dvě časová období, která oddělovalo zhruba 40 let, se lišila definicemi, přístupem i
způsobem zjišťování.
Ve sčítáních 1921, 1930 a 1950 bylo náboženské vyznání definováno jako příslušnost k církvi, a to
bez ohledu na to, zda šlo o církev státem uznanou. Pokud sčítaná osoba nebyla ve svazku žádné
církve, byla zařazena mezi osoby “bez vyznání“. Církevní příslušnost nebylo možné měnit pouhým
zápisem do sčítacího tiskopisu.
V roce 1954 vláda přijala usnesení o zrušení evidence náboženského vyznání. Pro sčítání to
znamenalo na 40 let vypustit otázku z formuláře.
K opětovnému zařazení otázky na náboženské vyznání došlo až po roce 1989. Pro sčítání 1991,
2001 a 2011 bylo charakteristické nové pojetí zjišťování víry. Vysvětlivky pro vyplnění otázky stanovily,
že vztahem k víře se rozumí nejen účast na náboženském životě některé církve (náboženské
společnosti) nebo vztah k ní, ale je každému ponecháno, aby se svobodně vyjádřil o svém
náboženském vyznání nebo aby uvedl, že je bez vyznání. Šlo tedy o svobodnou deklaraci postoje
k víře. Tato liberální forma zjišťování vyústila ve sčítáních 2001 a 2011 do dobrovolnosti otázky, což
zakotvil i zákon o sčítání. V roce 1991 byla sice otázka na náboženské vyznání ještě povinná, ale
s ohledem na výrazně negativní reakce části obyvatel bylo tolerováno její nevyplnění. Z tohoto
pohledu jsou údaje ze sčítání 1991, 2001 a 2011 v podstatě metodicky srovnatelné. Při sčítání 2011
byla navíc formulováním otázky dána možnost vyjádřit vztah k víře bez ohledu na bližší konkretizaci
tohoto vztahu. Sčítací formulář obsahoval (kromě rubriky „bez náboženské víry“ a „věřící - hlásící se
k církvi, náboženské společnosti) také volbu „věřící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské
společnosti“. V předchozích sčítáních byli respondenti s touto variantou odpovědi zahrnuti mezi „věřící
- ostatní a nepřesně určené“ (zvolili přihlášení k věřícím, ale neuvedli žádnou bližší slovní specifikaci
této volby). O oprávněnosti takto definované samostatné volby svědčí počet osob, které tuto odpověď
zvolily. Téměř třetina všech osob, které svou příslušnost k víře deklarovaly, zvolila právě možnost
„věřící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti“.
1. Změny struktury obyvatel podle náboženské víry v letech 1991, 2001 a 2011
Ve skupině osob, které se přihlásily k víře, měly zásadní zastoupení registrované církve. V roce 1991
působilo na území České republiky 19 registrovaných církví a náboženských společností. K datu
sčítání 2011 jich bylo již 32.
Vývoj struktury obyvatelstva podle náboženské víry od roku 1991 vykazoval trvalý pokles podílu
věřících osob. Během dvaceti let se jejich počet snížil na polovinu, v desetiletí 2001 - 2011 byl ale
úbytek počtu věřících ovlivněn i vysokým počtem neuvedených odpovědí. Kolísavý vývoj měl počet
osob, které deklarovaly, že jsou bez víry (bez vyznání). Nepravidelný vývoj měl i počet osob, které
svůj postoj k víře neuvedly. V desetiletí mezi sčítáními 2011 a 2001 byl právě růst počtu osob
s neuvedenou odpovědí (i zvýšení podílu na počtu obyvatel) nejrychlejší. Rozhodnutí neodpovědět na
nepovinnou otázku se promítlo i do poklesu absolutních počtů osob hlásících se k nejpočetnějším
tradičním církvím. Do jaké míry se ale na poklesu podílely právě neuvedené odpovědi, nelze
z žádného jiného údaje přesněji kvantifikovat.
Struktura obyvatel podle náboženské víry (náboženského vyznání) v letech 1991 - 2011
1991 2001 2011
abs. % abs. % abs. %
Obyvatelstvo celkem 1)
10 302 215 100,0 10 230 060 100,0 10 436 560 100,0
Věřící 4 523 734 43,9 3 288 088 32,1 2 168 952 20,8
z toho
Církev československá husitská 178 036 1,7 99 103 1,0 39 229 0,4
Církev římskokatolická 4 021 385 39,0 2 740 780 26,8 1 082 463 10,4
Českobratrská církev evangelická 203 996 2,0 117 212 1,1 51 858 0,5
Nábož. spol. Svědkové Jehovovi 14 575 0,1 23 162 0,2 13 069 0,1
Pravosl. církev v českých zemích 19 354 0,2 22 968 0,2 20 533 0,2
Slezská evangelická církev a.v. 33 130 0,3 14 020 0,1 8 158 0,1
Osoby bez víry (bez vyznání) 4 112 864 39,9 6 039 991 59,0 3 604 095 34,5
Neuvedeno (nezjištěno) 1 665 617 16,2 901 981 8,8 4 662 455 44,7
1)
v letech 1991 a 2001 trvale bydlící, v roce 2011 obvykle bydlící
Pokles absolutních počtů se nevztahoval plošně na všechny církve a náboženské společnosti.
Příslušníci či sympatizanti některých církví deklarovali svou příslušnost zhruba stejně jako v roce
2001 nebo i ve větším počtu. Z tradičních církví se v roce 2011 v porovnání s rokem 2001 zvýšil počet
osob, které deklarovaly svou sounáležitost s Církví řeckokatolickou (o 29 % na téměř 10 tisíc osob), s
Církví bratrskou (o více než 9 % na téměř 11 tisíc osob) a Starokatolickou církví v ČR (o 8 % na více
než 1,7 tisíc osob). Z církví s kratší tradicí výrazný relativní růst zaznamenaly Církev Křesťanská
společenství, kde se počet osob hlásících se k této církvi více než zdvojnásobil (na téměř 9,4 tisíc
v roce 2011) a Apoštolská církev (s růstem o 8 % na téměř 5 tisíc osob). Několikanásobné zvýšení
zaznamenaly i málopočetné Scientologická církev či Hnutí Hare Krišna, v absolutním vyjádření to byl
ale růst počtu osob o pouhých 264 resp. 379 osob. K Pravoslavné církvi v českých zemích se v roce
2011 přihlásilo o zhruba 10 % méně osob než v roce 2001. Protože ale v mezidobí mezi sčítáními byla
zaregistrována nově Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České
republice, v úhrnu se počet osob, které se přihlásily k pravoslaví, zvýšil o 15 %.
K početně významnějším novým církvím, které byly zjišťovány poprvé, kromě uvedené Ruské
pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice lze zařadit i
Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü (registrováno v roce 2007 jako první oficiální
buddhistické společenství v ČR), který uvedlo v roce 2011 celkem 3 484 osob; současně dalších
2 617 osob zvolilo obecný zápis „buddhismus“. V roce 2001 se přihlásilo k buddhismu jako směru
6 817 osob.
I v roce 2011 platilo, že největšími církvemi zůstaly Církev římskokatolická (1,1 mil osob),
Českobratrská církev evangelická (52 tis.) a Církev čsl. husitská (39 tis.). K dalším početnějším
církvím patřila Pravoslavná církev v českých zemích, ke které se v roce 2011 přihlásilo 20,5 tis. osob
(dalších téměř 6 tis. osob zvolilo Ruskou pravoslavnou církev, podvorje patriarchy moskevského).
Hranici deseti tisíc věřících překročily ještě Náboženská společnost Svědkové Jehovovi (13 tis.) a
Církev bratrská (11 tis.).
Hlavní charakteristikou výsledků sčítání 2011 o náboženské víře ve srovnání s předchozími cenzy byl
extrémní počet osob, které využily možnosti dané zákonem nechat otázku na víru bez odpovědi. To ve
svém důsledku znamenalo pokles absolutních hodnot u věřících celkem, ale i u většiny jednotlivých
církví, náboženských společností a náboženských směrů.
Struktura obyvatelstva podle deklarace víry v letech 1991 a 2011
Hodnocení míry poklesu počtu věřících je vzhledem k počtu i podílu neuvedených odpovědí obtížné.
I když trend snižování počtů osob hlásících se k tradičním církvím lze považovat za pravděpodobný,
intenzitu tohoto poklesu z konkrétních údajů zhodnotit věrohodně nelze.
V roce 2011 nebyly do základní struktury obyvatel zahrnuty osoby, které svůj vztah k víře neuvedly
(neoznačily ani že jsou věřící ani že jsou bez víry), ale uvedly slovním zápisem, že se hlásí k ateismu.
Takových osob bylo 1 058, v tom 698 mužů a 360 žen.
2. Základní rozdělení věřících podle způsobu deklarace víry k 26. 3. 2011
a hlavní charakteristiky věřících
K náboženské víře se při sčítání 2011 přihlásilo celkem 2 168 952 osob, což byla pouhá pětina
obyvatel. Téměř 1,5 milionu osob uvedlo i slovní zápis konkrétní církve, náboženské společnosti nebo
náboženského směru. V tomto počtu byly zahrnuty i osoby, které uvedly slovní zápis obecný - např.
„katolík“, „evangelík“, „křesťan“ a osoby, jejichž zápisu nebylo možné přiřadit samostatný kód
z číselníku a byly zahrnuty do skupiny označené jako „jiné“. Obecných zápisů bylo téměř 92 tisíc a
zhruba dalších 53 tisíc osob bylo zahrnuto do kategorie „jiné“.
Více než 700 tisíc osob se přihlásilo k víře bez vazby na církev, tzn. přímo na sčítacím formuláři zvolily
„věřící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti“ bez dalších podrobností. Relace mezi
věřícími hlásícími se k církvi a věřícími bez vazby na církev byla v celorepublikovém úhrnu 2:1,
neplatilo to ale obecně ve všech územních celcích. Např. ve Zlínském kraji se uvedený poměr blížil
hodnotě 4:1 ve prospěch věřících hlásících se k církvi, zatímco v Ústeckém kraji byla tato relace
v podstatě vyrovnaná 1:1.
Věřící podle způsobu deklarace víry a podle věku k 26.3.2011
Věřící celkem
v tom
Věk
Hlásící se k církvi Nehlásící se k církvi
abs.
% podíl z
abs.
% podíl z
abs.
% podíl z
úhrnu věk.sk. úhrnu věk.sk. úhrnu věk.sk.
Celkem 2 168 952 100,0 20,8 1 463 584 100,0 14,0 705 368 100,0 6,8
v tom:
0-14 195 495 9,0 13,1 147 395 10,1 9,9 48 100 6,8 3,2
15-19 87 168 4,0 15,1 57 509 3,9 10,0 29 659 4,2 5,2
20-29 234 219 10,8 16,8 136 348 9,3 9,8 97 871 13,9 7,0
30-39 309 628 14,3 17,7 180 647 12,3 10,3 128 981 18,3 7,4
40-49 259 869 12,0 18,7 155 278 10,6 11,2 104 591 14,8 7,5
50-59 285 373 13,2 20,2 179 920 12,3 12,7 105 453 14,9 7,5
60-69 367 290 16,9 28,1 260 417 17,8 20,0 106 873 15,2 8,2
70+ 427 020 19,7 39,4 344 321 23,5 31,8 82 699 11,7 7,6
nezjištěno 2 890 0,1 8,1 1 749 0,1 4,9 1 141 0,2 3,2
2.1. Věk, pohlaví a rodinný stav
Závislost věku a postoje k víře byla zřejmá i z podílů věřících v rámci jednotlivých věkových skupin,
kdy platilo, že s rostoucím věkem se tento podíl významně zvyšoval. Rozdíl mezi maximem a
minimem (při vynechání dětí do 14 let, za které otázku nejčastěji vyplňovali rodiče) byl u věřících více
než 24 bodů. Ve skupině osob věřících hlásících se k církvi byly podíly obdobné, rozdíl mezi
maximálním a minimálním podílem překročil 22 bodů. U osob věřících nehlásících se k církvi byly
rozdíly mezi věkovými skupinami mnohem menší a podíly se pohybovaly v úzkém rozmezí 5,2 - 8,2 %
v jednotlivých věkových skupinách.
Ve vztahu k věkové struktuře obou skupin věřících byly v rozložení podle věku zaznamenány rozdíly.
U osob hlásících se k církvi byla zřetelně vyšší koncentrace do nejstarších věkových skupin. Osoby
nad 60 let věku představovaly u věřících hlásících se k církvi více než dvě pětiny jejich počtu. U osob
nehlásících se k církvi tvořily zhruba čtvrtinu.
Uvedené věkové rozložení (s plynulým zvyšováním podílů s rostoucím věkem) bylo typické zejména
pro tradiční nejpočetnější církve - Církev římskokatolickou, Českobratrskou církev evangelickou a
Církev československou husitskou, která měla jednoznačně nejméně příznivou věkovou strukturu
- 68 % osob hlásících se k této církvi bylo ve věku 60 a více let. Rovněž v Českobratrské církvi
evangelické byl vysoký podíl osob starších 60 let (blížil se polovině počtu osob, které se k této církvi
přihlásily). Naopak některé církve a náboženské společnosti měly věkovou strukturu výrazně
příznivější. Např. Jednota bratrská měla nejvyšší podíl dětské složky (více než pětina věřících
hlásících se k této církvi), v absolutním vyjádření to bylo ale pouhých 452 dětí. Pětině se blížily i podíly
dětí ve věku 0-14 let u Církve bratrské a Apoštolské církve. Atypickou věkovou strukturu měly rovněž
osoby hlásící se k pravoslaví, jejichž specifika spočívala zejména v národnostním složení (rozhodující
část tvořily osoby jiné než české národnosti - a to zejména národnosti ukrajinské, ruské a bulharské),
které druhotně ovlivnilo věkovou skladbu. Především díky zvýšení zastoupení ukrajinské národnosti
měly obě pravoslavné církve výrazně příznivé věkové složení - téměř tři čtvrtiny (absolutně zhruba 20
tisíc osob) bylo mladších 50 let; přitom zhruba jedna čtvrtina osob hlásících se k pravoslaví byla ve
věku 30 až 39 let.
Věřící podle pohlaví a věku k 26.3.2011
Věk
Věřící
celkem
podle pohlaví
muži ženy
abs.
podíl v % z
abs.
podíl v % z
úhrnu věk.sk. úhrnu věk.sk.
Věřící celkem 2 168 952 960 076 100,0 44,3 1 208 876 100,0 55,7
v tom:
0-14 195 495 98 743 10,3 50,5 96 752 8,0 49,5
15-19 87 168 43 488 4,5 49,9 43 680 3,6 50,1
20-29 234 219 112 604 11,8 48,1 121 615 10,1 51,9
30-39 309 628 148 135 15,5 47,8 161 493 13,3 52,2
40-49 259 869 125 025 13,0 48,1 134 844 11,2 51,9
50-59 285 373 127 731 13,3 44,8 157 642 13,0 55,2
60-69 367 290 153 927 16,0 41,9 213 363 17,7 58,1
70+ 427 020 149 001 15,5 34,9 278 019 23,0 65,1
nezjištěno 2 890 1 422 0,1 49,2 1 468 0,1 50,8
Ve skupině věřících také převažovaly ženy, ale v porovnání s celkovou populací byla tato převaha
výraznější, mimo jiné i v důsledku odlišné věkové struktury. U osob hlásících se ke konkrétní církvi
bylo žen 56 %, u osob nehlásících se k církvi 55 % (v populaci celkem bylo žen 51 %). Vzhledem
k vyššímu věku, kterého se ženy obecně dožívají, měly rovněž věřící ženy méně příznivou věkovou
skladbu.
V závislosti na odlišné věkové struktuře věřících byly v porovnání s celkovou populací rozdíly ve
složení dle rodinného stavu. Údaje o náboženské víře kombinované s rodinným stavem, i přes
klesající korelaci mezi těmito faktory stále dokazují, že vliv náboženství na rodinný stav přetrvává.
Nejvýznamnější rozdíly byly u podílu ženatých a vdaných (resp. svobodných). Věřící zůstávají méně
častěji svobodnými; v případě partnerských soužití častěji vztah institucionalizují a jejich manželství
bývají stabilnější. Zjednodušeně se dá říci, že tak adekvátně respektují důraz na postavení rodiny
a manželství v křesťanském náboženském učení. Přitom není podstatný rozdíl mezi muži a ženami.
Podíl ženatých a vdaných věřících činil 49 %, u populace celkem to bylo 42 %; svobodných bylo mezi
věřícími 30 %, v obyvatelstvu celkem 40 %. Zastoupení rozvedených ve skupině věřících bylo nižší
než v populaci celkem, rozdíl ale není významný (necelý jeden procentní bod).
Podstatný rozdíl byl i v podílu ovdovělých, který byl u skupiny věřících o 5 bodů vyšší než
v obyvatelstvu celkem. Příčinou byla specifická věková struktura věřících s vysokým podílem osob
starších 70 let - zejména pak žen. Podíl věřících osob ve věku 70 a více let, kdy pravděpodobnost
ztráty životního partnera s věkem lineárně roste, byl dvojnásobný ve srovnání s celkovou populací.
Věřících žen v tomto věku byla dokonce téměř čtvrtina.
2.2. Vzdělání
Různorodá věková struktura měla vliv i na rozdíly ve struktuře vzdělanostní, kde je vazba na věk velmi
těsná. Nejvyšší ukončené vzdělání uváděly pouze osoby 15leté a starší. Struktury podle jednotlivých
stupňů vzdělání byly proto vztaženy k této věkové skupině věřících.
U osob věřících nehlásících se k církvi byly ve struktuře podle vzdělání ve větší míře zastoupeny
osoby s úplným středním, vyšším odborným i vysokoškolským vzděláním. Rozdíl mezi věřícími
Věřící podle nejvyššího ukončeného vzdělání k 26.3.2011
Vzdělání
Věřící celkem Hlásící se k církvi
Nehlásící se k
církvi
abs.
% podíl z
abs. % abs. %
úhrnu
obyvatel
daného
vzdělání
věřících
15letí a
starší
Věřící celkem 2 168 952 20,8 x 1 463 584 x 705 368 x
Děti ve věku 0- 14 let 195 495 13,1 x 147 395 x 48 100 x
Věřící 15letí a starší 1 973 457 22,1 100,0 1 316 189 100,0 657 268 100,0
bez vzdělání 7 319 17,3 0,4 5 016 0,4 2 303 0,4
základní vč. neukonč. 375 384 23,9 19,0 273 887 20,8 101 497 15,4
střední (bez maturity) 608 320 20,6 30,8 410 168 31,2 198 152 30,1
úplné střední (s maturitou) 552 159 22,8 28,0 355 098 27,0 197 061 30,0
nástavbové a vyšší odb. 98 738 27,0 5,0 62 568 4,8 36 170 5,5
vysokoškolské 315 804 28,3 16,0 199 774 15,2 116 030 17,7
nezjištěno 15 733 3,3 0,8 9 678 0,7 6 055 0,9
hlásícími se k církvi a věřícími nehlásícími se k církvi nebyl ale výrazný a pohyboval se do 3
procentních bodů.
V porovnání se strukturou celé populace podle vzdělání byla největší diference u podílu vzdělání
vysokoškolského. Z počtu věřících ve věku 15 a více let bylo vysokoškoláků 16 %, zatímco u populace
celkem byl tento podíl 12,5 %. Souvisí to mimo jiné s faktem, že zatímco absolutní počty věřících ve
všech kategoriích vzdělání klesly, u vysokoškoláků se zvýšily (z 221 tisíc v roce 2001 na 316 tisíc
v roce 2011).
Nejčastější typ vzdělání věřících osob - střední bez maturity - byl zejména u starších věkových skupin
osob. U mladších pak převažovalo úplné středoškolské vzdělání. Ve věkových kategoriích 25-29 let
a 30-34 let byl zaznamenán poměrně výrazný podíl vysokoškolského vzdělání. Například ve věkové
kategorii 25-29 let dosáhl jejich podíl u věřících 36,1 %, zatímco v populaci celkem to bylo jen 23,3 %.
Obdobně ve věkové skupině 30-39 let byly tyto podíly 30,1 % resp. 18,6 %.
2.3. Plodnost žen
Náboženská víra tradičně ovlivňuje i počet dětí, které ženy během svého života porodí. I když tato
kauzalita postupně slábne, (v případě Církve římskokatolické by např. musela být porodnost u věřících
žen výrazně vyšší, než jak ukazují čísla), stále platí.
Podíl bezdětných věřících žen je nižší než celorepublikový podíl, výraznější je ale rozdíl ve srovnání
se ženami, které deklarovaly, že jsou bez víry (podíl je nižší o téměř 8 bodů). Na druhé straně věřící
ženy mají ve větší míře vyšší počet dětí. Tři a více dětí má pětina věřících žen, ale zhruba jen jedna
desetina žen bez náboženské víry. U žen, které deklarovaly příslušnost k Církvi římskokatolické se
tento podíl již blíží čtvrtině z nich. Jinak řečeno - u věřících žen a zejména u žen katolického vyznání
je podstatně méně bezdětných žen a žen s jedním dítětem a naopak více žen s větším počtem dětí.
Orientaci na větší počet dětí v rodině lze vysledovat i u některých jiných církví, např. Církev živého
boha, u které je podíl žen se třemi a čtyřmi dětmi více než čtvrtinový. Vícedětné rodiny mají rovněž
ženy hlásící se k Církvi adventistů sedmého dne a Apoštolské církve. Tyto církve jsou ale početně
málo zastoupené, což zjištěné hodnoty výrazně relativizuje.
Rozdílnou úroveň plodnosti žen ve vztahu k náboženské víře dokumentují také údaje o průměrném
počtu živě narozených dětí připadajících na ženu. I zde je zřejmé, že nábožensky orientované ženy
dosahují vyšší plodnosti než ženy ostatní. Uplatňuje se zde zejména velký význam, který rodině s
dětmi připisují všechna náboženství. S ohledem na postavení, význam i váhu (v početním vyjádření)
římskokatolické církve mezi věřícími osobami spolu s postojem církve k antikoncepci a preferování
tzv. přirozeného plánování rodičovství, se tyto souvislosti projevují v tom, že nejvyšší plodnost byla u
žen hlásících se právě k této církvi.
Ženy 15leté a starší podle počtu živě narozených dětí a víry k 26.3.2011
Ženy
celkem
s počtem živě narozených dětí
0 1 2 3 4 5 a více
Ženy celkem abs 4 601 815 998 012 832 605 1 877 779 547 754 114 856 48 719
% 100,0 21,7 18,1 40,8 11,9 2,5 1,1
Věřící ženy celkem abs 1 112 124 211 640 188 374 471 667 167 820 38 936 16 596
% 100,0 19,0 16,9 42,4 15,1 3,5 1,5
z toho
Církev římskokatolická abs 559 043 93 653 83 529 243 309 97 206 23 523 9 984
% 100,0 16,8 14,9 43,5 17,4 4,2 1,8
Ženy bez nábož. víry abs 1 493 511 398 761 283 378 605 564 143 948 24 919 8 787
% 100,0 26,7 19,0 40,5 9,6 1,7 0,5
Největší rozdíl v plodnosti mezi ženami věřícími a bez náboženské víry je viditelný při srovnání údajů o
průměrném počtu dětí za ženy celkem, o něco nižší je při přepočtu pouze na ženy s dětmi. Rozdílná
úroveň plodnosti populace žen věřících a nevěřících jako celku však může být kromě různých postojů
k rodičovství také částečně ovlivněna odlišnou věkovou strukturou obou skupin. Mezi věřícími je vyšší
zastoupení žen ve věku 60+, u nichž je jednak reprodukce již ukončena, jednak mají obecně v
průměru o něco více dětí než pozdější generace. Skutečný vliv náboženské víry je však patrný při
pohledu na průměrný počet dětí věřících a nevěřících žen podle věkových skupin.Ve věkové kategorii
25-29letých žen došlo v souvislosti s posunem věku vstupu do manželství a narození prvního dítěte
k výraznému poklesu bez ohledu na vztah k náboženské víře. U vyšších věkových skupin je již
diferenciace zřejmá. Podstatná je u věřících hlásících se ke konkrétní církvi, zejména již jmenované
Církvi římskokatolické. V údajích o průměrném počtu dětí za jednotlivé věkové skupiny naopak rozdíly
mezi věřícími a nevěřícími vystupují zřetelněji u žen s dětmi než u žen celkem. V případě věřících
nehlásících se k církvi je plodnost žen téměř totožná se ženami bez náboženské víry.
Průměrný počet živě narozených dětí ženám ve věku 15 a více let podle náboženského
vyznání a podle věku ženy k 26.3.2011
Věk
Ženy ve věku
15 a více let
celkem
z toho
věřící
nehlásící se k
církvi
věřící
hlásící se k
církvi
z toho Církev
římskokato-
lická
bez
náboženské
víry
neuve-
deno
Ženy celkem 1,58 1,54 1,81 1,84 1,42 1,62
z toho
20-24 0,16 0,13 0,11 0,09 0,13 0,22
25-29 0,55 0,46 0,55 0,53 0,48 0,64
30-34 1,25 1,13 1,35 1,38 1,21 1,28
35-39 1,71 1,63 1,84 1,87 1,68 1,71
40-44 1,87 1,83 2,01 2,04 1,84 1,87
45-49 1,94 1,91 2,04 2,10 1,91 1,94
Ženy s dětmi 2,04 2,00 2,20 2,21 1,95 2,04
z toho
20-24 1,26 1,27 1,26 1,22 1,21 1,29
25-29 1,42 1,41 1,45 1,43 1,38 1,45
30-34 1,69 1,66 1,82 1,83 1,64 1,70
35-39 1,92 1,90 2,11 2,13 1,87 1,92
40-44 2,02 2,00 2,21 2,23 1,96 2,03
45-49 2,08 2,05 2,26 2,28 2,01 2,08
2.4. Rodiny a domácnosti
Tradičními výstupy sčítání jsou i informace o složení úplných rodin podle deklarace vztahu k víře
manželů nebo partnerů. Výsledky sčítání 2011 s vysokým počtem osob, které odpověď neuvedly,
neumožňují hodnocení absolutních údajů v čase; kromě toho se změnila i metodika domácností, kdy
základní jednotkou místo dřívějších cenzových byly domácnosti hospodařící. Přesto i z relativních
údajů vyplynuly některé poznatky, které lze považovat za dostatečně věrohodné charakteristiky rodin.
Údaje o náboženské víře v úplných rodinách jsou za domácnosti tvořené jednou rodinou.
Z pohledu náboženské víry je hlavní charakteristikou rodin míra shody deklarace vztahu k víře u všech
členů domácnosti. Protože za nezletilé děti poskytovaly údaje většinou jejich rodiče, význam má spíše
deklarace dospělých osob, a to především v případě úplných rodin - tedy porovnání deklarace osoby
v čele a manželky nebo družky. Z výsledků sčítání 2011 je zřejmé, že čtyři páry z pěti měly shodnou
volbu vztahu k víře, pouze v jedné pětině manželských párů a faktických manželství se partneři ve své
volbě lišili.
Ve skupině párů, kde byli oba partneři věřící, více než dvě třetiny tvořily páry hlásící se k církvi. Více
než pětina připadla na páry, kde oba shodně uvedli, že jsou věřící bez vazby na církev. Kombinace,
kdy jeden se k církvi hlásil a druhý byl věřící nehlásící se k církvi, tvořila necelou desetinu věřících
párů.
Rodin, kde pouze jeden z partnerů byl věřící, bylo celkem 14 %, přitom zhruba 8 % ze všech
manželských párů a faktických manželství (tedy něco přes polovinu z této skupiny) tvořily případy, kdy
jeden byl věřící a druhý bez víry. V ostatních případech druhý z partnerů svůj vztah k víře neuvedl. Ve
skupině úplných rodin s kombinací „věřící a bez víry“ převažovaly (více jak tři pětiny) případy, kdy
věřící byla žena a bez víry byl muž.
Jiný úhel pohledu nabízejí data o struktuře osob žijících v domácnostech podle typu domácnosti a
podle deklarace víry. Z celkového počtu 10 436 560 obvykle bydlících obyvatel žilo v domácnostech
10 239 015 osob (domácnosti netvořili bezdomovci a jednotlivé osoby bydlící v zařízeních). V populaci
celkem nejvyšší podíl osob připadl na úplné rodiny-manželské páry (žilo v nich téměř 56 % osob),
druhým nejčetnějším typem domácnosti byly neúplné rodiny (15 % osob) a dále domácnosti
jednotlivců (14 %). Stejné pořadí a zhruba i shodné proporce byly u osob, které svůj vztah k víře
neuvedly a u osob bez náboženské víry. Významně odlišnou strukturu rozložení osob podle typu
domácnosti měly ale osoby věřící - obzvláště pak věřící hlásící se k církvi nebo náboženské
společnosti. Zastoupení úplných rodin - svazků de iure (tj. manželství) bylo u nich významnější a
v pořadí druhou nejpočetnější skupinu tvořily domácnosti jednotlivců. Naopak nižší zastoupení měly
osoby žijící v neúplných rodinách a ve faktických svazcích. Nadprůměrný podíl domácností
jednotlivců byl důsledkem zejména věkové struktury věřících - vysokého podílu osob v nejvyšším věku
a s tím souvisejícího vysokého podílu ovdovělých. Větší váha úplných rodin korespondovala
s věkovou strukturou, se strukturou podle rodinného stavu i s údaji o plodnosti žen. Všechny uvedené
údaje ilustrovaly důležitost rodinného života u osob s vírou.
Osoby v domácnostech podle typu domácnosti a podle deklarace vztahu k víře k 26.3.2011
Úplná rodina
Neúplná
rodina
Domácnost
- 2 a více
rodin
Domácnost
jednotlivce
Vícečl.
nerodinná
domácnost
Celkem
de iure de facto
Osoby v
domácnostech
celkem 5 706 968 695 394 1 491 987 369 291 1 422 147 553 228 10 239 015
Bez náboženské víry 2 042 112 305 837 528 853 116 719 429 013 149 186 3 571 720
Věřící - nehlásící se
k církvi 371 495 48 057 100 528 20 737 120 801 35 108 696 726
Věřící - hlásící se k
církvi 890 969 51 487 142 978 56 626 241 228 52 600 1 435 888
Neuvedeno 2 402 038 289 930 719 409 175 180 630 892 316 227 4 533 676
Podíly v %
Osoby v
domácnostech
celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Bez náboženské víry 35,8 44,0 35,4 31,6 30,2 27,0 34,9
Věřící - nehlásící se
k církvi 6,5 6,9 6,7 5,6 8,5 6,4 6,8
Věřící - hlásící se k
církvi 15,6 7,4 9,6 15,3 17,0 9,5 14,0
Neuvedeno 42,1 41,7 48,2 47,4 44,4 57,2 44,3
Osoby v
domácnostech
celkem 55,7 6,8 14,6 3,6 13,9 5,4 100,0
Bez náboženské víry 57,2 8,6 14,8 3,3 12,0 4,2 100,0
Věřící - nehlásící se
k církvi 53,3 6,9 14,4 3,0 17,3 5,0 100,0
Věřící - hlásící se k
církvi 62,0 3,6 10,0 3,9 16,8 3,7 100,0
Neuvedeno 53,0 6,4 15,9 3,8 13,9 7,0 100,0
Pozn.: v ř. „Osoby v domácnostech celkem“ jsou zahrnuty i osoby, které deklarovaly ateismus
Vztah víry a života v rodině dokumentují i údaje o struktuře osob podle víry v rámci jednotlivých skupin
domácností. Nejvýznamnější odlišnosti v zastoupení osob věřících hlásících se k církvi byly mezi
úplnými rodinami de iure a de facto. V manželských svazcích byl tento podíl 15,6 % a obdobně vysoký
byl i ve skupině domácností tvořených 2 a více rodinami. V úplných rodinách - neformálních soužitích
byl podíl věřících hlásících se k církvi zhruba poloviční; současně v těchto rodinách bylo maximální
zastoupení osob, které jednoznačně deklarovaly, že jsou bez náboženské víry nebo vztah k víře
neuvedly (dohromady téměř 86 %).
2.5. Národnost
Náboženská víra ve vztahu k národnosti osob potvrdila diferenci v religiozitě jednotlivých národností.
Bez ohledu na nižší počty osob, které svou národnost uvedly, lze konstatovat, že ve srovnání
s českou národností byla u většiny ostatních zjištěných národností religiozita vyšší, často i výrazně.
Počty a podíly věřících osob podle národností k 26.3.2011
Věřící celkem
Věřící hlásící se
k církvi
z toho
Věřící nehlásící se
k církviCírkev
římskokatolická
abs. % *) abs. % *) abs. % *) abs. %*)
Věřící celkem 2 168 952 20,8 1 463 584 14,0 1 082 463 10,4 705 368 6,8
z toho národnost
česká 1 514 396 22,6 1 004 096 15,0 759 473 11,3 510 300 7,6
moravská 208 321 39,9 159 855 30,6 138 972 26,6 48 466 9,3
slezská 5 795 47,4 4 476 36,6 3 363 27,5 1 319 10,8
slovenská 59 184 40,2 43 471 29,5 29 823 20,3 15 713 10,7
polská 23 406 56,9 20 607 52,7 12 458 31,9 2 799 4,2
německá 6 642 35,6 5 001 26,8 3 684 19,7 1 641 8,8
ruská 7 167 40,1 4 485 25,1 63 0,4 2 682 15,0
ukrajinská 20 965 39,3 15 402 28,9 542 1,0 5 563 10,4
vietnamská 2 595 8,7 1 041 3,5 65 0,2 1 554 5,2
*) Procentní podíl věřících z počtu osob příslušné národnosti resp. z počtu obyvatel celkem
Tradičně vysoká religiozita byla především u osob hlásících se k polské národnosti, kde překračovala
více než polovinu všech. Obdobně tomu bylo rovněž u slezské národnosti. Poměrně vysoká religiozita
byla také u slovenské národnosti a u národností ruské a ukrajinské. Osoby s národností ruskou a
ukrajinskou se hlásily především k Pravoslavné církvi v českých zemích, kde tvořily téměř polovinu
(48,2 %) jejich příznivců.
Z hlediska absolutního počtu osob byl nejvyšší počet věřících u nejpočetnějších národností české a
moravské. V relativním vyjádření byl přitom v případě moravské národnosti podíl věřících téměř
dvojnásobný než u národnosti české, a to především díky počtu věřících hlásících se k církvi. Naopak
v případě podílu věřících nehlásících se k církvi byl rozdíl minimální.
S uvedenými údaji souvisí fakt, že osoby, které deklarovaly svůj vztah k víře (ať už uvedly, že jsou
věřící nebo že jsou bez víry), měly výrazně nižší podíly nezjištěných odpovědí ve všech ostatních
charakteristikách. Byla to tedy skupina respondentů, která vyplnila sčítací formuláře co nejúplněji vč.
dobrovolných otázek. Při srovnání struktur s celorepublikovými hodnotami je proto třeba brát v úvahu
toto mírné nadhodnocení u osob s uvedeným postojem k víře. Rozdíly relativních údajů nezjištěných
odpovědí nejsou ale natolik významné, aby vyhodnocení trendů ovlivnily.
3. Územní rozložení věřících
3.1. Regionální rozdíly
Charakteristickým znakem územního rozložení věřících obyvatel, patrným již z dob první republiky, je
vzrůst religiozity směrem ze západu na východ, resp. ze severozápadu na jihovýchod území republiky.
Tyto rozdíly zůstávají zachovány i ve výsledcích sčítání 1991-2011, pouze postupně klesal procentní
podíl věřících ve všech regionech. Tato územní diferenciace na ose západ - východ je vázaná
především na věřící s vazbami na církevní instituce, konkrétně na dominantní římskokatolickou církev.
Tradičně vysoký podíl osob bez náboženské víry byl zaznamenán v severozápadní části území státu kraji
Ústeckém (v roce 2011 zde bylo 44,2 % obyvatel bez náboženské víry), Libereckém (42,5 %) a
Karlovarském (39,8 %). Jedná se o oblasti, kde došlo po roce 1945 k odsunu prakticky všech
německých obyvatel, tvořících naprostou většinu obyvatel tohoto území. Následně byly tyto oblasti
osídleny novými obyvateli přicházejícími z různých oblastí republiky, včetně Slovenska, a také z jiných
evropských zemí (repatrianti). V takto nově vzniklé populaci neexistovaly a ani se vzhledem k
historickému vývoji nemohly nově vyvinout (nejen) náboženské tradice. I když se rozdíly mezi
pohraničními a ostatními oblastmi postupně zmenšují, i po desítkách let se zde stále projevuje vliv
těchto velkých pohybů obyvatel se všemi průvodními jevy.
I při sčítání v roce 2011 byla zjištěna nejnižší religiozita v Ústeckém kraji, kde se za věřící prohlásila
jedna desetina všech obyvatel, přičemž jen asi polovina z nich, tj. pouhých 5 % obyvatelstva, se
zároveň přihlásila k některé církvi, náboženské společnosti či směru. V případě Karlovarského a
Libereckého kraje představovali věřící necelých 13 % obyvatel. Údajům z těchto regionů se při sčítání
2011 přiblížil i Středočeský kraj, kde věřící tvořili 14 %, zatímco osoby bez náboženské víry přibližně
dvě pětiny obyvatelstva.
Základní přehled rozdělení věřících podle krajů k 26.3.2011
Kraj
Počet
obyvatel
Věřící celkem
Věřící hlásící se k
církvi
Věřící nehlásící se k
církvi
abs.
%
z počtu
obyvatel
abs.
%
z věřících
celkem
abs.
%
z věřících
celkem
ČR celkem 10 436 560 2 168 952 20,8 1 463 584 67,5 705 368 32,5
Hlavní město Praha 1 268 796 239 438 18,9 139 005 58,1 100 433 41,9
Středočeský 1 289 211 184 674 14,3 111 630 60,4 73 044 39,6
Jihočeský 628 336 130 847 20,8 85 409 65,3 45 438 34,7
Plzeňský 570 401 86 161 15,1 53 036 61,6 33 125 38,4
Karlovarský 295 595 37 932 12,8 21 107 55,6 16 825 44,4
Ústecký 808 961 81 467 10,1 42 763 52,5 38 704 47,5
Liberecký 432 439 55 721 12,9 31 160 55,9 24 561 44,1
Královéhradecký 547 916 90 327 16,5 56 915 63,0 33 412 37,0
Pardubický 511 627 100 990 19,7 70 150 69,5 30 840 30,5
Vysočina 505 565 148 145 29,3 115 433 77,9 32 712 22,1
Jihomoravský 1 163 508 333 995 28,7 240 664 72,1 93 331 27,9
Olomoucký 628 427 150 583 24,0 104 055 69,1 46 528 30,9
Zlínský 579 944 214 825 37,0 169 662 79,0 45 163 21,0
Moravskoslezský 1 205 834 313 847 26,0 222 595 70,9 91 252 29,1
Relativně nejvyšší počty věřících mají tradičně moravské kraje. V jejich pořadí nedošlo přitom ve
srovnání s výsledky předcházejícího sčítání k žádné změně. Na prvním místě byl v roce 2011 opět
Zlínský kraj, kde věřící v úhrnu představovali 37,0 % populace. Zlínský kraj měl mezi všemi kraji
největší podíl obyvatel, kteří se přihlásili k římskokatolické církvi (24,6 %), ale také k Českobratrské
církvi evangelické (1,4 %) a jeden z nejvyšších zde byl rovněž podíl věřících nehlásících se k církvi
(7,8 %). Náboženská víra v krajích s nejvyšší a nejnižší religiozitou - ve Zlínském a Ústeckém - je
podrobněji zmapována také v kartogramech v příloze.
V Jihomoravském kraji a kraji Vysočina se podíl věřících celkem blížil třem desetinám všech obyvatel,
v kraji Moravskoslezském a Olomouckém tvořili věřící přibližně čtvrtinu obyvatelstva. Z českých krajů
vykazovaly nejvyšší podíl věřících - přibližně pětinu všech obyvatel - kraje Jihočeský a Pardubický.
Výraznější rozdíly v religiozitě obyvatelstva se projevily pochopitelně na úrovni menších regionů okresů
a správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále SO ORP). Oblasti s dlouhodobě
nejnižší religiozitou se nacházejí zcela jednoznačně v severozápadním pohraničí - především se jedná
o Mostecko (SO ORP Most, Litvínov a Bílina), kde se podíl věřících při sčítání 2011 pohyboval jen
mezi 8 - 9 % populace (15 - 16 % ze zjištěných odpovědí); ale prakticky v celém Ústeckém kraji podíl
věřících o mnoho nepřesáhl desetinu obyvatelstva. Podobná situace panovala v sousedních
mikroregionech směrem do vnitrozemí - Rakovník a Česká Lípa. K nim se pak připojilo několik oblastí
z Plzeňského kraje, Karlovarska a směrem na východ další části Středočeského kraje. Jedná se
zpravidla o výrazně průmyslové regiony (Most, Česká Lípa, Kladno), kde docházelo v minulosti k
intenzivní investiční výstavbě a také k výraznější migraci obyvatel. U řady z nich je dalším faktorem
ovlivňujícím vztah k víře také odsunutí původního německého obyvatelstva a jeho nahrazení novými
osídlenci. Na Rakovnicku a Lounsku má malý vztah obyvatel k náboženské víře kořeny již v počátcích
samostatného Československa; tyto oblasti patřily k těm, kde se nejvíce vystupovalo z katolické
církve, případně přestupovalo k nově vzniklé československé církvi.
Vývoj religiozity v okresech s nejnižším podílem věřících v letech 1991 - 2011
Okres
1991 2001 2011 Index
2011/1991abs. % abs. % abs. %
Most 24 022 20,0 14 509 12,4 9 632 8,6 40,1
Rakovník 13 089 23,7 7 795 14,4 5 409 9,8 41,3
Česká Lípa 24 906 24,4 15 819 15,0 9 950 9,9 40,0
Chomutov 30 102 24,3 19 677 15,7 12 193 10,0 40,5
Děčín 32 590 24,4 20 395 15,2 12 990 10,1 39,9
Ústí nad Labem 27 229 23,0 18 038 15,3 11 931 10,1 43,8
Teplice 31 171 24,4 19 923 15,8 12 759 10,2 40,9
Plzeň-sever 21 146 29,2 13 012 17,8 7 918 10,6 37,4
Louny 26 310 30,4 16 597 19,3 9 011 10,6 34,2
Kladno 33 601 22,5 23 423 15,6 17 400 11,0 51,8
Litoměřice 33 474 29,4 20 683 18,1 12 951 11,0 38,7
Rokycany 12 864 27,9 8 094 17,7 5 301 11,2 41,2
Srovnání výsledků sčítání v letech 1991, 2001 a 2011 ukazuje, že okresy s nejnižší mírou religiozity
zůstávají stejné, i jejich pořadí podle úrovně religiozity se mění minimálně, hlavní změny mezi
jednotlivými sčítáními představuje jen klesající procento věřících. Trojice okresů s nejnižší religiozitou
se přitom při sčítání v roce 2001 a 2011 nezměnila. Podíl věřících právě u těchto tří okresů přitom
poklesl pod hranici deseti procent. Faktem však je, že relativní úbytek věřících oproti předcházejícímu
sčítání byl menší, než tomu bylo o deset let dříve, pohyboval se kolem 4,5 procentního bodu.
Extrémně nízký podíl věřících lze sledovat od roku 1991 v okrese Most, který je trvale okresem s
nejnižší religiozitou1
. Ze dvou SO ORP v okresu je přitom nejnižší religiozita v obvodě Litvínov, kde
podíl věřících představuje 8,3 % všech obyvatel.
Složení obyvatel podle náboženské víry v okresech s nejnižším podílem věřících k 26.3.2011
Okres
Počet
obyvatel
Počet
věřících
celkem
% z počtu obyvatel
věřící
celkem
věřící
hlásící se
k církvi
věřící
nehlásící
se k církvi
bez náb.
víry
neuvedeno
Most 111 775 9 632 8,6 4,2 4,4 45,3 46,1
Rakovník 54 993 5 409 9,8 5,2 4,6 47,1 43,1
Česká Lípa 100 756 9 950 9,9 5,2 4,7 43,6 46,5
Chomutov 122 157 12 193 10,0 5,2 4,8 44,4 45,6
Děčín 128 834 12 990 10,1 5,1 4,9 44,2 45,8
Ústí nad Labem 118 228 11 931 10,1 5,1 5,0 44,2 45,7
Teplice 125 498 12 759 10,2 5,1 5,1 45,0 44,9
Plzeň - sever 74 940 7 918 10,6 6,1 4,4 43,6 45,9
Louny 85 191 9 011 10,6 6,0 4,6 42,9 46,5
Kladno 158 799 17 400 11,0 5,9 5,0 45,4 43,6
Litoměřice 117 278 12 951 11,0 6,4 4,7 43,2 45,8
Rokycany 47 458 5 301 11,2 6,7 4,5 43,6 45,2
1
Podstatně nižší byla na Mostecku religiozita již v roce 1950, kdy oproti celostátní úrovni blížící se téměř 95 %
zde byla jen ve výši 75,9 %.
Pro oblasti s nejnižší religiozitou je typické poměrně vysoké zastoupení věřících nehlásících se k církvi
mezi věřícími celkem. Ve většině těchto regionů byl počet osob obou kategorií věřících téměř shodný,
tedy věřící osoby nehlásící se k církvi a náboženské společnosti se blížily svým počtem věřícím
hlásícím se ke konkrétním církvím. V mikroregionech s vůbec nejnižším podílem věřících obyvatel - v
SO ORP Bílina, Most, Litvínov a Děčín - dokonce věřící nehlásící se k církvi mírně převažovali.
Složení obyvatel podle náboženské víry v SO ORP s nejnižším podílem věřících k 26.3.2011
SO ORP
Počet
obyvatel
Počet
věřících
celkem
% z počtu obyvatel
věřící
celkem
věřící
hlásící se
k církvi
věřící
nehlásící
se k církvi
bez náb.
víry
neuvedeno
Litvínov 37 837 3 148 8,3 4,1 4,2 45,1 46,5
Bílina 20 265 1 712 8,4 3,8 4,6 45,1 46,5
Most 73 938 6 484 8,8 4,3 4,5 45,4 45,8
Děčín 76 447 7 082 9,3 4,6 4,7 46,0 44,7
Česká Lípa 74 803 7 080 9,5 4,8 4,7 43,8 46,8
Louny 42 419 4 100 9,7 5,3 4,4 45,4 44,9
Nýřany 53 029 5 211 9,8 5,3 4,5 44,3 45,8
Rakovník 54 993 5 409 9,8 5,2 4,6 47,1 43,1
Chomutov 79 788 7 928 9,9 5,1 4,8 45,0 45,1
Kadaň 42 369 4 265 10,1 5,3 4,7 43,4 46,5
Ústí nad Labem 118 228 11 931 10,1 5,1 5,0 44,2 45,7
Slaný 38 741 4 018 10,4 5,7 4,7 44,6 45,0
Naopak tradičním územním celkem s nejvyšší religiozitou je prakticky celá východní Morava, ke které
se připojují některé části Vysočiny. Dlouhodobě nejvyšší religiozita, ale rovněž se stále se snižujícím
podílem, je v oblasti jihovýchodní Moravy při hranicích se Slovenskem - SO ORP Uherský Brod a
Uherské Hradiště, navazující oblasti Valašska a mikroregion Veselí nad Moravou. Zde tvořili věřící při
sčítání v roce 2011 více než dvě pětiny, v některých mikroregionech dokonce více než polovinu
obyvatel; z osob, které otázku na náboženskou víru zodpověděly, se k víře přihlásilo více než 70 %.
Obdobné podíly byly dosaženy také na Jablunkovsku a Třinecku, kde je silně zastoupena polská
národnostní menšina, na Hlučínsku a v některých regionech Vysočiny, především SO ORP Velké
Meziříčí a Nové Město na Moravě.
Vývoj religiozity v okresech s nejvyšším podílem věřících v letech 1991-2011 
Okres
1991 2001 2011 Index
2011/1991abs. % abs. % abs. %
Uherské Hradiště 107 558 74,1 92 844 64,2 64 887 45,9 60,3
Hodonín 109 848 68,2 92 091 57,6 59 004 38,5 53,7
Žďár nad Sázavou 85 762 68,7 70 985 56,6 44 776 38,2 52,2
Vsetín 97 520 66,4 82 685 56,2 50 530 35,5 51,8
Zlín 124 441 63,2 103 720 53,1 67 066 35,2 53,9
Opava 121 074 67,0 103 792 57,2 61 425 35,1 50,7
Frýdek - Místek 141 480 62,2 118 115 52,1 71 897 34,6 50,8
Blansko 67 837 62,9 53 636 49,8 33 132 31,3 48,8
Třebíč 71 251 60,8 55 780 47,5 34 739 31,1 48,8
Kroměříž 63 821 59,1 49 267 45,6 32 342 30,6 50,7
Břeclav 72 351 58,1 56 609 45,6 32 453 28,8 44,9
Brno - venkov 92 132 59,4 71 957 45,2 58 423 28,3 63,4
Pozn.: Údaje za okresy jsou vždy podle územní struktury k datu sčítání
Také v případě okresů s vysokou religiozitou se jejich pořadí měnilo v období 1991-2011 jen málo.
Významně se ovšem snížil podíl věřících ve všech okresech. Zatímco v roce 1991 se pohyboval u
první pětice okresů kolem dvou třetin, při sčítání 2011 překračoval jen jednu třetinu obyvatel. Úbytek
věřících u těchto okresů byl přitom mezi sčítáními 2001 a 2011 vyšší než mezi roky 1991 a 2001.
Se zvyšující se religiozitou regionu vzrůstala převaha věřících hlásících se k církvím nad těmi, kteří
konkrétní církev neuvedli. Na úrovni krajů byla tato převaha nejvyšší u Zlínského kraje (29,3 % ku
7,8 % obyvatel) a kraje Vysočina, kde dominují tradiční církve. Ve výše uvedených okresech či SO
ORP s nejvyšší religiozitou představovali věřící nehlásící se k žádné církvi obvykle jen 10 - 20 %
všech věřících, u prvních tří mikroregionů (SO ORP Valašské Klobouky, Jablunkov a Kravaře)
dokonce méně než desetinu věřících celkem. Vysoká religiozita je ve všech regionech daná
především přihlášením se k římskokatolické církvi.
Religiozita v okresech s nejvyšším podílem věřících k 26.3.2011
Okres
Počet
obyvatel
Počet
věřících
celkem
% z počtu obyvatel
věřící
celkem
věřící
hlásící se
k církvi
věřící
hlásící se k
Církvi
římskokat.
věřící
nehlásící
se k církvi
neuvedeno
Uherské Hradiště 141 467 64 887 45,9 37,8 34,7 8,1 36,0
Hodonín 153 225 59 004 38,5 31,0 27,5 7,5 40,4
Žďár nad Sázavou 117 219 44 776 38,2 32,0 26,7 6,2 41,8
Vsetín 142 420 50 530 35,5 28,3 20,7 7,2 43,7
Zlín 190 488 67 066 35,2 27,3 23,1 7,9 40,8
Opava 174 899 61 425 35,1 27,6 23,8 7,6 43,7
Frýdek-Místek 207 756 71 897 34,6 26,7 16,8 7,9 41,2
Blansko 105 708 33 132 31,3 24,0 20,3 7,3 44,2
Třebíč 111 693 34 739 31,1 24,1 21,2 7,0 43,5
Kroměříž 105 569 32 342 30,6 22,6 19,3 8,0 41,4
Břeclav 112 828 32 453 28,8 21,3 18,0 7,4 42,6
Brno-venkov 206 300 58 423 28,3 20,6 17,5 7,7 42,8
Religiozita v SO ORP s nejvyšším podílem věřících k 26.3.2011
SO ORP
Počet
obyvatel
Počet
věřících
celkem
% z počtu obyvatel
věřící
celkem
věřící
hlásící se
k církvi
věřící
hlásící se
k Církvi
římskokat.
věřící
nehlásící
se k církvi
neuvedeno
Valašské Klobouky 22 991 13 241 57,6 52,8 48,6 4,8 36,0
Jablunkov 22 214 12 712 57,2 51,8 35,6 5,4 34,0
Kravaře 20 919 11 111 53,1 48,4 43,7 4,7 40,4
Uherský Brod 52 062 27 549 52,9 46,0 42,8 6,9 32,9
Veselí nad Moravou 38 104 17 861 46,9 39,7 35,1 7,1 37,9
Luhačovice 18 754 8 403 44,8 36,9 32,8 7,9 40,7
Třinec 54 627 23 401 42,8 34,5 13,2 8,3 40,3
Hlučín 39 465 16 769 42,5 36,0 31,6 6,5 43,8
Velké Meziříčí 35 312 14 894 42,2 35,4 31,8 6,8 41,3
Uherské Hradiště 89 405 37 338 41,8 33,0 30,0 8,8 37,8
Nové Město na Moravě 19 004 7 828 41,2 35,6 26,8 5,6 40,3
Český Těšín 25 516 10 123 39,7 32,1 16,9 7,6 38,9
3.2. Velikostní skupiny obcí
Jednoznačná souvislost, která byla zřejmá při minulých sčítáních mezi religiozitou a velikostní
kategorií obcí, se při sčítání v roce 2011 již tak výrazně neprojevila. Religiozita byla nadále vyšší
v menších, a zejména v nejmenších obcích, ale relativní úbytek věřících se vzrůstající velikostní
kategorií obce už nebyl tak markantní, jako tomu bylo v minulosti. Vliv velikosti sídla se tak zeslabil.
Rozdíl v procentuálním zastoupení věřících mezi nejmenší a největší kategorií obcí (do 199 obyvatel
a 100 000 a více obyvatel) představoval zhruba jen pět procentních bodů; při sčítání 2001 to bylo ještě
kolem sedmnácti bodů. K nejvýraznějšímu poklesu podílu věřících přitom došlo mezi sčítáními 2001 a
2011 u nejmenších obcí, se vzrůstem velikosti obce se tento úbytek snižoval.
Obyvatelé hlásící se k náboženské víře podle velikostních kategorií obcí k 26.3.2011
Velikostní skupina
obcí
Počet
obyvatel
Věřící celkem
Věřící hlásící se k
církvi
Věřící nehlásící se k
církvi
abs.
%
z počtu
obyvatel
abs.
%
z počtu
obyvatel
abs.
%
z počtu
obyvatel
do 199 190 509 47 456 24,9 36 367 19,1 11 089 5,8
200 - 499 653 356 146 434 22,4 108 408 16,6 38 026 5,8
500 - 999 940 142 216 878 23,1 160 469 17,1 56 409 6,0
1 000 -1 999 1 002 103 236 269 23,6 174 223 17,4 62 046 6,2
2 000 - 4 999 1 228 315 274 666 22,4 197 169 16,1 77 497 6,3
5 000 - 9 999 933 230 194 684 20,9 133 729 14,3 60 955 6,5
10 000 - 19 999 956 108 173 260 18,1 111 916 11,7 61 344 6,4
20 000 - 49 999 1 329 002 253 505 19,1 162 278 12,2 91 227 6,9
50 000 - 99 999 878 783 163 350 18,6 101 325 11,5 62 025 7,1
100 000 a více 2 325 012 462 450 19,9 277 700 11,9 184 750 7,9
ČR celkem 10 436 560 2 168 952 20,8 1 463 584 14,0 705 368 6,8
Nejvyšší religiozita byla v nejmenších sídlech do 199 obyvatel, kde se pohybovala kolem čtvrtiny
všech obyvatel. Pak se s kolísáním postupně snižovala, přičemž od měst s více než deseti tisíci
obyvateli již klesla pod jednu pětinu.
Výraznější rozdíl mezi nejmenšími a největšími obcemi je přitom patrný především v případě věřících
hlásících se k církvím a náboženským společnostem, zejména pak k největší římskokatolické církvi
(viz též kap. 4.1). Konkrétně to znamená, že podstatně vyšší podíly věřících katolického vyznání jsou
v malých sídlech oproti obcím, resp. městům s vyšším počtem obyvatel.
Značné rozdíly v tomto ohledu existují i mezi jednotlivými kraji. V religiózních krajích na východě
Moravy je rozdíl mezi velikostními skupinami obcí velice výrazný. Například v případě Zlínského kraje
je podíl katolických věřících v nejmenších a malých obcích téměř třetinový (např. 31,9 % u kategorie
1000 - 1999 obyvatel), přičemž se konstantně udržuje až do velikosti obce s pěti tisíci obyvateli. Pak
podíl katolíků razantně klesá a to na konečnou jednu sedminu v případě největšího města Zlína
(14,8 %).
Naopak prakticky žádný rozdíl (diference v rozmezí desetin procenta až jednoho procenta) v
zastoupení katolíků z hlediska velikosti obce není u krajů s nízkou religiozitou, jako např. Ústeckého
nebo Karlovarského.
Podíl věřících nehlásících se k církvi naproti tomu vykazuje zcela opačnou závislost - s rostoucí
velikostí obce se zvyšuje, i když rozdíly mezi kategoriemi obcí jsou v tomto případě menší. Více než
čtvrtina věřících nehlásících se k církvi žije v největších městech se 100 tisíci a více obyvateli. Jen v
Praze se k této skupině věřících přihlásilo více než 100 tisíc osob.
Obecně lze ovšem říci, že celková úroveň religiozity v jednotlivých obcích zpravidla více odráží
regionální odlišnosti ve vztahu obyvatel k náboženské víře, tzn. větší roli než velikost obce hraje míra
religiozity v oblasti, kde daná obec leží, případně specifika samotné obce (historický vývoj osídlení,
rozvoje průmyslu apod.). Kromě toho v souboru menších obcí se zpravidla vyskytují větší extrémy na
obou pólech - obce s nejnižším i nejvyšším podílem věřících mají nejčastěji méně než 1000 obyvatel.
V případě větších obcí či měst jsou hodnoty religiozity méně rozptýlené. Například v mikroregionech
s nejnižší religiozitou - SO ORP Most, Litvínov a Bílina činil podíl věřících při sčítání 2011 jen 8 - 9 %
populace, přičemž v 10 zdejších obcích s nejnižší religiozitou se podíl věřících pohyboval mezi 2 - 7 %
obyvatel. Z těchto obcí přitom 7 mělo méně než 1000 obyvatel, další 3 mezi 1000 až 4000 obyvateli.
Naopak v centrech těchto správních obvodů - městech Bílina (15,4 tis. obyvatel), Litvínov (24,9 tis.) a
Most (65,2 tis.) byl podíl věřících obyvatel přibližně na úrovni průměru daného mikroregionu nebo o
něco vyšší.
Z celkového počtu 6251 obcí při sčítání 2011 zaznamenalo 53 obcí méně než 5 % věřících obyvatel,
vůbec nejnižší podíly věřících, dosažené v 6 obcích, se pohybovaly mezi 0 - 2 % obyvatelstva. Až na
výjimky se všechny obce s méně než 5 % věřících nacházely v severních nebo západních Čechách,
případně v přilehlých částech středních Čech (okresy Rakovník, Kladno, Mladá Boleslav, Mělník).
Přitom pouze jediná obec z tohoto souboru mírně přesáhla počet 1000 obyvatel (1033) a tři obce
spadaly do velikostní kategorie 500 - 999 obyvatel; všechny ostatní byly obce s méně než 500
obyvateli.
Ve 28 obcích se přihlásily k náboženské víře více než dvě třetiny obyvatel, nejvyšší podíly věřících
překročily hranici čtyř pětin obyvatel (pouze ve 2 obcích). Nejvíce těchto obcí s nejvyššími hodnotami
religiozity bylo v mikroregionech Uherský Brod a Valašské Klobouky, dále ve východní části Vysočiny,
na Třebíčsku a Znojemsku. Pouze jedna obec se počtem obyvatel blížila 3 tisícům, 2 obce náležely do
velikostní kategorie 1 000 - 1 999, všechny ostatní čítaly méně než 1000 obyvatel.
Pokud by byl podobný žebříček sestaven pouze z měst větších než 5 000 obyvatel, ve 14 městech
s nejnižší religiozitou představovali věřící méně než desetinu obyvatel; podíl věřících se v nich
pohyboval mezi 8 - 10 % obyvatel. Byla mezi nimi města různých velikostních kategorií; od
nejmenšího města Stochov na Kladensku (5,4 tis. obyvatel) až po největší Most (65,2 tis). Všechna
ovšem leží v již zmíněných oblastech s nízkým podílem věřících - v severních a západních Čechách,
případně v navazujících oblastech Středočeského kraje.
Města s 5 000 a více obyvateli s nejvyšší religiozitou se ponejvíce nacházela v pásu mikroregionů při
hranicích se Slovenskem, jedinou výjimkou byly Kravaře u Opavy. Nejčastěji se jednalo o malá města
s počtem obyvatel mezi 5 - 7 tisíci, do první desítky se však vešla i tři větší města - Uherský Brod
(16,8 tis. obyvatel), Český Těšín (24,4 tis.) a Třinec (36,3 tis.). Věřící zde představovali zpravidla více
než dvě pětiny obyvatel, v případě prvních tří měst (Jablunkov, Kravaře a Brumov-Bylnice) to byla
dokonce více než polovina.
Města s více než 5 000 obyvateli s nejnižším podílem osob hlásících se k náboženské víře k 26.3.2011
Město
Počet
obyvatel
Počet
věřících
celkem
% z počtu obyvatel
věřící
celkem
věřící
hlásící se
k církvi
věřící
nehlásící
se k církvi
bez náb.
víry
neuvedeno
Duchcov 8 487 700 8,2 3,8 4,4 45,3 46,4
Stochov 5 398 466 8,6 4,8 3,8 48,6 42,8
Bílina 15 401 1 334 8,7 3,8 4,9 44,1 47,3
Litvínov 24 905 2 192 8,8 4,3 4,5 44,5 46,7
Most 65 193 5 831 8,9 4,4 4,5 46,4 44,7
Mimoň 6 414 581 9,1 5,0 4,1 42,7 48,2
Nýřany 6 965 634 9,1 4,9 4,2 44,3 46,6
Hrádek n. Nisou 7 493 694 9,3 4,6 4,7 41,7 49,0
Horní Slavkov 6 089 578 9,5 5,2 4,3 38,9 51,5
Jirkov 19 461 1 875 9,6 4,9 4,7 45,9 44,5
Klášterec n. Ohří 14 591 1 411 9,7 4,9 4,8 45,3 45,0
Štětí 8 852 859 9,7 5,2 4,6 41,9 48,4
Města s více než 5 000 obyvateli s nejvyšším podílem osob hlásících se k náboženské víře k 26.3.2011
Město
Počet
obyvatel
Počet
věřících
celkem
% z počtu obyvatel
věřící
celkem
věřící
hlásící se
k církvi
věřící
hlásící se k
Církvi
římskokatol.
věřící
nehlásící
se k církvi
neuvedeno
Jablunkov 5 732 3 191 55,7 50,3 38,7 5,4 34,7
Brumov-Bylnice 5 602 2 832 50,6 44,8 39,8 5,8 41,5
Kravaře 6 570 3 308 50,4 44,5 39,0 5,9 43,5
Uherský Brod 16 758 7 884 47,0 39,1 36,1 7,9 32,5
Strážnice 5 703 2 499 43,8 35,0 32,6 8,8 38,2
Kunovice 5 496 2 400 43,7 34,8 31,1 8,9 37,3
Slavičín 6 611 2 853 43,2 34,4 30,3 8,8 42,5
Luhačovice 5 172 2 045 39,5 31,1 27,2 8,4 40,7
Český Těšín 24 394 9 552 39,2 31,5 16,5 7,6 39,1
Třinec 36 263 14 189 39,1 30,5 12,7 8,6 42,1
Staré Město (okr. Uh. Hrad.) 6 693 2 574 38,5 30,2 27,1 8,2 40,2
Velká Bíteš 5 042 1 856 36,8 29,2 25,9 7,6 42,3
4. Základní charakteristiky vybraných církví k 26.3.2011
V absolutním vyjádření patřily v roce 2011 k nejpočetněji zastoupeným Církev římskokatolická,
Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská, tedy církve s dlouholetou tradicí
na území naší republiky. Kromě Církve římskokatolické s více než milionem osob, které se k ní
přihlásily, zvolily další dvě nejpočetnější církve řádově jen desítky tisíc osob. Současně v roce 2011
téměř 92 tis. osob uvedlo obecné nebo nepřesné slovní odpovědi: např. katolík, evangelík, křesťanství
apod., které neumožnily konkrétní církev specifikovat.
Uvedené tři církve patřily k největším již od roku 1921, přestože v absolutním vyjádření byly mezi nimi
po celé období řádové rozdíly. Tyto rozdíly se postupně snižovaly. Výrazný pokles mezi roky 1950 a
1991, zejména ale mezi roky 2001 a 2011 byl ovlivněn především vysokým počtem neuvedených
odpovědí, takže lze předpokládat, že pokles počtu osob hlásících se k církvím sice pokračoval,
nicméně jeho intenzita byla mírnější, než dokládají absolutní čísla.
V průběhu let 1921-2011 se změnilo i pořadí církví podle počtu osob, které je při sčítání uvedly. Do
roku 1950 byla druhou nejpočetnější Církev československá husitská a počet osob, které se k této
církvi přihlásily, v období 1921-1950 trvale rostl, přičemž maxima dosáhl právě v roce 1950 (téměř 1
mil. osob). Od roku 1991 byla Církev československá husitská až třetí nejpočetnější a tuto pozici si
zachovala i při úbytku osob, které se k ní hlásily při sčítáních 2001 a 2011.
Věřící vybraných církví v letech 1991-2011
1991 2001 2011
abs. % abs. % abs. %
Věřící celkem 4 523 734 100,0 3 288 088 100,0 2 168 952 x
Věřící hlásící se k církvi . . . . 1 463 584 100,0
z toho:
Církev římskokatolická 4 021 385 88,9 2 740 780 83,4 1 082 463 74,0
Českobratrská církev evangelická 203 996 4,5 117 212 3,6 51 858 3,5
Církev československá husitská 178 036 3,9 99 103 3,0 39 229 2,7
Pokles počtů osob, které se k uvedeným církvím přihlásily, byl v desetiletí 2001-2011 rychlejší než
pokles celkového počtu věřících a u všech jmenovaných církví úbytek přesáhl polovinu stavu z roku
2001, u Církve římskokatolické a Církve čsl. husitské klesly dokonce na dvě pětiny stavu roku 2001.
4.1. Církev římskokatolická
Výrazně dominující postavení měla i při sčítání 2011 mezi institucionalizovanými církvemi Církev
římskokatolická, patřící historicky k církvím s nejdelší tradicí na našem území. Na celkovém počtu
věřících hlásících se k církvím se podílela zhruba třemi čtvrtinami; vztaženo k celkovému počtu
věřících (tj. včetně osob, které deklarovaly víru bez vazby na konkrétní církev) činil podíl Církve
římskokatolické polovinu věřících. V návaznosti na rozšiřující se škálu registrovaných, ale i
neregistrovaných církví a náboženských společností, se snižující počty věřících rozptylovaly do
většího počtu subjektů. Podíly tradičních církví se i z tohoto důvodu postupně snižovaly.
Spolu s absolutním úbytkem věřících hlásících se k Církvi římskokatolické se rovněž měnila jejich
věková skladba. Vzrostl podíl nejstarších věkových kategorií na úkor mladších; o téměř 7 bodů se
zvýšil podíl osob starších šedesáti let. Porovnání věkové struktury mužů a žen dokládá méně
příznivou věkovou strukturu žen. Zatímco mužů nad 60 let věku byly necelé dvě pětiny, podíl stejně
starých žen se blížil téměř polovině všech žen, které deklarovaly svou příslušnost k Církvi
římskokatolické.
Osoby hlásící se k Církvi římskokatolické podle věku v letech 2001 a 2011
Věk
2001 2011
hlásící se k
Církvi
římskokat.
podíly v %
hlásící se k
Církvi
římskokat.
podíly v %
obyvatel
v daném
věku
hlásících
se
k církvi
obyvatel
v daném
věku
hlásících
se
k církvi
Celkem 2 740 780 26,8 100,0 1 082 463 10,4 100,0
z toho:
0 - 14 271 128 16,4 9,9 113 022 7,6 10,4
15 - 19 114 058 16,7 4,1 40 251 7,0 3,7
20 - 29 280 763 16,4 10,2 88 594 6,4 8,2
30 - 39 242 443 17,6 8,8 124 674 7,1 11,5
40 - 49 314 179 21,4 11,4 110 359 7,9 10,2
50 - 59 504 956 34,8 18,4 132 610 9,4 12,3
60 - 69 481 983 53,1 17,6 202 273 15,5 18,7
70 a více 530 950 54,4 19,4 269 717 24,9 24,9
Změny vzdělanostní struktury odpovídaly vývoji v celé společnosti. Nejenom absolutně, ale i relativně
se snížil podíl osob se základním vzděláním. Obdobné to bylo u vzdělání středoškolského bez
maturity. Podíl těchto dvou kategorií se pohyboval kolem poloviny všech. K relativnímu růstu došlo u
úplného středoškolského vzdělání a vysokoškolského vzdělání. Podíly věřících hlásících se k Církvi
římskokatolické s úplným středním a vyšším odborným vzděláním se vyrovnaly podílu v rámci celé
republiky a v případě vysokoškolsky vzdělaných osob byl jejich podíl dokonce vyšší.
Z hlediska územního bylo relativně i
absolutně nejvíce osob nadále
soustředěno spíše ve venkovském
osídlení. Zatímco např. v obcích
s méně než 2 000 obyvateli žilo
v roce 2011 necelých 27 % obyvatel
České republiky, z počtu osob
hlásících se k Církvi římskokatolické
jich v těchto obcích bylo téměř
36 %. Rovněž podíly osob hlásících
se k Církvi římskokatolické na počtu
obyvatel příslušné velikostní skupiny
obcí se plynule se vzrůstající
velikostní skupinou snižovaly.
V nejmenších obcích byl jejich podíl
nejvyšší.
Téměř polovina osob (více než 46 %), kteří deklarovali svou příslušnost k Církvi římskokatolické, měla
k datu sčítání místo svého obvyklého pobytu ve třech moravských krajích - Jihomoravském,
Moravskoslezském a Zlínském. V absolutním vyjádření to představovalo více než půl milionu osob.
Přitom nejvyššího podílu věřících hlásících se k Církvi římskokatolické na celkovém počtu obyvatel
kraje dosahoval Zlínský kraj, kde se v roce 2011 blížil jedné čtvrtině (24,6 %). Druhá nejvyšší hodnota
(19,3 %) byla v Kraji Vysočina.
Osoby hlásící se k Církvi římskokatolické podle
velikostní skupiny obcí k 26.3. 2011
Velikostní skupina obce
Věřící hlásící se k Církvi římskokatolické
abs.
% podíl z
velikostní
skupiny
úhrnu
Celkem 1 082 463 10,4 100,0
v tom:
do 199 29 722 15,6 2,7
200 - 499 87 397 13,4 8,1
500 - 999 128 964 13,7 11,9
1 000 -1 999 138 892 13,9 12,8
2 000 - 4 999 155 955 12,7 14,4
5 000 - 9 999 100 870 10,8 9,3
10 000 - 19 999 80 907 8,5 7,5
20 000 - 49 999 111 184 8,4 10,3
50 000 - 99 999 69 892 8,0 6,5
100 000 a více 178 680 7,7 16,5
V nižším územním detailu bylo rozložení analogické krajům - nejvyšší podíly osob hlásících se k Církvi
římskokatolické na počtu obyvatel měly okresy Uherské Hradiště (téměř 35 %), Hodonín a Žďár nad
Sázavou (oba cca 27 %). Naopak 23 okresů mělo podíl osob hlásících se k Církvi římskokatolické
méně než 5 % z celkového počtu obyvatel okresu. Byly to zejména všechny okresy Ústeckého a
Karlovarského kraje, ale také např. okresy Rakovník, Kladno, Mělník ze Středočeského kraje nebo
Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec z kraje Libereckého. Zatímco rozdíl mezi maximálním a
minimálním podílem na úrovni krajů činil 21,7 procentního bodu, na úrovni okresů to bylo 32,3 bodu.
Ještě větší rozpětí bylo v nižších územních celcích - SO ORP. Nejvyšší podíl v SO ORP Valašské
Klobouky činil 48,6 %, přičemž hranici 40 % překročily i SO ORP Kravaře a Uherský Brod. Minimální
hodnota byla pod 2 % - v SO ORP Bílina (přesně 1,9 %).
Obcí s maximálním podílem osob hlásících se k Církvi římskokatolické ( 78,4 %) z počtu obyvatel byla
obec Zblovice v okrese Znojmo; hranici 70 % překročila ještě obec Přeckov v okrese Třebíč. Ve
Zlínském kraji, který měl nejvyšší zastoupení Církve římskokatolické, se ve 30 obcích k Církvi
římskokatolické přihlásila více než polovina jejich obyvatel. V celé republice bylo obcí s nadpolovičním
zastoupením Církve římskokatolické jen 97, kromě Zlínského kraje ještě 34 obcí v kraji Vysočina, 19
v Jihomoravském kraji a jednotkové počty obcí pak v krajích Moravskoslezském, Jihočeském,
Středočeském a Pardubickém. Naopak pouze ve 29 obcích se k Církvi římskokatolické nepřihlásila ani
jediná osoba; 25 z těchto obcí bylo v krajích Ústeckém, Středočeském, Plzeňském a Libereckém.
4.2. Českobratrská církev evangelická
Podstatný úbytek osob deklarujících svoji sounáležitost s konkrétní církví se projevil i u největší
evangelické církve, kterou je Českobratrská církev evangelická. Ve srovnání s rokem 2001 činil tento
úbytek více než polovinu. Celkový počet osob, které se k této církvi přihlásily, tak představoval v roce
2011 pouhé půl procenta všech obyvatel a na celkovém počtu věřících hlásících se k církvím se
podílel necelými čtyřmi procenty (3,5 %). Stejně jako v jiných církvích převažovaly i v Českobratrské
církvi evangelické ženy nad muži; jejich podíl překračoval 57 %.
Osoby hlásící se k Českobratrské církvi evangelické podle věku v letech 2001 a 2011
Věk
2001 2011
hlásící se
k Českobratrské
církvi evang.
podíly v %
hlásící se
k Českobratrské
církvi evang.
podíly v %
obyvatel
v daném
věku
hlásících
se k církvi
obyvatel
v daném
věku
hlásících
se k církvi
Celkem 117 212 1,1 100,0 51 858 0,5 100,0
z toho:     
0 - 14 7 787 0,5 6,6 4 458 0,3 8,6
15 - 19 3 630 0,5 3,1 1 598 0,3 3,1
20 - 29 9 339 0,5 8,0 3 884 0,3 7,5
30 - 39 8 674 0,6 7,4 5 525 0,3 10,7
40 - 49 12 861 0,9 11,0 5 070 0,4 9,8
50 - 59 22 753 1,6 19,4 6 574 0,5 12,7
60 - 69 22 202 2,4 18,9 10 126 0,8 19,5
70 a více 29 947 3,1 25,6 14 576 1,3 28,1
Z porovnání věkové struktury z dat sčítání 2001 a 2011 je zřejmé, že trend „stárnutí“ se týkal i této
církve. Zatímco v roce 2001 připadalo na osoby šedesátileté a starší 44,5 % všech, v roce 2011 tvořily
již 47,6 %. Rozdíly ve věkové skladbě přitom byly i mezi muži a ženami. Muži hlásící se k tomuto
vyznání měli příznivější věkové složení proti ženám. Starších šedesáti let bylo např. více než polovina
všech žen (51,8 %), kdežto v případě mužů se jednalo zhruba o dvě pětiny (42,1 %).
Českobratrská církev evangelická měla výrazně kvalitnější vzdělanostní složení než ostatní církve i
v porovnání se strukturou celé populace. Z počtu osob, které tuto církev zvolily, jich 56 % mělo úplné
střední a vysokoškolské vzdělání (v rámci celé populace to bylo o 12 bodů méně). Samotné
vysokoškolské vzdělání mělo téměř 22 % osob hlásících se k Českobratrské církvi; celorepubliková
hodnota byla pouze 12,5 %. Tato vyšší kvalita vzdělání platila pro celé věkové spektrum. Např. i
v nejvyšší věkové kategorii - ve věku 70 a více let mělo vysokoškolské vzdělání 12,6 % osob, zatímco
celorepubliková hodnota pro tento věk byla 7,5 % a nižší podíly měly i ostatní církve.
Rozložení osob hlásících se
k Českobratrské církvi evangelické
z hlediska velikosti sídla bydliště osob
bylo poměrně rovnoměrné a pro
podíly na počtu obyvatel v obcích
příslušné velikostní kategorie neplatí
lineární závislost poklesu podílu spolu
s růstem počtu obyvatel v obci, tak
jak tomu bylo např. u Církve
římskokatolické. Maximální podíl byl
v nejmenších obcích, ale jinak podíly
osob hlásících se k Českobratrské
církvi evangelické na počtu obyvatel
víceméně kolísaly. Od hranice 2 000
obyvatel v obci se prakticky střídaly
pouze dvě hodnoty: 0,5 a 0,4 %.
Územní rozmístění osob hlásících se k Českobratrské církvi evangelické má trvale své historické
podmínění. Stále totiž váže na oblasti, kde vznikaly tzv. toleranční sbory pojmenované tak ve vazbě
na toleranční patent vydaný Josefem II. již v roce 1781. Jak je zřejmé z dat, jedná se zejména o místa
na Moravě, např. o Vsetínsko, Frýdecko, území kolem Žďáru nad Sázavou na Vysočině a rovněž o
oblast Polabí, především v okolí Nymburka.
Mezi kraje s nejvyšším počtem osob hlásících se k Českobratrské církvi evangelické patřily kraje
Zlínský, Jihomoravský a hlavní město Praha, na které připadly dohromady více než dvě pětiny těchto
osob. Podle podílů Českobratrské církve evangelické na počtu věřících - hlásících se k církvi
v konkrétním kraji, byly největší hodnoty v kraji Pardubickém, Karlovarském a v Praze (mezi 5,2 a 7,2
%). Podíly na počtu obyvatel byly vzhledem k nízkému absolutnímu počtu velmi malé a pohybovaly se
mezi 0,2 (Ústecký kraj) až 1,4 % (Zlínský kraj). Maximální hodnota ve Zlínském kraji byla jediná, která
překročila jedno procento. V 8 krajích byl podíl menší než 0,5 % obyvatel kraje.
Osoby hlásící se k Českobratrské církvi evangelické
podle velikostní skupiny obcí k 26.3.2011
Velikostní skupina obce
Věřící hlásící se k Českobratrské církvi
evangelické
abs.
% podíl z
velikostní
skupiny
úhrnu
Celkem 51 858 0,5 100,0
v tom:
do 199 1 482 0,8 2,9
200 - 499 3 479 0,5 6,7
500 - 999 6 295 0,7 12,1
1 000 -1 999 5 731 0,6 11,1
2 000 - 4 999 5 348 0,4 10,3
5 000 - 9 999 4 342 0,5 8,4
10 000 - 19 999 4 235 0,4 8,2
20 000 - 49 999 6 300 0,5 12,1
50 000 - 99 999 3 269 0,4 6,3
100 000 a více 11 377 0,5 21,9
Na úrovni okresů bylo maximální zastoupení Českobratrské církve evangelické na počtu obyvatel
okresu ve Vsetíně (3,8 %). A to i přesto, že se i v tomto okrese absolutní počet osob hlásících se
k této církvi snížil od roku 2001 zhruba na polovinu (z necelých 12 tis. na cca 5 tis. osob). Více než
2 % obyvatel hlásících se k této církvi byla v okrese Žďár nad Sázavou. Hodnoty v intervalu 1,0-1,4 %
měly další čtyři okresy: Chrudim, Svitavy, Nymburk a Blansko.
Ve správních obvodech ORP byly nejvyšší relativní údaje ve stejných oblastech - v SO ORP Vsetín
(6,6 % obyvatel SO ORP), v Novém Městě na Moravě (6,0 %) a ve Vizovicích a Bystřici pod
Pernštejnem (shodně 4,8 %). Naopak 0,3 % a méně měla více než polovina SO ORP, přičemž
nejčetnějším podílem byla hodnota 0,2 %, kterou měla čtvrtina všech správních obvodů.
V jednotlivých obcích dosáhla maximální hodnotu obec Ubušínek v okrese Žďár nad Sázavou, kde se
k Českobratrské církvi evangelické přihlásilo 41,3 % obyvatel obce (absolutně to bylo ale pouhých 38
osob z 92). Podíly 37 - 39 % měly i obce Horní Vilémovice (okres Třebíč), Javorník (okres Hodonín) a
Nový Jimramov (okres Žďár nad Sázavou). Celkově pouze 74 obcí v 7 krajích překročilo hranici 10 %
osob. Naopak ve 2 952 obcích se k Českobratrské církvi evangelické nepřihlásila ani jedna osoba.
4.3. Církev československá husitská
Počtem více než 39 tis. osob hlásících se k Církvi československé husitské si i přes výrazný pokles
proti stavu v roce 2001 (o 60 %) uchovala církev pořadí třetí nejčetnější církve u nás. Na celkovém
počtu obyvatel republiky se podílela v roce 2011 necelými čtyřmi desetinami procenta a na počtu
věřících hlásících se k církvím necelými 3 %.
Přestože církev patřila při svém vzniku k církvím s převahou mužů, poměr mužů a žen se postupně
vyrovnával a v roce 2011 již obdobně jako u jiných církví převažovaly ženy nad muži; podíl žen
překročil tři pětiny (61,4 %) ze všech osob, které Církev československou husitskou zvolily.
Osoby hlásící se k Církvi československé husitské podle věku v letech 2001 a 2011
Věk
2001 2011
hlásící se k
Církvi čsl.
husitské
podíly v %
hlásící se k
Církvi čsl.
husitské
podíly v %
obyvatel v
daném
věku
hlásících
se k církvi
obyvatel v
daném
věku
hlásících
se k církvi
Celkem 99 103 0,97 100,0 39 229 0,4 100,0
z toho:
0 - 14 2 924 0,2 2,9 1 704 0,1 4,4
15 - 19 1 283 0,2 1,3 578 0,1 1,5
20 - 29 3 909 0,2 3,9 1 518 0,1 3,8
30 - 39 3 382 0,2 3,4 2 579 0,2 6,6
40 - 49 6 435 0,4 6,5 2 260 0,2 5,8
50 - 59 17 892 1,2 18,1 3 820 0,3 9,7
60 - 69 23 754 2,6 24,0 9 238 0,7 23,6
70 a více 39 510 4,1 39,9 17 499 1,6 44,6
Církev československá husitská z hlediska svého budoucího vývoje má jedno z nejméně příznivých
věkových složení ze všech významnějších církví. Více než dvě třetiny všech těchto věřících bylo
v roce 2011 ve věku 60 a více let. Osob sedmdesátiletých a starších bylo dokonce téměř 45 %. Snad
jediným pozitivním náznakem je procentně vyšší zastoupení osob ve věku 30-39 let včetně jejich dětí
do 14 let (i z absolutního hlediska zde byl úbytek znatelně nejmenší ze všech věkových kategorií). Do
značné míry je to ale důsledek vyššího zastoupení věkové skupiny 30-39 let v celé populaci, takže
uvedená věková kategorie posílila v relativním vyjádření i v jiných církvích. Největší propad u Církve
československé husitské zaznamenala věková skupina 50-59 let. Počet osob v tomto věku za deset
let poklesl na pětinu a zastoupení této věkové skupiny na počtu osob hlásících se k Církvi
československé husitské se snížilo z 18 na necelých 10 %.
Na nepříznivé věkové
struktuře se podílely
zejména ženy. V úhrnu se
tak kumuloval vliv struktury
podle pohlaví (významnější
převaha žen) spolu
s věkovou strukturou (vyšší
průměrný věk žen i jejich
nepříznivá struktura dle
věku). Kategorie 70letých a
starších žen přitom
odpovídala celé polovině
všech žen církve, zatímco u
mužů se podíl této nejstarší
věkové skupiny pohyboval
slabě nad jednou třetinou.
Vzdělanostní struktura Církve československé husitské téměř kopírovala strukturu celorepublikovou.
Diference jsou pouze u vyššího odborného a vysokoškolského vzdělání, jehož podíl je u věřících této
církve vyšší než v populaci celkem, naopak zanedbatelný je podíl nezjištěného vzdělání, který
v republice celkem překračuje 5 %. Z hlediska vzdělanosti tedy Církev československá husitská
neměla žádné výjimečné ani atypické hodnoty.
Rozmístění osob hlásících se k Církvi
československé husitské podle
velikostní skupiny obcí vykazuje ve
srovnání s celorepublikovou strukturou
významnější rozdíl v kategorii největších
měst - se 100 000 a více obyvateli. Na
tato velká města připadlo téměř 29 %
obyvatel, které se k Církvi
československé husitské přihlásily,
zatímco ve struktuře celkového počtu
obyvatel byla největší města
zastoupena 22 %.
Nadprůměrné zastoupení ve srovnání
s obyvatelstvem celkem bylo i v obcích
o velikosti 5 000 - 9 999 obyvatel; rozdíl
byl ale podstatně menší a překračoval
pouhé dva procentní body. Koncentrace
do velkých měst se promítla i do
zastoupení Církve československé
husitské na počtu obyvatel. V obcích se
100 000 a více obyvateli bylo toto
zastoupení nejvyšší (0,5 %), byť tento podíl sám o sobě představuje jen zlomek obyvatelstva
v daných obcích.
V územním rozmístění byla v roce 2011 rozhodující část osob hlásících se k Církvi československé
husitské tradičně soustředěna v Čechách, kde měla církev vždy svoji základnu. Jsou to zejména
Královéhradecký a Liberecký kraj, kde je i zastoupení příznivců této církve v relaci k počtu obyvatel
dlouhodobě nejsilnější (podíl se blíží jednomu procentu obyvatel). V absolutním vyjádření bylo ale
nejvíce osob hlásících se k této církvi v Praze (více než 6 tis.) a ve Středočeském a
Královéhradeckém kraji (zhruba po 5 tis.). V uvedených třech krajích tak byly koncentrovány více než
dvě pětiny věřících hlásících se k husitské církvi; jejich podíly na počtu obyvatel kraje se ale
pohybovaly jen kolem půl procenta.
Osoby hlásící se k Církvi československé husitské
podle velikostní skupiny obcí k 26.3.2011
Velikostní skupina obce
Věřící hlásící se
k Církvi čsl. husitské
abs.
% podíl z
velikostní
skupiny
úhrnu
Celkem 39 229 0,4 100,0
v tom
do 199 589 0,3 1,5
200 - 499 2 022 0,3 5,2
500 - 999 3 053 0,3 7,8
1 000 -1 999 2 930 0,3 7,5
2 000 - 4 999 4 214 0,3 10,7
5 000 - 9 999 4 382 0,5 11,2
10 000 - 19 999 3 731 0,4 9,5
20 000 - 49 999 4 251 0,3 10,8
50 000 - 99 999 2 706 0,3 6,9
100 000 a více 11 351 0,5 28,9
Z okresů s nejvyššími počty to jsou vedle Prahy, Brna-města a Ostravy-města okresy Náchod,
Olomouc, Hradec Králové, Trutnov a Liberec. Maximální podíly na počtu obyvatel okresu byly 1,6 %
v okrese Náchod a 1,3 % v okrese Semily. Podíly mezi 0,5 - 0,9 % mělo dalších 18 okresů.
Tradiční soustředění věřících této církve ve východních Čechách dokumentují přesvědčivě také data
za správní obvody obcí s rozšířenou působností. Mikroregiony (mimo tří moravských) vytvářejí téměř
kompaktní celek rozložený ve východní části Libereckého a západní části Královéhradeckého kraje.
Nejvyšší zastoupení počtu věřících z Církve československé husitské na počtu obyvatel bylo v SO
ORP Náchod, Semily, Nové Město nad Metují a Turnov s hodnotami od 2 % do 1,3 % obyvatel
příslušného území.
V pěti obcích byla překročena hranice 10 % obyvatel hlásících se k Církvi československé husitské.
Byly to obce Jedlany, Strážiště, Nestrašovice, Brdy a Dílce. Maximální hodnota v Jedlanech činila
15,7 %. Všechny tyto obce patřily k nejmenším; počet obyvatel ani v jedné z nich nepřekročil 100
osob.
Vzhledem k velmi nízké republikové hodnotě (0,4 % obyvatel) se i podíly na úrovni obcí pohybovaly
častěji v desetinách než v jednotkách procent. Pod hranicí 1 % věřících Církve československé
husitské na počtu obyvatel obce bylo 2 501 obcí (s minimálně jednou osobou,která zvolila tuto církev).
Průměrnou hodnotu (0,4 %) mělo 291 obcí, nadprůměrný podíl Církve československé husitské na
počtu obyvatel obce (tedy 0,5 a více %) mělo celkem 1312 obcí. Ve 3 180 obcích nebyla ani jedna
osoba s touto volbou náboženské víry.
4.4. Vzájemné srovnání základních charakteristik k 26.3.2011
Stejně jako věřící celkem, i konkrétní nejpočetnější církve vykazovaly ve srovnání s celkovou populací
stejnou odlišnost ve věkové struktuře - tj. vyšší zastoupení nejstarších věkových skupin. Zvláště pak v
Církvi československé husitské bylo věkové složení diametrálně odlišné od průměru; osob ve věku 60
a více let bylo 68 %, zatímco v celkové populaci to bylo 23 %
V závislosti na věkové struktuře měly všechny církve vyšší zastoupení ovdovělých. Naopak nižší byly
podíly svobodných - částečně díky věkové struktuře, dílem pak jako důsledek větší váhy rodinného
života v manželství. Největší rozdíl proti obyvatelstvu celkem vykazovala opět Církev československá
husitská, kde čtvrtina osob byla ovdovělá (v populaci celkem pouze 7 %) a svobodných bylo necelých
15 % (v populaci celkem to bylo 40 %).
Výrazně vyšší zastoupení osob starších 60 let se promítlo i do převahy skupiny ekonomicky
neaktivních, v níž dominovali nepracující důchodci. Relace ekonomicky neaktivních ku ekonomicky
aktivním byla nejméně příznivá u „nejstarší“ Církve československé husitské, kde podíl ekonomicky
neaktivních byl 2,5 krát vyšší. U dalších dvou církví byl 1,5 krát vyšší. V případě populace celkem byla
naopak převaha ekonomicky aktivních. Kromě toho ve struktuře připadlo 5,5 % na nezjištěno, zatímco
u církví byla nezjištěná ekonomická aktivita shodně pouze 0,7 %.
Přestože skupina pracujících osob v rámci jednotlivých církví měla v porovnání s celorepublikovými
hodnotami zastoupení výrazně nižší, postavení v zaměstnání v rámci této skupiny osob mělo strukturu
velmi podobnou a odlišnosti jak od průměrných hodnot, tak mezi jednotlivými církvemi byly malé.
Struktura vybraných církví podle národnosti korespondovala zejména s jejich územním rozložením a
byla ovlivněna i územní koncentrací některých národností. Týkalo se to především národnosti
moravské a Církve římskokatolické, kde v obou případech bylo významné zastoupení území Moravy.
Osoby, které se přihlásily k církvím, častěji uvedly i svou národnost. Neuvedená národnost v populaci
celkem překročila 25 %, zatímco u vybraných církví byl podíl neuvedených národností pouze mezi 7 -
8 %.
Nejpříznivější vzdělanostní strukturu měla Českobratrská církev evangelická, zejména díky podílům
osob s úplným středním (vč. vyššího odborného) a vysokoškolským vzděláním. Nadprůměrné hodnoty
měla i Církev československá husitská. Rozložení podle vzdělání u Církve římskokatolické se blížilo
nejvíce celorepublikovým hodnotám. Srovnání je ale limitováno faktem, že na úrovni celé republiky
zůstalo více než 5 % osob starších 15 let s nezjištěným vzděláním, zatímco u srovnávaných církví byly
podíly nezjištěného vzdělání shodně mírně nad půl procentem, tedy v zanedbatelných hodnotách.
Přesto pro všechny tři církve platilo, že vzdělanostní struktura osob, které příslušnost k nim
deklarovaly, byla příznivější (byť s různou intenzitou) než u obyvatelstva celkem.
V rozmístění osob hlásících se k církvím podle velikostní skupiny obcí se průměrným republikovým
hodnotám nejvíce blížila Českobratrská církev evangelická. Církev římskokatolická měla vyšší
zastoupení v malých obcích - 50 % připadlo na obce s méně než 5 tisíci obyvateli (v populaci celkem
je to 38 %). Naopak Církev československá husitská měla nadprůměrný podíl v největších městech se
100 tisíci a více obyvateli, na které připadlo 29 % všech osob, které tuto církev uvedly.
5. Osoby bez náboženské víry
V dlouhodobém vývoji měl počet osob bez víry významné hodnoty až od sčítání 1991, přičemž
maxima dosáhl v roce 2001, kdy více než 6 milionů osob uvedlo, že jsou bez vyznání.
Při sčítání 2011 celkem 3,6 mil. osob deklarovalo, že jsou bez víry. Ve srovnání s rokem 2001 to byl
pokles o více než 2,4 mil. osob. I v této skupině byl tedy patrný dopad počtu neuvedených odpovědí, a
to dokonce výraznější než u věřících osob. Zatímco celkový počet osob, které se rozhodly vyjádřit
svou sounáležitost s vírou, se snížil proti roku 2001 o 34 %, v případě osob bez víry to bylo snížení o
40 %. Přitom nebyl v podstatě rozdíl mezi muži a ženami.
Ve vztahu k celkovému počtu obyvatel uvedla deklaraci „bez náboženské víry“ v roce 2011 více než
třetina osob; v roce 2001 to bylo téměř 60 % obyvatel. Pokud by se podíly osob bez víry vztáhly
k počtu osob, které na otázku na víru odpověděly, byly by rozdíly mezi posledními dvěma sčítáními
minimální. V roce 2011 z počtu osob, které otázku zodpověděly bylo 62 % bez víry, v roce 2001
uvedlo 65 %, že jsou bez vyznání.
Osoby bez náboženské víry podle pohlaví v letech 1991 - 2011
Pohlaví   1991 2001 2011
rozdíl 2011/2001
abs. %
Osoby bez víry celkem 4 112 864 6 039 991 3 604 095 -2 435 896 59,7
muži 2 116 547 3 099 810 1 838 898 -1 260 912 59,3
ženy 1 996 317 2 940 181 1 765 197 -1 174 984 60,0
Věková struktura osob bez náboženské víry potvrdila dlouhodobý trend, že s vyšším věkem klesá
podíl osob bez víry. Týká se to zejména věku nad 60 let, kde jsou již rozdíly proti celorepublikovému
průměru i proti jiným věkovým skupinám výrazné. Naproti tomu rozdíl mezi maximálním a minimálním
podílem v ostatních věkových skupinách (tedy do 59 let) činil jen 4,5 bodu.
Osoby bez náboženské víry podle pohlaví a věku k 26.3.2011
Věk
Osoby bez náboženské víry
Podíl z obyvatel
příslušného věku v %
celkem muži ženy celkem muži ženy
Osoby bez víry celkem 3 604 095 1 838 898 1 765 197 34,5 36,0 33,1
z toho:
0 - 14 559 021 287 335 271 686 37,5 37,6 37,5
15 - 19 229 686 118 205 111 481 39,9 40,0 39,7
20 - 29 557 449 286 301 271 148 39,8 40,2 39,8
30 - 39 672 835 348 729 324 106 38,4 38,9 37,9
40 - 49 515 076 261 816 253 260 37,0 36,9 37,1
50 - 59 499 394 258 070 241 324 35,4 37,1 33,7
60 - 69 355 478 182 358 173 120 27,2 30,0 24,8
70 a více 208 043 92 274 115 769 19,2 22,5 17,2
Z údajů o vzdělání osob bez víry vyplynula jednoznačná závislost: s vyšší úrovní vzdělání se zvyšoval
i podíl osob, které se vyjádřily, že jsou bez náboženské víry. Zatímco u osob se základním vzděláním
to bylo 29,8 % všech obyvatel tohoto vzdělání, v případě vysokoškolsky vzdělaných to bylo 41,4 %.
Tato skutečnost je ve zdánlivém rozporu s vývojem vzdělanostní struktury věřících, kde bylo
konstatováno, že vysokoškolsky vzdělaní věřící - jako jediná kategorie vzdělání - vzrostla i absolutně a
podíl vysokoškoláků na počtu věřících významně posílil. Celkový počet vysokoškoláků v populaci rostl
rychleji než počet věřících vysokoškoláků, proto se ve struktuře vysokoškoláků podle vztahu k víře
podíl věřících prakticky nezměnil a k přesunům došlo jen u podílu osob bez víry a neuvedených
odpovědí. Kromě toho osoby s vysokoškolským vzděláním uváděly častěji svou víru (nebo že jsou bez
víry) než osoby se vzděláním nižším; konkrétně 30 % vysokoškoláků nechalo otázku na víru bez
odpovědi, zatímco např. u osob se základním vzděláním neuvedlo odpověď 46 %.
Vliv vzdělání byl přitom výraznější u žen než u mužů, což dokládá větší rozpětí intervalu mezi
základním a vysokoškolským vzděláním právě u žen.
Podíly osob bez náboženské
víry podle velikosti místa
bydliště korespondovaly
(přesněji řečeno doplňovaly se)
s podíly věřících. Nejvyšší
zastoupení měly osoby bez
náboženské víry v městském
osídlení, konkrétně v obcích s
50 - 100 tisíci obyvateli.
Naopak nejnižší ve
venkovském osídlení, tedy
v nejmenších obcích.
Obdobné to bylo ve struktuře
podle krajů, kde nejvyšší podíly
osob bez víry byly v krajích
s nejnižším zastoupením
věřících, tedy v Ústeckém a
Libereckém kraji a nejnižší ve
Zlínském kraji a v Kraji
Vysočina. Obdobné rozložení
Osoby bez náboženské víry podle velikostní skupiny obcí
k 26.3.2011
Velikostní skupina obcí Počet obyvatel
Osoby bez náboženské
víry
abs. %
1)
ČR celkem 10 436 560 3 604 095 34,5
v tom:
do 199 190 509 52 272 27,4
200 - 499 653 356 199 696 30,6
500 - 999 940 142 292 216 31,1
1 000 -1 999 1 002 103 311 474 31,1
2 000 - 4 999 1 228 315 402 593 32,8
5 000 - 9 999 933 230 314 321 33,7
10 000 - 19 999 956 108 358 397 37,5
20 000 - 49 999 1 329 002 487 249 36,7
50 000 - 99 999 878 783 334 623 38,1
100 000 a více 2 325 012 851 254 36,6
1)
podíl z počtu obyvatel v příslušné velikostní skupině obcí
platilo i pro nižší územní celky - okresy nebo správní obvody obcí s rozšířenou působností. Rozdíl
mezi maximálním podílem v Ústeckém kraji (44,2 %) a minimálním podílem ve Zlínském kraji (22,5 %)
činil téměř 22 procentních bodů. Rozpětí podílů osob bez víry na počtu obyvatel na úrovni SO ORP
mělo extrémnější hodnoty: maximální podíl - 47,1 % byl v SO ORP Rakovník a minimální - pouhých
6,4 % - v SO ORP Valašské Klobouky.
Vyšší podíly osob bez víry než byl celorepublikový průměr měly k datu sčítání téměř dvě pětiny obcí.
Maximální hodnota - 72,1 % - byla v obci Přerubenice v okrese Rakovník; absolutně se ale jednalo o
49 osob z 68 obvykle bydlících obyvatel obce. Ve 177 obcích byla bez víry polovina či více obyvatel
obce. Naopak podíl osob bez víry menší než desetina počtu obyvatel obce byl ve 303 obcích většinou
v moravských krajích.
6. Osoby s neuvedenou odpovědí
Extrémně vysoké hodnoty neuvedených odpovědí na dobrovolné otázky (náboženská víra a
národnost) byly významnými charakteristickými rysy sčítání 2011. Svůj vztah k víře neuvedlo do
sčítacího formuláře téměř 4,7 milionu osob, tedy téměř polovina všech obyvatel (44,7 %).
Z dlouhodobého pohledu nemají počty osob s neuvedenou (nezjištěnou) vírou resp. náboženským
vyznáním jasný vývojový trend. Zejména po roce 1989 ovlivnily celospolečenské změny i vnímání
otázky na víru a postoje respondentů k jejímu uvádění. Vliv měla i skutečnost, že až do roku 1950 bylo
uvedení náboženského vyznání povinné a bylo jednoznačně definováno jako církevní příslušnost.
Pokud osoba nebyla ve svazku žádné církve, měla uvést, že je bez vyznání. Z tohoto důvodu bylo do
roku 1950 neuvedení údaje zcela výjimečné.
Osoby s neuvedenou (nezjištěnou) vírou v letech 1950 - 2011
1950 1991 2001 2011
Osoby s neuvedenou vírou 22 889 1 665 617 901 981 4 662 455
% podíl z počtu obyvatel 0,3 16,2 8,8 44,7
Opětovné zařazení dotazu po náboženském vyznání po čtyřiceti letech v roce 1991 vyvolalo poměrně
rozsáhlou a často protikladnou diskusi a rozporuplné reakce. Část veřejnosti uvítala, že může po 40
letech opět svobodně svou víru deklarovat, jiní ale toto téma považovali za nepřiměřený zásah do
soukromí. Vzhledem
k negativním reakcím bylo
v průběhu sčítání rozhodnuto,
že možnost neuvádět odpověď
bude tolerována. Z těchto
důvodů byly počty osob jak
věřících, tak i osob
s nezjištěným náboženským
vyznáním částečně
nadhodnoceny, což doložily
výsledky následujícího sčítání
v roce 2001, kdy počty věřících,
ale zejména počty osob
s neuvedenou odpovědí
významně poklesly. Od sčítání
2001 byla otázka na víru již
přímo v zákoně o sčítání
označena jako dobrovolná, tedy
nepovinná. Rozkolísaný vývoj počtů neuvedených odpovědí byl ovlivněný většinou faktory mimo
sčítání, nelze proto objektivně hodnotit trendy, příčiny vývoje, ale je možné pouze analyzovat stav
k danému okamžiku.
Skupina osob bez uvedení vztahu k víře k 26.3.2011 neměla z pohledu základních demografických
charakteristik žádná specifika ani žádné signifikantní rysy.
Rozdíl mezi muži a ženami byl z hlediska nezodpovězení otázky na náboženskou víru minimální. I
v absolutním vyjádření byly jejich počty téměř shodné, žen bylo více jen o cca 40 tisíc osob. Ani
v hodnocení jednotlivých věkových skupin nejsou patrné žádné významné objektivní souvislosti.
Osoby s neuvedenou odpovědí na náboženskou víru podle věku k 26.3.2011
Věková skupina Osoby s neuvedenou odpovědí
Podíl z obyvatel příslušného
věku v %
celkem muži ženy celkem muži ženy
Osoby s neuvedenou
odpovědí 4 662 455 2 310 094 2 352 361 44,7 45,2 44,2
z toho:
0-14 734 366 377 852 356 514 49,3 49,5 49,2
15-19 258 892 133 579 125 313 45,0 45,2 44,7
20-29 600 771 312 280 288 491 43,1 43,9 42,3
30-39 768 688 399 598 369 090 43,9 44,6 43,2
40-49 616 674 322 106 294 568 44,3 45,4 43,1
50-59 626 322 310 199 316 123 44,4 44,6 44,2
60-69 582 060 271 299 310 761 44,6 44,6 44,6
70 a více 449 061 168 514 280 547 41,4 41,1 41,6
Nejvyšší podíly - více než 49 % - byly u dětí do 15 let. Je zřejmé, že rodiče v případě dětí častěji
odpověď na tuto otázku vynechávali. V nejvyšší věkové skupině od 70 let byly podíly neuvedených
odpovědí nejnižší, protože osoby v tomto věku jednak častěji deklarovaly svou příslušnost k víře,
jednak častěji vyplňovaly i nepovinné otázky. Bez dětí do 14 let, kde nevyplnění otázky nebylo jejich
vlastní volbou, lze rozdíly v jednotlivých věkových skupinách považovat za nevýznamné.
Ve vztahu k národnosti, která byla rovněž dobrovolnou a méně vyplňovanou otázkou, byly absolutní
údaje ještě nižší než u jiných charakteristik. Téměř 2 miliony osob totiž nechalo bez odpovědi obě
dobrovolné otázky. Přitom otázka na víru byla považována respondenty za citlivější. Počet
neuvedených odpovědí na víru (4 662 455) byl výrazně vyšší než počet neuvedených národností
(2 642 666).
Pro charakteristiky osob s neuvedenou vírou to znamenalo, že z celkového počtu 4,7 mil. osob byla
pouze u 2,7 mil. (tj. necelých 58 %) zjištěna národnost. Bez osob s neuvedenou národností, jejichž
počet byl ovlivněn mimo jiné i osobami zahrnutými do sčítání z administrativního zdroje, (u kterých
proto chyběly deklaratorní
údaje ze sčítacího formuláře),
vykázala struktura osob
s neuvedenou náboženskou
vírou podle národnosti téměř
shodné rozložení jako
populace celkem.
Ani rozdíly v relaci osob
s neuvedenou vírou
v jednotlivých národnostech
nedávají průkazné informace o
specifikách této skupiny
obyvatel. Různé podíly jsou
důsledkem většinou jiných
vlivů. Např. národnosti
s větším zastoupením cizinců
(ukrajinská, vietnamská) jsou
ovlivněny vyšším počtem osob
Osoby s neuvedenou odpovědí na náboženskou víru podle
národnosti k 26.3.2011
Národnost
Osoby s neuvedenou odpovědí
abs.
% z přísl.
národnosti
% z
celku
Osoby s neuvedenou odpovědí 4 662 455 44,7 100,0
z toho národnost:
česká 2 333 546 34,8 50,0
moravská 152 234 29,2 3,3
slezská 2 991 24,5 0,1
slovenská 54 280 36,9 1,2
polská 12 021 30,7 0,3
německá 6 983 37,4 0,1
romská 2 297 44,7 0,0
ruská 6 963 39,0 0,1
ukrajinská 27 916 52,4 0,6
vietnamská 14 360 48,4 0,3
neuvedená národnost 1 975 700 74,8 42,4
doplněných z Informačního systému evidence obyvatel (proto jsou podíly s neuvedenou vírou vyšší),
národnost moravská byla koncentrována hlavně do moravských krajů, kde byla ve větší míře uváděna
příslušnost k víře (proto i podíly osob s neuvedenou vírou jsou nižší) apod.
Ve vztahu ke vzdělání platilo, že ochota poskytnout údaj o víře se zvyšovala v závislosti na vyšším
stupni dosaženého vzdělání. Platilo to zhruba stejně u mužů i žen. Nejvyšší procento nezodpovězení
otázky po víře bylo u mužů a žen bez vzdělání. Zde byla také největší diference mezi nimi; neboť
mužů neodpovědělo o dva procentní body více. Celkem se týkalo nezodpovězení této otázky téměř tří
pětin všech (58,6 %) osob bez vzdělání. S vyšším dosaženým vzděláním pak tento podíl postupně
klesal. U základního vzdělání se jednalo již o necelou polovinu (46,3 %), stejně jako u nejpočetněji
zastoupeného vzdělání středoškolského bez maturity. Středoškoláci s maturitou neodpověděli téměř
ve dvou pětinách případů (37,9 %). Osoby s vysokoškolským vzděláním nevyjádřily svůj vztah k víře
jen ve třech desetinách (30,2 %).
Rozložení osob s neuvedenou vírou podle velikosti obce kopírovalo rozložení celkového počtu
obyvatel. Rozdíly byly v plusových nebo mínusových hodnotách v rozsahu pouhých desetin
procentního bodu. Téměř dva miliony z těch, kteří neuvedli odpověď, žili v městech s více než 20 tisíci
obyvateli, a představovali přes dvě pětiny všech (42,5 %). Na velkoměsta, tedy zejména na Prahu,
připadalo těchto osob přes milion (1 010 tis.), což odpovídá zhruba jedné pětině všech (21,7 %).
Pokud jde o podíly osob s neuvedenou vírou z počtu osob v příslušné velikostní skupině, pohybovaly
se v rozpětí 43,3 - 47,6 %. Maximální podíl osob, které svůj vztah k víře neuvedly, byl v nejmenších
obcích. S růstem velikosti sídla se pak toto procento snižovalo.
Mezi kraji, kde byla nejmenší ochota se vyjádřit
o své náboženské víře, byl na prvém místě
Jihočeský kraj, za kterým pak následoval
Karlovarský a Plzeňský kraj. Pozitivnější přístup
ke svému vyjádření měli obecně obyvatelé
moravských krajů a z nich zejména Zlínského
kraje (40,4 %), což souviselo i s větší
religiozitou daného území. Vyšší hodnoty, než
byl průměr za celou republiku, mělo 8 krajů.
Obdobné tendence lze vysledovat v územním
rozložení dle okresů. Územím s nejvyšším
procentem nezodpovězení této otázky byla celá
oblast jižních a západních Čech. Maximální
podíl (52 %) byl v okrese Strakonice, hodnotě
50 % se blížily okresy Tachov, Klatovy a Plzeňjih.
Minimální hodnoty byly naopak v okresech
Uherské Hradiště (36 %), dalších 6 okresů mělo
hodnoty nižší než 42 %: Hodonín, Zlín, FrýdekMístek,
Kroměříž, Brno-město a Žďár nad
Sázavou.
V územním detailu SO ORP byly rozdíly mezi
maximem a minimem větší. Nejvyšší podíly neuvedených odpovědí byly zaznamenány ve Voticích
(53 %). SO ORP Nepomuk, Strakonice a Pacov měly shodně 52,2 %. Minimum - 32,9 % - bylo v SO
ORP Uherský Brod. Jablunkov, Valašské Klobouky, Uherské Hradiště a Veselí nad Moravou měly
hodnoty nižší než 38 %.
Osoby s neuvedenou odpovědí na
náboženskou víru podle krajů k 26.3.2011
abs. %
Osoby s neuvedenou
odpovědí 4 662 455 44,7
Hlavní město Praha 559 409 44,1
Středočeský kraj 588 012 45,6
Jihočeský kraj 303 360 48,3
Plzeňský kraj 267 197 46,8
Karlovarský kraj 140 136 47,4
Ústecký kraj 369 777 45,7
Liberecký kraj 192 713 44,6
Královéhradecký kraj 250 676 45,8
Pardubický kraj 232 034 45,4
Kraj Vysočina 227 634 45,0
Jihomoravský kraj 493 578 42,4
Olomoucký kraj 275 740 43,9
Zlínský kraj 234 586 40,4
Moravskoslezský kraj 527 603 43,8
Na úrovni obcí měla mimořádné hodnoty obec Bělušice v okrese Most, kde byl podíl neuvedené víry
téměř 89 %. Druhý nejvyšší podíl měla obec Nehodiv v okrese Klatovy, 85 % neuvedených odpovědí
znamenalo ale absolutně pouhých 57 osob z 67 obyvatel obce. Kromě těchto dvou obcí dalších 1753
mělo podíl osob s neuvedenou vírou větší než 50 %. Podíly nižší než 40 % mělo 972 obcí , z toho 39
obcí mělo podíly 25 % a nižší. Extrémně nízkou hodnotu neuvedených odpovědí zaznamenaly obce
Zblovice v okrese Znojmo - 10,8 % (pouhých 7 osob), Přeckov v okrese Třebíč - 14,3% (pouhých 11
osob) a Drslavice v okrese Uherské Hradiště - 15 % (75 osob).
Závěr
 Ze srovnání údajů za všechna sčítání, která od vzniku samostatné republiky zjišťovala vztah
k náboženství, vyplývá, že vazba obyvatel a náboženské víry se dlouhodobě zeslabovala.
Zejména pak v případě etablovaných církví na našem území, tedy především Církve
římskokatolické, ale i obou dalších nejpočetnějších církví - Českobratrské církve evangelické
a Církve československé husitské. Uvedené církve ztratily např. za období dvaceti let mezi
lety 1991 - 2011 tři čtvrtiny osob, které se k příslušné církvi přihlásily. V případě největší církve
- římskokatolické to bylo absolutně téměř tři miliony osob (2 937 tisíc). Tento pokles byl ale
ovlivněn i dobrovolností otázky v letech 2001 a 2011 (a prakticky i v roce 1991), díky které
pravděpodobně i část věřících svou víru neuvedla.
 V období mezi sčítáními 2001 a 2011 bylo nově registrováno 11 církví a náboženských
společností.
 Dobrovolnost odpovědi vyústila v roce 2011 v mimořádně vysoký počet neuvedených
odpovědi (téměř 4,7 mil. osob). Tento počet představoval téměř polovinu všech obyvatel (44,7
%) a ovlivnil radikální snížení absolutních údajů jak u věřících a konkrétních církví, tak u osob
bez víry.
 Desetiletí 2001 - 2011 potvrdilo pokračující trend nejen odklonu od etablovaných tradičních
církví, ale i zvýšeného zájmu o malé církve a společnosti, nebo pouze deklaraci víry jako
takové. Zjištění víry bez vazby na konkrétní církev bylo provedeno poprvé v celé historii
sčítání. Této možnosti využilo téměř tři čtvrtě milionu osob.
 Ve většině církví převažovaly ženy, a to prakticky ve všech věkových kategoriích. Se
zvyšujícím se věkem tento rozdíl vzrůstal. U některých církví se poměr žen a mužů blížil téměř
relaci 70:30. Určitou výjimku představovala z významnějších církví pouze Pravoslavná církev
a to hlavně díky cizincům zejména z Ukrajiny a Ruska, mezi kterými bylo zastoupení mužů
vyšší.
 Stejně jako v předchozích sčítáních platilo, že skupina věřících osob i jednotlivé církve
(zejména tradiční) měly méně příznivou věkovou strukturu, ve které převažovaly osoby
v poproduktivním věku. Věková struktura byla určující i pro další charakteristiky věřících rodinný
stav a ekonomickou aktivitu.
 K podstatné změně proti předcházejícím sčítáním došlo ve vztahu mezi náboženskou vírou a
vzděláním. I když se na tom podílel také úbytek osob hlásících se k církvi, je skutečností, že
se obdobně jako v celé společnosti zvýšila vzdělanost věřících a vyrovnala se v podstatě
s většinovou populací. U některých věkových kategorií byl dokonce podíl vysokoškolského
vzdělání u věřících vyšší, než v celé populaci.
 Osoby hlásící se k národnostním menšinám mají již tradičně vyšší procento věřících než
osoby české národnosti. Moravská národnost, ke které se při sčítání 2011 přihlásilo více než
půl milionu osob, měla proti české národnosti podstatně vyšší zastoupení věřících. V případě
Církve římskokatolické, která převažuje především na Moravě, byl tento rozdíl ještě
významnější.
 S podstatným úbytkem počtu osob, které deklarovaly příslušnost k víře v období 2001 - 2011
se zmírňoval rozdíl v religiozitě mezi venkovským a městským osídlením, přestože nadále
diference mezi malými obcemi a městy a velkoměsty přetrvávaly.
 Nejpočetnější církví zůstala Církev římskokatolická. Její zázemí bylo tradičně na Moravě,
zejména ve Zlínském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, které soustřeďovaly téměř
polovinu všech věřících římských katolíků.
 Územní diference religiozity mezi západní a východní částí republiky se v posledních
desetiletích zvýšila. Nejnižší počet věřících jak absolutně tak relativně byl zaznamenán na
západě republiky a směrem na východ se tyto ukazatele kvantitativně i kvalitativně zlepšovaly.
Nejméně osob se hlásilo k náboženské víře v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji.
Naopak nejvíce osob tradičně ve Zlínském a Jihomoravském kraji s dominujícími okresy
Uherské Hradiště a Hodonín, a to i při celkovém snížení počtů osob hlásících se k víře.
 Počet osob bez víry se snížil proti roku 2001 o dvě pětiny. Tento pokles (stejně jako u
věřících) byl ale ovlivněn do značné míry počtem neuvedených odpovědí.