ISLÁM 04 Kaaba v době pouti Výrazy kolem islámu lSlovo arabského původu islám znamená spočinutí, odevzdání; míní se odevzdání Bohu. l lZ hlediska islámu je jeho vyznavačem v širokém slova smyslu každý, kdo vyznává prorocké nauky o jediném Bohu, tedy např. i Žid nebo křesťan. l lVyznavač islámu je muslim, ne islamista! Islamista je příslušník jistého politického hnutí dovolávajícího se islámu. l lPřídavné jméno muslimský a islámský je obvykle zaměnitelné. Vznik islámu I lArabský poloostrov v době Muhammadova života, včetně Mekky, kde bydlel, měl vlastní polyteistické náboženství. Obyvatelé byli, např. při obchodních cestách v kontaktu s Židy a křesťany ve východním Středomoří. l lMuhammad (nar. 570 n. l.), obchodní působení, měl pravděpodobně od r. 610 vnitřní zkušenosti, které interpretoval jako Boží zjevení, jež mu zprostředkoval Džibríl známý v křesťanství jako archanděl Gabriel. Vznik islámu II 01 Mapa arabského poloostroiva Vznik islámu III lMekkánci zjevení nepřijali, Muhammad r. 622 odešel do Mediny - hidžra, pokládáno za začátek islámu, islámský letopočet - kratší, lunární roky. l lMekkánci vypravili proti Medině válečnou výpravu, poraženi. Z předislámské svatyně poutní místo islámu. Ke Ka‘abě (úvodní obrázek) se zabudovaným černým kamenem každoroční pouť. l l 05 kaligraficky jméno Alláh Vznik islámu IV slovo Bůh (Alláh) arabsky Korán I 07 Rukopis Koránu z 15 Korán II lExistuje tradované pořadí kapitol (súr), je zajímavé odlišit nejstarší mekkánské a pozdní medinské súry; oficiální pořadí je (kromě první súry: Fátiha – Oteviratelka) mechanicky podle rozsahu, od nejdelší po nejkratší súru. l lKorán je napsán v klasické arabštině a recituje se tradičním melodickým, zpěvným způsobem; recitace začíná vždy slovy Bismi-l-láhi r-rahmaní r-rahím, Ve jménu Boha milosrdného a slitovného. Korán III lKorán obsahuje rozsáhlou látku společnou s Biblí: vypráví o stvoření, andělech, prvních lidech, o starozákonních postavách, o Ježíšovi a jeho matce Marii. l lJežíš je v Koránu označován jako prorok, posel Boží, duch Boží, slovo Boží, mesiáš; popírá se, že by byl Božím synem. l Korán IV Fátiha (snímek stránky Koránu) Korán V. Fátiha (transkripce a překlad) lTranskripce do latinky: lBismilláhi r-rahmáni r-rahím(i). Alhamdulilláhi rabbil 'álamín(a). Ar rahmáni r-ahím(i). Máliki yaumi d-dín(i). Ijjáka na'budu wa ijjáka nasta'ín(u). Ihdina s-siráta l-ustaqím(a). Siráta l-lazína an'amta 'alaihim ghairil maghdúbi 'alaihim wala d-dállín(a). lPřeklad do češtiny: l Ve jménu Boha milosrdného, slitovného. Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého, Milosrdnému, Slitovnému, vládci dne soudného! Tebe uctíváme a Tebe o pomoc žádáme, veď nás stezkou přímou, stezkou těch, jež zahrnuls milostí Svou, ne těch, na něž jsi rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou. Šíření islámu I lŠíření v prvním období z Arabského poloostrova na sever - východní Středomoří (tzv. Blízký východ), Persie (dnes Írán), Turecko, na západ – sever Afriky l lod začátku 8. století islám vládne na Pyrenejském poloostrově, dnešní Španělsko a Portugalsko; pod vládnou islámu tři komunity: muslimové, křesťané s Židé; vysoká civilizační úroveň, vzor pro Evropu Šíření islámu II lV současnosti přibližně 1 400 000 000 muslimů, většinově: Arabský poloostrov, Blízký východ, severní Afrika, střední Asie, indická kulturní oblast, Indonésie; historické menšiny: Balkán, Rusko, Polsko, další africké země, Filipíny Šíření islámu III World_Muslim_Population_Map Dva hlavní směry v islámu lislám těsně propojen se státem, nejvyšší představitel chalífa, spíše světský vládce l lvětšina mínění, že chalífa má být volen: sunnité, dnes asi 80 – 85% muslimů l lmenšina: chalífa (imám) má být z Muhammadovy rodiny, strana Álího (arabsky ší´a Álí) , Muhammadova synovce, odtud výraz ší‘ité, 15 – 20% muslimů, většina: Írán, Irák, Ázerbájdžán, Bahrajn, silněji: Katar, Kuvajt, SAE (30 %) Pět pilířů islámu - modlitba 14 Modlizba v mešitě v Damašku Pět pilířů islámu - souhrn 1)šaháda – vyznání víry 2)salát – modlitba 3)zakát – náboženská daň na sociální účely 4)saum – půst o ramádánu (jiná omezení v jídle) 5)hadždž – výroční pouť do Mekky l Súfismus – islámská mystika I l lislám je aktivní náboženství lsúfismus pěstuje osobní spiritualitu, súfiové často pokládají Ježíše za svého duchovního mistra lpůvod slova súfí je nejasný lsúfismus se často vyjadřoval v poesii a hudbě lsúfiové vykládají Korán alegoricky a v souladu s novoplatonismem a gnosticismem • • Súfismus – islámská mystika II lsúfiové připomínají mnichy, mívají své domy (podobné klášterům), představené, společné modlitby a obřady, zvláštní oblečení, ale mají rodiny a obvykle i civilní práci; dělí čas mezi komunitu, rodinu a práci lněkteré taríqy (súfijské řády) mají spíše ráz denominací, např. Bektašíja na Balkáně lislámští fundamentalisté súfismus odmítají jako nemuslimský l Súfijská mystika – tančící dervíši 15 Mevlevi tzv tančící dervíši Súfijská mystická poesie l l Já jsem Ten, Jejž miluji, a Ten, Jejž miluji, je já. Jsme dva duchové, již žijí v jednom těle. Když vidíš mne, vidíš i Jeho. když vidíš Jeho, nás oba zříš. l Husajn ibn Mansúr al-Halládž, 857–922 Súfijská mystika, současné osobnosti I. lsúfí Bawa Muhayaddeen ze Srí Lanky nar. 1914 lmá žáky v i v západním světě lhinduisté používají o něm výrazy bába a guru (označení duchovních autorit) 16 súfí Bawa Muhaiyaddeen Súfijská mystika, další současné osobnosti šejch Nazim z řádu Nachšbandíja 17 Šejch Nazim z řádu Nachšbandí Islámská kultura I lIslám vstoupil do kulturního kontextu, s židovskou a křesťanskou kulturou, včetně antického řeckého dědictví. l lPomocníky muslimů při integraci do soudobé kultury byli nestoriánští křesťané. Překládali pro muslimy do arabštiny díla řeckých filosofů, např. Aristotela. Islámská kultura II lVedle filosofie ve zlatém období islámu kvetlo umění (literatura, poesie i próza, výtvarná umění, zejména architektura) a věda (matematika, medicína). l lVýznamné podněty rané evropské kultuře dal kontakt Židů, křesťanů a muslimů v Cordóbském chalífátu, zejm. od 8. do 13. století. l Islámská architektura I 10 Mešita Selimiye Istambul Islámská architektura II 11 Skalní dóm v Jeruzalémě Islámská architektura III 13 Mosque_of_Djenné_Súdán Islámská architektura IV 09 Bývalá mešita v Cordóbě Islámská architektura V 12 Chinese-style_minaret Islámský fundamentalismus lNa konci 18. stol. vyvolal Muhammad Abd al-Wahháb v sunnitském islámu radikální reformní hnutí nedůvěřivé k tradiční kultuře a k lidovým náboženským zvykům, a volající po návratu k vlastnímu textu Koránu. l lRadikálního islámu se chopila různá protikoloniální povstalecká hnutí, která národně osvobozovací boj označilo jako džihád (původní význam: úsilí, snaha). l lExtremní podobou fundamentalismu je náboženské násilí páchané na neozbrojeném, nebojujícím obyvatelstvu a jeho majetku, tedy teror. Islám v západním světě I lVelké skupiny muslimů se dostali do západoevropských zemí jako pozvaní přistěhovalci za prací (zejména Německo) nebo v rámci volného stěhování lidí mezi metropolí a koloniálními územími (zejm. Francie), jejich řady posílili také studenti z islámských zemí. Islám v západním světě II lTradiční skupiny muslimů bydlí na Balkáně (Turecko, Bosna Hercegovina, Albánie, Makedonie), v Polsku (jazykově polonizovaná etnická skupina tzv. polských Tatarů) a různá etnika v Rusku (vč. evropské části). l lMapa na další straně ukazuje rozložení populace hlásící se k islámu v Evropě. l Islám v západním světě III. 242662-mapa-muslimove-v-evrope-2 Islám v západním světě IV. lK islámu (k súfismu) přestupovali ve 20. stol. osobnosti západního světa; perennialistická škola; zakladatel Švýcar Frithjof Schuon na obrázku l lJinou významnou osobností byl francouzský marxistický filosof Roger Garaudy Schuon Islám v Česku Islámské centrum v Praze Brno mešita exte Islám v Česku Islámské centrum v Brně Brno mešita inte Islám v Česku lPrvní muslimové, volný pohyb v rámci Rakousko-uherské monarchie (zahrnovala i Bosnu Hercegovinu), pokusy muslimů cizinců a Čechů o státní uznání za I. republiky marné; uznáni za Protektorátu lPo převratu r. 1989 se ustavily Islámské nadace v Praze a Brně, brněnská postavila (obrázky), pražská získala budovu, 2005 registrováno Ústředí muslimských obcí l Pokoj vám