Předmět studia vývojové psychologie, novorozenecké období Materiál pro vnitřní potřebu, nešířit, neobsahuje citace OVP 12.11.2015 Vývojová psychologie-předmět studia •V širším pojetí je předmětem studia vývojové psychologie „ studium změn chování a prožívání v časovém průběhu.“ •Dle Schmidta (1978) lze rozlišit 4 předmětné okruhy obecné vývojové psychologie: •1/ studium fylogeneze psychiky (pozorování a srovnávání chování různých druhů živočichů na rozdílném stupni evoluční řady). Vývojová psychologie-předmět studia •2/ Studium antropogeneze psychiky (vývoj duševna u lidí v různých historických etapách a v různých civilizačních okruzích). •3/ Studium ontogeneze psychiky-od početí do smrti. •4/ Studium aktuální geneze-vývoj psychických procesů (např. proces učení, proces osvojení speciální dovednosti). •Z hlediska pedagogického a psychologického má největší význam studium ontogeneze psychiky-tou se budeme také zabývat. • Vývojová psychologie-užší pojetí •Vývojová psychologie v užším pojetí (ontogeneze lidské psychiky) studuje všechny změny, k nimž dochází v průběhu života člověka. •Změny: •a/evoluční ( v dětství a v dospívání) •b/ involuční (úbytek schopností a fcí) •Pedopsychologie, adultopsychologie, gerontopsychologie Vývojová psychologie - metody •Hlavní metodou ve vývojové psychologie je zejména pozorování za přirozených nebo experimentálních podmínek. Na základě pozorování svých 3 dcer vytvořil Jean Piaget slavnou teorii kognitivního vývoje. •Longitudinální přístup-tíž jedinci jsou sledováni po určitou dobu (např. u Matějčka, Dyttrycha, Schüllera a kol. sledování vývoje nechtěných dětí). L. přístup je to královská cesta vývojové psychologie. Vývojová psychologie - metody •Longitudinální (časosběrnou ve filmařském jazyce) metodu využila i Hana Třeštíková při natáčení dokumenty Manželské etudy. •Bonnská studie (studie psychického vývoje ve stáří). • • Vývojová psychologie - metody •Příčný přístup – vývojové změny jsou odvozovány nepřímo u různých souborů dětí různého věku k určitému datu měření (např. výkon v IQ testu nebo výška a váha…). •Otázka pro studenty: Jaké může mít tento přístup nevýhody? •Milsův výzkum změn některých schopností (zej. manuální zručnost). • Jednotlivá období života •V první polovině minulého století se zkoumal hlavně vývoj dítěte od narození, později i vývoj dospívajících. Období dospělosti a stáří byla dlouho mimo pozornost. •Zkoumání prenatálního období je poměrně nedávná záležitost. •Nicméně již mnoho starověkých i středověkých myslitelů si uvědomovalo význam vývoje člověka od narození do smrti. • Prenatální období •Studium tohoto nejranějšího období je značně nesnadné. •Studium chování nedonošených dětí. •Využití techniky k registraci aktivit dítěte intrauterinně (ultrazvuk, srdeční aktivita, izotopické techniky). •3 měsíc in utero-otáčí hlavičku, hýbe končetinami, vraští čelo, reaguje na podráždění, EEG aktivita zatím nediferenciovaná. Prenatální období •5. měsíc in utero-spánek a bdění, reakce na podněty zvukové, vizuální, bolest a tlak. •Konec těhotenství-rozezná pravděpodobně hlas matky. •Nenarozené dítě je aktivní, „ovládá“ své prostředí (vyhledává si svou pohodlnou polohu v těle matky, je aktivní při porodu. Prenatální období •Nenarozené dítě má schopnost sociální interakce-je v aktivním kontaktu s matkou (neverbální dialog). •Závěr:1/dobrý psychický stav matky je pravděpodobně významný pro základy psychiky dítěte, i když dosud neznáme mechanismus působení.2/ Jak se dítě připravuje na narození, tak okolní svět se připravuje na dítě (rodiče). • Prenatální období •Specifika nedonošených dětí-labilnější, dráždivé, méně reaktivní na smyslové a sociální podněty. •Nedonošené dítě představuje odlišného sociálního partnera, je méně srozumitelné a předvídatelné. Pozdější věk-poruchy pozornosti, vizuomotoriky, úzkostnost, poruchy řeči, SPU. Prenatální období •Zlepšování psychologické kvality života nedonošených dětí-tlumené světlo, měkké podložky, tep matky, klokánkování u rodičů, podpora intuitivního rodičovství. •Nevýhodný typ interakce ze strany rodičů-přetěžování málo reaktivního nedonošence, přehnaná stimulace za účelem vyvolat první úsměv, vokalizaci. Dítě pak je ještě více nereaktivní. Vzniká začarovaný kruh. •Pozitivní vliv svépomocných rodičovských skupin. • Prenatální období • 10_3 klokankovani_normal Novorozenecké období •Porod - přirozený porod, omezující důraz na technickou stránku a vyzdvihující aspekt psychologický. •Pokud má matka větší kontrolu nad porodem, dítě i matka se rychleji po porodu adaptují. •Fréderick Leboyer, Michel Odent (Znovuzrozený porod). •Duly (Asociace dul, sociální opora). •Kritická senzitivní mateřská perioda. •Rooming-in, Baby friendly hospital. Novorozenecké období •Porod - přirozený porod, omezující důraz na technickou stránku a vyzdvihující aspekt psychologický. •Pokud má matka větší kontrolu nad porodem, dítě i matka se rychleji po porodu adaptují. •Fréderick Leboyer, Michel Odent (Znovuzrozený porod). •Duly (Asociace dul, sociální opora). •Kritická senzitivní mateřská perioda. •Rooming-in, Baby friendly hospital. Novorozenecké období •Schopnost aktivně ovládat prostředí a zapojit se do sociální interakce. •Vyvinuté základní nepodmíněné reflexy (hledací, sací, polykací, vyměšovací, obranné, orientační, úchopové a polohové. •Smysly-vidí, rozlišuje základní barvy a tvary, preferuje tvar obličeje před ostatními podněty. •Sluch-preferuje vyšší ženský hlas, preferuje hlas matky •Hmat, chuť a čich dobře vyvinuty (chuť již v těhotenství, čichem pozná matku již 6 dnů po narození). •Senzitivní mateřská perioda-období prvních hodin po narození dítěte. Novorozenecké období •Protosociální chování-reaguje na hlas, je upoután obličejem, pozná čichem matku, preferuje dotyk lidské kůže, diferencovaně pláče. •Schopnost matek rozlišit (rozumět) pláči již několik dní starého dítěte je značná. •Interakce rodič-dítě: mezi matkou a dítětem se vytváří soulad společně zaměřené pozornosti a společně sdílené emoce tzv. synchronie pozornosti a afektu. •(Pečovatelské chování lze pozorovat i u dětí od cca 6 roku věku dítěte). Novorozenecké období •Stern (1977) uvádí tři hlavní rysy interakce kojence s rodičem (dle Sterna má interakce rodiče s malým dítětem zcela jiný ráz než s větším dítětem): •1. matka přehání své výrazy (má vyšší hlas, výraznou mimiku, oční kontakt delší, obličej od děcka 20-25 cm). •2. opakuje pouze několik výrazových projevů. •3. tyto projevy opakuje se stereotypií a rigiditou. Novorozenecké období •Papoušek využívá termín „intuitivní rodičovství“-předem naprogramované formy péče o potomstvo. •Doporučená literatura: •Langmeier, J.; Krejčířová, D. (1998):Vývojová psychologie.Grada. Praha. •(kapitolaII. 1. Prenatální období, pro více zvídavé pak i kapitola II.2. Novorozenecké období) •Odent, M.(1995): Znovuzrozený porod. Argo. Praha (pro všechny, co plánují být rodiči). • • • • Otázky ke zkoušce •Jak se realizuje longitudinální výzkum ve vývojové psychologii? Jaké má výhody a nevýhody? •Z jakých psychologických poznatků vycházejí koncepty Baby friendly hospital a Rooming in? Jak se v nemocniční péči aplikují? •Jak komunikuje matka a novorozenec? •