HINDUISMUS Přehled indických náboženství Základní pojmy lHinduismus je západní název pro nepřesně určený okruh indických náboženských tradic vytvořený z názvu řeky Indus (dnes v Pákistánu) a jejího okolí, později název celého geografického a kulturního okruhu, sami říkají Indii Bhárat l lExistuje okruh označovaný v Indii jako sanátana dharma – věčný zákon, i ten je pestrý z hlediska posvátných písem, nauk a praxe Vznik indické kultury I. Vznik indické kultury II. lŠpatně doložená protoindická kultura a civilizace; jejím dědictvím drávidské jazyky na jihu Indie l lPříchod obyvatelstva mluvícího indoevropskými jazyky ze severozápadu l lDnešní indická kultura výsledek míšení těchto zdrojů s převahou prvků indoevropských („árijských“) Posvátné texty I. lv indoevropském jazyce byly tradovány, později sepsány a shromážděny rituální texty označované jako védy (v sanskrtu véda – věda, vědění) l lčtyři sbírky l - Rigvéda (hymny na bohy) l - Jadžurvéda (obětní formule) l - Sámavéda (zpěvy) l - Atharvavéda (vědění atharvanů - kněží básníků) l lčtyři vrstvy védské literatury – samhity, áranjaky, brahmany, upanišady l lv upanišadách paradigmatický obrat od mýtů k filosofické interpretaci člověka a absolutna l l Posvátné texty II. lsanskrt – umělý jazyk na základě jazyka véd, bohatá literatura do současnosti vedle živých indických jazyků l ldalší typy literatury: eposy (Mahábháráta včetně Bhagavadgíty, Rámajána), šástry, purány, filosofické, odborné a literární spisy Posvátné texty III. Rigveda_MS2097 Posvátná slabika ÓM ÓM Specifické rysy hinduismu lpřesvědčení o samsáře, sledu či koloběhu životů a touha po vysvobození (mókša) l lčlověk svými postoji a činy vytváří předpoklad pro další životy (karma - vipáka) l lvýsledkem karmy je narození v sociální skupině: čtyři varny, dílčí kasty; některé směry hinduismu varny relativizují Společné rysy hinduistické praxe lUznávají se tři cesty vedoucí různě rychle k vysvobození l l 1. karma márga – cesta činů, řádné, nesobecké jednání, pomalá cesta l l 2. bhakti márga – cesta uctívání bohů a bohyň l l 3. džňána márga – radikální cesta poznání (meditativního) Cesta činů v hinduistickém pojetí lNábožensky motivovaná pravidla sociálního života: Manuův zákoník (Manu smrti) lPovinnosti kast, manželský a rodinný život; sekulární právo je nezávislé; náboženské právo spíše zvykové lHinduismus a politika: Mahátma Gandhí, Indický národní kongres; nové spojení nacionalismu s hinduismem (hindutva) Bhaktické směry llidový hinduismus sestává z velkých okruhů lidí, kteří uctívají především vybrané bohy. Jsou to zejména: lvysoce početně převažující vaišnávské hnutí orientované na boha Višnu (kolem 500 milionů) ltéž silně zastoupené šaivistické hnutí zaměřené na boha Šivu (200 milionů) lšaktismus uctívající božskou matku pod jmény např. Kálí nebo Durga (s dalšími směry kolem 100 milionů) Významní indičtí bohové I. Višnu lve védách stojí spíše na okraji lv pozdních textech, puránách jediný Bůh, všezahrnující podstata všech bytostí, tvůrce a ničitel lcharakteristické pro něj jsou avatáry, což jsou sestoupení v pozemských podobách, nejznámější z nich ke Kršna 444px-FourArmedVishnuPandyaDynasty8-9thCentury Významní indičtí bohově II. Šiva ltancem ničí a tvoří světy l lzobrazován též jako meditující; oblíbený bůh jogínů l lsnad dědictví prehistorické staroindické kultury, později propojen s védskými postavami Šiva Významná indická božstva Postavy božské matky Kálí Lakšmí l Postavy božské matky ldávný kult božské matky lženské protějšky významných mužských božstev, souhrnně šakti lv šaktismu je bohyně hlavním božstvem lnabývá různých podob: laskavé matky, nedotknutelné panny, bojovnice proti démonům (obrázky) Džňána márga lcesta poznání, pokládaná za neúčinnější, nevylučuje karma márgu a bhakti márgu lanalogie víry a gnose v západní kultuře lIndie zná i encyklopedické učence, znalce písem, pandity; jde však o meditativní poznání lopírá se o některé upanišady a pozdní texty lvédanta, její různé směry, v západním světě nejpopulárnější advaita Základní myšlenky advaity lna obrázku významný učitel advaity šrí Ramana Mahariši; spojoval bhaktickou oddanost božské Matce s cestou poznání lmyšlenka z upanišad: na otázku žáka co je Brahma, učitel odpovídá Tat tvam asi – To jsi ty lbožská podstata veškeré skutečnosti Brahma a lidský duch (átman) jsou totožné ljde o poznání této jednoty a tím osvobození 09 Ramana Maharši Jóga lilustrativní foto jogína z Varánasí lpůvodní význam slova jóga – jho, abstraktně spojení božského s lidským ljóga je metodický postup k osvobození cestami studia a morální kázně, tělesných a dechových cvičení, recitace manter, odpoutávání od smyslů a meditace 08 Jogín ve Varanásí Radža jóga – souhrn škol jógy lOsm stupňů cesty l 1. jama (etika, sebekázeň, askeze) l 2. nijama (uctívání, studium) l 3. ásana (tělesná cvičení pro duchovní rozvoj) l 4. pránajáma (dechová cvičení, práce s pránou) l 5. pratjahara (cvičení nezávislosti na smyslech) l 6. dharana (jednobodová koncentrace) l 7. dhyana (meditace) l 8. samadhi (plné vědomí, transcendentní stav) Tantra – rychlá cesta poznání lTantra – doslova tkáň, tkanivo, pavučina; propojené radikální metody; práce s údajnou životní energií l lKundaliní – spirálově stoupající energie probouzející jednotlivá centra (kruhy – čakry, resp. čakramy) Chakrasss Kritické události na dějinné cestě hinduismu loddělení samostatných náboženství: džinismu a buddhismu v 6. stol. př. n. l., sikhismu v 15. stol. n. l. lkonfrontace s náboženstvími, která vstoupila do Indie: l - v 8. stol. stoupenci Zarathuštrova náboženství původem z Persie, v Indii zvaní pársové, l - křesťané, poprvé v 7. stol., dodnes žijící starobylé „tomášovské“ křesťanství (odvolává se na legendu o apoštolu Tomášovi), podruhé v novověku v souvislosti s kolonizací; l - muslimové od 8. stol., islámské části indického kulturního okruhu dnes samostatné státy Pákistán, Bangladéš, v Indii dnes asi 16% obyvatel lkolonizace, kontakt se západní civilizací Obnovná hnutí v novodobé Indii lhnutí mají polemický, misijní nebo dialogický ráz lkritika kast, monoteistická tendence, odpoutání od tradičních rituálů a zvyků lÁrja samádž obnovuje védskou tradici a předává všem lidem; Brahmó samádž – tolerantní a dialogické hnutí; Ramakrišnova misie – systematicky šíří hinduismus v západním světě lfoto: Rabíndranáth Thákur 10 Rabindranáth Thákúr Zprostředkování mezi hinduismem a Západem lObnovná hnutí představují hinduismus Západu a přijímají od něj podněty lRamakrišnova misie – na Západ přichází na přelomu 19. a 20. stol. svámí Vivékánanda (advaita védanta) lTheosofická společnost – vývoj od západního esoterismu přes tibetský buddhismus k zájmu o hinduismus a přesídlení z USA do Indie (Adhyar) Hinduismus v západním světě I. lBhaktivédanta svámí Prabhupáda přináší na západ bhaktické hnutí zaměřené na avatára Kršnu – hnutí Hare Kršna l lNezávislé vaišnávské skupiny) l l 11 Svámí Prabhupáda Hinduismus v západním světě II. lMahamandaléšvar svámí Mahéšvaránanda zakládá hnutí u nás pod názvem Jóga v denním životě; též Česká hinduistická náboženská společnost lJiná jógová centra Svámidži