Úvod do sociologie
PhDr. Eva Křížová, PhD.
evakriz@centrum.cz
Vznik sociologie 1838
Co se dělo tak významného?
Nastupuje nová sociální realita, již
nelze vysvětlit tradičními teoriemi
Existuje nějaký symbol moderny?
Modernizace
industrializace urbanizace
Emancipace
Racionalizace
Sekularizace- odkouzlení světa
Auguste Comte 1798-1857
1838 Kurz pozitivní filosofie- věda o
společnosti
Pozitivismus-vědecké „náboženství“
sg je specifická věda s vlastním předmětem
i metodami a není redukovatelná na jiné
obory- analogie mezi biologickými a sociálními
procesy existují, ALE ROZDÍLY JSOU ZÁSADNÍ
Sociální statika a sociální dynamika
Klasifikace věd- sociologie stojí nejvýše
Matematika, Astronomie,Fyzika, Chemie, Biologie a SOCIOLOGIE
jako královna věd
Pokrok a pořádek
Společnost je sdružení svobodných a rovných
lidí.
Ale potřebuje řád- kdo a co jej bude v nových
podmínkách zajišťovat ?
Autorita elity-intelektuálních vůdců
Láska, náboženství, umění- význam emocí
Pospolitost
Co je posláním sociologie?
Funkce emancipační, humanizační
Ale i sociálně-inženýrská, manipulativní
2 obecné otázky
• Jak a proč udržují a obnovují lidé společnost a
podporují společenský řád?
• Jak a proč přestanou lidé společnost obnovovat,
protestují a žádají změnu?
• Otázky spolupráce, konfliktu, změny, legitimity,
ovládání, apod. na všech úrovních společenského
života
Klíčové pojmy sociologie
• Společnost, spol. změna, modernizace
• kultura, civilizace
• Socializace, sociální osobnost, role, enkulturace
• Konformita,kulturní vzorce, rituály, normy, hodnoty, symboly,
deviace, stereotypy (auto- a heterostereotypy)
• Skupina (formální, neformální, vlastní/cizí…), instituce,
organizace
• Sociální vrstva, status, prestiž, mobilita, třída
• Status připsaný (věk, pohlaví, rodinný původ..)
• Status získaný (vlastní rodina, majetek, profese,
vzdělání)
• Autorita, dominance, moc, manipulace, kooperace, konflikt
• Sociální hnutí (squaterství….),
• sociální anomie, sociální hnutí, sociální změna a další
sociologie má mnoho teoretických
východisek a směrů, paradigmat
Nejznámější jsou
Strukturálně funkcionalistická
(konsensuální) teorie
Konfliktualistická teorie
Sociálně konstruktivistická a
interpretativní teorie
Strukturální funkcionalismus:
Talcott Parsons
společnost je víceméně stabilní, neustále se vyvažující celek, sociální systém,
který je složen z prvků, subsystémů a vzájemných funkčních vztahů mezi
nimi a k celku.
Svými funkcemi se subsystémy udržují v rovnováze a pozvolna se proměňují,
vždy v návaznosti na druhé segmenty
Tyto funkce mohou být pozitivní nebo negativní, (tj. mohou přispívat k udržení
stability a rovnováhy nebo je mohou narušovat), zamýšlené nebo
nezamýšlené
Každý sociální systém se snaží minimalizovat změny prostřednictvím
adjustace a kontroly a směřuje ke stavu dynamické sociální rovnováhy
Této rovnováhy je dosahováno plněním funkcí, činností subsystémů a tím, že
se jednotlivci podřizují hodnotovému systému dobrovolně nebo formou
nátlaku
Hodnotový systém (kulturní vzorce) je pro integraci
systému rozhodující
Změny probíhají graduálně, nikoliv revolucí.
Společnost je
• Ucelený systém prvků uspořádaných do
struktury vzájemných vztahů spolupráce,
podřízenosti a nadřízenosti a funkcí
• Jistá míra dysharmonie je přítomná
• Schéma AGIL
– Adaptation, goals, integration, latency
Společnost jako konflikt, kritická
sociologie- Marx, Dahrendorf, Coser
Konflikt je všudypřítomný a přirozený
Je základem společenského života -soupeření o
nedostatkové statky- moc, zdroje, pozice,
suroviny…
Konflikt je také pozitivním, neboť je zdrojem změny
Konflikt je nevyhnutelný, vždy nastává mezi držiteli
moci, kteří mají zájem na zachování státu quo, a
těmi, kdo chtějí daný stav zvrátit, protože jim
nevyhovuje
V rámci soupeření se vyvíjejí ideologie pro
zdůvodnění obhajoby nebo boje za změnu
Základní přístup: od (mocenských) struktur k
jedinci
Interpretativní, konstrukcionistická
(biografická, narativní, fenomenologická, interpretativní)
To, co společnost udržuje, je každodenní interakce
jejích členů podle významů, které jim připisují
sociální realita je obnovována a udržována ve
vzájemných interpretacích, má intersubjektivní ráz
Koncept přirozeného světa, všednosti
Jedinec je aktivní, spoluutváří sociální realitu,
svět, který nás obklopuje, je závislý na našem
přístupu k němu- podle toho se různě jeví
neexistuje jedna sociální realita, ale pluralita
sociálních zkušeností, důraz na subjektivitu v
přikládání významů vnějším podnětům
Zájem o mikrosociální témata- OD JEDINCE KE STRUKTUŘE
Např. Anselm Strauss, Erving Goffman, Peter Berger, Alfred Schutz,
Zdeněk Konopásek, Olina Šmídová
Příklad: všední život v totalitní společnosti
Ale co spojuje všechny?
Kladení otázek, zpochybňujících samozřejmost a
„normálnost“ sociálních procesů a odkrývajících
jejich pozadí s cílem zlepšit ho a emancipovat
člověka
Procesy udržování/obnovování a změna sociálního
řádu
Čí jsou pravidla, která jsou vyhlášena? Komu patří?
Kdo je víc aktivní a kdo se přizpůsobuje? Kdo a
co říká? Otázka moci, legitimity, manipulace, …..
Přístup k jedinci
Pro sociologii je typické, že připisuje primární
význam společnosti, strukturální
podmíněnosti (jako jedinci nadřazené,
primární realitě)-soc. determinismus
jedince sice chápe jako aktivního spolutvořitele
socio-kulturní reality (dualita aktérství a
determinismu- člověk jedná uvnitř struktur, vytváří
je i boří, existuje uvnitř struktur, které může měnit
Nicméně identifikuje zdroje a mechanismy ovládání
a manipulace (např. reklama, ideologie, rituál,
jazyk, technologie, sociální sítě)
Sociologická imaginaceCH.W.Millsobecný
druh uvažovaní, který usiluje o pochopení osobních problémů
ve vztahu k celé povaze společnosti
metoda poznání, která propojí subjektivní individualitu se sociálním
prostředím (osobní limity a společenská determinace).
Dívat se na život zblízka i z nadhledu, vidět strukturu a determinaci
stejně jako volbu a akt
pochopení osobního života skrze život veřejný, Millsovými slovy,
provázat biografii s historií.
schopnost přecházet plynule od intimních záležitostí jedince k velkým
problémům současných společností.
(blízko k orální historii)
kritičnost a angažovanost je kulturní a politická úloha sociologie
pomáhat lidem ve složitém světě nejistých společenských a
ekonomických vztahů-univerzálním nástrojem lepšího pochopení
vlastního života a osobních možností.
funkce sociologie
pro pastorační a sociální práci
Problémy chudoby, vyloučení, marginalizace,
znevýhodnění, vyhoření, krize
Vztah jedince a společnosti (dilema
individuální svobody a nároků společnosti)
Jak integrovat a současně nenutit a
nemanipulovat? Obrat od paternalismu ke zplnomocnění
Problematika konfliktu, nedostatečné
socializace, sociální anomie, rebelství,
selhání, maladaptace, vedoucí k vyloučení
a její reprodukci
Česká (československá) sociologie
Významná tradice (Masaryk, Beneš, Bláha)
Přerušení po r. 1948 (buržoazní pavěda
nahrazena historickým materialismem)
Oživení v 60. letech
(Machonin, P. a kol.: Československá společnost, 1969)
Opětovné narušení či deformace v období
normalizace
Rozvoj po r. 1989a)
akademická sociologie (Sociologický ústav)
b) ve službách komerce-výzkumy spotřebního, případně volebního
chování
Významní soudobí čeští
sociologové
Václav Bělohradský
Jan Keller
Miroslav Petrusek
Jiřina Šiklová
Jiří Večerník
Tomáš Halík
Tradiční
moderní a
postmoderní společnost
Společnost
• Tradiční
• (pospolitost, rodina,
příbuzenství), půda,
víra, věčnost
• Gemeinschaft
• Moderní
• (kalkul, účelovost, život
zde a teď,vysoká
komplexnost
• (společnost) Gesellschaft
Modernizace
Měla vliv na všechny sféry lidského života
Pokrok=mít se lépe, snáze, mít víc, „růst“,
expandovat, měnit
Nové formy sociální kontroly
Proměna základních pozic a rolí – především
patriarchálních autorit
Ale zproblematizování i mateřské role, rodiny
Proměny společnosti
Tradiční
• Náboženství, církev
• Tradice, zvyky, víra,
spasení
• Církev, pán
• Závislost na přírodě
• Vesnice
• zemědělství
• Skupina má přednost
• Stabilita (nízká mobilita)
• hierarchie
Moderní
• Právo, zákon, sekularizace
• Věda, POKROK, technika, práce
• Organizace, byrokracie, instituce,
STÁT, národ- ÚŘAD
• Nadvláda nad přírodou
• Město
• Průmysl-produkce-TOVÁRNA
• Emancipace
• Změna, inovace,
• Demokracie, spravedlnost
kde má společnost hranice?- jsou velmi pohyblivé
Musíte umět popsat podstatu rozdílu mezi tradiční a moderní společností
Druhá, radikální, reflexivní či
pozdní moderna, postmoderna
• Od 70. let 20. století
• Z umění, literatury, vliv trhu a technologie
• Zpochybnění linearity času, vývoje, pokroku
• Bez jednoznačně převládajícího a sjednocujícího kulturního modelu –
občanská, demokratická, ale z podstaty věci pluralitní a roztříštěná
– Krajně nestabilní a proměnlivá, „tekutá“, nejistá
• Společnost permanentní, akcelerované změny, permanentního pohybu,
permanentního dohledu,
• stát neplní své funkce- „jedinec si může za vše sám“ (individualizace)
• Riziková (bezpečnostní, ekologická, sociální
• Bez hranic (globální, multikulturní)
• Nejistá z hlediska svého vývoje - plná paradoxů (svoboda ve
všudypřítomném dohledu a ztrátě soukromí),
• Hybridní- směšuje nemožné
globalizace
• Celoplanetární proces související s prosazováním volného trhu
(liberalizací) jako obecného principu hospodářského a sociálního
života a působením informačních technologií
• Odstraňování hranic v ekonomické oblasti vede i k politické
liberalizaci
• Propojování ekonomik a kultur, srůstání a „zmenšování světa“
• Volný pohyb kapitálu – umožňuje přesun podnikání bez ohledu na
hranice států
• Volný přesun osob, zboží, informací (internet)
• Nadnárodní korporace ovlivňují utváření ekonomické politiky na
nadnárodní i národní úrovni
• Globalizace je spojená s digitálními technologiemi a hodnotově s
„amerikanizací“ – snaha čelit europeanizací
• Konkurence a snaha minimalizovat náklady je důležitější než ochrana národních
ekonomik
• Kumulace bohatství v užší skupině osob a neviditelné globální elitě
• Ekonomika-politika-kultura-společnost-morálka (liberalizace)