Sociální deviace a sociální patologie PhDr. Eva Křížová, PhD. Hodnoty a normy • význam • Ustálená pravidla chování, jednání, myšlení, jež se mají respektovat • Právní, hygienické, náboženské, společenského styku, erotické, módní, organizační,morální, • Konkrétní vodítka • Formální, Neformální • Explicitní, implicitní • Obecné, partikulární • zakazující, přikazující, dovolující, Konformita= schopnost dodržovat normy Anomie- stav, kdy závazné normy chybí- obvykle v důsledku plurality a konfliktu starých a nových norem V období převratů, revolucí Vede k sociální patologii Norma, deviace, patologie • Pluralita • Překrývání obsahů norem platných v různých situacích, rolích, prostředích • Toleranční limit• nepsaná a v čase proměnlivá elasticita norem (např. konzumace alkoholu, sexuální chování, lhaní) • Ne každá odchylka od normy (deviace) je patologická, i když skupiny mají obecně tendenci vnímat odchylné chování negativně • Rozdíl mezi statistickou, sociokulturní a etickou normou • Patologie konformity, patologie normality (Fromm), pozitivní deviace Deviantní chování je běžnou součástí společenských procesů • Kde je společnost, tam je norma • Kde je norma, tam je i její narušitel • Norma deviaci předpokládá • Funkce deviace a konfliktu je veřejné „vymezení hranic normality“ • Instituce sociální kontroly Sociální patologie • Termín moderní vědy, cca z konce 18. století, vyjadřující propojení lékařského a sociálního přístupu – sociální problémy (spojené tehdy s industrializací a urbanizací) jsou vnímány jako nemoc společnosti • Označuje odchylné chování, jež hrubým, závažným a nebezpečným způsobem (na rozdíl od sociální deviace) ohrožuje chod společnosti a její reprodukci • Veškerá kriminalita, prostituce, závislosti, sebevražda, i psychiatrická onemocnění, politický extremismus, někdy i je sem řazena i rozvodovost • Negativní sankce (zákonné, morální, veřejné mínění, tisk) – Verbální, neverbální, fyzické, ekonomické, politické • Stanovení, co je patologické, se odvíjí od pojetí normality akceptovaného danou společností, proto je to vázané na historický a kulturní kontext (např. pojetí homosexuality) • Užší pojem než sociální deviace Hlavní teoretické přístupy- logika vysvětlení PROČ SE LIDÉ CHOVAJÍ PATOLOGICKY? Normativní přístup Došlo k prokazatelnému porušení sociální normy v důsledku a) Biologické odchylky jedince b) Psychologické odchylky jedince c) Sociálního učení jedince Lidé jsou buď geneticky nebo sociálně předurčeni k patologii Reaktivní,relativistický či interpretativní přístup Deviací je to, co je za deviaci v dané době posuzováno Deviace se stává deviací v důsledku REAKCE společnosti, toho, co NÁSLEDUJE Teorie etiketování, labelingu. Stigmatizace, obětních beránků a sekundární deviace, význam kontextu-relativizace Příklady biologických teorií • Vycházejí z představy, že patologicky chovající se jedinec tak činí na základě prokazatelné odchylky od normy v jeho tělesné stavbě či psychice (stavba lebky, hormony, chromozomy, emoce…..) • Lombroso- autor frenologické koncepce (později 16 faktorů) klima, rasa, hustota obyvatelstva, alk, narkomanie, nezaměstnanost, výchova, obč. stav, věk, pohlaví. • nadbytečný agresívní chromozom Y (Witkin 1976), Jacobs, Brunton a Melville (1956) » 42% of XYY mužů mělo trestní záznam oproti 9% normálních mužů. Jednalo se ale spíše o nenásilné činy, drobné krádeže, dopravní nehody (petty criminals). V případě násilných trestních činů hypotéza nebyla potvrzena » Syndrom fragilního chromozomu plus ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorder • odlišná činnost mozku (patologie či anomálie mozku), odlišné hladiny hormonů (testosteronů), psychická nestabilita, přílišná potřeba vzruchů, „zločinný“ či „agresívní“ gen apod. » Sheldon – mesomorfní konstituce, Italská kriminologická škola • Lombroso • Enrico Ferri: • Veškeré lidské jednání, čestné i nečestné, sociální či asociální, je vždy výsledkem aktivity fyziopsychického organizmu a fyzikální a sociální atmosféry, jež jej obklopuje. • Faktory zločinu jsou: – Antropologické a individuální – Fyzikální – Sociální • Alfredo Niceforo: komplexní působení prostředí, princip nejširší možné komplexnosti Příklady psychologických teorií • Teorie rozeného zločince, projev degenerace • Deprivace (Koukolík) • Narušení vývoje v raných fázích dětství, porucha v rané fázi vývoje vztahu ke klíčovým osobám • frustrace, narušení utváření superega, konflikt mezi id a superego, nezralost, nevyřešené konflikty a komplexy (Freud)- Fromm-Anatomie lidské destruktivity • Mentální retardace, podprůměrný IQ, • Kretschmer: atletik • Eysenck: Crime and Personality. 1979, extroverze a neuroticismus, kreativita a nízký arousal („silné podněty k nabuzení“), hyperkinetická porucha • Různé výsledky vlivu dědičnosti a prostředí u adoptovaných dětí • Dědí se delikvenční potenciál, vnímavost k prostředí • Christiansen: výzkum dědičnosti kriminality u Psychobiologická teorie R. E. Tremblaye Úzkost/opatrnost, impulzivita/zvědavost/neklidnost a závislost na odměně jsou z 2/3 děděny – Úzkost: ustaranost, ustrašenost, uplakanost, strach v nových situacích – Impulzivita: pohybový neklid, útočnost, výbušnost, obtížná zklidnitelnost – Závislost na odměně: citová vřelost, pomoc mladším, slabším, pomalejším atd. KOMBINACE VYSOKÉ MÍRY IMPULZIVITY S NÍZKOU MÍROU ÚZKOSTI A ZÁVISLOSTI NA ODMĚNĚ ZVYŠUJE PRAVDĚPODOBNOST ASOCIÁLNÍHO CHOVÁNÍ U PŘEDŠKOLNÍCH CHLAPCŮ Dědičnost ale ovlivňuje příznaky antisociálního chování více u dospělých než u dětí a dospívajících Vliv negativního prostředí u adoptivních dětí, stejně jako genů u biologických rodičů V dětství víc viditelná výchova, v dospělosti se projeví i geny harm avoidance, novelty seeking,reward dependence) Nejlepší způsob, jak předpovědět, že někdo bude násilnický, je podívat se na to, jaké je jeho životní prostředí • Současná kriminalita není způsobena chemickými látkami v mozku, ale chudobou, propastí mezi chudými a bohatými, rasovou polarizací, špinavými městy, nedostatkem osobní odpovědnosti, rozpadem rodin a úpadkem občanské společnosti. Společenské faktory a vlivy prostředí však k vysvětlení násilí a zločinnosti nestačí. – • Rozhodující je kombinace genů a prostředí. • Jsou násilničtí jedinci (disponovaní) a jsou společnosti, které násilí podporují. • V žádné jiné oblasti lidského chování se povahové vlastnosti a výchova tak důkladně neprolínají jako zde. České výzkumy z poslední doby 1999-2008 • Hypotéza o kriminalitě a nízkém IQ u vězňů • „Průměrná úroveň mentálních schopností šetřených osob se pohybovala v pásmu podprůměru. • 40% osob s mentální nedostačivostí • Fischer, S., Škoda, J.: Sociální patologie. Grada, Praha. 2009 • ALE, inteligenci je dnes přisuzována role pouze jednoho z významných činitelů kriminogeneze, zvláště u určitého druhu deliktů (např. násilných, mravnostních, ale i hospodářských) • Jak validní jsou testy inteligence? Co měří? Příklady sociologických teorií • Kulturního přenosu, imitace/učení (Diferenciální asociace) • Sociální dezorganizace, „Rozbitých oken“ • Sociálního napětí (social strain theory, chudoba) • „inovace“ (Merton) • Slabé sociální kontroly a sociální anomie • Obětních beránků • Funkcionální (zločin má svou funkci ve společnosti) Americká škola • Merton: společnost vyhlašuje cíle, ale omezuje jejich dosažení • Cíle jsou ve vědomí všech, ale prostředky mají jen někteří • Kriminalitě nelze porozumět ze statistických hlášení • Trestné činy jsou průvodními jevy stejných společenských podmínek a procesů jako ostatní druhy sociálního chování. Mertonova teorie deviantního chování říká, že ti, kdo porušují pravidla (chovají se odlišně, volí jiné prostředky), to dělají proto, že chtějí dosáhnout týchž cílů a hodnot (peníze, zdroje), ale dělají to neschválenými postupy (krádež, podvod…) hodnoty, cíle prostředky konformismus ano ano inovace ano ne ritualismus ne ano únik (retreatismus) ne ne vzpoura (rebelie) ne-ano (nové hodnoty a cíle) ne-ano (nové prostředky) Sociologické – Reaktivní, relativistické, interpretativní Vycházejí z představy, že každý z nás se může dopouštět patologického chování v závislosti na • situaci, do níž se dostaneme, • na kontextu, v němž se čin provádí, • a na společenské reakci, jež po činu následuje • Společnost má nástroje, jak nechat ventilovat agresivitu společensky přijatelným způsobem – Role, rituály, hry t. etiketizace, stigmatizace, sekundární deviace, obětních beránků Sekundární deviace • Primární deviace- samotný čin • Sekundární deviace –upevnění odchylného chování a ve výsledku odchylné identity v důsledku reakce společnosti (vyloučení ze školy, potrestání, uvěznění, hospitalizace, léčba, ztráta majetku, ostuda, vypálení cejchu) • přijetí „role“ zločince, blázna, apod. – Edwin Lemert: autor pojmu s.deviace • Integrace a utvrzení odchylné identity v rolovém chování„delikvent“, „blázen“, „podvodník“ – stigma, labeling-etiketování (označování druhých těmi, kdo mají moc definovat, co je správné a co ne, většinovou společností) Stigma • Viditelné znamení hany a ostudy • V Řecku označení otroků pracujících v dolech • V křesťanství má i význam „Kristových ran“ • Nemocní, zločinci, rasově „méněcenní“, prostitutky- aby se jim lidé vyhýbali • Skupinová nálepka, označení, sociální izolacepřijetí role ve společnosti jako nouzové řešení pro jedince • V oblasti psychiatrie je žádoucí destigmatizace a mírnění skupinových stereotypů vůči duševně nemocným • Nemoc nebo situace, ve které člověk je může být stigmatizující, Normativní směry se opírají o vrozené vlastnosti člověka či o sociální determinaci kulturní vzorce a tlaky, situační kontext, sociální kontrolu, sankce a sociální role, „kinds of people“ Interpretativní směry vycházejí z názoru, že společnost patologii produkuje nízkou tolerancí k odchylce a sankcemi a že jsou to určité situace, jež dělají zločin příležitostí nebo nutností Všechny sociologické přístupy zastávají názor, že • Zločincem se člověk stává ve společnosti • A uznávají komplexnost příčin • Funkcionální: zločin a šílenství mají svou funkci • Pozitivistické-deterministické: společenské struktury tlačí na jedince • Sociálně ekologické (vztah člověka a prostředí) • Akční – t. racionální volby • Relativistické, interpretativní Faktory ovlivňující agresi • Horko • Hluk • Přeplněnost prostoru • Anonymita • Nízká míra sociální kontroly, nízké sankce • Sociální vzory (mass media, rodina) • Alkohol a další návykové látky • Ideologie • Stigmatizace • Chudoba (frustrace) • Ohrožení nebo pocit ohrožení • Organické onemocnění • Sociální role Sebevražda jako sociologický fenomén • Agrese, zaměřená vůči vlastní osobě ( s. nízká v období válek, může být vysoká v období míru i v blahobytných společnostech) • Mezinárodní rozdíly (vliv náboženství, klimatu, tradice) • vysoká sebevražednost v severských zemích, Litvě, Maď., Japonsku • Kult sebevraždy – Řecko, Japonsko, filosofické pojetí s. • Význam sociální vazby (Durkheim, Masaryk) • Durkheim – sebevražda ve vztahu k sociální integraci, vazbě • Altruistická- vazba je příliš těsná, fatalistická-východisko z bezvýchodné situace, egoistická- vazba chybí, anomická- výsledkem ztráty vodítek a jistot, osobní a společenské krize • Masaryk – význam náboženství – sebevražednost roste v sekulárních společnostech • Vlny sebevražednosti – např. v Československu po r. 1970, kolektivní sebevraždy např. v sektách, ve dvojicích, subkuktury • Sociologie se ptá, za jakých okolností se může sebevražedné chování stát vzorem k nápodobě, masovým jevem, jevem, který něco společnosti sděluje apod. Prostituce • Nebývá klasifikována jako trestný čin • Spíše morální problém (neřest) • Chrámový sex a hétéry v antickém světě • Ve středověku pronásledování – stigma • Potírání prostituce jako nový úkol moderního státu • Regulace (registrace, zdravotní kontroly) • Dnes sexuální turistika Další literatura • Urban L., Dubský J.: Sociální deviace. Vydavatelství Aleš Čeněk s.r.o., Plzeň, 2008. • Munková, G.: Sociální deviace.Karolinum, Praha, 2001 • Fischer, S., Škoda, J.: Sociální patologie. Grada, Praha. 2009 • Křížová, E.: Úvod k sociologii medicíny a zdravotnictví. Karolinum, Praha, 1993. • wikipedia