Sociologie 2015-2016
Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková,
mgr. Klvačová
prijmeni@etf.cuni.cz
Konzultace 4 x 415.12 Úvod do studia, podmínky, zkouška, zápočet, studijní materiály Křížová
15.12 Základní sociologické směry a přístupy. Čeští a českoslovenští sociologové. Auguste Comte. Klíčové pojmy sociologie. Sociální
status, role, role set, konflikt rolí, skupiny (primární, sKřížováundární, referenční, formální, neformální), sociální instituce. Pojmy
manifestní a latentní funkce, eu- a dysfunkce.
1031-zima 2015- učební materiály pouze pro kombinované studium
Comte 1031-zima 2015 UM
Křížová
15.12 Moderní společnost jako hlavní pole zájmu. Modernizace a vývoj k postmoderní společnosti
1031-zima 2015- učební materiály pouze pro kombinované studium
Křížová
15.12 Sociální struktura. Pojem třída a vrstva. Střední třída. Mobilita.
1031-zima 2015- učební materiály pouze pro kombinované studium
Křížová
5.1. Klasikové sociologie. Myšlenky zakladatelů sociologie a jejich odkaz: Marx, Spencer, Durkheim, Masaryk, Weber, Pareto
1031-zima 2015- UM
Šťastná
5.1. Postmoderní, riziková společnost, globalizace a její souvislosti. Teorie globalizace 1031-zima 2015- UM Šťastná
5.1. Problematika gender. Role ženy, genderové stereotypy a nerovnosti. Skleněný strop. 1031-zima 2015- UM Šťastná
5.1. Sociální vyloučení a chudoba. Nová chudoba. Pracující chudoba. Kultura chudoby. Specifické skupiny vyloučených. Práce a
zaměstnání. 2 prezentace 1032- léto 2015 -UM
Šťastná
12.1 Média a sociologie. 1032- léto 2015 -UM Klvačová
12.1 Kultura (Masová společnost a masová kultura, Kulturní stereotyp. Etnické menšiny a problémy sociálního soužití.
1032- léto 2015 -UM
Klvačová
12.1 Migrace a integrace. Současná problematika soužití s migranty ve společnosti
1032- léto 2015 -UM
Klvačová
19.1 Sociální deviace. Normy, hodnoty, sociální kontrola, konformita, "pozitivní" deviace, "patologie" konformity, společenská agrese,
společenské a kulturní mechanismy ventilace agrese, "obětní beránek". Teorie sociální deviace, pojetí normality.
1031-zima 20145- UM
Janečková
19.1 Rodina Vývoj rodiny, její funkce a změny v moderní společnosti, netradiční formy soužití, rodičovství, vývojové fáze rodiny,
rozvodovost, single rodičovství, pečující rodina, koncept „péče“ jako „práce z lásky“.
1031-zima 2015- učební materiály pouze pro kombinované studium
Janečková
19.1 Sociologie zdraví a nemoci.
1032- léto 2015 -UM
Janečková
19.1 Stárnutí a stáří v moderní společnosti. Ageismus. Staří lidé jako cizinci ve vlastní společnosti. 1032- léto 2015 -UM Janečková
16 hodin kontaktní výuky
Rozsáhlé samostudium je nezbytné
Způsob zakončení:
1) Písemný test z látky za oba semestry (70%)
2) písemné zpracování 1 sociologické publikace
na 1 A4 – budete psát na místě, spolu s testem)
3) Písemný esej na jedno téma z 15
předložených v sylabu- rozsah 2 strany, 3600
znaků bez mezer- přineste VYTIŠTĚNÉ
SSEBOU na test
4) Povinné je přečtení 1 učebnice sociologieo
té nebudete podávat písemnou zprávu
Esej
• Není rozsáhlý, proto text musí být
– hutný a obsažný
– koncísní (vnitřně jednotný) a uspořádaný
– jazykově správný
– opřen o minimálně 1 odbornou publikaci,
konkrétní odkaz či citaci, se kterou v textu
pracujete, na niž odkazujete apod.- dávejte
přednost tiskem publikovaným textům, nestačí
odkaz na webovou stránku nejistého původu a
kvality dat
– V textu musí být zřejmý sociologický obsah a
jazyk, tedy v textu musí být obsaženy určité sociologické výrazy
a koncepty. Text musí mít charakter odborného sdělení.
Učebnice a odkazy
například
http://neoluxor.cz/vyhledavani/?query=sociologie
Mucha, J.: Texty ze sociologie, Nakladatelství 999, 2001
Jandourek, J: Úvod do sociologie. Portál, 2003.
Giddens, A. Sociologie. Praha, Argo, 1999.
Reichel, J.Kapitoly ze systematické sociologie. Eurolex Bohemia 2004
Petrusek, M. Soolečnosti pozdní doby. Slon, 2004
L. Urban: Sociologie trochu jinak. Grada, 2011.
Havlík, M. Úvod do sociologie, Karolinum, Praha. ISBN 9788024613857
Sekot, A.: Sociologie v kostce. Paido, Brno, 2002. ISBN80-7315-126-X
Osborne, van Loon: Sociologie, Portál 2002
A další učebnice podle Vašeho výběru
http://cs.wikipedia.org,
http://www.cvvm.cas.cz (slovníček pojmů),
http://www.socioweb.cz (teorie pro všechny
sociologie.czweb.org
Sociologická publikace- povinná četba a
písemná zpráva na místě
Keller, J.: Teď když máme, co jsme chtěli
Keller, J. Vzestup a pád středních vrstev
Keller, J. Tři sociální světy
Keller, J.: Posvícení bezdomovců. Úvod do sociologie
domova. SLON, 2013
Keller J.: Sociologie středních vrstev Slon 2012
Keller, J. Nejistota a důvěra aneb k čemu je modernitě dobrá
tradice
Šanderová, J., Šmídová, O. Sociální konstrukce nerovností,
SLON, 2009
Radim Marada: Etnická různorodost a občanská jednota
Nedbálková K.:Spoutaná rozkoš
Goffman: Stigma
Jacyno Małgorzata: Kultura individualismu
Růžička,V. Squaty a jejich revoluční tendence
Schirrmacher S: Spiknutí Metuzalémů
Hamplová D: Děti na psí knížku
Gennep, A. van, Přechodové rituály. Systematické studium rituálů,
Mills, Ch.W.: Sociologická imaginace
Fujda, M. Lužný, D.Oddaní Kršny. Hnutí Haré Kršna v pohledu
sociálních věd - Hnutí Haré Kršna v pohledu sociálních věd, ZČU
2011
Václavík, D. Náboženství a moderní česká společnost Grada
2009, SLON
Např. Bauman, Zygmunt: Tekutá modernita nebo
Bauman, Zygmunt: Myslet sociologicky, Úvahy o postmoderní
době, Svoboda, Umění života, Tekutá láska
Bělohradský, V.:Společnost nevolnosti.
Fromm, Erich: Útěk od svobody
Beck, Ulrich.: Riziková společnost
Berger, P. Dobrodružství náhodného sociologa - Jak vysvětlit
svět, a přitom nenudit. Centrum pro studium demokracie a
kultury (CDK), 2013
Berger, P. Pozvání do sociologie
Giddens, A.:Důsledky modernity nebo Globalizace
Možný, Ivo: Sociologie rodiny nebo Proč tak snadno
Keller, J. Nedomyšlená společnost
Konopásek, zdeněk: Otevřená minulost, Karolinum, 1999
Křížová E. Proměny lékařské profese z pohledu
sociologie,.SLON, Praha, 2006.
DabrympleT.: Život na dně-světový názor, který vytváří spodinu
společnosti
Rabušic: Kde ty všechny děti jsou?
Ritzer, G.: Mcdonaldizace společnosti
Petrusek: Společnosti pozdní doby Slon 2006
Machonin P.Česká společnost a sociologické poznání, 2005
Emanuel Pecka: Sociologie politiky. Grada 2010
• Co je posláním sociologie?
Základní otázky:
– Za jakých okolností, jak a proč udržují lidé společnost
takovou, jakou je, a podporují společenský řád?
Obnovují ji v každodenních interakcích?
– Za jakých okolností, jak a proč přestanou lidé
společnost obnovovat, protestují a žádají změnu?
• Otázky spolupráce, udržování a obnovování ale i
proměně a konfliktu ve společnosti, ot. moci,
manipulace, legitimity, ovládání, apod. na všech
úrovních společenského života
sociologie má mnoho teoretických
východisek a směrů
Strukturálně funkcionalistická
(konsensuální)
Konfliktualistická
Sociálně konstruktivistická a
interpretativní:
Sociologie neomarxistická, biografická, dramaturgická, fenomenologická apod.
Strukturální funkcionalismus:
Talcott Parsons
Na společnost je třeba nahlížet jako na víceméně stabilní, neustále se
vyvažující celek, sociální systém, který je složen z prvků, subsystémů a
vzájemných funkčních vztahů mezi nimi a k celku.
Svými funkcemi se subsystémy udržují v rovnováze a pozvolna se proměňují,
vždy v návaznosti na druhé segmenty
Tyto funkce mohou být pozitivní nebo negativní, (tj. mohou přispívat k udržení
stability a rovnováhy nebo je mohou narušovat), zamýšlené nebo
nezamýšlené
Každý sociální systém se snaží minimalizovat změny prostřednictvím
adjustace a kontroly a směřuje ke stavu dynamické sociální rovnováhy
Této rovnováhy je dosahováno plněním funkcí, činností subsystémů a tím, že
se jednotlivci podřizují hodnotovému systému dobrovolně nebo formou
nátlaku
Hodnotový systém (kulturní vzorce) je pro integraci
systému rozhodující
Změny probíhají graduálně, nikoliv revolucí.
Společnost jako konflikt, kritická
sociologie- Marx, Dahrendorf, Coser
Ve společnosti je konflikt všudypřítomný a
přirozený
Základem společenského života je boj, konflikt,
soupeření o nedostatkové statky- moc, zdroje,
pozice, suroviny…
Konflikt je také pozitivním, neboť je zdrojem změny
Konflikt je zdrojem změny, je nevyhnutelný, vždy
nastává mezi držiteli moci, kteří mají zájem na
zachování státu quo, a těmi, kdo chtějí daný stav
zvrátit, protože jim nevyhovuje
V rámci soupeření se vyvíjejí ideologie pro
zdůvodnění obhajoby nebo boje za změnu
Základní přístup: od (mocenských) struktur k
jedinci
Interpretativní, konstrukcionistická
(biografická, narativní, fenomenologická, interpretativní)
To, co společnost udržuje, je každodenní interakce
jejích členů podle významů, které jim připisují
sociální realita je obnovována a udržována ve
vzájemných interpretacích, má intersubjektivní ráz
Koncept přirozeného světa, všednosti
Jedinec je aktivní, spoluutváří sociální realitu,
svět, který nás obklopuje, je závislý na našem
přístupu k němu- podle toho se různě jeví
neexistuje jedna sociální realita, ale pluralita
sociálních zkušeností, důraz na subjektivitu v
přikládání významů vnějším podnětům
Zájem o mikrosociální témata- OD JEDINCE KE STRUKTUŘE
Např. Anselm Strauss, Erving Goffman, Peter Berger, Alfred Schutz,
Zdeněk Konopásek, Olina Šmídová
Příklad: zdravotnický systém- transplantace, umírání, umělé oplodnění atd.
Ale co spojuje všechny?
Kladení otázek, zpochybňujících samozřejmost a
„normálnost“ sociálních procesů a odkrývajících
jejich pozadí s cílem zlepšit ho a emancipovat
člověka
Udržování a změna sociálního řádu
Proč jsou věci tak jak jsou? Čí jsou pravidla, která
jsou vyhlášena? Kdo je formuluje a pro koho?
Zmocňování se světa prostřednictvím jazyka a
symbolů
Společnost a jedinec
Pro sociologii je typické, že připisuje primární
význam společnosti (rodině,škole,
komunitě, státu, pracovišti…) jako jedinci
nadřazené, primární realitě
Ale i když zdůrazňuje sociální determinaci a vliv
strukturálních podmínek (příležitostí, možností),
nechápe jedince jako pasívního, ale aktivního
spolutvořitele socio-kulturní reality
Nicméně identifikuje zdroje a mechanismy ovládání
a manipulace (např.reklama, ideologie, rituál)
Sociologická imaginace-
CH.W.Mills
obecný druh uvažovaní, který usiluje o pochopení osobních problémů
ve vztahu k celé povaze společnosti
metoda poznání, která propojí subjektivní individualitu se sociálním
prostředím (osobní limity a společenská determinace).
Dívat se na život zblízka i z nadhledu, vidět strukturu a determinaci
stejně jako volbu a akt
pochopení osobního života skrze život veřejný, Millsovými slovy,
provázat biografii s historií.
schopnost přecházet plynule od intimních záležitostí jedince k velkým
problémům současných společností.
kulturní a politická úloha sociologie, kterou není možno plně ignorovatkritičnost
a angažovanost.
pomáhat lidem ve složitém světě nejistých společenských a
ekonomických vztahů-univerzálním nástrojem lepšího pochopení
vlastního života a osobních možností.
Sociální problém
• Podstatné a nežádoucí rozpory mezi tím,
co ve společnosti existuje, a mezi tím, co
by v ní, podle přání funkčně významné
části takové společnosti vážně (spíše než
ve fantazii) mělo být (Merton).
funkce sociologie
pro pastorační a sociální práci
Problémy chudoby, vyloučení, marginalizace,
znevýhodnění, vyhoření, krize
Bezdomovectví
Vztah jedince a společnosti (meze svobody a
nároků společnosti, pokud vůbec existují)
Jak integrovat a současně nenutit a
nemanipulovat? Obrat od paternalismu ke zplnomocnění
Problematika konfliktu, nedostatečné
socializace, sociální anomie, rebelství,
Česká (československá) sociologie
Významná tradice (Masaryk, Beneš, Bláha)
Přerušení po r. 1948 (buržoazní pavěda
nahrazena historickým materialismem)
Oživení v 60. letech
(Machonin, P. a kol.: Československá společnost, 1969)
Opětovné narušení či deformace v období
normalizace
Rozvoj po r. 1989- vědecká sociologie
(Sociologický ústav-vybraná témata)
ve službách komerce-výzkumy spotřebního
chování, případně volební chování
Významní soudobí čeští
sociologové
Jan Keller
Miroslav Petrusek
Jiřina Šiklová
Jiří Večerník
Václav Bělohradský
Tomáš Halík
(Stanislav Komárek-není sociolog, ale sociologizuje)
Jako obor ale sociologie málo veřejně vystupuje a vstupuje do veřejných
debat
Málo přispívá k formulaci problémů a návrhů řešení
Klíčový pojem - společnost
Člověk mimo společnost je abstrakce
Společnost druhých je pro nás životně
důležitá, často nás chrání nebo je nám
prospěšná s ohledem na uspokojení
našich potřeb, ale vždy nás limituje…
Neustálé napětí mezi individualitou a
společenským charakterem osobnosti, ale
podstata lidství je sociální
Pro sociology je koncept společnosti
primární, jakoby jedince předcházející
Pojmy
Tradiční společnost
vznik sociologie
Moderní společnost
pozdně moderní, radikálně moderní,
postmoderní společnost, reflexívní
modernita (cca od 70. let 20. století)
Vznik sociologie 1838
modernizace
nová sociální realita, již nelze
vysvětlit tradičními teoriemi
Modernizace
Industrializace Urbanizace
Emancipace
Racionalizace, odkouzlení světa a
společnosti
Sekularizace
Auguste Comte 1798-1857
1838 Kurz pozitivní filosofie- věda o
společnosti
Pozitivismus-vědecké „náboženství“
sg je specifická věda s vlastním předmětem
i metodami a není redukovatelná na jiné
obory- analogie mezi biologickými a
sociálními procesy existují, ALE ROZDÍLY
JSOU ZÁSADNÍ
Matematika, Astronomie,Fyzika, Chemie, Biologie a SOCIOLOGIE
jako královna věd
Pokrok a pořádek
Společnost je sdružení svobodných a rovných
lidí.
Ale potřebuje řád- kdo a co jej bude v nových
podmínkách zajišťovat ?
Autorita elity-intelektuálních vůdců
Láska, náboženství, umění- význam emocí
Lidé budou uspokojeni v nové společnosti- věděním a výchovou se
dosáhne dokonalé jednoty, materiální potřeby budou saturovány a lidé
se budou věnovat umění, Naroste volný čas.
Ne práce, ale umělecké vyjádření je nejvlastnější lidské podstatě, umění
přináší nejvíce radosti a štěstí
Člověk má vůči společnosti povinnosti (proti liberalismu)
Altruismus vítězí nad egoismem
Klíčové pojmy sociologie
• Společnost, spol. změna, modernizace
• kultura, civilizace, enkulturace, masová kultura
• Socializace, sociální osobnost, role,
• Konformita,kulturní vzorce, rituály, normy, hodnoty, symboly,
deviace, stereotypy (auto- a heterostereotypy)
• Skupina (formální, neformální, vlastní/cizí, primární,
referenční…), instituce, organizace
• Sociální vrstva, status, prestiž, mobilita, třída
• Status připsaný (věk, pohlaví, rodinný původ..)
• Status získaný (vlastní rodina, majetek, profese,
vzdělání)
• Autorita, dominance, moc, manipulace, kooperace, konflikt
• Sociální hnutí
• sociální anomie a další
Proměny společnosti
Tradiční
• Náboženství, církev
• Tradice, zvyky, víra, spasení
• Církev, pán
• Závislost na přírodě
• Vesnice-zemědělství
• Skupina má přednost
• Stabilita (nízká mobilita)
• hierarchie
Moderní
• Právo, zákon, sekularizace
• Věda, POKROK, technika, práce
• Organizace, byrokracie, instituce,
STÁT, národ- ÚŘAD
• Nadvláda nad přírodou
• Město
• Průmysl-produkce-TOVÁRNA
• Emancipace
• Změna, inovace,
• Demokracie, spravedlnost
kde má společnost hranice?- jsou velmi pohyblivé
Musíte umět popsat podstatu rozdílu mezi tradiční a moderní společností
Postmoderní společnost
radikálně moderní, pozdně moderní, druhá modernita
postindustriální, postmaterialistická, reflexívní m.
Do krajnosti dovedená MODERNIZACE -Hodnotově nejednotná-
roztříštěná
Bez jednoznačně převládajícího a sjednocujícího kulturního
modelu – občanská, demokratická, z podstaty věci pluralitní
Krajně nestabilní a proměnlivá, „tekutá“
Tržní - Společnost permanentní, akcelerované změny,
permanentního pohybu, permanentního dohledu, stát neplní
své funkce- „jedinec si může za vše sám“ (individualizace)
Riziková (bezpečnostní, ekologická, sociální)
Bez hranic (globální, multikulturní)
Nejistá z hlediska „pokroku“, paradoxní (svoboda ve
všudypřítomném dohledu a ztrátě soukromí), hybridní
Postmoderní společnost
• Radikálně dovršila procesy započaté v
moderně
• Jistoty moderní společnosti jsou neudržitelné
• Nová rizika
• Ztratila názorovou shodu –
• je svou podstatou pluralitní, heterogenní,
diverzifikovaná, multikulturní
• Je v procesu akcelerované změny
• má nepevný charakter
• Stále víc v ní rozhoduje trh a technologie
• Je globální vesnicí – vzájemně propojený svět pomocí
informačních médií vzbuzuje pocit sousedství, blízkosti, intimity
Riziková společnost
• 1986 Ulrich Beck: Riskgesellschaft
• Modernizace vytvořila rizika ekologická,
bezpečnostní a sociální, jež není schopna
zvládnout- Demonopolizace vědy
• Princip efektivnosti a zužitkovatelnosti
vedou k dehumanizaci
• Všeobecná nejistota - jsme ještě na cestě
pokroku?
• Co je vyšší a co je nižší z hlediska kvality
a vývoje?
• Kdo jsem?-identitární krize
globalizace
• Celoplanetární proces související s prosazováním volného trhu
(liberalizací) jako obecného principu hospodářského a sociálního
života a působením informačních technologií
– Odstraňování hranic v ekonomické oblasti vede i k politické liberalizaci
– Propojování ekonomik a kultur, srůstání a „zmenšování světa“
– Volný pohyb kapitálu – umožňuje přesun podnikání bez ohledu na hranice států
– Volný přesun osob, zboží, informací (internet)
• Nadnárodní korporace ovlivňují utváření ekonomické politiky na
nadnárodní i národní úrovni
• Globalizace je spojená s digitálními technologiemi a hodnotově s
„amerikanizací“ – snaha čelit europeanizací
– Konkurence a snaha minimalizovat náklady je důležitější než ochrana národních ekonomik
• Kumulace bohatství v užší skupině osob a neviditelné globální elitě
• Ekonomika-politika-kultura-společnost-morálka (liberalizace)
• Jedná se o novou ekonomickou skutečnost, kdy každý soutěží s každým.
• Globalizace nejen spojuje, ale i rozděluje
Globalizace:
– Primárně celoplanetární liberalizace ekonomiky cca od 70-80. let
min. století
• Na ekonomické změny navazují změny
sociální a kulturní
– World music= hudba, která hudebně či literárně vychází
z libovolné etnické tradice, kterou ovšem necituje
doslovně, ale doplňuje ji o prvky jiných žánrů, popř. ji
přenáší do jiných sociálních nebo kulturních souvislostí
• Neseno rétorikou volného trhu a zprostředkováno
digitálními informačními technologiemi
• Rozhodující vliv nadnárodních institucí a
korporací
– Světové centrum obchodu- World Trade Center
– Mezinárodní měnový fond, Světová banka
– Globální korporace typu McDonalds, Coca-Cola, Marlboro
Sociální stratifikace
• Sociální struktura
• strukturovaná nerovnost a hierarchie. pojem třída a vrstva,
střední třída, sociální mobilita
• Sgie náboženství
• Samostudium:
• Hamplová, H. (2010): Česká religiozita – církevní příslušnost a víra ve světle Sčítání lidu a dat
ISSP 2008. Naše společnost, 8 (1): 3-8. časopis Centra pro výzkum veřejného mínění,
Sociologický ústav AV ČR, dostupné online
Nebo
• Hamplová, H. (2011): Náboženstvi a pohlavi: Proč jsou ženy zbožnějši než muži? Sociologický
časopis / Czech Sociological Review, 2011, sv. 47, č. 2: 297–323, dostupné online
Nebo
• Vávra, M. (2009): Jak zjišťovat návštěvnost bohoslužeb? Problémy s měřením
náboženského fenoménu. NAŠE SPOLEČNOST 1: 32-39. časopis Centra pro výzkum
veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, dostupné online
Sociální struktura
Pojem třída a vrstva, stratifikace
Střední třída
Vyloučené skupiny
Sociální status
Sociální mobilita
Symboly
Sociální struktura/stratifikace
• Společnost je organizovaná- strukturovaná nerovnost (podíl na moci,
majetek, postavení, prestiž)
• sociální struktura =uspořádání relativně stálých společenských skupin,
které se liší mírou své prestiže, moci, statusu a vědomím určité identity.
• Otroctví, kasty, stavy, V moderní společnosti: třídy, vrstvy
• Podkladem třídního rozdělení jsou ekonomické rozdíly, tedy nerovnost
ve vlastnictví hmotných prostředků a schopnosti jimi disponovat a
nerovnost politické moci a vlivu
• Je „možná“ mobilita
ale
• Rozdíl mezi těmi, kdo žijí z majetku, zaměstnávají a kdo nabízejí na trhu
svou práci
• Třída = velká skupina lidí v obdobné ekonomické situaci, základem jsou
majetkové poměry a typ práce.
vlastníci majetku - vlastníci pracovní síly
rozdílné postavení v dělbě
rozdílný podíl na rozdělování vytvořené hodnoty
Nejčastější klasifikace
• Vyšší třída (vyšší a nižší): představitelé státní moci a
velkého businessu, zaměstnavatelé, bankéři,
průmyslníci, špičkoví manažeři, vlastníci-špičkoví
odborníci, vědci, střední podnikatelé, obchodníci
• Střední třída (vyšší a nižší): bílé límečky, malí
podnikatelé, manažeři, svobodná povolání, odborníci úředníci,
větší farmáři, vysoce kvalifikovaní dělníci
(modré límečky) a pracovníci služeb
• Nižší třída (vyšší a nižší): manuálně pracující, středně
kvalifikovaní dělníci, menší farmáři - nekvalifikovaní
dělníci a pracovníci služeb , zemědělští dělníci,
nezaměstnaní
• Podtřída: zcela deklasovaní (dlouhodobě nebo trvale
nezaměstnaní/ nezaměstnavatelní, s extrémní mírou
celkově pojaté chudoby
Další klasifikace
• Zaměstnavatelé, OSVČ, zaměstnanci
• Vyšší, vyšší střední, střední, nižší střední,
dělnická, nižší
• Nemanuální, manuální pracovníci a
zemědělci
• Nemanuální zahrnuje od vysokých odborníků přes
nižší odborníky po rutinní nemanuální pracovníky
(úředníci, služby) po drobné vlastníky, živnostníky
• Manuální zahrnuje technické pracovníky, dělníky
Třídy nebo vrstvy
Pojem třída byl spojen se sociologií 19. a 20.
století, je značně ideologicky zabarven a
naznačuje protikladnost – dichotomii tříd
v termínech „vládnoucí a ovládaní“
později byl nahrazen mírnějším termínem
vrstva (příjmy, profese, životní styl), ale dnes je oživován
Beck: Ztráta třídního vědomí = individualizace, lidé
již nejsou pojímání jako příslušníci třídy, třídní
identita není rozhodující
Jedinec stojí s problémy nezaměstnanosti apod. sám a je mu
kladena odpovědnost za to, jak se mu třídně daří
„beztřídnost“ sociálních nerovností
Střední třída
Základ stability demokratické společnosti
Široká sociální vrstva lidí s nejméně středním
vzděláním či odbornou kvalifikací, z řad především
duševně pracujících, ale i vysoce kvalifikovaných
dělníků- není jednotná, dále se dělí
Nejčastěji zaměstnanci, z oblasti služeb, státní
správy, ale i samostatní drobní podnikatelé, farmáři,
či příslušníci svobodných povolání
• Dochází k propadu střední třídy nebo dokonce mizí?
• Dochází k polarizaci sociální struktury?
• Jak poznám, zda patřím do střední třídy?
Vzdělání-kvalifikace, příjmy, bydlení, nezávislost, habitus
Pojem třída je nadále smysluplný
Stratifikace české společnostiMachonin
Česká společnost a sociologické poznání, 2005
Vyšší vrstva odborníků, manažerů a podnikatelů - 8,5 %.
Malá inkonzistentní skupina nematurantů s vysokými příjmy - 2,3 %
Inkonzistentní seskupení vyšších odborníků s pouze středními příjmy - 5,6 %
Střední vrstva jak samostatně činných, tak odborných zaměstnanců - 24,3 %.
Inkonzistentní seskupení středních odborných zaměstnanců a řadových úředníků,
převážně žen, s nízkými platy, které se však v domácnostech mnohdy
vyrovnávají na střední materiální úroveň - 16,1 %.
Nižší, spíše kvalifikovaná dělnická vrstva se středními příjmy - 17,8 %.
Nižší, převážně nekvalifikovaná a polokvalifikovaná dělnicko - zemědělská a
také hůře placená zaměstnanecká a z malé části i (neúspěšná)
živnostenská vrstva - 25,4 %.
10-11%
Současný pohled na třídní
strukturu a problematiku
• Životní podmínky a ekonomická situace dělnické třídy
se po 2.sv.v. výrazně zlepšily
ALE
• Nerovnosti přetrvávají
NAVÍC
• Zeslabování a ohrožení střední třídy
• Problémy střední třídy – identifikace s vyšší třídou
(hodnoty), ale reálně hrozba pádu do nižší (žádné
jistoty)
• už se tolik nerozlišuje nahoře a dole, ale uvnitř a vně
společnosti
• Exkluze, marginalizace
je sociální postavení člověka v sociální struktuře a hierarchii.
Vyjadřuje komplexní charakteristiku pozice na základě indikátorů jako je příjem,
vzdělání, rodinný stav, profese a příp. jiné (kultura, rasa).
Status vrozený-připsaný (žena, běloch, Rom)
a
získaný (absolvent VŠ, zdravotník, utečenec, delikvent)
Formální (oficiální, podložený formálními symboly moci a autoritami) = ředitel,
rektor, prezident, generál, vedoucí)
Neformální (spontánní, přirozený, z autentických reakcí jedinců) = vůdce party,
„hlava rodiny“,
Statusová inkonsistence: nesoulad mezi složkami statusu a mezi vrozenýmpřipsaným
a získaným statusem.
Statusové symboly (tituly, šperky, obleky, výložky)
Mobilita vertikální i horizontální
Status
Sociální a kulturní kapitál
• Habitus
– soubor potřeb a dovedností, které si jedinec osvojí v procesu socializace
– Vzhled, zevnějšek, životní styl, jazykové a manuální dovednosti, etiketa, vkus
– Jedinec se chová podle svého habitusu, který se mu jeví jako přirozený a
samozřejmý
• Sociální kapitál
– Soubor sociálních vztahů, jenž může být využit při uspokojení potřeb na principu
důvěry, samozřejmosti a vzájemnosti
• Kulturní kapitál
• Kulturní statky, obrazy, knihy, habitus, formální vzdělání-diplom, informace,
možnosti a šance dosáhnout formálně lepšího vzdělání, zvlášť monopolního
charakteru
• Symbolický kapitál
• prestiž, čest, pověst,“kredit“, diplom, funkce, ocenění
• Zdroje, participace, důvěra, vzájemnost, samozřejmost
Sociální kapitál
• Individuální (jedinec a malé skupiny disponují těmito zdroji)
• společenský (velké skupiny a celá společnost disponují těmito
zdroji)
• Bonding (spojující)-stmelování a propojování stejných se
stejnými
– Udržuje homogenitu, upevňuje identitu, vytváří vzájemnost, skupinovou
loajalitu a mobilizuje solidaritu, inkluzi (rodiče postižených dětí,
svépomocné skupiny, náboženské komunity)
• Bridging (přemosťující)- propojování různých s různými,
– zahrnuje vzdálenější kontakty se slabšími vazbami, které mají schopnost
překračovat hranice společenských skupin. Jedná se např. o styky mezi lidmi
z různých profesí, z různých etnických či sociálních skupin. Tato forma vazeb
spojuje lidi napříč odlišnými sociálními skupinami a vrstvami a vytváří obecnou
lidskou vzájemnost i širší identity. Utváří se ve zkušenostech s cizím, v
opakovaných interakcích rozdílných, sociálně vzdálených lidí. FACEBOOK,
sociální sítě.
– Např. Dobrovolnické projekty, integrace bezdomovců, nezaměstnaných,
seniorů…
• Linking (vertikální propojování různých) – např. evropské ženy
učí podnikat indické ženy
Habitus
=internalizovaná sociální pozice
Je chování, jednání, prožívání a myšlení světa určitým způsobem spojené s nějakou sociální pozicí
Každý aktér postupně (a většinou „neuvědomovaně“) přijímá, a osvojuje si, způsoby vnímání, myšlení a
jednání, která od něj vyžaduje sociální pozice, kterou okupuje.
Hluboce internalizované (sedimentované do mysli i těla ) individuální a individualizované (tedy nikoliv
kolektivní!) dispozice, člověk se jich nemůže snadno zbavit – jsou vtěleny do jeho/jejího mysli i do
jeho/jejího těla, a aktér si je jako určitou „dosavadní zkušenost se světem“ nese již napořád.
Tyto dispozice jsou výsledkem působení objektivních vnějších struktur, kterým je příslušný aktér
dlouhodobě vystaven. Zároveň však, prostřednictvím praktického jednání aktéra, vnější svět
produkuje .
Mezi mentálními strukturami (=habitem) a sociálními strukturami tak dle Bourdieuho panuje genetický,
nikoliv pouze analogický vztah.
Postupem času se aktér se svojí pozicí pomyslně „sžívá“, přičemž časem dochází k většímu či menšího
souladu mezi internalizovanými dispozicemi a okupovanými pozicemi.
Dispozice jsou „přenositelné“: jsou sice důsledkem pozice v sociálním prostoru, aktér si je však s sebou
pomyslně nosí v podobě mentálních struktur a tělesných schémat i tehdy, když se mu/jí podaří
změnit sociální pozici.
Životní styl, vkus, trávení volného času…..
Četba: Michal Růžička, Petr Vašát: ZÁKLADNÍ KONCEPTY PIERRA BOURDIEU: pole – kapitál –
habitus. ANTROPOWEBZIN 2/2011
konec