Techniky emocí seznam Náladoměr Každý umístí svou ruku do takové výšky, která odpovídá jeho náladě. Písně a emoce Skákal pes přes oves/pejsku náš, co děláš, žes tak vesel stále Radost, veselost – z čeho ji máme, jak ji projevujeme, vztah ke psům – blízkost, obavy, hry, skáčeme jako veselá štěňata, odpočíváme jako unavená štěňata Okolo Frýdku cestička/muzika hrála břinkala, moje ze všech nejmilejší plakala Kvůli čemu může člověk plakat, co pomůže, když člověk pláče, hrajeme si na kapelu, každý má svůj nástroj a napodobuje hru na něj Šel zahradník do zahrady s motykou, vykopal tam rozmarýnu velikou, nebyla to rozmarýna, byl to křen, vyhodil ho zahradníček z okna ven Zklamání – těšili jste se někdy na něco a nebylo z toho nic? Jak můžeme zklamání překonat? Hrajeme si na zahradníky – ryjeme, okopáváme, zaléváme, trháme, vyhazujeme. Sedí liška pod dubem Liška muzicíruje a dělá pěkný randál. Zlobí se, nebo má takovou radost? Už jste někdy spustili pěkný randál? Z radosti, nebo jste se zlobili? Kde se dá dělat randál a kde bychom ho dělat neměli? Dupeme co nejhlasitěji, tleskáme co nejhlasitěji, křičíme jako na lesy. Hrajeme na bicí hlasitě, slabě, pomalu, rychle, smutně, vesele, vztekle. Uděláme si doupátka a hrajeme ve svých doupátcích. Kreslíme, jak nám v doupátcích bylo. Jarní (podzimní, zimní) veršování S gestem pravé ruky, melodie vzhůru, protagonista: Jaro přišlo mezi nás S gestem levé ruky, melodie dolů, všichni opakují: Jaro přišlo mezi nás S gestem obou rukou všichni: Hej hou. Tak už jsme se dočkali Vyrůstají pampelišky Rozkvétají všude stromy Tráva už se zelená atd. Tématická improvizace Všichni si sepíší slova, která je napadnou, když se řekne: Velikonoce (Vánoce, hory, prázdniny atd.) Poté každý vybere jedno slovo, které všichni improvizují. Na strašáky Ve dvojicích sestavit a zahrát co nejstrašidelnější strašáky. – Může následovat po písni Šla Nanynka do zelí, Andulko šafářová (…) Medvídkova písnička Terapeut si vezme medvídka nebo jinou oblíbenou hračku dítěte a zpěvem vyjadřuje pocity dítěte, jakoby si o nich zpíval medvídek. Pejskova písnička Dítě je při společné hře pejskem či jiným zvířetem. Pejsek mluví o sobě, o tom, co dělá, jak se má, jak mu je. Terapeut slova melodizuje a zpívá. Vzniká píseň, která pomáhá dítěti prožít a zpracovat vlastní pocity (například smutek). Pokud dítě nevytvoří dobrý konec písně, vytvoří jej terapeut. Dramatizace pohádky Terapeut vypráví pohádku, její děj znázorňuje reprodukcí zvuků a hrou (na tělo, na nástroje). Poté spolu s dětmi pohádku procházíme a improvizujeme emoce v ní obsažené. Technika umožňuje dětem překonávat strach a zpracovávat emoce, které neumějí identifikovat a verbálně vyjádřit. Neporušujeme pravidlo dobrého konce. Improvizace podle obrázků Každý si vybere obrázek podle své nálady. Potom položí obrázek doprostřed a řekne něco o tom, jakou náladu obrázek má. Potom podle obrázku všichni improvizují. Tanec emocí Všichni si zavážou oči. Teď je tu jen sám za sebe a má možnost se jak chce projevit. Může tančit, skákat, zpívat, křičet při zvuku písní. - Milenci v texaskách 1, Hej rup 5, Saxana 9, Babeta 11, Na kolena 6 Vždy v pauze mezi písněmi připomínám o vydechnutí myšlenky. Nech se pobláznit svým tancem. Imaginace dobré nálady Po uvolnění těla při hudbě imaginaci doprovázíme svým hlasem: Je jaro a já se procházím krásnou zahradou. Nemám nic na práci, nic mne netíží. Jdu po krásném zeleném trávníku a cítím měkká stébla trávy. Tráva je příjemně chladná. Jdu krok za krokem, nikam nespěchám. Mohu se dívat na květiny, na jejich barvy. Jsou krásně žluté a bílé, sem tam nějaká modrá. Vzduch voní krásnou vůní a vánek mi čechrá vlasy. Také stromy krásně kvetou. Jsou obalené bílými a růžovými květy. Obloha je modrá, jen sem tam pluje malý bílý mráček. Sluníčko svítí a příjemně hřeje. Přicházím k malému jezírku, voda se ve slunci leskne a vlnky odrážejí parsky. U jezírka rostou vodní rostliny a tiše v něm plují malé rybky. Na chvíli se posadím do trávy a pozoruji je. Sleduji také krásného motýla, který poletuje nad hladinou. Chvílemi usedá na vodní rostliny, a pak dosedne do trávy přímo vedle mne. Tiše pohybuje křídly. Mohu jej zblízka pozorovat. Sedíme tady spolu s motýlem. Po chvíli se zase zvedne a odlétne. I já se pomalu zvednu z trávy a vracím se pěšinkou zpátky. Je mi krásně a lehko.