1
6. PORUCHY VŮLE, PORUCHY EMOCÍ, PORUCHY JEDNÁNÍ
PORUCHY EMOCÍ
Dělení emocí podle intenzity a časového trvání:
1. Afekty – krátkodobé, prudké emoční reakce.
2. Nálady – zabarvující prožívání, trvají hodiny až dny (radostná, smutná nálada).
3. City – dlouhodobé, intenzivní (láska, nenávist).
4. Vášně – dlouhodobé (i celoživotní), velmi intenzivní.
a) Nižší emoce – strach, hněv, smutek, radost, hnus.
b) Vyšší emoce – intelektuální (zvídavost, poznávání), estetické (krása, ošklivost), etické (právo,
pravda, spravedlnost), náboženské (víra).
1. Poruchy afektů
a) Patický afekt – neobyčejně intenzivní afekt (vztek, hněv), na jehož vrcholu dojde ke krátkodobému
zákalu vědomí (mrákotnému stavu). V takovém chorobném stavu může dojít k nějakému závažnému
jednání (vražda, agresivní jednání, sebevražda), na které chybí vzpomínka.
b) Emoční labilita – vyznačuje se proměnlivými emocemi i na slabé podněty.
c) Emoční inkontinence – reakce pláčem i na neemoční podněty.
d) Hypersenzitivita – vyznačuje se lehkým vznikem emocí, které jsou trvalejší než u emoční lability,
jde spíše o dojímavost a lítostivost.
e) Afektivní ambivalence – obsahuje současně a v témže okamžiku protikladné emoce (lásku i
nenávist, radost i smutek).
f) Fobie – vtíravé strachy, jejich základním podkladem je většinou strach o život nebo o osobní
důstojnost.
2. Poruchy nálad
Patické nálady
Patické nálady se vyznačují velkými změnami v intenzitě (většími než u běžné nálady) a délkou trvání
(může trvat měsíce i roky). Patická nálada má zásadní a hluboký vliv na osobnost člověka, na jeho
jednání, postoje a není přístupná logickému a racionálnímu přesvědčování okolí.
Patické nálady se vyskytují ve dvou polárních extrémech:
a) Manická nálada – pocity blaženosti, nadměrného štěstí, vysoké aktivity, zvýšené psychomotorické
tempo, jež stupňováním může vést k trysku myšlení, přeskakování v pozornosti i činnostech až k jejich
rozpadu.
V rámci manické nálady se mohou vyskytovat jednotlivě nebo střídavě následující formy nálady:
 Euforická – blažená, spokojená nálada, bez zvýšené aktivity.
 Exaltovaná, extatická – doprovázená pocitem blaha, nadšení, zvýšená aktivita.
 Explozivní – výbušná se sklonem k agresi, hněvu, vzteku.
Hypomanická – symptomy manické nálady, ale ve sníženém stupni.
b) Depresivní nálada – smutek, bezútěšnost, strach, zpomalení vitálních i psychomotorických funkcí,
sebeobviňování, nebezpečí sebevraždy – deprese, schizofrenie, epilepsie, demence, toxikomanie.
 Apatická – snížené psychomotorické tempo, lhostejnost, nerozhodnost, ztráta iniciativy.
 Bezradná – dominuje neschopnost rozhodování, prožívaná nepříjemně.
2
3. Poruchy citů
Poruchy vyšších citů ve smyslu jejich nedostatečného rozvinutí, ztráty nebo snížení.
Mohou být porušeny buď na vrozené bázi nebo při organických postiženích CNS, alkoholismu,
demence, traumata, schizofrenie, specifické poruchy osobnosti (disociální, histriónská).
PORUCHY VŮLE
Vůle zaměřuje jednání člověka k určitému cíli.
a) Hypobulie – vyznačuje se nerozhodností a může být vystupňována až v abulii, která znamená
úplnou ztrátu schopnosti zahájit nějakou činnost.
b) Hyperbulie – vyznačuje se nadměrnou energií, rozhodností a houževnatostí.
PORUCHY JEDNÁNÍ
1. Kvantitativní poruchy:
a) Hypoagilnost – všeobecné ochuzení aktivity.
b) Hyperagilnost – zvýšená duševní i tělesná aktivita.
c) Agitovanost – neklidné, zmatené a bezcílné pohyby, často s úzkostí.
2. Kvalitativní poruchy
a) Katatonické symptomy – nemocní často nenavazují kontakt s okolím, ale nemají poruchu vědomí.
Produktivní forma – bizarní mimika a gestikulace.
Stuporózní forma – od zmenšené pohyblivosti až po úplnou strnulost trvající i týdny.
b) Záraz jednání – náhlá přechodná zástava myšlenkové i jiné činnosti bez příčiny.
c) Stereotypie, iterace – mechanické opakování slovních výroků, pohybu nebo mimiky.
d) Raptus – bouřlivé a výbušné jednání, které vede k agresi vůči vlastní osobě nebo vůči okolí a
pramení většinou z nesnesitelné úzkosti.
e) Impulzivní jednání – neovladatelné puzení k nějakému činu, je náhlé, prováděné bez úvahy a bez
emočního doprovodu, ale s velkou energií. Postižený si na celou událost pamatuje, ale nedovede udat
její důvod, motivaci. K impulzivnímu jednání dlouhodobějšího charakteru patří dromomanie
(impulzivní toulavost), pyromanie, kleptomanie atd.
f) Zkratkovité jednání – typické pro toto jednání je, že spěje k cíli nejkratší cestou, přičemž způsob
provedení i cíl bývají neuvážené, takže vzniká větší škoda, než byla původní obtíž. Je příčinou
mnoha neuvážených, ale neškodných činů, ale i tragédií (sebevraždy z nešťastné lásky, vraždy,
dezerce atd.). Vzniká na základě pocitu nesnesitelnosti těžké situace.
g) Automatismy – stereotypně se opakující pohyby a výkony, které mohou být kdykoli vědomě
kontrolovány a vůlí pozastaveny, ale při oslabení pozornosti se obnovují. Jsou časté i u zdravých lidí
při nudě, napětí, duševní práci.
h) Tiky – jsou zafixované pohyby, většinou jednoduché, které se sice dají potlačit, ale jen uplatněním
pozornosti a vůle.