Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze SEMINÁRNÍ PRÁCE Uzdravení posedlého v Gerase (Mk 5,1 – 20) Katedra filosofie a teologie Předmět: TE259 Biblistika II. Vyučující: Dr. Ing. Ladislav Heryán Th. D. Letní semestr/2014 1. Úvod K vypracování seminární práce mě inspirovala vzpomínka na praxi na Úřadu městské části Praha 1oddělení sociální prevence. Měla jsem tu čest seznámit se zde s prací vedoucího oddělení a sociálního kurátora pana Pavla Pěnkavy.Jeho osobní přístup k práci s lidmi bez domova mě velmi ohromil. Způsob, jakým jedná s každým svým klientem jako s jakýmkoli jiným sobě rovným člověkem je velmi lidský a plný pokory. S nehraným respektem důstojně projevuje lidem v nouzi tolik důležité pochopení a úctu. Stejně jako učení Ježíše Krista mohou býtpodobní lidé zdrojem inspirace, od kterých se jako budoucí pracovníci v sociální práci můžeme učit.Jako hlavní myšlenka mě napadlo položit si otázku, jak se stavěl sám Ježíš Kristus k lidem podobným těm, se kterými pracuje pan Pěnkava? 1.1 Vymezení tématu Pro svou práci jsem si vybrala příběh, který se nachází v páté kapitole Markova evangelia (Mk 5,1-20). Záměrně jsem zvolila příběh Uzdravení posedlého v Gerase, protože mi svým vyprávěním nejvěrněji připomněl muže bez domova, se kterým jsem se na praxi u pana Pěnkavy osobně setkala.Muž, kterého jsem poznala, byl dlouhodobě závislý na alkoholu bez domova a sociálních vazeb ke své rodině a okolí. Přes zimu přebýval v hrobce, kde přespával i po celý prosinec, kdy jsem na praxi začala docházet. Poselství Uzdravení posedlého v Gerase se skrývá ve vyprávění o zázraku, který činí Ježíš Kristus přemáhající zlo. 1.2 Cíl práce Cílem práce je interpretovat text Uzdravení posedlého v Gerasea vyložit zázrak o uzdravení. Mou snahou je také přiblížit, jak se choval Ježíš Kristus k lidem tzv. posedlým, jak jim pomáhal zbavit se nečistéhoducha v nich a jak lze rozumět pojmu posedlost ve vybraném příběhu. Ke splnění cíle mi poslouží práce s textemBible, konkrétně vyprávění evangelisty Marka o Uzdravení posedlého v Gerase.Vedle dodržení exegetických pravidel výkladu textu jsem k vyhotovení seminární práce využila příslušnou literaturu a dále získané poznatky aplikuji na dnešní dobu. 2. Text (Mk 5,1-20) a jeho vymezení 2.1 Text 1 Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské. 2Sotva Ježíš vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk posedlý nečistým duchem. 3Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy. 4Často už ho spoutali okovy i řetězy, ale on řetězy ze sebe vždy strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit. 5A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením. 6Když spatřil zdálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem 7a hrozně křičel: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!“¨ 8Ježíš mu totiž řekl: „Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!“ 9A zeptal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Mé jméno je ‚Legie‘, poněvadž je nás mnoho.“ 10A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny. 11Páslo se tam na svahu hory veliké stádo vepřů. 12Ti zlí duchové ho prosili: „Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!“ 13On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů; a stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo. Bylo jich na dva tisíce. 14Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo. 15Přišli k Ježíšovi a spatřili toho posedlého, který míval množství zlých duchů, jak sedí oblečen a chová se rozumně; a zděsili se. 16Ti, kteří to viděli, vyprávěli jim o tom posedlém a také o vepřích, co se s nimi stalo. 17Tu počali prosit Ježíše, aby odešel z těch končin. 18Když vstupoval na loď, prosil ho ten člověk dříve posedlý, aby směl být s ním. 19Ale Ježíš mu to nedovolil a řekl: „Jdi domů ke své rodině a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval.“ 20Ten člověk odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili. 2.2 Vymezení textu Veršem 4,41 ve čtvrté kapitola končívyprávění „Utišení bouře“, které začíná veršem 35.Veršem 5,1 začíná pátá kapitola Markova evangelia.„Uzdravení posedlého v Gerase“začíná veršem5,1 a je jasně ohraničeno veršem 20. Veršem21 začíná vyprávění o uzdravení ženy trpící krvotokem a vzkříšení dcery Jairovy. 3. Kontext 3.1 Vzdálený kontext Souvislý text Markova evangelia se skládá z šestnácti kapitol.Začátek je věnovaný vyprávění o Janu Křtitelovi, následuje křest Ježíše Krista a vyprávění o jeho poslání, působení a učení o Božím království. Evangelista Marek se tématem vyhánění démonů zabývá třikrát. Nejprve v první kapitoleUzdravení posedlého v Kafarnaum(Mk 1,23-28), dále v páté kapitole Uzdravení posedlého v Gerase (Mk 5,1-20) a později ještě v Uzdravení posedlého chlapce (Mk 9,14-29). 3.2 Blízký kontext Textu předcházípodobenství o Božím království (Mk 4,1-34) a vyprávění na konci čtvrté kapitoly o utišení bouře (Mk 4,35-41).Text je součástí páté kapitoly, ve které evangelista Marek vypráví o třech uzdraveních. Uzdravení posedlého v Gerase (Mk 5,1-20), následuje Uzdravení ženy s krvotokem a Vzkříšení dcery Jairovy (Mk 5,21-43). 4. Struktura textu Text je tvořen jasně ohraničeným vyprávěním zachycujícímvyprávění o zázraku Ježíše Krista, který zažehnává zlo v podobě vtělených démonů.Strukturálním prvkem jsou klíčová slova: „sotva“, „hned“. 5. Výklad textu V úvodu textu Marek popisuje příznaky posedlého muže. Jak jsem již zmínila výše, evangelista píše kromě příběhu o uzdravení posedlého o dalších dvou příbězích věnovaných uzdravení. v. 1: „V prvním verši čteme o tom, že Ježíš s učedníky přijel na druhý břeh jezera. Je to údaj, který byl nutnýpři spojení s předchozím vyprávěním, protože Gerasa leží na druhém břehu Jordánu.“[1] v. 2: Ve druhém verši Marek píše o setkání s nečistým duchem ukrytým v posedlém člověku, který vychází z hrobů. „A hřbitovy byly mezi tehdejšími židy pokládány pod pohanským vlivem za obydlí zlých duchů. Ježíš se tedy ocitá v prostředí charakterizovaném zvláštním odporem proti jeho poslání. Lidová tradice to naznačuje pojmy: (pohanská) Gerasa, posedlý, hroby.“ [2] v. 3: Ve třetím verši se znovu opakuje informace o to, že posedlý bydlel v hrobech. v. 4: Čtvrtý verš rozebírá více informaci o řetězech, kterou jsme dostali již ve třetím verši. „Jisté je, že verš čtvrtý má naznačit bezmoc lidí proti démonům.“[3] v.5: Zde se dozvídáme více o posedlosti nemocného. Křičí, bije do sebe kameny, pravděpodobně nenávidí sám sebe, a proto si ubližuje. Žije na horách v izolaci bez sociálního kontaktu, pomoc druhých odmítá. v. 6: Posedlý člověk se vydává naproti Ježíšovi a padá před ním na zem. „Posedlý muž tu Ježíšovi vzdává božskou poctu poklonou až k zemi – proskynésí.Verš šestý vyjadřuje tedyJežíšovu autoritu, viděnou očima křesťanského vyznání.“ [4] v. 7: Posedlý neprojevuje zájem o Ježíše, nechce si od něj nechat pomoci. „Agresívní chování posedlého kontrastuje zdánlivě s líčením jeho úcty k Ježíšovi ve verši šestém. Jmenování Ježíšova jména není tedy přiznáním k jeho dílu, nýbrž útokem proti jeho poslání.“[5] v. 8: Ježíš vyhání nečistého démona z posedlého, přikazuje mu, aby vyšel ven z tohoto člověka. v. 9: Ježíš se ptá na jméno posedlého, který odpovídá, že jeho jméno je „legie“. „Jméno nečistých duchů je legie– je jich mnoho. Legie je tedy označení velkého množství.“[6] v. 10: Posedlý prosí Ježíše, protože nechce opustit své místo. „Nečistí duchové nechtějí opustit místa, kde byli doposud. Základní součástí exorcismu bylo však jejich odeslání pryč.“ [7] v. 11: Zde přichází zmínka o stádu vepřů. v. 12: Ježíš zlé duchy na jejich prosbu vyhání a posílá do vepřů. v. 13: „Prasata byla v Izraeli považována za nečistá zvířata a jejich přítomnost potvrzuje, že šlo o pohanské prostředí.Vzápětí se ukazuje, že volba prasat jako „útočiště“ byla pro démony osudná.“ [8] Dva tisíce vepřů se rozeběhlo ze srázu dolů do moře a utopilo se. v. 14: Přítomní svědci utekli a ve městě zvěstovali o tom, co se právě událo. v. 15-17: Přichází další lidé a přesvědčují se o tom, co se stalo. „Posedlý je uzdraven: je vyveden ze své izolace, která byla hlavním znakem jeho „posedlosti“, a vrací se do společnosti.“[9] Lidé jsou zděšeni z proměny posedlého a prosí Ježíše, aby posedlý opustil místo. „Tato jejich prosba nebyla původně motivována odporem vůči němu, nýbrž byla projevem pocitu vlastní hříšnosti při setkání s Boží mocí.“[10] v. 18: Dříve posedlý člověk nyní prosí Ježíše, aby mohl být s ním. v. 19: Ježíš ho však odmítá a dává posedlému pro něj těžký úkol, aby se vrátil zpátky ke své rodině. Chce po něm, aby zvěstoval o své změně díky božímu přičinění. v. 20: „Závěrečný verš naznačuje, že uzdravený své poslání splnil. Všichni se divili.“ [11] Na celý text můžeme nahlížet jako na dvě části vyprávěni. První část nás seznamuje s posedlým a jeho setkáním s Ježíšem a také tím, jak z něj Ježíš vyhnal nečisté duchy (Mk 5,1-13). V druhé části čteme o reakcích lidí na uzdravení posedlého (Mk 5,14-20) 6. Shrnutí a aplikace textu 6.1 Shrnutí Důležitým faktorem příběhu je Ježíšova moc nad zlem, které vyhání z posedlého muže. „Nejen že Ježíš neuzdravuje za velký honorář. Především vidíme, že již nejstarší vyprávění o jeho exorcismech naznačují svou pádnou skutečností, že svědkové příběhu viděli v Ježíšově činu projev moci, které bude patřit konečné a trvalé vítězství nad nemocí a zlem, tedy víc než oddálení nebo magické přeskupování zlého.“ [12] Silvano Fausti dodává: „Ježíšovo setkání s posedlým člověkem poukazuje na naše projevy odporu a křečí vůči jeho slovu. Ano, ztotožňujeme se tu se svým otroctvím a dáváme přednost „našemu“ zlu před „jeho“ dobrem (v.1-11).“[13] 6.2 Aplikace Učení Ježíše Krista je pro mě osobně svou lidskostí inspirativní jako pro studentku oboru sociální práce, tak i jako pro člověka, který by jednou rád pracoval v pomáhající profesi. Z ohrožených skupin mě nejvíce zajímá práce s lidmi s duševním onemocněním. Nevím, zda s nimi jednou budu skutečně pracovat, ale problematika duševních nemocí mě určitým způsobem fascinuje stejně jako životy a myšlenky lidí, kteří se svým onemocněním musí napříč celým životem těžce bojovat. Myslím, že ani v dnešní době není až tak neobvyklé setkat s podobným člověkem, jako byl posedlý, kterého Ježíš uzdravil. V běžném životě denně v Praze vídám bezdomovce v horším stavu, ale chtěla bych zde popsat případ muže, který mě zaujal svou nezvyklou výjimečností proti ostatním. Pocházím z Hradce Králové a nedaleko odsud ve východních Čechách žije muž, jehož příběh proběhl nedávno i zprávami. Jmenuje se Ludvík Doležal a je dobrovolný bezdomovec. Lidé mu přezdívají „Popelák“, známý je jako muž z popela. Žije v rozpadlém statku ve špatných podmínkách, kde své dny tráví zejména pálením všeho, na co přijde. Žije ve všudypřítomném popelu kolem sebe, do kterého se obaluje a večer do něj i ulehá, aby se zahřál. Od popelu je celý černý, že z celého obličeje lze vidět jen jeho jiskřící oči. Často sem musí jezdit hasiči kvůli způsobeným požárům. Na tohoto člověka nenahlížejme jako na někoho, kdo by se provinil. Víme-li dobře, nepáchá žádné zlo nikomu dalšímu, svým specifickým způsobem životanikoho neohrozil. Stejně jako posedlý muž v textu je i tento duševně a fyzický nemocný. V Bibli představují démoni projev zla, něco nečistého. Na rozdíl od démonů je popelový muž vnitřně čistý, krásný člověk. Tak o něm mluví všichni lidé, kteří jej znají nebo ho alespoň vídají. Říkají, že má duši čistší než kdokoli jiný. Přesto se on sám okolí straní a vyhýbá se kontaktu s jinými lidmi. Každý týden za ním jezdí pečovatelka a jako jedna z mála s ním i promluví. Mně osobně velmi zaujaly jeho upřímné oči. Má velmi plachý, přesto laskavý pohled.Jak říká místní opatrovnice, člověk nemusí být viditelně postižený, aby si zasloužil pozornost od úřadů a příspěvek na péči. Pan Ludvík žije velmi nuzně, ale svůj způsob života si vybral sám. Přesto přebývá úplně sám na okraji společnosti, která má strach stejně jako v Markově evangeliu z posedlých, ale bojí se stejně tak i moci Ježíše, který posedlého uzdravil. Umět od sebe rozlišit dobro a zlo je v životě velmi důležité. Sociální pracovnice, které jsou s panem Ludvíkem v kontaktu, plně respektují jeho způsob života, protože vědí, že má rád přírodu a v azylovém domě pro muže nedokázal vydržet. Každý člověk je ve své výjimečnosti jedinečný a je nutné k němu přistupovat s individuálním přístupem. 7. Závěr Vyprávění o Uzdravení posedlého v Gerase pro nás má i v dnešní době velký význam z hlediska dodržování křesťanských morálních hodnot. Říká nám, abychom se ani k člověku, který na venek nevypadá dobře, neodvraceli a projevili náš upřímný zájem o něj. Následování Ježíše ukazuje na hloubku opravdové lidskosti a lásky. V textu evangelisty Marka cítíme důležitost vítězství dobra nad zlem. Posedlý člověk jako duševně nemocný byl izolován od všech, nenáviděl sám sebe a nechtěl přijmout cizí pomoc. Být nepřítel sám sobě je velmi těžký úděl. Ježíšovo uzdravení tohoto muže osvobodilo od jeho samého a vrátilo zpátky k lidem, ke své rodině. Použitá literatura Bible. Nový zákon. Český ekumenický překlad. Praha: Česká biblická společnost, 1985. FAUSTI, Silvano. Nad evangeliem podle Marka.Porozumět Božímu slovu. Praha: Paulínky, 2007. POKORNÝ, Petr. Výklad evangelia podle Marka, Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1974. Česká televize. Záhadný bezdomovec.http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/214411000100510/obsah/325334-z ahadny-bezdomovec ________________________________ [1] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 109 [2] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 109 [3] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 110 [4] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 111 [5] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 111 [6] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 112 [7] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 112 [8] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 112 [9] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 113 [10] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 113 [11] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 114 [12] Petr Pokorný, Výklad evangelia podle Marka, str. 115 [13] Silvano Fausti, Nad evangeliem podle Marka, str. 138